|
3. 1. 2008
Mají ženy v ČR skutečně možnost vyhnout se násilí? |
|
Obávám se, že v poznámce Ondřeje Palkovského "Připadá mi, že za současné společenské situace postavení žen (odejít od muže není považováno za společenskou ani právní přítěž), pokud si je žena tohoto chování vědoma a přesto se rozhodne ve vztahu pokračovat, nelze považovat chování muže redukující ženu na "kus masa" za "poškozující"(dle smyslu tohoto slova v citované větě od Milla). Navíc, svalovat vinu za toto chování na pornografii je zároveň redukcí mužů na roboty, kteří slepě reagují na vnější vjemy. Kam se poděla odpovědnost jednotlivce za své chování?" výrazně zvítězila ideologie nad realitou. Proč je v argumentaci českých "konzervativců" vždycky nějaký logický zkrat? Rád bych publikoval konzervativní názory, které jsou tak dobře zformulovány, že je nelze napadnout. To, jak svobodné se cítí mladé Češky, vidím z toho, jak rychle odcházejí z domácího českého prostředí, jakmile poznají, že jinde jsou trochu svobodnější. (Ačkoliv není jasné, do jaké míry to odráží skutečnost, i současný český film líčí postavení českých žen jako postavení neuvěřitelné podřízenosti.) Příkladem ideologického cvičení, které se plně dostalo do sféry virtuální reality, je argumentace pana Palkovského, že nikdo nemá právo veřejnoprávními prostředky vnucovat společnosti apriorně žádný hodnotový systém, a že tedy skutečná svoboda nastane až zrušením médií veřejných služeb a všeobecným rozšířením komerčních stanic. Jak silná zvídavost, podnikavost a myšlenková svoboda už v českých médiích nastala, je možno si lehce ověřit poslechem českých komerčních rádií, která hrají všechna tutéž zglajchšaltovanou, nenáročnou hudbu. To je teprve ta pravá, ideologická svoboda! Které je zajisté zapotřebí i pro to, abychom dělali z pornografů celebrity. |
