24. 3. 2008
Od malička předpokládám, že v Americe žijí muži i ženyHana Tomšů
Feministická lingvistika je snahou o cílenou úpravu jazyka, jejímž účelem je prý pomoct ke zrovnoprávnění žen. Podobně je tomu v případě jazyka politicky korektního. Ten se snaží odčinit křivdy páchané na různých etnických menšinách, handicapovaných apod. Oba zásahy do jazyka svému cíli víc škodí než prospívají. To, že černocha přestanu nazývat černochem (přestože nemám v úmyslu ho urazit), ale příslušníkem etnické menšiny, mi ho nijak nepřiblíží. Naopak, utvrzuje mě to v přesvědčení, že černoch je někdo nenormální a že si před ním musím dávat pozor na pusu. Navenek ovšem nové označení působí líp. Nikdo mě nemůže obvinit z urážky a já si můžu myslet, co chci. |
S ženami je to totéž. Když místo slova lékaři použiju lékaři a lékařky, upozorňuju na výjimečnost a nespokojenost skupiny obyvatel způsobem, který jí kladné body nepřidá. Gramatický rod nemá s rodem biologickým mnoho společného. Generické maskulinum, tedy tvar rodu mužského pro označení osob obou pohlaví, nepoužíváme proto, že nás nenapadne zahrnout ženy do skupiny. Stejně tak by mohlo fungovat generické femininum. Že padla volba na mužský rod je snad dané historií. Dříve opravdu lékařky ani političky neexistovaly. Ale přepisovat historii nemůžeme, pokud nemají být feministické názory časem k smíchu. Proč nepřijmout fakt, že generické maskulinum je formální pozůstatek z doby, kdy společnost fungovala jinak, a jehož význam je dnes výrazně posunut? Argument lingvistky Jany Valdrové, že generické maskulinum u společensky prestižních významů nevyvolává představu ženy, není dostatečný. Pokud si ve spojení "setkání vědců" nevybavím muže i ženy, není to problém jazyka, ale mojí životní zkušenosti a předsudků. Je snad asociace označení "setkání vědeckých osobností" jiná? Slova jsou přístupná posouvání významu a dokážou se přizpůsobit potřebám mluvčích. Podobně je to s protestem proti užívání různých vět jako například: "Chlapi jsou lepší řidiči než ženský." Tím, že si tuto větu zakážeme vyslovovat, nic nezměníme na tom, že si to někteří lidé myslí. Naopak, až si to Češi nebudou myslet, nebudou mít potřebu větu užívat. To, že jsou lidé ochotni tomu věřit, není důvod pro vymazání věty z češtiny. Existují prostě pravdivé a lživé věty. Každý vědomý a násilný zásah do jazyka skončil v minulosti neúspěchem. Puristické snahy o očištění češtiny hl. od slov německého původu jsou dnes většinou legrační. Jazykovědci se snaží jazyk lépe poznat, ale nedokážou do něj zasahovat. I při dnešní úrovni jazykovědy nemůžeme odhadnout, jak se bude jazyk dál vyvíjet, která slova se určitě uchytí a která ne. Jazyk je totiž živý organismus na lingvistech nezávislý. Ovlivňuje ho především celá šířka jeho uživatelů. Důležité je, že nevědomě. Jazyk odráží stav ve společnosti jako zrcadlo. Argumenty genderových lingvistek, že rovnoprávnost ve společnosti se nutně musí projevit i v jazyce, jsou nezpochybnitelné. Problémem zůstává, že jazyk není příčinou společenských změn, ale jejich důsledkem. Zásahem do jazyka se na skutečných právech žen nic nezmění. Ale naopak. Změní-li se postavení žen, bude následovat změna v jazyce. Některá slovní spojení budou zapomenuta, jiná nová se vytvoří. Čeština se nové situaci zkrátka sama přizpůsobí. Vzhledem k tomu, že jazyk se mění následkem nové společenské situace, působí změny přirozeně. Mluvčí je vítají a snadno používají, protože lépe vyhovují tomu, co chtějí vyjádřit. Dnešní feministická lingvistika je proto jedním velkým omylem, když zaměňuje příčiny a následky. Většina autorek článků na serveru www.feminismus.cz důsledně užívá rodových dvojic jako "lingvistky a lingvisté", "Američané a Američanky" atd. Nemůžu se ubránit dojmu křečovitosti a směšnosti. Od malička předpokládám že v Americe žijí muži i ženy. Genderově korektní označení obyvatel Ameriky na tom nic nemění. Těžko předpokládat, že se tato jazyková změna ujme u většiny mluvčích. Spíš naopak. Bude dalším důvodem k rozlišování "normálních lidí" a feministů. Stane se součástí jazyka jedné zájmové skupiny a prohloubí negativní nádech slova feminismus, kterého se v Čechách snažíme ze všech sil zbavit. Rovnoprávnost žen a mužů by se měla stát samozřejmou a k tomu násilné užívání jazyka rozhodně nepřispívá. |