Konzervativec Howard (který je sám rumunského původu:) v britské televizi se vyskytla dementi, že ne, že se Howard nebojí česneku) se chystá ve čtvrtek pronést tento projev: "Konzervativní strana vždy podporovala rozšíření EU a přijetí bývalých komunistických zemí. Podporujeme to i nadále. Avšak téměř všechny země v EU právem přijaly z opatrnosti přechodná ustanovení, jak se vyrovnat s imigrací z nových členských zemí. Ještě není pozdě, aby totéž učinila i britská vláda."

Ve středu apeloval předseda Evropského parlamentu Pat Cox na Tonyho Blaira, německého kancléře Gerharda Schroedera a francouzského prezidenta Jacquese Chiraca, aby se zachovali státnicky a zaujali vůči přistěhovalectví z nových členských zemí EU "velkomyslné" stanovisko. Cox uvedl: "Víme z devadesátých let, že spousta lidí odjela ze zemí, jako je Polsko, Maďarsko a Česká republika po pádu komunismu, ale dvě třetiny z nich se zase navrátily zpět. Totéž se stalo se Španělskem a Portugalskem, když jsme rozšířili Unii v osmdesátých letech. Francie se bála vlny přistěhovalců z jihu. Nedošlo k tomu a omezení, která byla zavedena, se nepoužívala."

Britská ministryně obchodu a průmyslu Patricia Hewittová odmítla jako "nesmysl" tvrzení, že rozšíření EU vyvolá "vlnu přistěhovalců" směřujících do Británie. Konstatovala: "Očekávám ekonomický růst, protože jakmile budou tyto země v EU, doufáme, že více z nich bude přispívat k úspěchu našich podniků a naší ekonomiky. Ale hovořit o obrovských počtech a o přílivové vlně lidí je nesmysl a uvidíme, že to byl nesmysl za několik let."

Hewittová potvrdila, že Británie nebude přistěhovalcům vyplácet sociální podpory v nezaměstnanosti či na ubytování, ale zdůraznila, že Británie nezavře jako jiné země EU své dveře hospodářským přistěhovalcům z Polska, z České republiky, z Litvy a dalších nových členských zemí.

Keith Vaz, bývalý labouristický ministr pro Evropu, vyjádřil znepokojení, které pociťují mnozí labourističtí poslanci, že tak vzniká pro občany EU dvojí metr.

Avšak německý analytický institut DIW varuje, že se během nadcházejícího čtvrtstoletí prý přestěhují na Západ až čtyři miliony "Východoevropanů". Institut také poukazuje na to, že západní vlády nebudou moci nijak tento příliv přistěhovalců zadržet a že odložení pracovního povolení na sedm let pouze omezí dlouhodobý potenciál pro migraci o pouhých několik tisíc lidí. Důvodem prý je, že se příjem na hlavu obyvatelstva mezi středovýchodní a západní Evropou nesrovná a tak budou existovat pobídky k tomu, aby se lidi ze střední Evropy vydávali na Západ.

Britský list Independent cituje ve čtvrtečním vydání kritiku ze středoevropských zemí. Ján Figel, představitel Evropské komise pro Slovensko, odmítl obavy, že jsou Slováci hrozbou pracovnímu trhu v EU: "Ochranářská opatření nejsou v první řadě motivována ekonomicky, protože je zřejmé, že západní ekonomiky potřebují oživení. Toho nelze dosáhnout v izolaci. Tato opatření většinou podporují odbory, některé politické strany a veřejnost v reakci na záporná očekávání a na obavy z rozšíření EU."

Independent mj. cituaje také Janu Kasalovou, která je šéfkou oddělení pro integraci do EU na českém MŠMT. Kasalová konstatovala, že občané západoevropských zemí budou moci také přijet do České republiky, kde je univerzitní vzdělání zadarmo.