Je z mnoha důvodů evidentní, že školné na veřejných VŠ je nesmysl, a že povede pouze k:

• dalšímu zvýšení zadlužení populace se všemi důsledky, které to přináší
• ještě většímu rozevření sociálních nůžek (bude to jako za našich babiček, jedná dcera studovala a dvě zůstaly na statku)
• výraznému snížení průměrné úrovně absolventa daného oboru
• a nakonec postupnému úpadku veřejných VŠ (viz situace v USA)

Ale to jsou argumenty věcné a argumenty vzdělávací politiky, a těm ekonomové obvykle nepopřávají příliš sluchu. Nicméně školné je v současné době " prodáváno" pod hlavičkou zvýšení dostupnosti studia a vlastně snad zlepšení situace pro všechny. Odložení splátek je marketingově "prodáváno" jako řešení dostupnosti vzdělání a vlastně "sociální nástroj". To by tak platilo, pokud by všichni studenti a jejich rodiny byli stejně bohatí. Ale v praxi to tak není, máme rodiny bohaté, a rodiny chudé. Tak se podívejme, jak to je ve skutečnosti.

V současné době hradí studenti veřejných VŠ nebo jejich rodiče určité náklady na studium i bez školného. Ti, jejichž rodiče jsou ekonomicky silní, mají tyto výdaje hrazené od rodičů a mohou se plně věnovat studiu nebo peníze z brigády použít na prázdninách. Ti, jejichž rodiče jsou  ekonomicky slabí, se buď snaží tolik neutrácet, nebo při škole pracují a  tudíž se nemohou tolik studiu věnovat. Nicméně obě skupiny končí školu bez dluhů. Náklady na studium nejsou tak vysoké, aby si vynutily úvěr. Obě skupiny pak začnou vydělávat a efekty ze vzdělání se jim zhodnocují stejně.  

Pokud se zavede školné, tak tyto náklady ještě vzrostou. Navíc na učebnicích a jídle šetřit můžete, na školném ne - platí ho ve stejné výši bohatí i chudí.  Ekonomicky silní rodiče jej budou dětem dále platit, čili pro ně se v průběhu ani na konci studia nic nezmění. Vyjdou ze školy bez dluhů a výrazně ušetří oproti svým spolužákům, kteří budou vstupovat do života s dluhem.

Následně děti vysokopříjmových budou vydělávat a kumulovat bohatství, a děti nízkopříjmových budou ze svých výdělků splácet úvěr. Tím se nůžky mezi nimi budou nadále rozevírat. Výsledkem systému odloženého školného bude tedy kromě věcných důsledků pro vzdělávací systém ještě mít důsledky v rozevření sociálních nůžek nejen před příchodem na VŠ, ale také a zejména po opuštění VŠ až do doby, než studenti z nízkopříjmových rodin školné splatí. Trik je navíc v tom, že studenti z nízkopříjmových rodin ho bude splácet ze svého rozpočtového omezení v době, kdy už budou mět býti soběstační, studenti z vysokopříjmových rodin ho dostanou zaplacené od rodičů a v době, kdy ekonomicky soběstační být ještě nemusejí.

Samozřejmě - kdyby školné museli splácet všichni, pak by ten nástroj fungoval tak, jak ekonomové počítají. Ale oni ho všichni zdaleka splácet nebudou, přesněji řečeno, splácet ho budou jen ti chudí. A to je hlavní problém odloženého školného. Je to nástroj, kterým se bohatým školy zpřístupní a relativně zlevní. Chudým, bohužel, naopak.