Dvě kategorie: lidé soupeřící na globalizovaném trhu práce, lidé placení státem

Existují dvě velmi rozdílné skupiny lidí. Jedna z nich je vystavena bez jakékoliv ochrany riziku ztráty příjmů či zisků, protože nikdo nemůže zaručit, že obchod, drobná provozovna, servis, služba atd. nebude třeba již za měsíc vystavena tak silné konkurenci, že prostě ekonomicky nepřežije a bude muset svoji činnost ukončit, druhá skupina žije v měkčím prostředí -- může se spolehnout na jisté platby ze státní pokladny, obvykle pravidelně valorizované např. o 4 nebo 6 -- někdy i více procent ročně (což je, mj., hlavní příčina prohlubování rozpočtové krize). O tom si nejeden podnikatel či živnostník, vystavený často tvrdé konkurenci, může nechat jenom zdát.

Ve druhé skupině jsou vojáci (někdo raději volí nákup obrněných transportérů či stíhacích letounů, jiný by zase spíše ponechal pomoc státu rodinám při úmrtí OBČANA -- pohřebné), učitelé (nesmíme trpět představou, že máme mnoho učitelů -- plýtvání z rozpočtu není pouze na jejich mzdy, je třeba zkoumat také další výdaje v rubrice školství - nejen mzdy), lékaři (nikdo nekontroluje výdaje zdravotních pojišťoven, připisování neexistujících plateb na účty občanů není výjimečný jev), vedle stále tak špatně placených sestřiček (protože mladých a tedy bez konexí "nahoře"), které se nezřídka velmi obětavě starají o těžce nemocné, existují ve stejné "státní" firmě i platy přes 80.000 korun -- což mám např. potvrzeno v olomoucké fakultní nemocnici. Jsou zde také policisté (stále ještě platí, že po odpracování 10 let u policie je nárok na doživotní rentu 6000 Kč měsíčně a mnohé další výhody?). Další menší skupiny (hasiče apod.) jako ekonomicky nezajímavé z hlediska státního rozpočtu můžeme bez problému pominout.

Stát je služba, občané ji platí, kontrola jejich peněz je stále mizerná

Státní pokladna má příjmovou a výdajovou stranu. Na straně výběru daní si žádný podnikatel či živnostník nemůže být jist, kdy mu finanční úřad kvůli špatně vyúčtované faktuře za tisíc korun vyměří pokutu. Naopak na straně výdajů existují milionové, desetimilionové, stamilionové a někdy i miliardové ztráty, protože neexistuje nikdo, kdo by za tyto peníze osobně ručil. A tak platí to samé, co známe z doby minulého režimu -- "co je doma, to se počítá."

Vláda, která evidentně vykazuje jen malý zájem snižovat zbytečné a neefektivní výdaje (o ideji účetnictví na internetu se raději ani nehovoří, natož aby tu byly věcné argumenty) zato se šetří na dětech a rodině. Taková vláda je prostě a jen macešská. Zatím mi nikdo řádně nevysvětlil, kdo tu bude pracovat, až já (42) budu v penzi. Že tu budou za 30 let Indové, černoši nebo Číňané? To je opravdu tak jisté, že sem budou chtít přijít? Hlavně, že se ušetří 20 miliard na rodičovských příspěvcích, mateřské dovolené a přídavcích na děti. Jak krátkozraké, jak hloupé, jak malé, jak uboze zlé.