Tony Blair si vyměnil energické emaily s komentátorem týdeníku Observer Henry Porterem. Důrazně v nich hájil svůj problematický postoj k občanským svobodám. Je zjevné, že v Británii vzniká nový problém zda hájit, či omezovat politické svobody. Je to problém, který překračuje tradiční rozdělení politiků na pravici či levici. [pozn. ŠK: nepřekračuje ale druhou osu dělení - na konzervativce a liberály. Třetí osa dělení pak v třírozměrném abstraktním modelu politického protoru představuje dělení na "regionalisty" či "lokalisty" a "globalisty" podle akceptované míry integrace. Takto, s pocitem "ohrožení poctivých občanů města cizími přivandrovalci" se projevují lokální konzervativci.]

Blair otevřeně přiznává, že se proti němu v jeho postojí stavějí mnozí činitelé jeho vlastní Labouristické strany, i mnozí konzervativci a liberální demokraté, Tvrdí však, že jen on je na straně veřejného mínění a že neustoupí. Dodává: "Jsem přesvědčen, že moji kritikové ztratili kontakt se svými voliči."

Blairovi kritikové jako novinář Porter či právník Lord Steyn, bývalý člen Horní sněmovny, který nedávno obvinil Blairovu vládu z autoritářských tendencí a z toho, že zavádí "utlačitelské" imigrační zákony, mají prý podle Blaira poctivé úmysly, avšak "praktickým důsledkem jejich činů bude nakonec ztráta občanských svobod pro všechny," míní Blair.

Blair nastínil kontroverzní nová opatření, která plánuje v Británii zavést. Například chce umožnit, aby osobám, podezřívaným z prodeje narkotik, stát zkonfiskoval majetek. Znamená to, že každému, u něhož by bylo v hotovosti nalezeno více než 1000 liber (as 45 000 Kč), by byly tyto peníze na místě zkonfiskovány. Zároveň chce zavést drakonická opatření, v jejichž rámci by byla omezena svoboda pohybu těch osob, podezřívaných z účasti na organizovaném zločinu.

I když by nebyli odsouzeny za žádný trestný čin anebo i kdyby nebylo dostatečné množství důkazů k tomu postavit je před soud, Blair chce zakázat podezřelým osobám, aby se stýkaly s určitými lidmi anebo aby cestovaly do určitých míst. Tím chce ochromit například obchod s bílým masem.

Blairův přístup, o němž se má podrobně debatovat v Labouristické straně po květnových komunálních volbách, odráží rostoucí přesvědčení v britské politice, že občanské svobody se stávají na britské politické scéně novým bojištěm.

Minulý týden založili britští konzervativci novou organizaci Konzervativní fórum pro občanské svobody. Fórum plně podporuje nový šéf britských konzervativců David Cameron. Nové Konzervativní fórum pro občanské svobody bude debatovat o otázkách, jako jsou všudypřítomné televizní policejní kamery v britských ulicích a nové údajně protiteroristické zákony. Bude Konzervativní straně připravovat nové politické projekty na podporu občanských svobod.

"Toto bude jedna z velmi významných otázek v nadcházejících deseti letech. Odpovídá to nové Konzervativní straně a vrací se to k významným konzervativním tradicím," uvedl Damian Green, mluvčí britských konzervativců pro imigrační otázky a jeden ze stoupenců nové organizace. "Mezi politickými stranami nyní existuje jasný rozdíl: Labouristická strana nyní zastává názor, že pokud něco slouží zájmům policie a bezpečnostních složek, mělo by se to zavést."

Labourističtí strategové však škodolibě poukazují, že nový šéf Konzervativní strany David Cameron je prý "naprosto mimo kontakt s obyčejnými lidmi v Británii". Dokazuje to mimo jiné, že Cameron, znepokojen globálním oteplováním, cestoval minulý týden do Arktidy, aby se tam přesvědčil, jak rychle tají ledovce. Britský tisk to dal do kritického kontrastu s rozhodnutím premiéra Tonyho Blaira, který zatímco byl Cameron v Arktidě, se v Británii setkal s britskými důchodci.

Čelný britský konzervativec Earl of Onslow publikoval v neděli v týdeníku Observer otevřený dopis šéfovi své strany Davidu Cameronovi, v němž od něho požaduje, aby zajual aktivnější roli při obraně ohrožených občanských svobod v Británii.

V dopise novináři Porterovi Blair přiznává, že novými zákony, postihujícími chování občanů, hraničící s výtržnostmi, "ochromil do jisté míry normální právní procedury", avšak argumentoval, že dosud policie řádně takovéto trestné činy nestíhala. Blair dodal: "Tam, kde policie nyní začala stíhat pachatele antisociálních trestných činů, lidé, kteří se chovají slušně, už se dnes nemusejí bát násilníků."

Blair také obhajoval své kontroverzní zákony v oblasti azylové a imigrační politiky (například Británie deportuje zpět do Zimbabwe tamější uprchlíky, kteří žádají v Británii o politický azyl, přestože jsou to lidé, kteří jsou zjevně politicky pronásledováni a po násilném deportaci z Británie jim v Zimbabwe hrozí nebezpečí). Blair tvrdil, že takové zákony přijmout musel, aby zabránil rasistům využívat těchto otázek pro své cíle.

Tony Blair tvrdí, že britský právní a politický establishment "neví, která bije". Dodává, že je rozhodnut posilovat i nadále pravomoci policie, cituji: "Rozšířím policejní pravomoci, aby měla policie právo konfliskovat peníze v hotovosti, které u sebe mají osoby, podezřívané z prodeje narkotik, a automobily, v nichž tyto osoby jezdí. Uvalím omezení na svobodu pohybu osob, které se podílejí na organizovaném zločinu. Budu je natolik pronásledovat, že nakonec tuto zemi tito lidé opustí."

Blair připravuje nové státní "příkazy" pro osoby, podezřívané z účasti na organizovaném zločinu či na obchodu s bílým masem. Podezřelým osobám bude zakázáno stýkat se s komplici a zároveň jim bude zakázáno chodit na určitá místa. Nebudou-li respektovat tyto zákazy, trestem bude vězení. Takovéto státní "příkazy", omezující svobodu jednotlivce, budou vydávány bez nutnosti, aby byla daná osoba soudem shledána vinnou.

Britský ministr vnitra Charles Clarke pronese v Londýně v pondělí přednášku, v níž bude tvrdit, že je nesmysl, cio tvrdí kritikové, že prý Labouristická strana na sebe strhla pravomoci policejního státu.

Kritikové citují příklady jako nový zákon, podle něhož se už nesmí demonstrovat před britským parlamentem bez předchozího policejního povolení. Clarke bude tvrdit, že v Británii i nadále trvá svoboda projevu, protože se prý před parlamentem od loňského srpna konalo už 157 demonstrací -- ovšem s policejním povolením.

Podrobnosti v angličtině ZDE