Ze statistiky vyplývá, že němečtí lékaři pracují průměrně 46,1 hodin týdně v zemi, kde je 38 hodinový pracovní týden. Osm procent mladých lékařů pod 35 let dokonce více jak 60 hodin. Vzhledem k vzrůstu počtu lékařů o více jak pětinu ve srovnání s rokem 1992 klesl počet pacientů na jednoho ošetřujícího z 322 na 269 osob v roce 2004. Avšak mezi jednotlivými zeměmi jsou velké rozdíly, na příklad v Hamburku jde o 184 osob, zatím co v Brandenbursku 331. Vyšší počty jsou na příklad ve Velké Británii 557 osob nebo v Norsku 345. Hrubá roční mzda nemocničního lékaře činí v průměru 66 tisíc euro.

Pohybuje se podle funkčního zařazení a navíc jsou placeny pohotovostní služby. U vysokých funkcí pak rozdíl může činit až jednu třetinu mzdy. Nejvíce vydělávají internisté žijící v západní části země cca 85 tisíc euro, nejméně domácí lékaři na východě cca 78 tisíc euro.Ve srovnání s výdělečnou činností domácích lékařů v mezinárodním měřítku je Německo ve středu tabulky za USA, Nizozemskem, Švýcarskem, Kanadou, Dánskem a Velkou Británií.

Od berlínské demonstrace se však nic nezměnilo a tisíce lékařů univerzitních klinik po celém Německu žádá proto nyní navýšení mezd o třicet procent. Na protestních shromážděních v Göttingenu, Hannoveru, Mohuči, Heidelbergu, Tübingenu, Freiburgu, Ulmu, Würzburgu, Mnichově, Jeně, Magdeburgu, Halle, Lipsku a Drážďanech vysvětlovali lékaři tamním pacientům, jak špatné má tamní zdravotnický personál pracovní podmínky. Stalo se tak poté, co ztroskotalo tarifní jednání se zaměstnavateli, kteří zatím nepředložili žádný protinávrh. Pokud nedojde k dohodě, jsou připraveni stávkovat kliničtí lékaři v Hannoveru, Würzburgu, Jeně, Heidelbergu, Tübingenu a Erlangeru s cílem tamních odborů zvýšit tlak na zaměstnavatele. Marburgský svaz, který stojí za těmito akcemi, vyzval své členy, aby EU poslancům zasílali protestní dopisy proti připravovanému přepracování evropské pracovní směrnice o pracovní době, která by negativně ovlivnila podmínky nemocničních lékařů.

K protestům se připojil i Spolkový svaz lékařských sdružení BVÄG, který vyzval deset tisíc svých členů, aby se zúčastnili celospolkového protestního dne, který se má uskutečnit 24.března v Berlíně. Demonstraci připravuje spolu s dalšími třiceti lékařskými organizacemi tzv.plánovací skupina, která uspořádala v lednu v hlavním německém městě obdobnou akci.

Další protestní akce mají proběhnout v Kasselu a Kielu, všechny za účasti dalších skupin lékařů. Protesty kromě pracovních podmínek jsou zaměřeny proti zákonu "O zlepšení hospodaření s lékovými prostředky", protože podle jejich názorů racionalizační působení znamená v zásadě "špatné nastavení výhybek". Očekávané úspory podle názorů lékařských organizací mohou v důsledku předpokládaných bonusů a malusů negativně ovlivnit léčbu pacientů drahými léky a žádají proto zákonodárce o jeho stažení z programu.Dalším požadavkem je pak omezit papírování, kterým je práce lékařů zatížena. Předseda zdravotnické sítě v severním Hesensku praktický lékař Uwe Popert prohlásil v této souvislosti "protestujeme proti byrokratické explozi ve zdravotnictví", která znemožňuje péči o pacienta tak, že ani nemáme možnost vyslechnout jeho problémy. "Když se nebudeme bránit, pak to bude ještě horší. Žádný hasič, žádný elektrikář, žádný soudce nemusí doplácet náklady za výsledky své činnosti z vlastní kapsy". Též do nemocnic jsou investovány nové finanční prostředky, pokud by jejich výdaje překročily očekávanou výši. Lékař s vlastní ordinací by však měl být odpovědný za hospodaření s léky a být finačně závislý za jejich předpisování. "Jak bychom v budoucnosti měli zaopatřit vážně nemocné pacienty," položil otázku Popert. Pro lékaře nastala situace, která je pro ně "finančně i psychicky dále neúnosná". Dostávají se pod tlak pacientů, kteří nejsou schopni pochopit, že praktický lékař má na léky pouze omezenou částku a její překročení by musel hradit ze svých příjmů. Přitom lékaři u veřejnosti mají 71% důvěru, podle posledního průzkumu provedeného v minulém roce.

Velká koalice hledá lék na řešení těchto problémů a slibuje, že během letošního roku bude vypracován nutný koncept, který položí základy pro "životaschopný, solidární a demografický zdravotní systém". Problémem však zůstává, že obě velké strany - křesťanští a sociální demokraté mají zatím rozdílné názory, jak by měla vypadat. V poslední době dochází i ke sporům na řešení zdravotní reformy mezi sociálními demokraty, kteří mají v osobě Schmidtové na starosti příslušné ministerstvo.