Doposud je bráno automaticky, že žádný slušný politik se s komunisty nespojí, ale to přeci nemůže trvat věčně. Jednou musí dojít k tomu že se buď společnost nějakým institucionálním způsobem od komunistů oddělí anebo s nimi nějaká strana utvoří koalici.

V podstatě se hlas komunistům dá brát ne jako hlas ve volbách, ale jako hlas proti volbám. Jednak komunisté vždy, když se někde dostali k moci, tak svobodné volby zrušili, a druhak i nyní hlas komunistům není hlas nějakému programu, ale především hlas odporu proti současnému "režimu", tedy tržnímu demokratickému zřízení.

Pokud současná volební účast je cca 60%, tak když od toho odečteme další pětinu, tak se dostáváme na méně než 50%.

Hlasy po "zrušení komunistů" neberu jako hlasy po odmítnutí slova komunistický a už vůbec ne jako odmítnutí té části občanů, kteří je volí. Jde o zrušení konkrétní strany a to je KSČM, která není vymezená programově, ale jako odpor k současnému zřízení a jako oslava předchozího nedemokratického zločinného zřízení.

Pokud tato strana mohla 40 let používat nedemokratických způsobů, aby občanům vtloukla do hlavy své názory, je těžké s ní nyní demokraticky soutěžit.

Pokud je to jedno, tak proč nezlegalizujeme fašistické strany, jistě také nějakou podporu mají? Jakou podporu by asi měla fašistická strana v poválečném Německu, když většina občanů začala zjišťovat, co to byly koncentrační tábory až desítky let po válce a se svou minulostí se otevřeně vyrovnávají v podstatě až jejich děti, které jsou nyní dospělé? Pokud by došlo ke zrušení KSČM, tak by na jejích troskách jistě vznikly další strany širokého spektra, musely by se ale ucházet o přízeň voličů - řada z nich by se poprvé musela rozhodovat, jestli dají přízeň nějaké straně, protože přízeň, kterou dali kdysi komunistům, byla vynucená a oni to nikdy neměli důvod přehodnocovat.

Výsledkem by bylo jednak rozdrobení této masy voličů a jednak vznik skutečné programově komunistické nebo jinak nazvané levicové strany, která by ale byla již demokratická, vyznávala by nějaké jasné ideály a ne skrytý nebo neskrytý obdiv k předchozímu nedemokratickému zřízení.

Samozřejmě můžeme brát ohlas, který má KSČM, jako jakousi úchylku většinou poněkud retardovaných spoluobčanů. Je ale na nás abychom si jako většinová společnost uvědomili, co chceme našim menšinám dovolit a zde se nemůžeme schovávat za demokracii.

Uvědomme si například, že naše společnost jednoznačně kriminalizuje jakékoliv užívání drog (s některými vyjímkami legalizovaných), i když je to zřejmě součást způsobu života, který ovlivňuje více lidí, než KSČM a je to zjevně činnost méně škodlivá demokratické společnosti, než její ideologie.