Má člověk svou vrozenou přirozenost ohledně trvání partnerských vztahů?

A jestli ji má, tak jaká je?

Je možné, že přirozenosti muže a ženy jsou navzájem jiné, ba dokonce vzájemně ve sporu?

Zobrazuje starodávná křesťanská morálka, původně židovská, tuto přirozenost přirozeně a přiléhavě?

Přírodní děje nejsou "lidsky spravedlivé" -- možná jsou seschlé stařeny na té prohrávající straně a v přírodě nemají zastání --

Má životní praxe kopírovat morálku, nebo má morálka kopírovat život? Má etika předcházet rozhodování v životě, nebo má život předcházet etice?

Z hlediska katolické morálky asi president Klaus hřeší, možná smrtelně.

Jeho smrtelnými hříchy asi jsou pýcha a smilstvo.

Když se Václav Klaus ucházel o zvolení panovníkem Česka, pravil 15. února 2008 ve svém projevu

Pokud nechcete dbát tisíciletých tradic naší civilizace, jejich křesťanských hodnot, důrazu na klasickou rodinu a úctu ke každému lidskému životu, nevolte mne, neboť já tyto hodnoty ctím.

A v noci z pátku na sobotu 8. března 2008 ho bulvární novináři načapali na hotelu s milenkou.

To je trapná situace a Klause zesměšňuje.

Katolická církev neuznává rozvody -- manželé si podle ní musejí být oddáni, dokud je smrt nerozdělí. Křesťané nesmějí podle šestého přikázání biblického Desatera smilnit.

Teoretici politiky se pokoušejí vyvolat jakousi tradici, že politici by neměli lhát. To je sice chvályhodné, ale všichni politici přesto v jednom kuse lžou kdekomu.

A ten, který se zdál být nejčestnější a nejčistší, je často odhalen jako největší lotr --

Jak velká část politického zpravodajství v médiích se zabývá odhalováním lží politiků? Kolik lží odhalí teprve historici s odstupem času?

Nelžeme všichni tak často, že lidská civilizace je vlastně společenství lži? (Když lží myslím také takticky zamlčená pozorování --)

President Klaus vyhlašuje, že ctí křesťanské hodnoty, a nectí je. To je, jak by asi řekl Josef Švejk, "nemilá příhoda v životě lidským".

Přitom katolická církev je dnes už bezmocná -- světský panovník Klaus se jí ani trochu nebojí. Nemůže se stát, že by mu kardinál Vlk řekl "Tak za tu Petru Bednářovou dostaneme vod tebe v restitucích vo dvacet miliard víc, Václave, jako pokání! Udělej si to, jak chceš."

Věčného zatracení se také nebojí.

Ani manželky se nebojí. Paní Livie se přece nevzdá důstojenství "první dámy" jen proto, že vladař má milenku.

Jaké je řešení Klausova dilema? Odvrhnout pokryteckou katolickou morálku a paní Livii?

Na světě není nic tak laciného jako dobrá rada.

Vlahé panny ať na hradním loži zahřívají staré vrzavé kosti králů --