Před časem prohlásil kubánský prezident Fidel Castro, že průmyslová výroba alkoholu z kukuřice, zaměřená na náhradu benzinu, může ohrozit velkou část obyvatelstva na Zemi hladem, protože prudce vzroste cena potravin. Toto prohlášení se dostalo sice do Britských listů, ale v kanadských novinách jsme četli jen řádek nebo dva. Zatím se objevily články mnohem delší, v nichž se sice nevzpomíná Castrovo jméno, ale potvrzuje se jeho předpověď.

Je tomu pouze rok, co přijely stovky zemědělských traktorů do kanadského hlavního města Ottawy v rámci velké demonstrace proti nízkým cenám zemědělských výrobků. Letos všichni zemědělci pozorně sledovali počasí, aby vyjeli do polí při nejbližší vhodné příležitosti a tak využili cen plodin, které prudce vyskočily, ale zatím se neustálily. Cena tzv. futures (tj. cena, jaká se očekává letos na podzim za kukuřici, která ještě ani nebyla zaseta) u kukuřice je na plodinové burze letos vyšší o 66%. Loni v březnu, během velkých zemědělských demonstrací v Ottawě a v Torontu, se platilo za bušl 2.18 amerických dolarů (USD), ale letos koncem února byla cena 4.50 USD. Jakmile vyjedou dva tisíce východoontarijských zemědělců do mokrých polí, bude se jednat o položení základů k úrodě, jejíž hodnota by mohla dosáhnout jedné miliardy dolarů. Vzrůst cen zvedá zisky takových potravinářských gigantů jako je Cargill a ADM a současně přitahuje miliardy dolarů spekulativního kapitálu na chicagskou obchodní burzu, která určuje světové ceny zboží.

První následky se začínají projevovat v obchodech. Zatímco dosud si jen málo lidí všimlo vyšší ceny kukuřičných vloček, rostou ceny kuřat, hovězího masa a mléčných výrobků. Mimochodem zjišťujeme, že i když ceny u něčeho nerostou, obsah krabic nebo sáčků se zmenšuje - poprvé jsme si toho všimli u brambor, jejichž 10-librové pytlíky zeštíhlely na 7 liber při zachované ceně jakoby za 10 liber.

Velkoobchodní ceny vzrostly v březnu v průměru o 7.8 % a s nimi se objevila obava, že nastává inflace a že tedy zřejmě poroste i úroková míra na půjčkách. V Mexiku začali lidé protestovat proti vysokým cenám tortil. Ceny kukuřice dnes ovlivňuje víc touha lidí naplnit benzinové nádrže svých aut než své vlastní žaludky. Jakmile v minulých týdnech vzrostla cena benzinu, současně vzrostla cena kukuřice. Ekonomové se nás snaží uklidnit, že se jednalo o náhodu, že ceny prostě kolísají a že tak, jak náhle vzrostou, mohou docela snadno opět padnout dolů. Za příklad dávají pokles o 16% v posledních 6 týdnech, k němuž došlo na základě zprávy, že američtí farmáři osejí letos kukuřicí 90 milionů akrů, což bude největší osevní plocha od roku 1944. "Tato situace nám způsobuje spoustu nesnází", prohlásil jeden kanadský farmář, "protože zde máme jen jednu sklizeň za rok a velice málo z nás je v situaci, že bychom mohli těžit z kolísání cen". Dnes totiž klade pan Foster základy k tomu, jak bude vypadat situace na jeho polích na podzim. Měl už připraveny všechny traktory k setí pšenice, když v tom přišla neočekávaná jarní sněhová bouře. Vlhké a chladné jaro by mohlo poškodit mladé rostlinky kukuřice a přinutit zemědělce, aby pole raději dodatečně oseli něčím jiným, například sójou.

Zatímco městské obyvatelstvo obvykle nevěnuje zemědělcům žádnou pozornost a oni se snaží vzbutit ji nejrůznějším způsobem, aby na své problémy upozornili, letos je tomu jinak. Pozornosti je až příliš a velká část jí ani není vítána. Spekulativní kapitál teče do obchodování s futures po celém světě, takže obchod s obilím se dnes podobá přehřátému trhu s technologiemi v r. 2000. Cena kukuřice rychle reaguje na nejnovější zprávy včetně toho, jaké počasí panuje na americkém středozápadu nebo jaká je pravděpodobnost, že americké ochranářské bariéry proti levnému brazilskému alkoholu padnou.

Podle zprávy analytika Erica Katzmana z Německé banky kolísají ceny ve velkém rozmezí a zřejmě to takto delší dobu potrvá zatímco americká vládní politika ohledně energie, vyšší poptávka trhu v rozvojových zemích a nedostatek kvalitních informací vytvářejí tlak na celý potravinářský řetěz.

Zvyšování ceny kukuřice ovlivňuje velice silně ceny pšenice a sójových bobů, protože pro krmení dobytka nebude dosti kukuřice. Cena pšenice už vzrostla o 42% a sójových bobů o 26%. Mnoho farmářů neví, co si o nové situaci myslet. Po 30 letech stagnujících cen, které zůstávaly hluboko pod inflací, se stává zemědělství přitažlivým a přináší nové podněty. Kukuřice potřebuje hodně hnojiv a tedy i jejich ceny prudce rostou.

Jako řada jiných zemědělců, i pan Foster prodal část své budoucí úrody za cenu futures. Přál by si slušný zisk ale ne zrovna ty ceny, které blikají na obrazovkách chicagské burzy. Je podle něho povzbuzující, že se ceny kukuřice pohnuly, ale dal by přednost stálým cenám, které by platily po dobu několika roků, aby se zemědělci dostali z mizérie, ve které jsou již hodně dlouho.

Po celé severní Americe se staví řada továren na alkohol včetně té za 100 milionů dolarů v Johnstownu východně od Prescottu na řece sv. Vavřince. Asociace pro obnovitelná paliva (Renewable Fuels Association) předpokládá, že kanadská výroba alkoholu vzroste letos o 50% na 900 milionů litrů a dosáhne objemu 2.1 milionů litrů v r. 2010. V Kanadě jsou v provozu čtyři továrny, čtyři se stavějí a další se plánují.

Spojené státy mají 115 továren na alkohol v provozu a 79 se staví nebo rozšiřuje. Prudké zvýšení výroby alkoholu v USA zvedá ceny pozemků a v některých obcích vede k silnému odporu proti nově budovaným továrnám.

Podle soukromé firmy GreenField Ethanol, která staví tři továrny na alkohol v Ontariu a v Quebeku, přeje si 650 zemědělců prodávat kukuřici továrně v Johnstownu. Odpadní produkty z této továrny se budou používat ke krmení dobytka. Největším konkurentem továrny v Johnstownu je výrobna Casco v Cardinalu, kde se vyrábí alkohol již od r. 1858. Továrnu vlastní americká firma Corn Products International of Illinois. Vyrábí se zde také kukuřičný škrob, sladidla, oleje a krmivo pro zvířata. Ředitel Rob Kee uvedl, že tři ontarijské továrny spotřebovávají celou čtvrtinu ontarijské výroby kukuřice a jsou schopny konkurovat už za dnešních cenových poměrů.

Neobvyklá směs kritiků jak z politické pravice tak i levice odsuzuje nynější rozmach výroby alkoholu a shoduje se na tom, že na jedné straně odejme chudým lidem přístup k levným potravinám, ale na druhé nijak významně nezvýší produkci energie. Alkoholová loby naproti tomu namítá, že by ceny kukuřice určované poptávkou na trhu a nikoliv potlačované podporami západních vlád, umožnily zemědělcům v rozvojových zemích, aby mohli živit obyvatelstvo ve svých zemích a při tom bohatnout. Loby ale nevysvětlila, kde se vezmou peníze, které udělají z pěstitelů boháče, nebudou-li si moci spotřebitelé v těch zemích dovolit platit mnohem vyšší ceny za potraviny, ať jsou z kukuřice nebo z jiných plodin, jejichž ceny vzrostly následkem zvýšeného zájmu o kukuřici.  Jestliže by ale vznikla dostatečně silná opozice, mohla by nynější alkoholová bublina prasknout. Zatím se ale nezdá, že by k tomu mohlo dojít.

Pan Don Kenny, oblastní ředitel Asociace ontarijských pěstitelů kukuřice sdělil tisku, že vládní odborníci doporučují pěstitelům, aby prodali svou příští úrodu za dnešní vysoké ceny, ale ono to není tak snadné. Špatné počasí může ohrozit úrodu kukuřice a tím dostat pěstitele do situace, že by museli na podzim dodat na trh takové množství kukuřice, které se jim vlastně neurodilo. Pan Kenny řekl: "Dostáváme peníze za úrodu a nikoliv do poštovní schránky u domu, jak dostávají američtí zemědělci státní podporu". Podle předpovědi Asociace se letos oseje v Ontariu o 10% větší výměra polí kukuřicí než loni, tedy 1.6 milionu akrů. Jiné předpovědi očekávají, že to budou možná celé dva miliony akrů. Pan Kenny střídá na svém hospodářství o 1500 akrech kukuřici se sójou a pšenicí a usuzuje, že další kukuřici vyrobí zemědělci, kteří ji až dosud nepěstovali a také lidé, kteří si pronajmou půdu, aby vydělali další peníze. Podle toho, jak se ale ceny vyvíjejí (prudký vzrůst ceny o 40% na 145 dolarů za tunu, která patrně v září vystoupí na 160 dolarů), mají jiní analytici agresívnější odhady. Kanadská federální vláda očekává, že se letos oseje kukuřicí o 20% větší plocha (1.35 milionu hektarů). Kanadští farmáři nyní žádají, aby federální i provinční vlády začaly pracovat na vývoji programu pro řízené riziko.