(Výjimku tvoří pouze zprávy ČTK zveřejněné ve více denících. V takovém případě je do monitoru zpráva zařazena z pochopitelných důvodů pouze jednou. Pokud toto chápete jako cenzuru, je to pro mne překvapení). Ostatně seznam deníků, týdeníků, televizí, rádií a webů jste sám zveřejnil. Pokud máte dojem, že je nedostatečný, rádi vaše podněty zvážíme.

Ostře tedy musím odmítnout, že u nás v tomto směru funguje cenzura či autocenzura. Toto vaše tvrzení, které se v žádném případě nezakládá na pravdě, už zavání pomluvou. Znamená vaše kritika úrovně článků (když hovoříte o pseudoinformacích) kritiku práce ostatních novinářů, tedy včetně vás?

Dále uvádíte, že města a kraje řeší problémy s licencí tak, že své "noviny" distribuují zdarma do schránek občanů ve svém regionu. Znovu zdůrazňuji, že monitory nejsou noviny a není možné tyto dvě věci srovnávat. Oficiální stanoviska rezortu samozřejmě zveřejňujeme a poskytujeme sdělovacím prostředkům.

Ještě než vám odpovím na vaše otázky, musím také uvést na pravou míru, že odbor tisku a public relations tuto svou činnost podle vás tajil. Pokud byste se skutečně podíval na stránky našeho odboru, v popisu činnosti je monitorování tisku a elektronických médií jasně uvedeno.

Dále hovoříte o tunách zbytečně potištěného papíru. Musím vás upozornit, že naší snahou je, aby počet monitorů v tištěné podobě byl co nejnižší. Proto jsme také přistoupili k vyvěšení monitoru v elektronické podobě na intranetu. Tiskne se pouze několik desítek kusů denně. Vezměte si to v porovnání s několika tisíci zaměstnanci vnitra.

A další "nepřesnost" je ta, že monitor tištěných médií je k dispozici nejpozději v osm hodin téhož dne, ne jak uvádí den následující!

Chápu však váš zájem o ekonomické nakládání s penězi daňových poplatníků. Proto vás musím ujistit, že naše náklady na monitory jsou několikrát nižší, než jak tomu je u institucí, které k tomuto účelu využívají služeb komerčních společností.

A nyní k dikci zákona. Vydáváním monitorů neporušujeme autorský zákon. V tomto případě nemusí být provedena ani evidence u Ministerstva kultury. Co se týká jejich zveřejnění na internetu, budeme o tom uvažovat. Zatím nám v tom s ohledem na vydavatele a autory bránily především morální důvody.

Z novinářského hlediska mne ale udivila ještě jedna věc, totiž že jste se ani nepokusil oslovit náš odbor s otázkami, které vás zajímají. Jistě by se vám dostalo dostatečných odpovědí o této činnosti odboru. Místo toho jste poctivou práci hned tří lidí úmyslně znevážil a dokonce jste ji zahalil i vybájeným tajemstvím, což považuji za více než účelné a vám nedůstojné.

Marie Masaříková

ředitelka odboru tisku a PR MV

Ministerstvo vnitra České republiky

odbor tisku a public relations

Nad Štolou 3

CZ 170 34 Praha 7-Letná