1) Proč toto nebezpečné zařízení, se kterým se dokonce experimentovalo, nebylo postaveno v zemi, kde existovala pro tyto činnosti kvalifikovaná pracovní síla.

Nechápu přesně, kde vzal pan Ivančák dojem, že indická pracovní síla není kvalifikovaná - to mi připadá jako poněkud paušální neoprávněné shazování. Například skutečnost, že Indie dnes patří k největším producentů počítačového softwaru na světě, o čemsi svědčí. Ostatně nikde jsem nenarazil na to, že by se neštěstí svádělo na nekvalifikovanost tamějších zaměstnanců.

2) Proč toto nebezpečné zařízení nebylo postaveno v zemi, kde existují efektivní bezpečnostní předpisy garantované právními normamy. (originální gramatiku jsem překopíroval z původního textu)

Tato otázka je celkem snadná. Společnost Union Carbide se snažila snížit výrobní náklady na co nejnižší míru a proto svůj podnik postavila v zemi, kde je levná pracovní síla a minimálně omezující legislativa (tato okolnost se od té doby v Indii významně změnila)

3) Čeho chtěla firma Union Carbide dosáhnout tím, že toto nebezpečné zařízení postavila právě v Bhópalu.

Proč právě v Bhópálu, to, obávám se, opravdu konkrétně nevím. Mohu nabídnout jen některé obecné podmínky pro umístění podobné investice, jako jsou dobré spojení, dostatečné zdroje energií a vody, pracovní síla v okolí, levný pozemek, možná i nějaké daňové výhody poskytované státem Madhjapradéš atd. atd. Čeho tím chtěla dosáhnout, lze říci snadno: nízkých nákladů a vysokých zisků.

4) Jestliže záměry firmy Union Carbide byly tak průzračně čisté, bez postranních úmyslů, proč pak toto nebezpečné zřízení nebylo postaveno třeba ve Washington DC. Tam je dostatek kvalifikovaných pracovníků se zodpovědným přístupem ke svým pracovním povinnostem.

Odpověď by mohla být poměrně jednoduchá: něco takového by se do Washingtonu DC prostě nevešlo. Washington není veliké město. Netvrdím, že jej až tak dobře znám, ale jsem si jist, že tam žádný tak veliký stavební pozemek není. Předpokládám však, že autor asi myslel kamsi do okolí Washingtonu -- tedy do státu Maryland a Virginie. Avšak nerozumím, proč ta ironie. Zájmy UC byly opravdu průzračně čisté: chtěla vydělávat a vydělávat co nejvíce možno. V Americe by ani mexický "ilegál" nedělal za tak málo jako tehdy stejně kvalifikovaný (a zodpovědný) Ind v Bhópálu. Navíc v Americe jsou vyšší daně, nesrovnatelně striktnější kontrola bezpečnosti provozu atd.

Nevím, bude-li pan Ivančák s mými odpověďmi spokojen. Nejsem si jist, protože, text jeho přípisu byl dosti útočný. Není mi však vůbec jasné, z čeho vyvodil, že jsem "demagogicky zaslepen svými představami o dobrodiní západní civilizace a zejména jejích nadnárodních korporací". Myslím že z mého původního textu bylo dostatečně jasné, že nemám ke společnosti Union Carbide žádné veliké sympatie. Je důkazem toho, kam vede nekontrolovaná dravá honba za ziskem. (Koneckonců v menší míře jsme něco takového zažili u nás v letech devadesátých).

Jediné, oč mi šlo, bylo, aby se tato tragická událost (a třeba i banditismus, chcete-li) nespojovala se současným problémem terorismu a neředila tak jeho obsah. Union Carbide určitě neplánovala žádný chemický útok proti indickém civilnímu obyvatelstvu se záměrem získat pro sebe ekonomické či politické výhody.

Zcela nepodložené je pak závěrečné tvrzení pana Ivančáka o tom, že podobné události vytvářejí podhoubí terorismu. V Indii proto rozhodně žádný protizápadní terorismus nevznikl. Jen mimochodem jednu u nás málo známou informaci: Indie je největší oběť islámského teroru v současném světě.