Podle mého názoru, ani aplikace kmenových buněk či jiných nanobiotechnologií nebude znamenat žádný zásadní obrat - zvláště pokud buňky používáme k léčbě něčeho, jako je poškození centrálního nervového systému - tedy struktury nejkomplikovanější co to cytoarchitektoniky a procesu buněčné diferenciace.

Autoři studie předpokládají, že pokud aplikují kmenové buňky do defektní nervové tkáně - ať už je to po úraze, ischemickém defektu nebo při léčbě některých psychóz (i tam se předpokládá deficit nervových buněk ve smyslu neadekvátní sekrece některých neuromediátorů), dojde jaksi sui sponte k diferenciaci těchto buněk do podoby nervových buněk a ty budou dále regenerovat ve smyslu zapojení původních nervových drah.

To je ale velký omyl, resp. velká odvaha. (U krys se to údajně skutečně děje, pozn. JČ) Představa je to stejná, jako kdybychom si mysleli, že mikroprocesor Intel Dual-Core opravíme tím, že do něj budeme šťourat šroubovákem. Když to budeme dělat na myším modelu, který se dá přirovnat k tranzistoru, můžeme podobnou technologií dosáhnout i částečných úspěchů. Ale když to uděláme u mikroprocesoru, nemáme šanci.

Pokud bych si měl představit blízkou budoucnost, spíš bych si ji představil tak, že budeme schopni manipulovat s kmenovými buňkami ve smyslu "in vitro" změny jejich HLA systému (tedy systému, který je hlavním komplexem, podle kterého se regulují mechanismy rozpoznávání vlastního a cizího u imunitních reakcí) a že budeme tudíž tyto buňky umět použít například u transplantace kostní dřeně, kde je proces diferenciace jednotlivých buněk vyzkoumán podstatně podrobněji nebo u urychlení hojení rozsáhlých defektů kůže nebo pojivové tkáně. Úplně by se tím dala vyřadit imunosupresíva a pacient by neměl po trenasplantaci žádná omezení, protože by se dala dosáhnout 100% HLA shoda. U léčby poruch nervové tkáně jsem ale velmi skeptický.

Přesto všechno nesdílím námitky náboženských fundamentalistů o zneužívání nenarozeného života. Racionální námitky proti podobným studiím jsou jiné, například že můžete způsobit dysregulaci genové exprese v samotných kmenových nebo okolních buňkách a způsobit tak zhoubné nádorové bujení. Nebo samotnou procedurou způsobíte nereálná očekávání pacienta, který bude zbytečně duševně traumatizován místo toho, aby se s trvalými následky vyrovnal.

Přes to všechno jsem osobně pro podobné experimenty. Abychom se totiž mohli dočkat vyspělejší technologie , musíme nutně projít stadiem pionýrským, kdy budou do "mikroprocesoru" vědci "vrtat šroubovákem". Ovšem vše má své ekonomické a etické hranice, pacient musí být o účelu a reálných šancích, že experiment uspěje, plně informován. Podle mých osobních zkušeností se tak často neděje a to z velmi prozaických důvodů.

Chtěl bych se ještě zastavit u mediální prezentace podobných superobjevů. Zdá se mi, že poslední dobou je těch zázračných léků nějak moc, což je v ostrém kontrastu s reálnými výsledky. Důvod v tom spatřuji čistě ekonomický. Když se nějaká firma podobně pochlapí v médiích, její akcie raketově vzrostou, protože se zvýší očekávání investorů. Tento růst je však není postaven na reálné hodnotě firmy a vede pouze ke spekulativním majetkovým přesunům. Nevím, kdo koho v tomto kolotoči senzačních zpráv více zneužívá: zda firmy média, která nejsou schopna a snad ani ochotna si ověřit informaci z důvěryhodného zdroje (kterým jsou například impaktované odborné publikace) anebo média veřejnost, která si publikací senzačních zpráv živí své konzumenty a odborné téma se tím mění v lidovou zábavu, každý má pocit, jak dobře tomu rozumí.

Asi před rokem se vrcholila celosvětová mediální kampaň týkající se tzv. "ptačí chřipky" a s ním spojený výprodej zásob léku Tamiflu. Nyní po roce můžeme sčítat "cost a benefit". Celosvětově zemřelo na chřipku způsobenou virem H5N1 asi 50-100 lidí. Efekt léku Tamiflu na profylaxi a terapii se nedá nijak vyčíslit, nejspíš byl zcela nulový, protože v postižených endemických oblastech se nijak masově nepoužíval. Zato akcie firmy Roche šly nahoru. Vlády pod tlakem médií, která předestírala apokalyptický obraz smrtící epidemie kosící celé národy, kupovaly Tamiflu jako divé a lidé zrovna tak. Kdo neměl alespoň 2 balení doma, nebyl in. Nyní lék Tamiflu spokojeně expiruje v zdravotnických skladech a v domácích lékárničkách. Nevím, jak Vám, ale mě to nepřipadá jen jako obyčejná konfabulace potrhlého vědce chtivého grantů, ale jako promyšlený podvod na občanech v globálním měřítku. Ty miliony z veřejných peněz, co se utratily za Tamiflu jen v České republice, by se totiž mohly využít smysluplněji. Třeba na péči o nevyléčitelně nemocné a umírající, kde se financí často nedostává. Takto byly peníze bez efektu použity k hrazení osobní spotřeby managerů firmy Roche. I přes slogan GWB, že Tamiflu patří do každé americké rodiny (prý to řekl, zdroj bohužel neznám), to americké ekonomice stejně moc nepomohlo.

Nyní je zase v kurzu jiná kampaň - kampaň za plošné očkování dívek proti HPV 8 a 18 v rámci prevence karcinomu děložního hrdla. Sice to nemohu 100% dokázat, ale mám dojem, že rodiče těch dívek platily vakcínu zřejmě zbytečně. Pokud se to prosadí - a v médiích je silná tendence, že ano, někde se peníze na vakcínu musejí vzít (jedná se řádově o stovky milionů až miliardy). Vzhledem k dlouhodobým zkušenostem s českým systémem zdravotnictví mě přesně napadá, kde to bude. Nicméně z toho vyplývá: kupujte akcie americké firmy Merck. Půjdou na dračku.