Shodneme se na tom, že právě regulovaný nájem způsobuje nedostatek bytů na trhu. Dochází tak k situaci, kdy lidé mající peníze jsou nuceni si pořizovat vlastní bydlení. Většinou to znamená pořízení nového domu či bytu v nové výstavbě, což obnáší u velké části z nich hypotéku. V konstatování těchto zdánlivých banalit je zřejmě klíč k tomu, proč politická scéna nenašla dosud dost chuti k řešení problematiky regulovaných nájmů.

Ano, pojmy "nová výstavba" a "úvěr" (hypotéka, stavební spoření) jsou ta čarovná slova nenápadně poukazující na odpověď na otázku "Qui bono?" - komu ku prospěchu. Je tedy zřejmé, že z této situace také vydatně těží banky a stavební firmy ruku v ruce s výrobci stavebnin. Oproti výnosům z černých nájmů stojí jejich "vejvar" opravdu za to. Je to právě deregulace nájemného, co jejich zisky v tomto směru výrazně ohrožuje. To už přece stojí za to, aby banky, stavební firmy a další zájmová uskupení různými způsoby podporovaly příslušné politiky i politické strany.

Není to tedy blaho nájemníků, co politiky vede k obhajování regulovaného nájemného, ale spíše zájmy daleko zištnější a pan poslanec Křeček se svým sdružením je jen malinkou špičkou ledovce obrovské skupiny, která na tomto stavu léta parazituje.