10. 3. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 3. 2008

Buď se zachráníme všichni, nebo nikdo

Na okraj internetových diskusí k ropnému zlomu

Před třemi lety jsem v Britských listech otevřel téma ropného zlomu a navazujících problémů. Za ty tři roky se leccos změnilo, téma se i v českém prostředí usadilo na webu a přinejmenším pár alternativců a/nebo aktivistů se jím začalo více či méně pravidelně zabývat. Vyšla kniha Václava Cílka a Martina Kašíka Nejistý plamen, existuje české diskusní fórum na Googlu) a pod střechou thinktanku Trast pro ekonomiku a společnost vznikl český klon Energybulletinu).

Především se však objevil česky píšící člověk vystupující pod nickem Thon Taddeo, který provozuje na téma ropného zlomu svůj blog). Na rozdíl ode mě, analytika-amatéra, který se čas od času v rámci svých omezených možností pokouší sesumírovat nepříliš dokonalé závěry z víceméně náhodně vybraných internetových zdrojů, dotyčný pan Někdo alias Thon Taddeo vystupuje jako profík dobře obeznámený se stavem finančních a komoditních trhů, suverénně vládnoucí hantýrkou jejich insiderů a dostatečně sebevědomý na to, aby si dovolil vyvozovat obecně platné závěry, případně doporučení pro své čtenáře.

I ve zmíněné diskusi na Googlu je Thon Taddeo hlavním účastníkem a jejích zhruba osm desítek účastníků mu většinou víceméně jen přizvukuje.

I když cítím určitou spoluodpovědnost za existenci diskusí, k jejichž vzniku jsem svými články asi svým způsobem také přispěl, musím říci, že nad jejich průběhem a vývojem často cítím značné rozpaky.

Podle spousty indicií většina účastníků diskusí na obou webech patří ke generaci Husákových dětí nebo jsou ještě mladší. Jsou to evidentně děti své doby. Postmoderní, hyperaktivní, netrpělivé, občas v závěrech ukvapené, ale hlavně silní individualisté. Zdá se, že trpí značně rozporným viděním světa: Na jedné straně jim začíná docházet - i když vychovaným a většinou asi i školeným v názoru, že jiný společenskoekonomický systém než kapitalismus není perspektivně možný - že tohle zřízení nejen žádné aktuální problémy neřeší, ale nejspíš je i hlavní, ne-li jedinou příčinou průšvihů, do kterých se neodvratně řítíme. Na straně druhé - a přiznávám, že mě to osobně rozčiluje - většina z nich neumí navrhnout jiná než individualistická řešení.

V lepším případě se chlubí, jaké nemovitosti zdědili nebo se chystají koupit a jak si tam zřídili/zřídí soběstačná hospodářství - i když spousta z nich patrně jsou lidi z města a čertví, zda vůbec dokážou vzít do ruky rýč nebo sekeru. Ale budiž, to se v jejich věku asi většinou ještě dokážou naučit. Omlouvám se výjimkám, třeba se nechají vyprovokovat k polemice.

Za mnohem závažnější a chce se mi říci varovnější však považuji fakt, že významné místo ve zmíněných diskusích mají jejich úvahy na téma přežití za každou cenu. Otevřeně se tam přemýšlí o zbraních a o tom, zda - až nastanou očekávané krize a zhroucení civilizačních a společenských struktur, o němž většinou nepochybují - budou ty chudáky, kteří jim přijdou jejich zásoby uloupit, střílet hned nebo až za chvíli. Jedno z diskusních témat se jmenuje příznačně Zbraně a střelivo. Stejně tak mi připadají naivní až ujeté survivalistické úvahy o komunitách v duchu Malevilu.

Možná význam takových diskusí přeceňuji, přece jen 80 lidí nepředstavuje v desetimiliónovém národě bůhvíjakou sílu. Přesto se mi podobné názory zdají nebezpečné. Běžný pojem, který pan Bůhvíkdo alias Thon Taddeo ve svých příspěvcích používá, je "sheeple". Je to těžko přeložitelný novotvar složený z anglických slov sheep, ovce, a people, lidé. (Motto na ironickém webu www.sheeple.net: Následuj řitní otvor, který vidíš před sebou.) Z celé diskuse čiší pocit vyvolenosti jejích účastníků, kteří vědí, co bude, dokážou se na to připravit, a ostatní je nezajímá. Především ne osud většiny obyvatel této země, která nemá a asi nikdy nebude mít ambici pořídit si autonomní hospodářství, se zbraní v ruce ho bránit a uživit sebe a svou rodinu z toho, co si sami vypěstují. Jak napsal jeden z diskutujících, tohle zkrátka neřeší. V zatím posledním příspěvku na svém blogu pan Čertvíkdo alias Thon Taddeo napsal: "Zodpovězte si sami otázku, zda jste schopni takové období bez větší úhony do budoucna přestát bez pomoci ochranitelského státu a pokud vaše odpověď zní ne, zařiďte se podle toho, dokud máte čas a příležitost." Osud třetiny národa žijící v panelácích a zcela závislé na zranitelné infrastruktuře ho zřejmě nezajímá. Nebo si snad myslí, že se po takovém apelu tři milióny Čechů pohnou směrem na venkov? Někde jsou pro ně nachystané pracovní příležitosti a pozemky pro budoucí samozásobitelství?

Anonym schovaný pod nickem Thon Taddeo dělá objektivně velký kus užitečné práce. Odhaluje prázdnotu a lživost newspeaku "pampersových analytiků", kteří jako jediní dostávají v ekonomickém zpravodajství českých mainstreamových médií prostor k tomu, aby nám vysvětlili, že krize rozměrů Velké deprese 30. let nám v Česku opravdu, ale opravdu nehrozí. Má perfektní přehled (asi má na rozdíl od lidí, jako jsem já, při práci, za niž je placen, čas potřebné informace sledovat, nebo to má dokonce v pracovní náplni...) a pokud jde o prognózy vývoje burzovních, měnových a komoditních trhů, vyvozuje logické závěry, o jejichž správnosti se asi brzy všichni přesvědčíme. Má spoustu užitečných doporučení pro těch pár šťastlivců, kteří mají tolik prostředků, že si mohou dovolit investovat do zlata a nemovitostí. Jenže svým individualistickým přístupem z pozice předáka skupiny rádoby vyvolených své úsilí vzápětí do značné míry degraduje. Investovat = uložit peníze na špatné časy - až "to" přijde, oni vyvolení budou připraveni a jako noví feudálové rozjedou nový společenský systém, tak nějak si to nick Thon Taddeo a jeho příznivci představují?

Když jsme rozjížděli český klon EnergyBulletinu, Thona Taddea jsem jmenovitě požádal o spolupráci. Bohužel ji odmítl, stejně jako odmítl vystoupit z anonymity svého webového nicku. Budiž, třeba má k tomu své důvody. Možná i existenční. Bližší košile slušného platu než kabát užitečnosti pro společnost... až tam nás ten údajně nejlepší ze všech myslitelných společenských systémů dostal. Pak je ovšem otázkou, proč se do toho vůbec dal. Na stránkách Britských listů dnes a denně nosí svou kůži na trh desítky autorů, kteří se za svá jména nestydí a nebojí se veřejně vystupovat pod svou skutečnou identitou. I když s nimi často nesouhlasím, jejich opravdovost a snahu o myšlenkovou poctivost musím ocenit. O osobnosti a pohnutkách toho, kdo se schovává za nickname, nevím nic, a občas si musím říkat "jenom jestli nekecá".

Ale vše, co jsem dosud napsal, není to nejdůležitější. Zásadní je toto: Tahle společnost je tak komplexní a provázaná, její příslušníci jsou na ní tak závislí, že individualisticko-survivalistická řešení ji nezachrání. Buď budeme hledat řešení, jak zachránit nikoli sebe jako jedince, ale celé lidstvo, nebo půjdeme všichni do háje. Řešení je potřeba hledat na úrovni obcí a států, nikoli v obskurních komunitách typu Malevilu. Takto budované komunity nemají šanci. Jestliže se pod tlakem nadcházejících krizí opravdu začne formovat nové společenské zřízení, znovu postavené na hierarchické nerovnosti, survivalisté typu Thona Taddea i přes všechny své přípravy těžko budou čelit těm špičkám dosavadního režimu, které si dokážou do nových poměrů přenést vše, co si nahrabali za kapitalismu. Jediným řešením je politický boj za to, aby nové zřízení bylo postaveno na zcela jiných základech. Ty základy lze i naznačit - musí to být jiná než kapitalistická forma vlastnictví výrobních prostředků (záměrně ji nepojmenuji, to je na jinou diskusi) a musí to být participativní demokracie.

Budoucnost je pořád ještě otevřená. Jak píše Immanuel Wallerstein: V dobách přechodů mezi společenskoekonomickými formacemi je stav společnosti tak labilní, že stačí jen malé úsilí, aby byl vývoj vědomou akcí společenských subjektů posunut na jinou dráhu. Ta doba teď nastává. Nastává čas vědomé politické akce. Možných cest, po kterých se dá jít, jsou určitě desítky. To úsilí však za nás nikdo nevynaloží a jestliže mlčící většina na svou účast na akci rezignuje, ti aktivní a připravení ovlivní vývoj ve svůj prospěch, který nemusí být shodný s prospěchem většiny. Návody lidí jako je tajemný Thon Taddeo bohužel řešení pro většinu společnosti nepřinášejí. Řešení je nutno hledat v solidaritě a společné akci. Buď se zachráníme všichni nebo nikdo. Nic více, nic méně.

                 
Obsah vydání       10. 3. 2008
10. 3. 2008 EU: Klimatické změny mohou vyvolat konflikt s Ruskem
10. 3. 2008 Partnerem Jednoho světa na školách je velvyslanectví státu, který mučí lidi Ondřej  Slačálek
9. 3. 2008 Bush: mučení chrání USA před teroristickými útoky
10. 3. 2008 Stupidita Jana  Drtilová, František  Koukolík
10. 3. 2008 Omyly neoliberalismu Milan  Valach
10. 3. 2008 Současnost místního novinářství František  Řezáč
10. 3. 2008 Česká vláda jedná s iráckými teroristy Lukáš  Lhoťan
10. 3. 2008 Impuls: V Bratislavě údajně tajně přistávají letadla CIA
10. 3. 2008 Ve Španělsku zvítězili Zapaterovi socialisté, nikoliv však s absolutní většinou
10. 3. 2008 Nová vláda v Pákistánu
10. 3. 2008 Válka s mloky Lovelocky Karel  Dolejší
10. 3. 2008 Buď se zachráníme všichni, nebo nikdo Jindřich  Kalous
10. 3. 2008 Kde ve světě podléhají američtí vojáci cizím vládám? Miloš  Kaláb
10. 3. 2008 Odchází velký bojovník Jan  Keller
10. 3. 2008 Proč je jednostranné uznání nezávislosti Kosova nezákonné Rajko  Doleček
10. 3. 2008 Americká hymna a Dvořákova Novosvětská zazněly v Severní Koreji Jana  Ridvanová
10. 3. 2008 Šanghaj není Čína Lukáš  Zádrapa
10. 3. 2008 O něčem, co se nedá koupit, neboli Pohled na diskusi o 'kapitalistické racionalitě' Uwe  Ladwig
10. 3. 2008 Kormidelníci archy Noemovy Michal  Vimmer
10. 3. 2008 Průměrná mzda a platinové pero
10. 3. 2008 Cesta do USA a setkání s Noamem Chomskym Jan  Tamáš
10. 3. 2008 Odložené školné aneb hezký trik v moderním balení Jan  Mertl
10. 3. 2008 Michael  Marčák
9. 3. 2008 Rudolf Kučera o sobě šíří nepravdu Štěpán  Kotrba
9. 3. 2008 Ke smůle planety i životního prostředí Beno  Trávníček
10. 3. 2008 Zřiďme státní zdravotní pojišťovnu
10. 3. 2008 Německý TV film "Die Gustloff" vyvolal v Polsku kritiku Richard  Seemann
10. 3. 2008 Vítězství svobody slova (i přes malé zaváhání) Milan  Kohout
9. 3. 2008 Iniciativa a Liga starostů vrátí vládě radar
10. 3. 2008 Karle IV., kde jsi? Phyllis  Burch
10. 3. 2008 Odpověz... Vladimir  Majakovskij
9. 3. 2008 Cenzura, či zmatek v modrých hlavách?
9. 3. 2008 Moravec opět (ne)zklamal
10. 3. 2008 Paumer, stejně jako Mašíni, neprojevil lítost Andrea  Cerqueirová
10. 3. 2008 Spravedlnost, aneb česká média jsou skutečně média Alena  Breuerová
10. 3. 2008 Immanuel Wallerstein: Co může Obama změnit? Immanuel  Wallerstein
7. 3. 2008 Radar: Odstupující píárista Klvaňa si stěžoval na Britské listy v ČT24 Štěpán  Kotrba
7. 3. 2008 Devět poznámek ke stati Kapitalistická racionalita František  Koukolík, Jana  Drtilová
8. 3. 2008 (Patrně záměrně) odfláknutý pořad s Kateřinou Jacques Vladimír  Tupáček
8. 3. 2008 Wave na příští týden - aneb tohle rádio je i pro starý
11. 2. 2008 Britské listy ukazují, že tudy cesta nevede
30. 11. 2007 Jací jsme
12. 2. 2008 Hospodaření OSBL za leden 2008
11. 3. 2008 Inovace a soudobá globalizace Tibor  Vaško