10. 3. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 3. 2008

Německý TV film "Die Gustloff" vyvolal v Polsku kritiku

Německá veřejnoprávní televize odvysílala minulou neděli a pondělí dvoudílný velkofilm "Die Gustloff", doprovázený dokumentárním pořadem o této největší námořní katastrofě v dějinách lidstva. Poslední lednové dny uplynulo 63 let, kdy byla potopena sovětskou ponorkou původně německá výletní loď "Wilhelm Gustloff", na jejíž palubě bylo deset tisíc uprchlíků a vojáků prchajících před Rudou armádou, postupující do tehdejšího východního Pruska.

Podle oficiálních dokumentů se podařilo zachránit si život pouze tisíci lidí a zbytek byl stržen rychle se potápějící lodí do hlubin Baltského moře, nebo zmrzl v ledové vodě, kdy venkovní teplota byla dvacet pod nulou. Loď vyplula z polského okupovaného přístavu Gdyně, který byl přejmenován na Gotenhafen, směrem na západ do ještě neobsazeného území. Nerozšířenější polský list "Gazeta Wyborcza" právě v této souvislosti kritizuje, že film nikde nezaznamenal, že šlo o Němci okupovaný velký polský moderní přístav, vybudovaný před válkou z malé rybářské vesnice, protože země po roce 1918 neměla na Baltu žádný jiný.

Podle listu autoři snímku zachovávají na jedné straně politickou korektnost, ale na druhé jasně neřeknou, kdo na této katastrofě nese vinu, ačkoliv je jasné, že Němci mohou vděčit nacismu za tuto tragédii. Jiný polský list "Dziennik" zařazuje tento film k předcházejícím "Dresden" o zničení Drážďan spojeneckým letectvem v roce 1945 a "Die Flucht - útěk", popisující úprk civilistů před Rudou armádou přes zamrzlý Balt, o kterém Britské listy právě před rokem referovaly. Varuje přitom, že tímto způsobem "Němci ze sebe samých vytvářejí vedle Židů druhou hromadnou skupinu obětí války".

Promítání filmu "Die Gustloff", který vyrobil Druhý německý televizní program ZDF, se účastnila spolková kancléřka Angela Merkelová, státní ministr pro kulturu Bernd Neumann, prezidentka ústřední rady Židů v Německu Charlota Knoblochová a prezidentka Svazu vyhnanců Erika Steinbachová. Mezi hosty byli i hlavní představitelé filmu, mezi nimi i herečka českého původu Dana Vávrová a jeho režisér Joseph Vilsmaier. Samotný film fabuluje volně události i jeho hlavní osoby na pozadí skutečných historických událostí. Cílem autora scénáře filmu Rainera Berga a jeho odborného poradce Heinze Schöna spolu s producenty Norbertem Sauerem a Cornelií Wecker bylo seznámit po šedesáti letech německou veřejnost s touto tragédií prostřednictvím protiválečného filmu. Pět let trvala jeho příprava, aby mohl být natočen nejdražší televizní film v dějinách Německa.

Historie celé události začíná vlastně v roce 1936, kdy v Hamburku byla zahájena stavba v tehdejší době největší německé osobní lodi o výtlaku 25 500 BRT. Za tehdy nebývalou cenu 25 milionů říšských marek se tak vybudovala pro nacistickou organizaci "Kraft durch Freude", v našem pojmu odborářskou rekreaci, vlajková loď její plánované výletní flotily. Loď byla dána do provozu až 15. března 1938 a původně se počítalo, že bude pojmenována po Adolfu Hitlerovi. Jméno však obdržela po švýcarském nacistickém politikovi německého původu Wilhelmu Gustloffovi, který byl v nedožitém věku 40 let zastřelen 4. února 1936 židovským studentem Davidem Frankfurtrem. Nacistická propaganda z něj učinila mučedníka již i proto, že byl přítelem samotného Hitlera a jehož žena mu dělala do konce roku 1923 sekretářku. Gustloff se narodil 30. ledna, tedy v den, který každoročně slavili nacisté jako výročí převzetí moci v Německu v roce 1933. Osud tomu chtěl, že stejný den se stal osudný i pro loď nesoucí jeho jméno, protože na svou poslední plavbu vyplula 30. ledna 1945.

Svému původnímu účelu sloužila však pouze necelý rok a půl, kdy se na její palubě určené pro 1880 pasažérů rekreovali vybraní příslušníci nacistických organizací. Po vypuknutí války v září 1939 byla zabavena Kriegsmarinou a upravena na lazaretní loď. Po roce byla pak přemístěna do Gdyně-Gotenhafenu jako plovoucí základna 2. školní ponorkové divize. Téměř celou válku přečkala bez jakékoliv pohromy a teprve když se ke Gdaňskému zálivu nezadržitelně blížila Rudá armáda, velkoadmirál Karl Dönitz se rozhodl přemístit své námořníky, vedoucí nemilosrdnou ponorkovou válku, do bezpečí a pokusit se zahájit ještě na poslední chvíli novou ofenzivu proti spojeneckému loďstvu. Zde dokončilo kurz na osmdesát posádek ponorek a na jejich přemístění byly určeny dvě lodě "Wilhelm Gustloff" a "Hansa".

Nikdo z civilních uprchlíků shromážděných v přístavu netušil, že se stanou zástěrkou pro přesun těchto vojáků a pomocného vojenského ženského personálu. Podle německých údajů bylo naloděno celkem 10 300 lidí, z nichž bylo 8 800 civilistů s velkým počtem dětí. 1 500 příslušníků Wehrmachtu, mezi nimiž kromě raněných bylo 340 osob ženského personálu a 918 námořníků 2. výukové ponorkové divize. Na lodi byla umístěna i protiletadlová děla a samotní Němci uvádějí, že podle námořního práva se beze sporu jednalo o válečnou loď. Samotná evakuace byla provedena neodborným způsobem a lodi veleli protichůdně čtyři kapitáni, mezi nimiž docházelo neustále ke sporům, jakým způsobem má vlastně loď plout.

Protože měli obavu, že se mohou srazit s minolovkami, které se v jejich blízkosti vyskytovaly, tak dokonce když se setmělo, dal jeden z kapitánů pokyn ji osvětlit. Stala se tak snadnou kořistí sovětské ponorky S 13, která ji 30. ledna o 21 hodině objevila.Čtvrt hodiny poté její velitel Alexander Ivanovič Marinesko nechal odpálit ze vzdálenosti 700 metrů čtyři torpéda, z nichž tři zasáhla svůj cíl. Loď se potopila velmi rychle za jednu hodinu a zachránit se podařilo pouhých 1 252 lidí. Příčinou tak vysokých lidských ztrát byl nedostatek záchranných prostředků a skutečnost, že paluba lodi byla opatřena pancéřovým sklem, takže řada lidí utonula spolu s potápějící se lodí, protože ji nemohla ani opustit.

Hlavní vinu však nesl nacistický režim , který rozpoutal válku, což jednoznačně potvrdily i následné dokumentární filmy uvedené k "Die Gustloff", které neopomenuly ukázat nezměrné zločiny proti ruskému obyvatelstvu. Ponorka S 13 potopila ještě 9. února 1945 další německou loď "Steuben" s čtyřmi tisíci lidí na palubě. Kapitán Marinesko obdržel posmrtně v roce 1990 titul Hrdina Sovětského svazu a v Kaliningradu, bývalém Královci mu byl zřízen památník. Když Dönitz informoval Hitlera, že mu zahynuli prakticky všichni vyškolení ponorkáři, dostal záchvat vzteku. Poslední obětí potopené lodi se stal o několik dnů později civilní kapitán lodi, který jí formálně velel, protože byl na Hitlerův rozkaz popraven.

                 
Obsah vydání       10. 3. 2008
10. 3. 2008 EU: Klimatické změny mohou vyvolat konflikt s Ruskem
10. 3. 2008 Partnerem Jednoho světa na školách je velvyslanectví státu, který mučí lidi Ondřej  Slačálek
9. 3. 2008 Bush: mučení chrání USA před teroristickými útoky
10. 3. 2008 Stupidita Jana  Drtilová, František  Koukolík
10. 3. 2008 Omyly neoliberalismu Milan  Valach
10. 3. 2008 Současnost místního novinářství František  Řezáč
10. 3. 2008 Česká vláda jedná s iráckými teroristy Lukáš  Lhoťan
10. 3. 2008 Impuls: V Bratislavě údajně tajně přistávají letadla CIA
10. 3. 2008 Ve Španělsku zvítězili Zapaterovi socialisté, nikoliv však s absolutní většinou
10. 3. 2008 Nová vláda v Pákistánu
10. 3. 2008 Válka s mloky Lovelocky Karel  Dolejší
10. 3. 2008 Buď se zachráníme všichni, nebo nikdo Jindřich  Kalous
10. 3. 2008 Kde ve světě podléhají američtí vojáci cizím vládám? Miloš  Kaláb
10. 3. 2008 Odchází velký bojovník Jan  Keller
10. 3. 2008 Proč je jednostranné uznání nezávislosti Kosova nezákonné Rajko  Doleček
10. 3. 2008 Americká hymna a Dvořákova Novosvětská zazněly v Severní Koreji Jana  Ridvanová
10. 3. 2008 Šanghaj není Čína Lukáš  Zádrapa
10. 3. 2008 O něčem, co se nedá koupit, neboli Pohled na diskusi o 'kapitalistické racionalitě' Uwe  Ladwig
10. 3. 2008 Kormidelníci archy Noemovy Michal  Vimmer
10. 3. 2008 Průměrná mzda a platinové pero
10. 3. 2008 Cesta do USA a setkání s Noamem Chomskym Jan  Tamáš
10. 3. 2008 Odložené školné aneb hezký trik v moderním balení Jan  Mertl
10. 3. 2008 Michael  Marčák
9. 3. 2008 Rudolf Kučera o sobě šíří nepravdu Štěpán  Kotrba
9. 3. 2008 Ke smůle planety i životního prostředí Beno  Trávníček
10. 3. 2008 Zřiďme státní zdravotní pojišťovnu
10. 3. 2008 Německý TV film "Die Gustloff" vyvolal v Polsku kritiku Richard  Seemann
10. 3. 2008 Vítězství svobody slova (i přes malé zaváhání) Milan  Kohout
9. 3. 2008 Iniciativa a Liga starostů vrátí vládě radar
10. 3. 2008 Karle IV., kde jsi? Phyllis  Burch
10. 3. 2008 Odpověz... Vladimir  Majakovskij
9. 3. 2008 Cenzura, či zmatek v modrých hlavách?
9. 3. 2008 Moravec opět (ne)zklamal
10. 3. 2008 Paumer, stejně jako Mašíni, neprojevil lítost Andrea  Cerqueirová
10. 3. 2008 Spravedlnost, aneb česká média jsou skutečně média Alena  Breuerová
10. 3. 2008 Immanuel Wallerstein: Co může Obama změnit? Immanuel  Wallerstein
7. 3. 2008 Radar: Odstupující píárista Klvaňa si stěžoval na Britské listy v ČT24 Štěpán  Kotrba
7. 3. 2008 Devět poznámek ke stati Kapitalistická racionalita František  Koukolík, Jana  Drtilová
8. 3. 2008 (Patrně záměrně) odfláknutý pořad s Kateřinou Jacques Vladimír  Tupáček
8. 3. 2008 Wave na příští týden - aneb tohle rádio je i pro starý
11. 2. 2008 Britské listy ukazují, že tudy cesta nevede
30. 11. 2007 Jací jsme
12. 2. 2008 Hospodaření OSBL za leden 2008
11. 3. 2008 Inovace a soudobá globalizace Tibor  Vaško