První žádost o vytvoření z října 2006 byla, ač všichni hlasující byli pro přijetí, z důvodu schválení nového manuálu pro podávání žádostí, který byl nesmyslně retroaktivně uplatněn i na žádost podanou před jeho vznikem, zamítnuta. Druhá žádost z dubna 2007 získala ještě drtivější podporu, ale její splnění bylo podmíněno dosti náročným překladem softwaru. Tyto podmínky se podařilo splnit v prosinci 2007, a ač bylo slibováno, že k vytvoření dojde do Vánoc, celá záležitost se protáhla až do 12. ledna 2008, kdy došlo i k vytvoření dalších dvou Wikipedií a to v krymské tatarštině a sater-fríštině.

Jelikož již tou dobou již existovala testovací verze, bylo z ní cca 100 článků přeneseno do regulérní Wikipedie, která nyní postupně roste. I pro mnohé zúčastněné překvapivého rozsahu Wikipedie v hornolužické srbštině, která byla vytvořena bez obstrukcí a nyní již má necelých 5000 hesel, ale nejspíš jen tak nedosáhne.

Wikipedie je svým rozsahem i návštěvností jedním z nejpozoruhodnějších projektů, který se kdy na internetu objevil. Zvláště pak její verze v angličtině však bývá právem kritizována za systematickou zaujatost v některých tématech a je nepochybné, že její právě její vysoká návštěvnost a názorotvorný vliv jsou je důvodem jejího systematického zneužívání k diskreditaci některých lidí či skupin. I přes deklarovanou otevřenost Wikipedie pak v praxi působí některá hesla téměř jako osobní vlastnictví určitých skupin editorů. Dokonce se již na různých místech objevily spekulace o tom, že některé skupiny si platí zaměstnance, aby na Wikipedii zlepšovali obraz o nich či jejich názorech či útočily na názorové oponenty. Oblíbeným způsobem k vytváření zaujatého a pomlouvačného obsahu se paradoxně staly zdánlivě logické požadavky na věrohodné zdroje a jejich aplikace v praxi. Anglická Wikipedie sama o sobě prohlašuje, že je její cílem nezaujatý úhel pohledu, ve skutečnosti však její zaujatost poslední dobou spíše roste.

Oproti velkým Wikipediím mají však jejich menší jazykové sesterské projekty úplně jiný charakter. V případě obou dvou lužickosrbských jazyků, které jsou právem označovány za vymírající, je zjevné, kterak právě takovéto webové stránky přispívají k jejich zachování. Zajímavostí je jistě i to, že lužickosrbské Wikipedie nejsou pouze dílem Lužických Srbů, ale pracují na nich i lidé různé národnosti a z různých částí světa, zejména pak Němci, Češi a Poláci, z nichž mnozí se právě prací na Wikipedii tyto jazyky učí či si vylepšují jejich znalosti. Stejně jako Lužickým Srbům přeji, aby jako národ nevymřeli či nebyli doslova vytěženi, přeji i jejich oběma dvěma Wikipediím hodně úspěchů.