Podle Schrödera získala v celém světě vynikající pověst a nejvyšší vážnost při zakotvení ve společnosti, která nestojí na "nenáviděné tradici německého militarismu". Současně upozornil, že po skončení studené války a zejména po teroristických útocích 11. září 2001 se politické i vojenské výzvy pro Bundeswehr od základu změnily. Nová nebezpečí vzniklá zvýšeným "privátním násilím" a eskalací náboženských a etnických konfliktů a z mezinárodního terorismu. Tím se výzva na úkoly Bundeswehru jak obsahově tak geograficky podstatně rozšířila a z toho plyne odpovědnost Německa za "kooperativní mírovou politiku". Posílilo se tak odhodlání Spolkové republiky společně se svými partnery z NATO a Evropské unie převzít vojenskou odpovědnost tam, kde je nutno zabezpečit mír a obranu člověka. Schröder dále poukázal, že odpovědí na zcela změněnou bezpečností politickou situaci je reforma ozbrojených sil. Potřebujeme armádu, která bude vyzbrojena a přizpůsobena novým úkolům. Zásady demokratického právního státu, neporušení lidských práv a nadřazenost politiky musí však být nadále základem vojenského konání Bundeswehru, prohlásil kancléř.

Kancléřovo vystoupení v Berlíně na slavnostním státním aktu na počest Bundeswehru 7. června zahájilo oslavy 50.výročí Bundeswehru a 15. výročí vytvoření jednotné armády na území Německa. Tento týden pak se bude na toto téma (13. - 14. 6.) konat Berlínské fórum o bezpečnostní politice a pak bude následovat na hamburské velitelské akademii (4. - 6. 7.) vědecké symposium k téže otázce. V září (13. - 14. 9.) se bude konat informační setkání ministrů obrany NATO a 4. 10. pak slavnostní shromáždění v Erfurtu k 15. výročí sjednocení ozbrojených sil obou německých států. V stejný měsíc se bude konat 40. zasedání velitelského sboru Bundeswehru spojené s velkým čepobitím před berlínským Reichstagem. Výročí bude pak uzavřeno 12. listopadu slavnostním slibem v Bordenau, rodišti pruského armádního reformátora Gerharda von Scharnhorsta (1755 - 1813), považovaného za zakladatele moderní německé armády. Tento den je považován současně za oficiální zrození Bundeswehru před půl stoletím, kdy prvních 101 dobrovolníků obdrželo při příležitosti 200. narozenin Scharnhorsta jmenovací dekrety.

Po třech měsících se z dobrovolnické armády stala povinně branná, kterou prošlo miliony mladých mužů s úkolem udržet mír. K nim se pak dobrovolně od roku 1975 mohly přiřadit ženy nejprve v oblasti sanitní služby a zdravotnictví. V současné době mohou sloužit u všech složek Bundeswehru. Tradice Bundeswehru byly odvozovány od reformátorů pruské armády v době napoleonských válek a mužů 20. července 1944, kteří provedli atentát na Hitlera. Samotné jednotky byly cvičeny na teritoriální obranu Spolkové republiky a do sjednocení nikdy nepřekročily hranice země ani nebyly používány pro policejní akce. Současně byly součástí NATO, když podepsáním pařížských dohod v roce 1955 jim byla otevřena cesta do tohoto obranného společenství.

Téměř současně se vznikem Bundeswehru vznikla i v druhém německém státě tzv. "Národní lidová armáda" (Nationale Volksarmee NVA), kterou formálně umožnilo rozhodnutí parlamentu NDR z 26. 9. 1955. Stala se součástí ozbrojených sil Varšavského paktu od 27. 1. 1956 a prakticky byla podřízena východoněmecké komunistické straně SED, když 80% důstojníků a 40% poddůstojníků bylo jejím členy. Její vznik byl intenzivně připravován od roku 1952 vytvořením tzv. Kasernované lidové policie, která svou organizací i výzbrojí se stala profesionální ozbrojenou složkou, jejíž úkolem bylo odborně a ideologicky připravit velitelské kádry pro vojsko, tvořené na základě všeobecné branné povinnosti. Proto také tvořila základ NVA, když byla v roce 1956 rozpuštěna a vtělena do jejích útvarů. Zatím co Bundeswehr se od začátku chtěl i vnějším vzhledem lišit od Wehrmachtu, NVA naopak zavedla jeho uniformy a prezentovala se jako "tradiční" německá armáda.

Od samého začátku však na rozdíl od Bundeswehru, který byl organizován na občanském základě a podřízen demokraticky volené vládě, byla NVA řízena prakticky politbyrem komunistické SED a obdobně jako ostatní armády sovětského bloku stranicky reglementovány. Odvolávala se sice též na tradice pruských reformátorů Gneisenaua, Scharhorsta a Clausewitze, ale především byla líčena jako pokračovatelka "revolučních tradic a třídních bojů". Mezi ně patřili především různé komunistické puče v prvních letech výmarské republiky, účast ve španělských interbrigádách a členství v národním komitétu "Svobodné Německo", vytvořeném za války v Sovětském svazu.

Ozbrojené východoněmecké složky byly používány jak při potlačení dělnického povstání v roce 1953, tak při budování berlínské zdi v roce 1961 a jejich pohraniční jednotky měly na svědomí desítky lidských životů při pokusů občanů uprchnout do západního Německa. NVA byla nasazena i 21. srpna 1968, kdy překročila československé hranice a okupovala část západních Čech. Nelze se proto divit, že při jejím převzetí po sjednocení obou částí Německa 3. 10. 1990 byla žádost vojáků z povolání NVA o jejím zařazení do Bundeswehru odmítnuta pro jejich nepoužitelnost v demokratických podmínkách.

Do skončení studené války se stav v Bundeswehru pohyboval kolem 500 tisíc příslušníků a NVA 200 tisíc. Úkoly německých ozbrojených sil se po znovusjednocení od základu změnily a Bundeswehr do této doby zaměřený na obranu Spolkové republiky byl poprvé pověřen zahraničními misemi OSN. V roce 1992 byli němečtí vojáci v Kambodži a 1993 v Somálsku a v současné době se Bundeswehr považuje za osvědčenou armádu připravenou k zahraničním misím v rámci kolektivní bezpečnosti. Současně však klesá počet příslušníků Bundeswehru a postupně se ruší obdobně jako u nás vojenské posádky. V současnosti klesl proti devadesátým létům více jak o třetinu - 256 tisíc, z čeho 11 400 tvoří ženy. Z toho počtu 43 700 vykonává svou povinnou vojenskou službu.

Spolkový ministr obrany, sociální demokrat Peter Struck zdůraznil při příležitosti 50. výročí vzniku Bundeswehru, že jde dnes o jednu z nejváženějších institucí Spolkové republiky. "Bez občana v uniformě nemohl se stát Bundeswehr součástí demokracie". Očekávané zářijové parlamentní volby přinášejí i nové pohledy na příští zařazení Bundeswehru. Křesťanští demokraté CDU/CSU přicházejí s koncepcí jednotného řízení všech ozbrojených i záchranných složek spolkovým ministerstvem vnitra. Sociální demokraté oponují, že současným prvotním úkolem Bundeswehru je jeho nasazení na zahraniční mise, takže musí být řízen jako doposud ministerstvem obrany.

Festlicher Auftakt des Jubiläums Berlin 7. 6. 2005 ZDE