Novináři často kritizují politickou kulturu, ale já se domnívám, že oni sami mají na současném stavu vinu. Mnoho novinářů má své oblíbené strany a není schopno připustit názor oponenta. Tím tvoří "veřejné mínění" a na to zase reagují politici.

Příkladem může být, když se v nějaké straně objeví člověk, který je namočen do korupčního skandálu. Je to samozřemě veliká ostuda, ale jen těžko z toho můžeme vinit stranu. Politika prostě přitahuje korupčníky ať přijdou z jakékoliv strany. Běžnou reakcí opozičních stran a opozici nakloněných novinářů však je, že "všichni socani/ódéesáci jsou prašiví korupčníci!" Není tomu tak. Mezi členy politických stran najdeme téměř vždy stejné procento lidí namočených do afér. To, kde se aféry projeví, je ovlivněno pouze tím, která strana je zrovna u moci .

Čeští voliči jsou velice konzervativní s udílením své přízně. Většina z nich si své názory netvoří na základě vlastního uvážení, vlastního pozorování, rozumu a vlastních zkušeností. Většina lidí své názory přijímá od stran, které tradičně volí.

Lidé, kteří se domnívají, že je vhodnější volit levicově zaměřené strany, v naprosté většině odmítají umístění radarové základny v České republice. Z druhé strany příznivci občanských demokratů často odmítají teorii globálního oteplování. Sociální cítění není nijak spjato s problémem radarů, stejně tak jako odtávání ledovců nemá příliš co společného s volnou rukou trhu. Avšak politické strany mívají své zájmy; komunisté nemohou přistoupit na politiku Spojených států, stejně tak jako občanští demokraté by jen se sebezapřením pochybovali o názorech Václava Klause. Čeští lidé odmítají pochybovat o svých autoritách a protože máme příliš mnoho autorit, podobají se fankluby politických stran fanklubům fotbalových mužstev. Jejich příznivci obhajují politiku svého "týmu" téměř do krve.

Je pro nás problém přijmout nebo alespoň vyslyšet názor protistrany. Většinou jsme schopni jej ohodnotit jako špatný ještě dříve, než se k nám dostane. Stačí pohlédnout do internetových diskuzí a uvidíte, že názory lidí jsou velice frázovité, pokud rovnou neobsahují urážky typu "Tupolánku di do ...!" nebo "Bradavice chcípni!". Pro lidi není důležité, co kdo říká, ale kdo to říká. Pokud jsem příznivcem opoziční strany, přijímám každý vládní krok jako špatný. Samozřejmě to platí i z druhé strany.

Pokud chceme, aby se zlepšila politická kultura, musíme začít nejprve sami u sebe. Nejprve se musíme pohlédnout na každý problém z více stran a pokusit se pochopit názory jeho příznivců a odpůců. Když pochopíme jejich pohled na věc, uvidíme, že jsou nám jaksi bližší. Ne názorem, ale jako lidé. A potom bude pro nás těžší své oponenty dehonestovat. V ideálním případě budeme ochotni pod tíhou argumentů upustit od partají prefabrikovaného názoru a budeme schopni si vytvořit názor vlastní. Chce to však nežít frázemi. Chce to přemýšlet a to někdy bolí.

Záměrně jsem nechtěl uvádět, k jaké straně bych se přiklonil. Nechci vyvolat debatu o tom, která strana je lepší. Chci mluvit o tom, jak docílit zlepšení politické kultury.