1) Systém Strela 2M už to má skutečně "za sebou". Tento systém zavedený do výzbroje v 70. letech je systémem 1,5. generace a nesnese srovnání se systémem Stinger. Ten je daleko účinnější. Jeho sovětským (ruským) ekvivalentem jsou modernizované komplety Igla. Systém Strela 2M je svými parametry daleko blíže předchůdci Stingeru FIM-43 Redeye, který už je z výzbroje US Army vyřazen. Přes veškerou modernizaci má systém Strela mouchy typické pro tuto generaci přenosných PL kompletů. Tou největší je poměrně snadná možnost zarušení pomocí IR výmetných světlic. Rovněž výbušná hlavice není příliš výkonná. Během praxe se ukázalo, že když už zasáhne, obvykle nestačí na sestřelení letounu, pouze ho poškodí. Pro použití na současném bojišti se tento systém příliš nehodí.

2) Oproti tomu systém RBS 70 má zcela jinou koncepci. Samotná raketa je na cíl naváděna nikoliv IR senzorem na své špici, ale po laserovém paprsku vyzařovaném ze země. To má obrovskou výhodu v minimální šanci tuto raketu zarušit. Na druhou stranu to vyžaduje dobře vycvičenou obsluhu, neboť ta musí mít cíl po celou dobu dráhy letu v zaměřovači. Pravdou je, že tento systém je větší a těžší, ale dá se bez problémů přepravovat na korbě automobilu typu Land Rover.

Srovnávat tyto systémy zkrátka nelze. Strela 2M už není schopná poskytnout AČR ochranu proti vzdušnému napadení, RBS 70 snad ano.

Přesto však Strela 2M má svojí bojovou hodnotu. I když není schopná účinně zasáhnout proti vojenskému letounu, civilní ohrozit může. Stačí případ letadla společnosti DHL v Bagdádu. Nějak mi však uniká důvod pro útoky na civilní letadla ze strany AČR.