Nejvážnějším obviněním proti Abu Hamzovi - za něž je nejvyšším trestem buď poprava anebo doživotní vězení - je účast na spiknutí s účelem zajmout rukojmí a zajetí rukojmí v souvislosti s útokem, k němuž došlo v roce 1998 v Jemenu, při němž zahynuli čtyři rukojmí.

Americký generální prokurátor John Ashcroft konstatoval, že je Hamza obviněn také z poskytování podpory a zdrojů teroristickým organizacím včetně al Kajdy a že se pokoušel založit výcvikové tábory v Oregonu a v Afghánistánu za účelem "násilné svaté války". Hamza prý poskytl pro tento tábor 4000 liber. Američané také tvrdí, že Hamza poskytl jednoho dobrovolníka z řad svých stoupenců výcvikovému táboru al Kajdy v Afghánistánu a že na jeho cestu do Afghánistánu zneužil peněz z londýnské mešity. Tímto mužem má být Feroz Abbasi z Londýna, jeden ze čtyř Britů, vězněných v zálivu Guantánamo.

Američané požádali oficiálně o Hamzovo vydání, jenže proces vydání trvá několik měsíců. Před tím, než může být požadovaná osoba vydána do zahraničí k soudnímu stíhání, musí být plně prokázáno před britským soudem, že je vinna.

Kromě toho, dohoda o vydávání osob podezřelých z trestných činů mezi Británií a USA z roku 2003 výslovně zakazuje vydání osob, které by v USA mohly čelit trestu smrti.

Není jasné, proč se americký generální prokurátor John Ashcroft, který tuto smlouvu o vydávání osob sám podepsal, zmínil v tomto případě o možnosti trestu smrti.

Abu Hamza pochází z Egypta a pravidelně kázal před mešitou v londýnské čtvrti Finsbury Park, dokud odtamtud nebyl vykázán. Pro své protizápadní názory se stal terčem nenávistné kampaně britského bulvárního tisku, který nutil britské úřady, aby Hamzovi odebraly britské státní občanství.

Britské ministerstvo vnitra se pokusilo Hamzovi už před časem odebrat britské občanství, které získal sňatkem v roce 1981 a deportovat ho do Jemenu, aby tam čelil obvinění z terorismu. Avšak jeho právníci argumentují, že by se tak Hamza stal osobou bez státní příslušnosti a byla by tak porušena jeho lidská práva.

Navzdory Hamzovým útočným kázáním nebyl Hamza nikdy trestně stíhán v Británii na základě důkazů, které jsou k dispozici britské prokuratuře. V roce 1999 se Británie pokusila Hamzu deportovat do Jemenu, ale byl tehdy po několika dnech propuštěn bez jakéhokoliv obvinění.

Britští státní odborníci na boj proti terorismu se distancovali od Hamzova zatčení. Konstatovali, že jde o "americkou žádost" a že to nemá nic společného s informacemi, které by poskytly britské bezpečností a výzvědné služby.

Americké důkazy proti Hamzovi jsou zřejmě založeny na svědectví osob, které jsou už ve vězení.

Ahmed Versi, šéfredaktor listu The Muslim News, celostátního periodika pro britské muslimy, konstatoval, že muslimská komunita bude Hamzův případ bedlivě sledovat.

"Jsme absolutně proti jeho názorům, jak jsme dokázali, ale jde o důležitou zásadu. Musí být proti němu vzneseno řádné obvinění, založené na pevných důkazech, prokazatelných u britského soudu," uvedl.

Britští právní zástupci Abu Hamzy konstatují, že účelem celého tohoto, v Británii silně medializovaného případu, že prý odvrátit pozornost od problémů americké vlády v Iráku.