11. 2. 2008
Chyba logiky, nebo lávkyTed si přesně nevzpomínám, který římský politik (myslím že Cato st.) jednu dobu končil všechny svoje projevy hláškou: "Ostatně soudím, že Kartágo musí býti zničeno". A tak jako u Erbena dívčinu "k jezeru cos nutí, nic doma, nic jí po chuti", tak já mám alergii na "rozostřené a zamlžené bláboly jež se na mne z řečnických (ale i písemných) projevů hrnou" a brání (pozor, teď přijde moje parketa) rezultativnosti komunikace. |
Přehršle materiálu k přemýšlení, hodnocení, přehodnocování a poučení nám nabídnou stenogramy kampaně příprav kandidátů na hlavu státu a tří kol první prezidentské volby, které -- doufám -- již nějaký pohotový nakladatel nese do knihkupectví. Avšak příliš málo času uplynulo od tohoto politického maratonu, než abychom se - po zaslouženém odpočinku - k významným i malicherným, napínavým zákrutám, rychlostním rovinkám i nudným oddechovým časům mohli vrátit hned komplexně. Meritorní rozbory jsou aktuálně nastoleny (velmi výstižné a pěkné politického smyslu-plné slovo = leží na stole) ovšem zejména před stranickými špičkami země, za intensivního zájmu médií a politické třídy vůbec. Další steeple--chase se pro ně chystá již nejbližší pátek. Širší veřejnost -- do niž započítávám i svoji maličkost - má možnost konfrontovat své bezprostřední (silně ovlivněné city) dojmy s racionálnějšími argumenty a svoje postoje případně revidovat. To platí všem i pro 281 volitelů. Racionální analýza předpokládá pozorné (tj. NAMÁHAVÉ -- viz Masarykovo "Učení bolí") naslouchání a čtení studovaného textu, který někdy může být podoben komixům -- z úst aktérů vycházejí jen bubliny. Nástroji k jejich "propíchnutí" jsou vedle pravidel logiky nejrůznější pomůcky vědeckého řízení, kam jako jedny z nejjednodušších patří rozhodovací tabulky. Pokusím se na dvou případech demonstrovat, jak "chladná hlava" (rozhodovací tabulka) odhalí dutost politikářské fráze. Citujme nejprve z velmi emotivní "pomůcky pro grilování" veškerého kandidátstva z klávesnice arch. Š. Kotrby (navázavšího na otevřený dopis hanoverského Schnura prof. Švejnarovi): Stejně jako Švejnar
by měl Václav Klaus sdělit, vůči čemu chce být loajální: vůči Mont
Pelerinskému klubu, Davoskému fóru, vůči Světové bance a MMF, nebo vůči
podnikatelům spjatým s Českem nejen kontem v některé ze zahraničních bank
v Česku působících, ale podnikatelům, kteří jsou vynikajícími manažery
svých podřízených, netunelují majetek továren, ale udržují onen corporate
social responsibility a rozvíjejí celé regiony tak, jak tomu činil za
první republiky Baťa a další továrníci.
Již při klopotném pronikání tímto sedmiřádkovým souvětím vzniká silný pocit nazrávajícího anakolutu. Ale nešť. Čertovo kopýtko tkví zejména v poslední větě odstavce: Chcete být loajální vůči těm, kteří "nemají čestné doktoráty, ani miliony na investice do nemovitostí či akcií, ale živí se poctivě -- rukama". (podtrhl M.Š.) Tabulka autora usvědčuje - i když jde pouze o teoretický text - ze zjednodušování. Řádek 2 (poctivá práce ne-rukama) je z neznámých důvodů diskriminována vůči"poctivé práci rukama (řádek 1)". Je očividné, že nepoctivá práce rukama či nepoctivost nikoli manuální nemá kladnou hodnotu.
S politikářským zneužitím (protože tentokrát s patrným úmyslem a záměrem) nabubřeného obratu jsme se téměř současně setkali v komentáři Petra Nečase: Občanství jako zimník (Pravo 4.2.2008). Průhledně jako by jen naznačuje, že jsme tací, kteří nezištně sloužíme vlasti a pak nějaký cizák-přivandrovalec se shání po dobrém džobu. Dosadíme-li do sloupce A "dobrý džob"a do sloupce B "služba vlasti" rozhodovací tabulka ukazuje, že pokleslá narážka nesnese kritiku. Řádek 1 nasvědčuje, že v jistých případech nejde o dichotomii, ale dobrý džob a služba vlasti se nevylučují. Řádky 2 a 3 prokazují, že lze konat službu vlasti aniž z toho je dobrý džob, (jak by jinak mohly fungovat NGO?); a ovšem jsou i dobré džoby (aniž teď zrovna mluvíme o prebendách zákonodárců a jejich výkonnosti), které právě nejsou to nejlepší službou vlasti. O čtvrtém řádku darmo mluvit -- špatný kšeft i špatná služba. |