Jako na firmu je zde přitom nutné pohlížet i na politickou stranu či na "finanční" skupinu, která té které straně/stranické frakci umožňuje, či pomáhá, dostat se k moci. Zmiňovaná bulvarizace pak není nic jiného než postupné ubývání omáčky nutné pro servírování inzerátů a její nahrazování placenou či často i neplacenou, za články se vydávající, inzercí (mj. politickou).

Tyto tlaky jsou zcela logické a samotný novinář, notabene novinář, ovlivněný totalitou a nemajetný (tj. těmto tlakům nezvyklý a ještě navrch závislý), jim stěží dokáže odolávat bez podpory čtenářů/diváků, kteří přímo působí na vydavatele (nedostatek konzumentů = málo inzerce - i té skryté). Neštěstí nás všech zde tak spočívá jednoduše v nedostatku vkusu, vybrané chuti a vlastně i peněz: spokojujeme se s cenově dostupným pamlskem, který je víceméně "vařen z vody".

Na kvalitní zákusek nemáme či ho ani neznáme: mistři pekaři zahynuli během okupací a sami péci teď už nemáme čas. Krom toho jsou tyto náhražky, čím dál krásněji zabalené a prodávané se značnou pompou, chuťově rafinovanější a exotičtější, než byly v dobách šedého socialismu. Nadnárodní společnosti u nás tak nejsou přijímány jako ty, které unifikují a devalvují, ale naopak jako garanti aspoň jisté kvality, byť velmi nízké.

Zbývá jen doufat, že ne "nižší než malé". Snad vkus poroste s blahobytem. Snad přichází doba, kdy si budeme moci dopřát i vybranější čokoládu, než je ta od fialové krávy a budeme mít dost času, upéci si dort neskonale lepší, než je kupované tiramisu. A snad se do té doby cizinci operující v Čechách nestihnout úplně přizpůsobit. Já to ale zatím tak nevidím.