13. 6. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 6. 2005

Dluhy Jindřichovic pod Smrkem a "otevřený" starosta

V minulých dnech začaly kolovat emailem dopisy ministra financí Sobotky a starosty Jindřichovic pod Smrkem Pávka. Byly publikovány v Britských listech a zprávu o tom, jak ministr financí neumí počítat a odvážný starosta se dokáže postavit zvůli úředníků přinesla i MF DNES.

Starosta Pávek však ve svém "otevřeném" dopise nepíše pravdu. Úmyslně nebo z neznalosti?

Dopis ministra financí Sobotky starostovi obce Jindřichovice pod Smrkem PDF

Dopis starosty obce Jindřichovice pod Smrkem ministru financí Sobotkovi PDF

Na úvod chci vysvětlit podstatu ukazatele dluhové služby, jehož výpočet je předmětem sporu jindřichovického starosty s ministrem financí. Pro hodnocení finanční pozice a zadluženosti obcí je možné využít více ukazatelů, např. sledovat přebytek běžných příjmů nad běžnými výdaji obce ve vztahu ke splátkám dluhu, které mají být v daném roce zaplaceny, nebo se může jednat o výši dluhu v přepočtu na obyvatele obce či ve vztahu k majetku obce. Ukazatel dluhové služby se pro hodnocení míry zadluženosti obcí u nás používá poměrně standardně. Vypovídá o tom, kolik daná obec v daném roce vydá na splácení svých závazků a jejich obsluhu (placení úroků) ve vztahu k určité kategorii svých příjmů.

Do výdajů spojených se splácením závazků se počítají:

  • splátky půjček,
  • splátky vydaných dluhopisů,
  • splátky leasingu,
  • placené úroky.

Těmto výdajům se říká dluhová služba.

Dluhová služba se pak podle metodiky, kterou schválila vláda ČR, poměřuje k součtu následujících příjmů:

  • daňové příjmy,
  • nedaňové příjmy, patří sem např. příjmy z pronájmu, poplatky za služby, které obce poskytují, či přijaté úroky,
  • dotace, které jsou obcím poskytovány na základě zákona o státním rozpočtu a obce se o ně nemusí ucházet. Mají na ně ze zákona nárok. Většinou je však dopředu vymezen účel jejich použití.

Z konstrukce tohoto ukazatele pak vyplývají jeho omezení ve vztahu k hodnocení zadluženosti obcí (uvedu jenom ta nejvýznamnější):

  • Postihuje jen peněžní toky spjaté se splácením závazků v daném roce. Pokud si obec s bankou domluví odklad splácení úvěru, tak i když bude závazek existovat, v ukazateli dluhové služby se projeví jen úroky s jeho splácením spojené. To platí i o obligacích, které mohou být jednorázově splatné až po určité době.
  • Když bude obec splácet nižší splátky delší dobu (a víc ji to zatíží na úrocích) bude jí ukazatel dluhové služby vycházet příznivěji.
  • Do daňových příjmů obcí se promítá i daň z příjmu právnických osob, kterou platí obec. Tento daňový příjem je však vlastně daňovou úlevou pro obce. Obec tuto částku neobdrží, neboť ji má ve stejné výši obsaženu i ve svých výdajích. Tyto prostředky tedy nemohou být použity ke splácení závazků. Např. u Jindřichovic pod Smrkem se v roce 2004 jednalo o 3,02 mil Kč, když celkové daňové příjmy činily 6,9 mil. Kč.

Tato omezení si zřejmě uvědomuje i Ministerstvo financí, proto chce, aby obce překročení 30 % podílu dluhové služby na vybraných příjmech jejich rozpočtu zdůvodnily a doložily dalšími materiály -- např. rozpočtovým výhledem což je vlastně pohled na hospodaření obce v horizontu více let a měla by z něho být patrná schopnost obce v budoucnu své závazky splácet.

Jak Ministerstvo financí vypočítalo ukazatel dluhové služby pro Jindřichovice pod Smrkem je tedy už jasné. Dluhová služba Jindřichovic pod Smrkem v roce 2004 činila 3,7 mil. Kč (jednalo se o splátku krátkodobé půjčky ve výši 700 tis. Kč, dlouhodobé půjčky ve výši 2 477,95 tis. Kč, placené úroky ve výši 420,81 tis. Kč a splátky leasingu 101,13 tis. Kč) a vybrané příjmy, ke kterým se dluhová služba poměřuje byly ve výši 11,9 mil. Kč. Jejich složení je uvedeno výše a v případě Jindřichovic pod Smrkem se jednalo o 6,9 mil. Kč daňových příjmů, 4,9 mil Kč nedaňových příjmů a 0,1 mil Kč vybraných přijatých dotací ze státního rozpočtu.

Nejedná se tedy o celkové příjmy a celkové výdaje obce, jak ve svém dopise uvádí pan starosta Pávek. A oněch 8,2 mil. Kč není kladný hospodářský výsledek obce, ale jedná se pouze o příjmy, které mu zbudou, když od těch vybraných odečte dluhovou službu.

Hospodaření Jindřichovic pod Smrkem v roce 2004 skončilo sice přebytkem (příjmy rozpočtu byly ve výši 19,6 mil Kč a výdaje ve výši 16,9 mil Kč ), oněch 2,7 mil. Kč přebytku však sloužilo právě ke splacení v minulosti přijatých půjček.

Obecně totiž přebytek a deficit obecního rozpočtu nelze bez dalších informací hodnotit jako pozitivní či negativní jev. Obec může mít v daném roce deficitní rozpočet, ale tento deficit financuje z prostředků, které naspořila v minulých letech, do budoucna jí tedy nevznikají žádné závazky. Oproti tomu může být deficit obce kryt cizími prostředky a pak je na místě zvažovat schopnost obce tyto závazky v budoucnu splácet a případná rizika, která s sebou jejich přijetí přináší. Stejně tak přebytkový rozpočet může znamenat na jedné straně to, že obec vytváří zdroje, které bude chtít použít v budoucnosti, nebo obec vytváří přebytek (záměrně omezuje některé své výdaje), aby byla schopna splácet v minulosti přijaté závazky. Současné rozpočty obcí vychází z toho, že rozdíl mezi příjmy a výdaji se odráží v tzv. kategorii financování, kde jsou právě zachyceny přijaté půjčky a jejich splátky a další operace, které vypovídají o charakteru deficitu či přebytku.

Z účetních výkazů Jindřichovic pod Smrkem také vyplývá, že v budoucnu Jindřichovice pod Smrkem budou muset splatit dalších 27,1 mil. Kč přijatých závazků. Samozřejmě bez znalosti toho, k financování jakých aktivit byly závazky v minulosti přijaty, jaký je splátkový kalendář, úročení půjčky a návratnost daných aktivit těžko hodnotit, zda jsou Jindřichovice pod Smrkem schopné je v budoucnu splácet, případně jaké výdaje budou muset Jindřichovice pod Smrkem omezit, aby byly schopny svým závazkům dostát. Tyto informace však z finančních výkazů zveřejněných na internetu vyčíst nelze. Překročení oné 30 % hranice ukazatele dluhové služby však signalizuje, že by obec mohla být ve finančních problémech a je třeba se stavem jejích financí zabývat.

Tady je samozřejmě na místě poznámka, že analýzy schopnosti obcí dostát svým závazkům by měly být provedeny předtím, než k přijetí závazků dojde, nikoli až v momentě, kdy jsou obce ve finančních problémech, k čemuž sledování ukazatele dluhové služby ze strany Ministerstva financí nepřispívá.

Celá situace upozorňuje na důležitou otázku, zda má stát zasahovat do zadlužování jednotlivých obcí a nějak je při přijímání závazků omezovat? Přijímání závazků patří do samostatné působnosti obce a omezit obec v tomto smyslu je možné, jen pokud to vyžaduje ochrana zákona a jen zákonem stanovenými postupy. Samozřejmě protiargument spočívá v tom, co když se obec předluží? Stát sice nenese odpovědnost za její závazky, ale neexistuje právní rámec proto, jak situaci předlužené obce řešit a jak její závazky uhradit, takže se určitá státní intervence dá očekávat.

Současný stav, kdy Ministerstvo financí obcím vypočítává ukazatel dluhové služby, není regulací zadluženosti. Spíše se jedná o situaci, kdy se snaží zabránit tomu, aby prostředky ze státního rozpočtu a státních fondů neplynuly do obcí, které by mohly být předluženy. Ministerstvo financí obcím totiž vypočítá ukazatel dluhové služby, a pokud překročí stanovenou hranici, žádá je o vysvětlení. Pokud je 30 % hranice ukazatele překročena opakovaně sdělí tuto skutečnost Ministerstvo financí poskytovatelům dotací a návratných finančních výpomocí (půjček) ze státního rozpočtu a státních fondů, aby při přidělování svých prostředků k této skutečnosti přihlíželi. Jak však Ministerstvo financí uvádí, neznamená to, že by obec neměla možnost prostředky ze státního rozpočtu a státních fondů získat.

Starosta Pávek chtěl, podle jeho příspěvku do diskuse probíhající na iDNES, upozornit na to, že Ministerstvo financí vytrhuje z kontextu čísla a nehodnotí hospodaření obce komplexně. Pokud svůj dopis myslel jako recesistickou odpověď, co mělo být vlastně jeho smyslem? Pokud jsou uváděné skutečnosti myšleny vážně, tak zkresluje skutečnosti a předtím, než dopis napsal a zveřejnil, měl se s danou problematikou sám seznámit.

To, že Ministerstvo financí má na práci svých úředníků co zlepšovat, je patrné z reakce tiskového mluvčího na uvedenou situaci. Místo, aby věc vysvětlil, tak arogantně odpoví: "Ať nám pan starosta neradí, co máme dělat. Ten vzorec vytvořili naši lidé, kteří se tím zabývají. Prostě je to nastavené takhle a tím to hasne." (viz MF DNES).

Ve vztahu ke snaze Ministerstva financí předcházet nadměrné zadluženosti jednotlivých obcí by mohlo být řešením vytvoření metodiky, která by zvyšovala schopnost obcí provádět analýzy vlastního hospodaření, rozumět své finanční situaci, a tím předcházela jejich nadměrnému zadlužení.

Simona Hrabalová vyučuje na katedře regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně předmět "rozpočty měst a obcí", "teorie a praxe rozvoje měst a obcí", "řízení a kontrola ve veřejné správě" a "regionalní věda", je autorkou knihy "Teorie a praxe rozvoje měst a obcí" a řady dalších odborných prací.

                 
Obsah vydání       13. 6. 2005
13. 6. 2005 Britové protestují proti návrhu zákona kriminalizujícího "náboženskou nenávist"
13. 6. 2005 Na obranu bigotnosti
10. 6. 2005 Britské listy jsou komunistické svinstvo
13. 6. 2005 Britské listy: Průběžný stav financí
13. 6. 2005 Britové protestují proti plánům účtovat za jízdu automobilem po kilometru
13. 6. 2005 Mýtné - jízda automobilem není právo Štěpán  Kotrba
13. 6. 2005 "Američané nemají řádné plány pro Irák po invazi"
13. 6. 2005 Italší katoličtí politici vzdorují církvi
13. 6. 2005 Německo nebude rušit všeobecnou brannou povinnost Richard  Seemann
13. 6. 2005 Brazílie používá Linux
13. 6. 2005 Beethoven pro iPody
13. 6. 2005 Superstar a Vlastíci Václav  Dušek
13. 6. 2005 Evropská integrace ničí sebe samu Martin  Horut
13. 6. 2005 Globálně k ničemu Bohumil  Kartous
13. 6. 2005 Michael  Marčák
13. 6. 2005 Euro a suverenita Přemysl  Janýr
13. 6. 2005 Dluhy Jindřichovic pod Smrkem a "otevřený" starosta Simona  Hrabalová
10. 6. 2005 Ministr financí neumí počítat? Štěpán  Kotrba
11. 6. 2005 Americký Kongres výrazně snížil federální finanční podporu pro veřejnoprávní vysílání
10. 6. 2005 Ibuprofen zvyšuje riziko infarktů
13. 6. 2005 Michael  Marčák
11. 6. 2005 Skupina G7 odpustí rozvojovým zemím dluhy ve výši 55 miliard dolarů, avšak rozvojové země potřebují volný trh
13. 6. 2005 Vůle je nekonečná a rozum konečný Václav  Dušek
10. 6. 2005 Europoslanci za ODS změnili názor Štěpán  Kotrba
13. 6. 2005 Do tretice by to bol malý politický zázrak Robert  Žanony
13. 6. 2005 Temné tajomstvo mučenia: Funguje Naomi  Klein
13. 6. 2005 Dôvod pre sociálnu Európu Radovan  Geist
13. 6. 2005 (Politické) zdravie ako predmet obchodu? Lubomír  Sedláčik
13. 6. 2005 Prokurdská demonstrace v Praze 16. června
13. 6. 2005 Na Staroměstském náměstí sedí lidé na zemi Hynek  Hanke
13. 6. 2005 Proti nenásilné demonstraci použili Izraelci nervový plyn
13. 6. 2005 Lucembursko: Počet odpůrců euroústavy roste Simone  Radačičová
13. 6. 2005 Čím jsou větrné elektrárny "ekologicky škodlivé"?
10. 6. 2005 Ropný lobbista zkresloval v Bílém domě vládní zprávy o globálním oteplování
10. 6. 2005 Američané se už nemohou skrývat před globálním oteplováním
10. 6. 2005 Zprávy o globálním oteplování zkreslovali nejen ropní, ale také zelení lobbisté Ivan  Brezina
8. 6. 2005 Hospodaření OSBL za květen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce