2. 4. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 4. 2008

Islám je "civilizačně neúspěšný"?

Nemohu souhlasit s názorem čtenáře pana Jana Šimůnka. Nemluvím teď o filmu Fitna, jemuž se věnuje, ale musím se ohradit proti tvrzení, že islám je "jednoznačně civilizačně neúspěšný".

Pominu ekonomické blábolení ve smyslu merkantilismu, že bohatství ropných šejků pochází z našich kapes skrze ropu a turismus. Nechápu však, jak může pan Šimůnek napsat: "V naprosté většině z nich (rozumí se muslimské státy - pozn. PK) se žije hůř než před tím, než byly islámem okupovány." To je zcela ahistorické myšlení, upozorňuje čtenář Pavel Koudelka.

Ano, dnes tyto země nejsou z hospodářského, kulturního nebo lidskoprávního hlediska nijak na výši. Ale to nelze jen tak šmahem připisovat islámu a navíc to tak ani zdaleka nebylo vždy. V raném až vrcholném středověku byla islámská civilizace daleko kultivovanější, tolerantnější (vůči židům i křesťanům, starším a pomýleným, leč stále bratrům v Bohu, tzv. Lidem Knihy - původně zoroastrická Persie je jiný, smutnější případ) a hospodářsky vyspělejší. Toto srovnání platí dokonce i v porovnání s nejvyspělejší částí tehdejší křesťanské civilizace - Byzantskou říší. Ta se v době muslimského záboru utápěla ve svých vlastních náboženských sporech o Ježíšovy podstaty, osoby, uctívání či neuctívání obrazů a podobně. Kromě toho centrální vláda v Konstantinopoli zatěžovala provincie neúměrnou fiskální politikou. Takže se stalo, že obyvatelé tzv. východních provincií (území Egypta a Levanty) se nakonec nijak zvlášť muslimskému vpádu nebránili, protože jim přinesl náboženské i politické ulehčení. O vlastní Evropě, s mírnou nadsázkou až na pár iro-skotských mnichů naprosto nevzdělané, polobarbarské a utápějící se v bratrovražedných bojích (ať už ve Franské říši, soudobé Anglii, Španělsku i Itálii), nemá smysl vůbec mluvit.

Evropa se začala pomalu zdvihat až s blížícím se přelomem tisíciletí, s postupnou obnovou městské civilizace i obchodních spojení ve Středomoří v důsledku činnosti italských kupeckých měst, nástupem kolonizace a dalších záležitostí, jež se shrnují pod hromadným termínem středověká transformace, jejíž některé procesy byly svým rozsahem v Evropě dosud nepřekonány (a jiné vzala či dále posunula až průmyslová revoluce o půl tisíciletí později). Ale přesto Evropu teprve měly čekat netolerantní náboženské války raného novověku, které bych za nějaký doklad vyspělosti evropské civilizace rozhodně nepokládal.

Sebeuzavřenost a následující krizi islámu lze navíc připisovat působení Evropanů v době křížových výprav. Do 11. století panoval na Blízkém východě (i v muslimském Španělsku, kde se dokonce objevili křesťané, praktikující svoji víru v arabštině, tzv. mozarabové) relativní klid a ovzduší vzájemné náboženské tolerance. Byzantinci a Arabové se navzájem s úctou tolerovali, při vzájemném sousedském styku ani nebylo možno jinak. Navíc muslimské území obývala řada náboženských minorit - vedle židů také křesťané všech barev a vůní - s nimiž bylo nutno nějak vycházet a žít. Až vpád zfanatizovaných křižáků ze západní Evropy, kteří neznali místní poměry a vraždili levantské obyvatelstvo bez rozdílu vyznání (viz dobytí Jeruzaléma vojáky první kruciáty) onu křehkou rovnováhu zbortil. Takže jestliže se pan Šimůnek ohání muslimským nebezpečím horším Hunů, mělo by se poukázat i na "hunské" chování západoevropských křesťanů.

Islám se následně uzavřel do sebe. Muslimský svět začal hospodářsky i kulturně zaostávat, což ještě zvýraznil ohromný nástup Evropy na počátku novověku (zámořské objevy, renesance). Ne snad, že by nikdy nedošlo ke spolupráci (viz "nekřesťanské" spojenectví Francie a Turecka proti císaři Karlu V. v 16. století) nebo kulturnímu ovlivňování (viz činnost arabských filozofů, jejicž prostřednictvím se do Evropy vrátilo myšlení jinak už téměř zapomenutých antických filozofů). Ale vztah to už nikdy nebyl vyvážený - původní evropský strach ze Saracénů míšený s obdivem k jejich bohatství a kultuře časem vystřídalo pohrdání nad zaostalými Mohamedány, kulminující v pejorativním označení "nemocný muž na Bosporu" pro tureckou říši v 19. století (Turecko tehdy zahrnovalo celé východní Středomoří a Arabský poloostrov).

Jinými slovy: můžeme se bát muslimů v Evropě a já nepopírám, že se jedná o závažný problém. Nikdo však nemůže tvrdit, že muslimská civilizace je principielně horší než západní. Jak jsem naznačil výše, bývaly doby, kdy osvícení muslimští vládci nevěřícně kroutili hlavami nad barbarstvím a fanatismem Evropanů. Celá západní civilizace je založena na tom, že jsme se z tohoto barbarství a fanatismu dokázali vymanit. Skutečně, všeobecný nástup Evropy v novověku je impozantní a obdivuhodný. Ale nemůžeme tvrdit, že my máme patent na rozum a že možnost reformovat se, přijmout zásady tolerance a svobody, má a případně i do budoucna bude mít jen západní civilizace a nikdo jiný. Pokud se o to někdo přesto snaží, je to pouze projevem různých, více či méně mesianistických či dokonce chiliastických teorií o "konci dějin". V debatě o dnešních problémech je potřeba dívat se do minulosti i za hranici uplynulého půlstoletí či století, abychom se vyslovování takovýchto zjednodušujících teorií vyhnuli.

Jak říká jedno krásné přísloví, "každý chvilku tahá pilku". Nemusíme to být vždy jen my (rozuměj západní civilizace). A už vůbec to neznamená, že bude pro lidstvo jako celek vždycky nejlepší, budeme-li to jen my.

                 
Obsah vydání       2. 4. 2008
2. 4. 2008 Hromadná sebevražda novinářské individuality Ivo  Šebestík
2. 4. 2008 Chovejte se jako vláda suverénního státu
2. 4. 2008 Měla by ČR uznat Kosovo? Dopis vládě a poslancům
2. 4. 2008 Bývalá žalobkyně haagského tribunálu: Kosovští Albánci vykuchali Srby na obchod s lidskými orgány
2. 4. 2008 Klvaňa: Jaký pán, takový kmán Jan  Neoral
2. 4. 2008 ■ ■ ■ Hana  Tomšů
1. 4. 2008 Apríl v Jeruzalémě, aneb Izrael do NATO Karel  Dolejší
2. 4. 2008 Audit ještě neproběhl, ale vláda už výsledek zná... Bohumil  Kartous
1. 4. 2008 Tak teď už vážně nevím, proti komu je vlastně ten americký radar Štěpán  Kotrba
2. 4. 2008 Ruskoamerické rakety, Bukurešť a Soči
1. 4. 2008 Bývali Čechové... Egon T. Lánský
2. 4. 2008 Politické školení mužstva a pánbu v troubě Karel  Dolejší
31. 3. 2008 Xabar.Info: Rusko údajně zvažuje vybudování protiraketové základny ve Venezuele
2. 4. 2008 Tibetské parlamentní pokrytectví Lukáš  Lhoťan
2. 4. 2008 To je v Německu? V podstatě ano...
2. 4. 2008 Britské listy by měly vědět, na co mají Martin  Škabraha
2. 4. 2008 Jdu si koupit bicykl
2. 4. 2008 Podařený kousek
2. 4. 2008 Mesianistická víra jedné strany, že druhá strana musí být poražena s definitivní platností Jan  Prokeš
2. 4. 2008 Islám je "civilizačně neúspěšný"?
1. 4. 2008 Radar a pravěké myšlení Jan  Burian
1. 4. 2008 Ne základnám Ficovi: americký radar je i váš problém
2. 4. 2008 Poplatky u lékaře Vít  Hinčica
2. 4. 2008 Antika jako základní zdroj inspirace a kultury Boris  Cvek
2. 4. 2008 Několik záhad, týkajících se Lidových novin Michal  Vimmer
2. 4. 2008 Svoboda slova - svoboda poslouchat a číst Petr  Wagner
1. 4. 2008 Američtí kongresmani se v Praze setkali s oponenty radaru
2. 4. 2008 Charita a charisma Soňa  Hromátková
2. 4. 2008 Topolánkovy pytlíky pod očima Soňa  Hromátková
1. 4. 2008 Elektronické dálniční známky jako bratr Velkého bratra Štěpán  Kotrba
1. 4. 2008 Jedou, aniž by věděli kam Jan  Čulík
31. 3. 2008 Krize české literatury Štefan  Švec
31. 3. 2008 Špatná zpráva: Svoboda slova nemá velký politický vliv Ivo  Šebestík
31. 3. 2008 Je svoboda slova něco víc než akciová burza? Bohumil  Kartous
31. 3. 2008 Rezignuje dalajláma? Tibetská mládež ho možná donutí Štěpán  Kotrba
21. 3. 2008 Hospodaření OSBL za únor 2008