22. 3. 2007
Bez cigaret do hospody nelezPan Bláha tvrdí, že pateticky lkám nad hladovými nekuřáky, a že se vlastně vůbec nic neděje, když se nekuřák nenají v restauraci, že si může bagetu koupit i u benzínky. Zajímavější je ale titulek jeho článku, že české hospody jsou prostě kuřácké, no a když se to nekuřákům nelíbí, tak tam nemají lézt. To je samozřejmě legitimní postoj, navíc dobře ukazující logiku zastánců kuřáckých restaurací. Podle stejné logiky bychom měli povolit kouření v kinech (která jsou častou soukromá), divadlech (také) apod. No a prostě milovník filmů, který by nechtěl dýchat čmoud, tak by si je přece mohl pustit na DVD, že. A nakonec vlastně proč nepovolit kouření na zastávkách, každý si přece může koupit auto a neotravovat v MHD. A konec konců, dnes třeba i autobusové linky provozují soukromé společnosti, takže by to mohlo být třeba tak, že občas by byl nějaký nekuřácký spoj (pokud by po něm byla poptávka), a jinak by se mohlo kouřit i v dopravním prostředku. |
Podstata je v tom, že i možnost návštěvy restaurace nemá jen aspekt ukojení hladu, ale také užitky další (protože kdyby je neměla tak by do restaurace nechodil nikdo, všichni by jedli bagety koupené u pumpy). Pro ilustraci uveďme alespoň takové věci jako možnost výběru z jídelníčku, příjemné prostředí, možnost sociálního kontaktu, mytí nádobí v ceně apod. Je tedy dost důvodů odlišujících stravování v restauraci od běžného "soukromého" jídla. Je to jako rozdíl mezi pouštěním filmu na DVD a v kině -- v obou případech uvidíte stejný příběh (najíte se), ale přesto mnozí preferují návštěvu kina. No a dle článku pana Bláhy by tato pozitiva měla být dostupná jen kuřákům, a nekuřákům jen tehdy, pokud strpí čmoud, případně budou tak aktivní, že si prosadí či vyhledají svoji nekuřáckou restauraci. Zatímco kuřáci tuto možnost mají kdykoli, bez další práce nebo nepříjemností (což byla skutečná hlavní myšlenka mého článku, nikoli lkaní nad hladovými výletníky). A nekuřáci ať se jdou klouzat - dle titulku pana Bláhy. Srovnání s vegetariány, lidmi na dietě nebo jinými menšinami zde neplatí. Jistě, že nařizovat všem restauracím, aby vařili dietu pro žlučníkáře, je nesmysl. Ale to je jiný problém -- to se jedná o charakter nabídky restaurace. Do toho opravdu je nesmyslné nějak zasahovat, stejně tak dělat z kavárny vinárnu apod. To skutečně vyřeší trh na základě preferencí hostů. Ale kuřáci modifikují nabídku restaurací nikoli z hlediska rozhodnutí majitele nebo poptávky hostů . Svou silou čmoudu diktují ostatním svá pravidla a omezení. Výsledkem jsou zakouřené restaurace, vinárny, kavárny, vegetariánské restaurace, poškozené zdraví kuřáků, personálu, nekuřáků. A protože se často nevyplatí zřídit další restauraci pro nekuřáky nebo je obtížné v záplavě kuřáckých takovou najít (viz článek pana Myslíka), tak nekuřáci často rezignují a buď tu a tam strpí čmoud za cenu zdravotních problémů, nebo omezí návštěvy restaurací, což je kuřákům jedno a aspoň mají více prostoru a nemusí s nikým diskutovat. Protože jsou kuřáci dostatečně velkou a silnou zákaznickou skupinou, v ČR se jim to daří. Zatím. |