25. 3. 2008
Schwarzenberg chce uznat Kosovo 2. dubnaVýše uvedený nápis hlásal v deníku Právo 22. března 2008, že ministr zahraničí České republiky Karel Schwarzenberg prohlásil 21. března, že předloží návrh na uznání samostatného Kosova české vládě při jejím zasedání 2. dubna. Bohužel, nebyl to vtip. Pro příliš mnoho Čechů to byl svým způsobem šok, protože průzkumy ukázaly, že většina Čechů je proti uznání quasi-státu Kosovské Republiky. Za nynější situace byl jednoznačně proti uznání i prezident republiky Václav Klaus. Zcela neadekvátně a dost pokrytecky se to ministr Schwarzenberg pokusil ospravedlnil, protože se "kosovská vláda chová celkem rozumně, to musíme přiznat. Zatím více blbli naši srbští přátelé (myslí to pan ministr s tím slovem "přátelé" upřímně ?) a Albánci se chovali slušně". Pan ministr nevěděl (a měl by vědět), že regionální šéf UNMIKu v Kosovské Mitrovici Gerard Galluci rezignoval na svůj post, protože zásah mezinárodních jednotek Srby zbytečně vyprovokoval, protože probíhal právě na čtvrté výročí krvavé kosovské "křišťálové noci" (17-18.března 2004), kdy albánská chátra organizovaně zabila 19 Srbů a Romů a snad až 900 jich zranila, vyloupila a zničila na 4 000 jejich domů aby se neměli kam vrátit a zničila 50 dalších srbských pravoslavných klášterů a chrámů na Kosovu. Vše se to odehrálo za přítomnosti 17 000 vojáků KFORu (hlavně NATO) a 4 000 policistů UNMIKu. V té době byly vyhnány poslední zbytky Srbů z Prizrenu, kde byl vypálen i chrám Bohorodičky Ljevišské (XIII-XIV.století), chráněný jako památka od UNESCO. V té době se krajně zbaběle zachovaly francouzské a německé jednotky KFORu. |
Bude to "rozumnné" chování nynější vlády quasi-státu Kosovo trvat i déle než měsíc? Jak je možno tuto vládu uznat, když se zatím nic kladného neděje (a zatím tu nejsou ani sliby) s bídně živořícími Romy a Srby v kosovských ghettech, kde jich žijí prakticky od roku 1999 desetitisíce (snad do 100 000) bez práce, bez zdravotního zajištění, bez škol, bez možnosti nákupů a za zcela nejisté budoucnosti. I to chce pan ministr uznat? Jak to, že nedbá Usnesení zahraničního výboru sněmovny č.107 o statutu Kosova (31.ledna 2008) a dalšího jedná ní ve sněmovně 6.února? Na rychlost, jakým chce náhle náš ministr uznat nezávislost Kosova, má zřejmě vliv právě očekávané setkání NATO států v Bukurešti, začínající také 2.dubna. Přehnaná úslužnost pana ministra ani jemu ani nám na cti nepřidá. Nehledě na ostatní, chystá se i velmi deprimující skutečnost. Škrtnutím na papíru by se mohl ukončit tradiční bratrský vztah Čechů a Srbů (píše o něm i TG Masaryk) po krajně špinavé akci pana ministra Schwarzenberga. Protože toto plivnutí do obličeje v tak citlivé záležitosti pro Srbsko, jako je Kosovo, bude znamenat na vždy nesmazatelnou skvrnu pro naše vztahy. Jak musíme závidět Slovensku, že má v této situaci tak charakterní vládu. Zachová se i naše vláda charakterně, jako samostatná, a ne jako něčí vazal? Budoucí generace budou mít tu naši špínu (pokud se naším ministrem slibované uznání Kosova uskuteční) spojenou se jmény K. Schwarzenberg a A.Vondra. Ministr Schwarzenberg, kupodivu, neuznává podobnost našeho Mnichova v 1938 se Srbských Mnichovem na Kosovu z roku 2008. Mezi prvními, kteří uznaly quasi-stát Kosovo, byly Britanie, Francie, Itálie, Německo -- také signatáři Mnichova. Kromě uvedených, do jisté míry sentimentálních a při tom krajně důležitých a naší cti se týkajících následků, má navrhované uznání celou řadu mezinárodně protiprávních, OSN urážejících a trapných důsledků. První je skutečnost, že jak naše vláda, pokud s uznáním bude souhlasit, tak i ostatní vlády, které quasi-stát Kosovo už uznaly, poruší rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1244 z roku 1999, která uváděla, že provincie Kosovo je nedílnou součástí Srbska. Trapné je, že podvodné jednání o uznání quasi státu ruší části Charty OSN o územní celistvosti (1945), zcela ruší závěrečný akt konference v Helsinkách (1975) o respektování hranic a celistvosti suverénních států, potvrzené v Paříži (1990). Hranice lze měnit p o u z e po vzájemné dohodě, vždyť na tom principu zahajoval i prezident Bush starší první válku v Zálivu.Dále je trapné , že se tím implicitně schvalují fantastické výmysly, fakty nepotvrzené, západní propagandy o genocidě Albánců na Kosovu, tak neomaleně šířené řadou členů vlády prezidenta Clintona i některých členů Evropské unie během NATO agrese proti Srbsku od 24.března do 10.června 1999. Nikdo už neuvádí osudy desetitisíců Jugoslávii a Srbsku loajálních Albánců, kteří byly buď zavražděni nebo museli uprchnout do Srbska. A zcela zapomenutým zůstává odškodnění za barbarské ničení a zabíjení letectvem NATO v této době agrese, řádu 50 miliard US dolarů. Ničení se po 60 letech zase účastnila i německá letadla, ne sice v rámci Luftwaffe, ale jako NATO.Následky toho ničení viděl autor na mnoha místech na vlastní oči. Další velmi reálná nebezpečí pramenící z toho podvodného uznání jsou možné a téměř jisté krvavé následky na mnoha místech světa, kde se četné menšiny budou domáhat uznání samostatnosti (Baskové, Korsičané, Kurdové, Albánci v Makedonii, Řecku, jihovýchodní Černé Hoře, v jižním Srbsku, různé národnosti na Kavkazu, v Indii, Indonezii, Číně, Maďaři v Rumunsku, Slovensku atd.). Nedá si znovu říct i IRA v Severním Irsku? Nepřidají se časem i někteří Hispanici v USA? |