Sarkozy v minulosti opakovaně tvrdil, že „lid musí být konzultován v referendu při každém důležitém rozhodnutí“. Kandidát na prezidentský úřad si vzpomněl, že se během svých studentských let hlásil k odkazu generála de Gaulla. Po svém zvolení ale náhle prohlásil, že francouzští občané o nové unijní smlouvě „nemusí hlasovat v referendu, protože již jednou hlasovali.“ .Francouzi opravdu již o původním návrhu euroústavy hlasovali v roce 2005, ale bohužel „špatně“ pro Sarkozyho, řekli totiž „ne“. Francouzský prezident tedy rozhodl, že stačí, aby novou „zjednodušenou a vylepšenou“ unijní smlouvu, schválil parlament. Ratifikace unijní smlouvy na příštích padesát let se obejde bez lidu. Hlavní autor původního návrhu evropské ústavy Giscard d’Estaing tvrdí, že nový text „obsahuje 95 procent původních návrhů, pouze s tím rozdílem, že jsou nečitelné“. Už se těšíme, jak bude fungovat budoucí Evropa na základě „nečitelné“ unijní smlouvy.

Sarkozy nejdříve vysvětlil státníkům na prosincovém lisabonském summitu, že jeho lid je poněkud pomatený, že má tendenci špatně hlasovat v referendech, a že je žádoucí, aby „k urychlení procesu evropské integrace“ již žádná referenda o euroústavě v Evropě nebyla. Šéfové státu Evropské Unie to Sarkozymu při kávě a koňaku v Lisabonu podepsali. To neměli dělat. Zrada evropských státníků na právu na referendum rozhodným způsobem a nepříznivě ovlivní budoucí evropský vývoj. Ve Francii se již o lisabonském summitu mluví jako o „lisabonském spiknutí“ (complot de Lisbonne).

Francouzští poslanci a senátoři se sešli 4. února ve versailleském zámku, aby hlasovali o Sarkozyho návrhu o změně ústavy V. republiky, nutně ke schválení unijní smlouvy.  „Ano  změně ústavy“ značí  ano unijní smlouvě prostřednictvím parlamentu  bez referenda, „ne změně ústavy“ značí  ano  referendu o unijní smlouvě. Sarkozyho návrh prošel 560 hlasy proti 181. Pro změnu francouzské ústavy a pro ratifikaci unijní smlouvy bez referenda prostřednictvím parlamentu hlasovala jako jeden muž Sarkozyho strana UMP. Proti Sarkozyho návrhu a tudíž pro referendum hlasovalo spolu s 21 komunisty 121 socialistů. Pro Sarkozyho hlasovalo ale bohužel také 32 „socialistů“ a 143 se zdrželo hlasování. Sarkozy zachránil svou kůží díky socialistickým přeběhlíkům. Kdyby všichni socialističtí poslanci a senátoři hlasovali tak, jak si to přeje 70% francouzských občanů požadujících referendum o unijní smlouvě, Sarkozy by s dalšími pravicovými abstencemi neobdržel požadovaných 3/5 hlasů. Prezident by musel vyhlásit referendum, které by se v současné situaci nevyhnutelně přeměnilo na plebiscit proti jeho ultraliberální politice. Pěkná politická krize se objevila na obzoru. To se nestalo, protože Sarkozy si našel 32  socialistických  zrádců, kteří mu minulé pondělí přišli říct „ano“ do versailleského zámku, a dalších 143 na příkaz stranického vedení se přišlo hrdinně zdržet hlasování. Každé „socialistické“ zdržení se hlasování bylo automaticky hlasem pro neoliberální unijní smlouvu a pro Sarkozyho.

Versailleský palác byl 4. února nedostupný jako za Ludvíka XVI. Ve městě bylo víc fízlů v civilu, než novinářů a metařů. Naše delegace, které přišly s rezolucemi a statisíci podpisy „Chceme referendum“ , byly přivítány slzotvorným plynem. Poslanci a senátoři hlasovali v rychlosti, protože si byli vědomi, že se jedná o  podvod století za zády lidu. Zvolení představitelé lidu poté, co řekli „ano“ Sarkozymu, utíkali zadním vchodem pro služebnictvo, jako kdysi milenci Marie Antoinetty. Žádné přípitky, žádná hostina večer. Žádné eurooptimistické komuniké, jen pocit nejistoty a nevole. Francouzský parlament poprvé od konce války zpochybnil výsledky svobodných voleb, z 29. května 2005. To není legrace. Jde do tuhého.

Všimněte si, že v zakládající zemi Evropské Unie probíhá proces politické integrace Evropy s vyloučením veřejnosti. Českým eurooptimistům to zatím uniká.

Rád bych připomenul na okraj, že jelikož zvolení zástupci francouzského lidu schválili všechny články unijní smlouvy, schválili také článek 27, který nařizuje všem členským státům Unie provádět bezpečnostní a brannou politiku „v rámci NATO“. Budoucí americké základny mají být tedy „euroústavní“, jak v Alpách, tak v Brdech. Stačí tam pověsit vedle americké vlajky vlajku NATO a vlajku Evropské Unie. Předpokládám, že Klvaňa již poslal do Paříže blahopřejný telegram.

Od minulého pondělí máme ve Francii v podstatě dvě socialistické strany. Socialisté, kteří podepsali výzvu „Chceme referendum“ a socialisté, kteří výzvu nepodepsali, se přestali vzájemně zdravit na ulici a scházejí se na schůzích v základních organizacích odděleně. Máme 121 socialistických poslanců, kteří tím, že řekli „ano“ referendu, řekli „ne“ neoliberální unijní smlouvě a neoliberální politice Sarkozyho vlády. Máme několik set tisíc podpisů na rezolucích požadujících sociálně spravedlivou, demokratickou a mírovou Evropu.

Autor žije a pracuje v Grenoblu