Zkouším jí vysvětlovat, proč je to nejen zbytečné, ale i egoistické, nesolidární a v rozporu s ochranou životního prostředí. Musím říct, že jisté úspěchy se dostavily, ale jak občas vidím z jejích, třeba i částečně skrývaných reakcí, asi budu jeden z mála rodičů jejích vrstevníků (14 let), kteří takto uvažují. To by mi ani tak nevadilo, pokud bych ale cítil podporu takových myšlenek od státu, tedy od ředitelů země, kterou jsem si vybral ke svému bytí.

Bohužel oni vládcové dávají již léta (přelomem v tomto smyslu nebyl rok 1989) ať už otevřeně či skrytě najevo, že úspěšný člověk je člověk obalený majetkem díky schopnosti svého ega takový majetek nashromáždit. Tedy základní poučka zní: majetný člověk = úctyhodný člověk. Dávají tak přednost vizi osobního úspěchu za jakoukoliv cenu v rámci platných zákonů. Morální pohled na věc je veřejné tabu. Nelze přece sahat někomu do svědomí jen proto, že jeho hlavní zábavou je třeba klíček permanentně zastrčený v zapalování gigantického auta a popojíždění bez rozmyslu sem a tam.

Milý státe, nevím jestli si to při své ješitnosti dokážeš uvědomit, ale vůbec mi s tou výchovou nepomáháš. Proč nedáš třeba do školních osnov, že ten, kdo jezdí autem méně, je menší zloduch než ten, kdo s ním jezdí víc nebo zbytečně?