Čurdová přítomným, převážně členům a příznivcům ODS, vysvětlovala podstatu zákona. "Jednotný zákon proti diskriminaci bude přehlednější a jasnější než obecná ústavní deklarace," řekla. Zdůraznila, že se jedná o zákonnou ochranu, aby nemohl být nikdo diskriminován kvůli rase, pohlaví, sexuální orientaci, politickému názoru či náboženskému vyznání. Schválení zákona mělo podle podmínek vstupu České republiky do Evropské unie proběhnout již ke dni vstupu, což se nestalo. "Evropská komise proto zvažuje sankce, pokud zákon nepřijmeme alespoň nyní. Nebudu hodnotit, zda je to dobře, nebo špatně. Je to prostě tak," dodala Čurdová.

Holman vyslovil názor, že veškerou diskriminaci vyřeší pravidla trhu, nikoli "direktivní" zákon. "Když podnikatel nebude chtít kvůli vlastním předsudkům zaměstnat Roma či ženu, ale jen bílého muže, zaměstná je -- za méně peněz -- někdo jiný, komu se tím zvýší zisk," řekl. Podle jeho názoru je "největším diskriminujícím subjektem" stát. "Ten reguluje nájmy, čímž znevýhodňuje lidi platící tržní nájemné. Nebo porodným diskriminuje bezdětné," dodal Holman.

Macek představil svůj svérázný "medicínský pohled". Řekl, že za rozdíly mezi muži a ženami může gen SRY. Diskusi týkající se antidiskriminačního zákona zlehčoval: "Pokud byl někomu do vínku dán dar být úspěšným tenistou, má stát ostatním platit hodiny tenisu, aby nebyli diskriminováni? Pokud má někdo nadání zpívat, má stát dalším platit hodiny zpěvu? Pokud se škaredá mužatka nemůže uchytit jako modelka Kurková, má se to posuzovat jako diskriminace? Pokud bude v hořící místnosti s malinkým okénkem stát dobře placený, velký a zdatný muž s malou, drobnou a špatně placenou ženou, kdo bude více diskriminován?" Čurdová oponovala, že nikdo nemá možnost výběru, s jakým pohlavím přijde na svět a je proto nespravedlivé, že kupříkladu mnohé učitelky pobírají o několik stovek menší platy než jejich mužští kolegové, ač jsou stejně vzdělané a výkonné.

V následné diskusi byly slyšet mnohdy i velmi netolerantní názory. Jeden z přítomných se Čurdové zeptal, zda by byl na základě antidiskriminačního zákona sankciován, kdyby byl majitelem domu a byt odmítl pronajmout členovi KSČM. Poslanec Marek Benda (ODS) se k němu přidal s tím, že "majitel má právo nepronajmout byt tomu, kdo mu vadí -- třeba rodinám s malými dětmi, které dělají rámus, nebo starým lidem, kteří chodí pomalu po schodech". Čurdová odpověděla, že ona, kdyby byla v postavení majitele domu, by nikdy nezjišťovala politickou příslušnost člověka, který by si chtěl pronajmout byt. "Nevadili by mi ani děti a staří lidé," řekla.

Dodala, že pokud by někomu z nich bylo upřeno bydlení kvůli věku či politické příslušnosti, měl by samozřejmě nezadatelné právo domáhat se ochrany.

Mach, který měl daleko k nestrannému moderování, k tomu poznamenal: "Mohli bychom být ještě rádi, kdyby nás o ten byt požádal komunista. Mohl by to být také Marťan, i toho by zřejmě zákon chránil." A Macek si na závěr neodpustil další invektivu. "Dnes se tady zabýváme antidiskriminačním zákonem. Příště možná dojde na ještě větší ptákovinu. Naše společnost je rozežraná, už nemusíme lovit mamuty, nemáme zřejmě co dělat, a tak se nadměrně zabýváme třeba ochranou zvířat či rostlin."

Po oficiálním skončení pokračovala neformální diskuse. Čurdová si od pravicových návštěvníků CEPu, chápajících antidiskriminační zákon po svém, vyslechla mnohé. Jeden z nich se jí zvýšeným hlasem ptal, zda zákon ochraňuje i "vrahy, kteří jsou v menšině". Další muž se jí zase otázal, zda nebude diskriminován, když bude chtít nastoupit "v bordelu jako kurva". Poslankyně mu klidným hlasem odpověděla, ať to zkusí, ale že zřejmě narazí. "Prostituce je u nás nelegální, takže by oficiálně nebyla přijata ani žena," dodala.

autorka je redaktorkou týdeníku Profit