V západních zemích začali muži svoji identitu a zpochybněné, "obsoletní" či ponížené "mužství" řešit v reakci na ženské a lidskoprávní hnutí šedesátých let, kdy se v průběhu sedmdesátých letech zformovala řada hnutí reprezentujících zájmy mužů, hledajících novou identitu a toužících po definici nového muže, který nebude autoritářský, mocichtivý, násilnický, chladný a odtažitý, ale který si zachová mužskou hrdost a identitu, aniž by utlačoval druhé či škodil svému okolí i sobě samému (nelze opravdu mít rád své bližní, aniž by měl člověk zdravě rád sám sebe).

Reakce na zpochybnění mužství/ženství a stávajících společenských i rodinných modelů radikálním i mainstreamovým feminismem vedla ke dvěma druhům reakcí. První byla reakce "obranářská" a tvrdící, že jde pouze o lži, nesmysly, překrucování, vzpouru proti tradici, kultuře, Bohu, přírodě a "biologicky prokázaným" determinantám, kdy se každé tvrzení či dogma, feministkami a feministy předkládané, zpochybňovalo "protidůkazy" a tvrzeními, že je tomu buď naopak, nebo že "ženy taky" nebo že "ženy jsou mnohem horší".

Vedle této konzervativní, příp. až "misogynní" a "šovinistické", reakce se však souběžně objevovala řada hnutí, směrů a spolků, reagujících na témata nastolená feminismem "pozitivně", resp. lépe řečeno konstruktivně. Muži začali hledat své nové místo a novou roli v rodině i ve společnosti, objevovali ženu (animu) ve svém nitru, obraceli se k hlubinné psychologii, mytologii, příp. k pohanství, znovuobjevovali iniciační rituály mužství a mužskou spiritualitu, nově definovali svůj vztah k otci i k sobě samému a také ke svým dětem a manželkám. Čtou kultovní knihu Roberta Blye "Železný Jan", bojují se svým superegem (otcem), redefinují své ego (Já) zkoumají své id (podvědomí). Poprvé s jinými muži hovoří o svých osobních problémech, depresích, vztazích se ženami, selháních v manželství a ve vztazích k dětem, nebo na "výjezdech" a "táborech" uprostřed divočiny v šamanských rituálech uvnitř sebe objevují "krále", "bojovníka", "kouzelníka", "milovníka" a další mužské archetypy, které zatím nenašly svého naplnění nebo se zvrhly ve svůj stínový protiklad (e.g. Dark Father -- Darth Vader; pro galerii mužských i ženských archetypů, pozitivních i temných/ničitelských, viz Pána prstenu od J.R.R.Tolkiena, galerií archetypálních postav a příběhů je samozřejmě Bible (zejména Starý zákon), a dále lidové pohádky (doporučuji pohádky bratří Grimmů) a v neposlední řadě (nejen) řecká mytologie. Muži komunikují se svým Stínem a zvou do svého života Animu, neboť člověk-muž má v sobě jak mužskou, tak i ženskou stránku (jin -- jang, animus -- anima, dva trojúhelníky hexagramu, Bohorodička a Syn, slunce -- měsíc, oheň -- voda, světlo -- temnota, vlhko -- sucho, chaos -- řád, z/rození -- Slovo, Tiámat -- Marduk). K plnému rozvinutí osobnosti je třeba kultivace a rozvoje mužské i ženské stránky každého muže a každé ženy i všech jeho/jejích archetypálních stránek osobnosti.

Jak hledat mužské vzory, aneb kde vzít a nekrást?

Mnoha dětem stačí příklad jejich otce, kdy se (chlapci) stávají jeho "kopií" nebo si (dívky) vyberou za partnera někoho otci podobného. V mnoha rodinách je však otec nepřítomen, nebo se své roli a svým závazkům zpronevěřuje či je odmítá (nebo se hlásí jen k některým z nich). Někdy stačí relevantní vzor v širší rodině (šikovný dědeček nebo chápavý strýc, dávající nám k vánocům místo ponožek, jazykových učebnic a vlněných svetrů "kopačák", vzduchovku, mayovky a foglarovky). Někdy i funkční širší rodina chybí, a tak můžeme hledat mezi učiteli, vychovateli, trenéry apod. Mě např. velmi ovlivnil můj třídní učitel a češtinář, který v nás vzbudil lásku k literatuře, kdy řada zajímavých knih nejen že se nedostala na náš "index" tím, že byla zařazena na seznam povinné literatury (tzn. seznam "otravných blafů pro šplhouny"), ale sami jsme pak hledali další tituly od toho kterého výtečného autora, o němž nám pan profesor poutavě a s nadšením vyprávěl. Stejně tak rád vzpomínám na svého dějepisáře, perfektního znalce historie a zajímavostí, zachraňujících nás potom (alespoň mě) u maturity (díky znalosti pikantních detailů o pochodu na Řím, zavraždění Jamese Cooka a svatbě Markéty Babenberské poté, co jsem si vytáhl otázku, o níž jsem zbla nic nevěděl). (Abychom nezůstal pouze u mužů, zásadně mě ovlivnila i "správňácká" rebelka angličtinářka, díky níž jsem si vedle povrchních znalostí jiných předmětů a zmíněného zájmu o literaturu a dějepis z gymnázia "alespoň něco odnesl", konkrétně státnici z Aj a lásku k angličtině).

Mám štěstí na zajímavé lidi, dovoluji si tvrdit, a tak jsem měl tu příležitost poznat i jednotlivé členy plzeňské skupiny Znouzectnost, kteří jsou chápavými a naslouchajícími rádci řady punkerů a anarchistek, dětí a dospívajících nebo různých "průšvihářů" obojího pohlaví, jimž svými texty "mluví z duše". Díky nim jsem se s přáteli dostal k hudbě a těsně před maturitou i ke koncertu a k účasti na demo-výběru plzeňských kapel. Díky "Znouzákům" jsem objevil knihy autorů jako Ray Bradbury, George Orwell, H.G.Wells, Aldous Huxley, Kurt Vonnegut a řadu dalších. Bez těchto velkých vzorů kreativních lidí s košatými zájmy a širokým rozhledem bych zůstal o mnohé ochuzen. "Vzory" však mohou být i postavy a osoby trochu vzdálenější, obdivuji např. prof. Luboše Kropáčka, arabistu, orientalistu, afrikanistu, předního českého znalce islámu, polyglota a humanistu nebo prof. Tomáše Halíka, sociologa, psychologa, terapeuta, duchovního a ekumenického myslitele. Setkat se už bohužel nemohu s prof. Aloisem Musilem, biblistou, knězem, katechetou, cestovatelem, diplomatem, říšským radou, geografem a kartografem, autorem desítek dobrodružných i naučných cestopisů o Blízkém východě, náčelníkem kmene Ál-Ruwajlí (Músa al-Ruwajlí), prvním řádným profesorem arabského jazyka na Karlo-Ferdinandově univerzitě a dále člověkem, který při tom všem stihnul ve svém rodišti zasadit tisíce stromů. Z podstatně mladší doby, resp. ze současnosti, si určitě zaslouží zmínku pater dr. Robert Falkenauer, dříve studentský kněz, nyní generální vikář plzeňské diecéze v Plzni, moudrý otcovský typ (to pater na něj opravdu "sedí"), se studenty trpělivě i živě až vášnivě diskutující o všem možném i nemožném.

A konečně -- teprve nyní zjišťuji, jak moc mě ovlivnil můj otec (i když pokud prohrál s matkou losování a musel jít trpět na třídní aktiv, nikdy nevěděl, do kterého ročníku, natož do které třídy, chodím, a zjistil to až po půlhodině ve 4. B, byť jsem chodil do 3. C). Zjišťuji ke své hrůze, ale často naopak s radostí, jak moc se svému otci, který "všechno ví" a "všechno umí", podobám (s tím rozdílem, že zatím nemám odpověď na všechny otázky jako on, ani nevím, jak se vyrábí sudy na whisky, jak správně namíchat střelný prach nebo jak rozeznat pravý čínský porcelán od padělku). Zde asi nelze dávat obecná doporučení, proto uvádím jen zkušenost osobní.

Kdo hledá, najde, a můžeme hledat mezi současníky i mezi předky -- Winston Churchill, TGM, JFK, E.T.Seton, R.Baden-Powell, Gándhí, Lennon, Buddha, Muhammad, Ježíš, Vilém Dobyvatel, Karel I., Rudolf II., Karel IV., slavní vědci, sportovci, politici, spisovatelé, umělci, herci, hudebníci atd. Pokud už je věda, literatura i historie převážně "mužská", resp. muži zaplněná, opravdu by neměl by být problém najít nějaký ten relevantní a věrohodný vzor.

Hulvát, rytíř nebo "avantgardní macho"?

Je zřejmé, že nás při formování nové mužské identity čeká dlouhá pouť, která nebude prosta úskalí, chyb a slepých uliček. Je rovněž zřejmé, že tradiční model patriarchálního studeného a přísného otce nebo samolibého "macha" či "chlapáckého" hulváta je nadále neudržitelný a v současné době je už spíše "umírající kopající kobylou". Stejně tak je žen i mužů nedůstojný model "loutkového patriarchátu", rozšířeného v mnoha českých domácnostech. Zbývá nám tedy návrat k tradicím rytířství a gentlemanství, anebo definice nového udržitelného modelu "mužství".

Rytířství je lákavé, už jen proto, že zahrnuje i opomíjený archetyp "bojovníka" /viz např. postavu Saladina (Sálihuddín) ve filmu "Království nebeské", vzoru rytířství uznávaného i v křesťanské Evropě). Dodejme, že mužům možnost bojovat, chránit, válčit i zachraňovat velmi chybí, a možností kompenzace je bohužel velmi málo. Gentlemanství je zase inspirativní svou zdvořilostí, kterou nemusíme vnímat pouze jako projev náklonnosti a ochoty pomoci "křehkému pohlaví" (propírané držení dveří nebo pomoc se zavazadlem), ale i jako vůli pomáhat a být vstřícný a zdvořilý ke každému potřebnému, potažmo ke každému svému bližnímu, jedno zda muži nebo ženě. Variantou je však i model "moderního" či "avantgardního macha", který si uchovává některé tradiční atributy mužství (síla, odhodlání, "tah na branku", zvídavost, vynalézavost, improvizace a rozhodnost, ochota k boji, vytrvalost, slovo jemuž lze věřit, spolehlivost a vůle dostát svým povinnostem), ale který se nebojí ani své "ženské" stránky, který dokáže naslouchat, být empatický, pečující, milující, který podporuje svoji partnerku v jejím osobním rozvoji a dělí se o domácí a rodinné povinnosti, a který necítí potřebu sbírat "trofeje" v podobě milenek, naleštěných aut nebo "ještě většího" domu či ještě dražší vily s bazénem.

Osobně je mi sympatická kombinace zmíněného rytíře, gentlemana i "moderního macha", "říznutá" trochou hlubinně-psychologické "duchařiny", zkoumající vědomí a nevědomí, a rozpoznávající všudypřítomné aktivní archetypy v nás i kolem nás, které bychom neměli popírat, ale pracovat s nimi a rozvíjet je. (Umělci v práci s archetypy, zvláště "stínovými", jsou mnohé metalové kapely -- např. představitelé romantického titanizmu v hudbě ze skupiny Dimmu Borgir jsou pravými mistry v používání symbolů, v obrazové i hudební komunikaci (a manipulaci) -- viz některé jejich lehce hororové klipy, prokazující znalost křesťanských i obecně platných archetypů; báječně se u toho navíc baví a výborně odreagovávají, stejně jako jejich "drsně" až strašidelně vyhlížející fanoušci, často osoby příkladně laskavé a ohleduplné).

I cesta může být cíl

Přeji závěrem králi, bojovníkovi, kouzelníkovi, milovníkovi i dítěti a otci (královně, bojovnici, kouzelnici, milovnici i dítěti a matce) v každé/m z nás šťastnou cestu při poznávání a rozvíjení sebe sama i našich potomků.

Autor je členem Výboru pro slaďování rodinného a pracovního života a místopředsedou Výboru pro prevenci domácího násilí Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Ve volném čase pracuje jako dobrovolník v nízkoprahovém centru pro ohrožené a sociálně znevýhodněné děti.

Doporučená literatura a film:

Literatura odborná i beletrie:

• Anderson Foley, L.: A Psychological View of the Legal System. Brown and Benchmark Publisher, USA IA 1993
• Augustin, J.: Být otcem. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2004
• Badinter, E.: XY. O identitě muže, Paseka, Praha 2005 (slovenská verze -- Badinter, E.: XY. Identita muža. Aspekt, Bratislava 1999)
• Bakalář, E.: Průvodce rozvodem pro všechny zúčastněné. NLN, Praha 1996
• Bly, R.: Železný Jan. Argo, Praha 2005
• Coelho, P.: Alchymista. Argo, Praha 2005
• Gilligan, C.: Jiným hlasem. Portál, Praha 2001
• Giono, J.: Muž, který sázel stromy. Vyšehrad, Praha 1997, online i s ilustracemi zde, vydáno jako kniha i "kolibřík" také v nakl. Literární čajovna Suzanne Renaud r. 2006
• Gjuričová, Š.: Rodičovská práva, vztahy a rozvod aneb o spiknutí naší civilizace proti otcům. In: ŽenSen 1/1, Nadace Gender Studies, Praha 1996
• Gray, J.: Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše. Práh, Praha 2002
• Hauserová, E.: Jsi přece ženská... Malý, lehce feministický rádce. Grada Publishing, Praha 1998
• Jung, C.G., Berne, J., Hull, R.F.C.: Aspects of the masculine. Ark Paperback, London 1993
• Foglar, J.: téměř cokoliv, zejména Hoši od Bobří řeky, Pod junáckou vlajkou, Devadesátka pokračuje (kterékoliv vydání)
• Kast, V.: Otcové-dcery, matky-synové. Portál, Praha 2005
• Kašparů, M.: Do výšky volím pád. V rozhovoru s Janem Paulasem Max Kašparů. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2003
• kolektiv: Nové čtení světa 1. Feminismus devadesátých let českýma očima. One Woman Press, Praha 1999 (Sborník výpovědí třiceti českých osobností, žen i mužů, různé profesní, názorové i náboženské orientace)
• Kratochvíl, S.: Manželská terapie. Portál, Praha 2000
• Lauder, S.: Nové slabší pohlaví. In: Respekt č. 44/2007
• Langmeier, Z., Matějček, Z.: Psychická deprivace v dětství. Praha, SZN 1963, 1968, Avicenum 1974
• Matějček, Z. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Portál, Praha 1999
• Matějček, Z.: Výbor z díla. Karolinum, Praha 2006 (a většina knih této legendy dětské psychologie, odpůrce kolektivní výchovy a propagátora rodinné a pěstounské péče, který jako jeden z prvních upozornil na následky citové deprivace v dětství)
• Moore, R., Gillette, D.: Král, válečník, kouzelník, milovník aneb O mužské psychice. NLN, Praha 2001
• Murphy, P.F. (ed.): Fiction of Masculinity. New York University Press, New York 1994
• Oates-Indruchová, L.: Dívčí válka s ideologií. Klasické texty angloamerického feministického myšlení. Sociologické nakladatelství (SLON), Praha 1998
• Regoli, R.M., Hewitt, J.D.: Delinquency in Society. A Child -- Centered Approach. McGraw Hill, New York 1991
• Rohr, R. a Martos, J.: Cesta divokého muže. Cesta, Praha 2002; online zde, další knihy Richarda Rohra viz zde.
• Seidler, V.J.: Man Enough. SAGE Publications, London 1997
• Seidler, V.J.: Masculinities, Bodies, and Emotional Life. In: Men and Masculinities, Vol. 10, No. 1, 9-21 (2007)
• Seidler, V.J.: Men, Sex and Relationships. Routledge, London 1993
• Seidler, V.J.: Rediscovering Masculinity. Routledge, London 1989
• Seton, E.T.: Dva divoši (kterékoliv vydání)
• Seton, E.T.: Rolf zálesák (kterékoliv vydání)
• Smith, H.: Děti a rozvod. Portál, Praha 2004
• Warshak, R.A.: Revoluce v porozvodové péči o děti. Portál, Praha 1996
• Yablonski L.: Otcové a synové. Portál, Praha, 1995

Pro feministickou literaturu a další literaturu z oblasti men's studies viz např. knihovnu Gender Studies v Praze, on-line katalog knihovny je zde, klíčové slovo pro vyhledávání např. "maskulinita", "mužská studia" apod.)

Film

• Barbar Conan (Conan the Barbarian), rež. John Milius (trocha hrdinského klišé, na druhé straně kultovní film, líčící cestu bojovníka, potkávajícího kouzelnici, hermovskou postavu zloděje, poznávajícího lásku k bojovnici i milovníka v sobě samém, bojujícího proti temnému králi a čaroději, a nakonec zabíjejícího Hada /archetypální symbol ženství a chaosu, zároveň však křesťanský symbol zla a Satana/ a stávajícího se závěrem své pouti Králem)
• Den nezávislosti (Independence Day), rež. Roland Emmerich (film, kde muži dostali šanci napravit své chyby, stát se hrdiny, a /znovu/ získat důvěru svých blízkých)
• Don Juan DeMarco, rež. Jeremy Leven (Johnny Depp jako "milovník")
• Fotr je lotr (Meet the parents), rež. Jay Roach (vtipně vykreslená postava paranoidního, leč milujícího, otce v podání "agenta CIA" Roberta de Nira -- de Nirovi otcovské a "mužské" role výborně sednou -- podobně jako Morganu Freemanovi, představiteli řady "otcovských", "mentorských" a "kouzelnických" rolí)
• Karlík a továrna na čokoládu (Charlie and the Chocolate Factory), rež. Tim Burton (herecký koncert Johnyho Deppa a jeden z mála případů, kdy film předčí knižní předlohu; Tim Burton navíc do filmu dodal další rozměr, "otcovsko-synovsky-rodinný" příběh, který v předloze chybí, kdy výtečně prohloubil, obohatil a "nad rámec zadání" rozvinul psychologii hlavního hrdiny Willyho Wonky)
• Království nebeské (Kingdom of Heaven), rež. Ridley Scott (inspirativní postava hlavního hrdiny Baliana a dále výborně vykreslená postava sultána Saladina a řada dalších pozitivních i "temných" postav; až na "kiks" se scénou, kdy Evropan radí Arabům, jak a kde hloubit studně, výborný film)
• Kurs sebeovládání (Anger Management), rež. Peter Segal ("hodný kluk", na němž lze "dříví štípat", se pod vedením svého mentora -- svérázného terapeuta v podání Jacka Nicholsona -- učí projevovat hněv a emoce)
• Lepší už to nebude (As Good as It Gets), rež. James L. Brooks (okouzlující postava neurotika, "sociálního idiota" a bezpříkladného hulváta pana Judala v podání charismatického Jacka Nicholsona, a Brad Pitt v netypické roli homosexuálního umělce, pro své zaměření otcem odvrhnutého)
• Matrix (The Matrix), rež. Larry Wachowski, Andy Wachowski (přelomový a zásadní film, nabitý symbolikou a plný archetypálních postav a příběhů -- Neo /One -- Vyvolený, nebo též Noe/ jako spasitel/mesiáš, Morpheus /prorok, probouzející ze snu, ohlašující Příchod/, Cypher /Lucifer-Satan, Jidáš/, postava vědmy atd.)
• Mrtvý muž (Dead Man), rež. Jim Jarmusch (archetypy "poutníka" v podání Johnnyho Deppa a "kouzelníka" -- indiána Nobodyho -- v podání Geryho Farmera)
• Obecná škola, rež. Jan Svěrák (brilantní Jan Tříska v roli učitele Igora Hnízda, který jediný si dokáže získat respekt a být svým žákům vzorem, stejně jako výborný Zdeněk Svěrák coby mírně upozaděný otec, který nakonec v závěru filmu synův idol předčí)
• O čem sní muži, rež. Olga Sommerová (za pozornost stojí zvláště prof. Machovec; vyšlo i knižně, jde o volné pokračování dokumentu "O čem ženy sní", který ve dvou dílech také vyšel knižně, s třetím dílem "O čem ženy nesní)
• O Schmidtovi (About Schmidt), rež. Alexander Payne (muž na sklonku života, čerstvě v důchodu, po smrti ženy, "on the road" znovu hledá sebe sama)
• Postel, rež. Oskar Reif (krize mužské identity v českých, byť mírně fantaskních, kulisách)
• S tebou mě baví svět, rež. Marie Poledňáková (nezvratný důkaz rodičovského talentu mužů a otců)
• The Kid, rež. Charles Chaplin (výtečný Charles Chaplin v nečekané roli otce-pěstouna malého nalezence)