1. 7. 2003
Británie: Varování: Voliči nemají rádi politiky, kteří se chovají agresivněTen, kdo v britské vládě rozhodl, aby začala agresivně útočit na BBC ve věci Iráku, byl hlupák, napsal nestor labouristických politiků Roy Hattersley v deníku Guardian. Je to součástí docela rozsáhlé mediální diskuse na téma současného konfliktu Blairova vláda kontra BBC.
|
Spor mezi vládou a BBC se soustředil na tak specializované podrobnosti, že to většinu lidí mjí, usuzuje komentátor. Po hospodách v Británii zrovna nedebatuje o tom, kdo nese největší vinu za to, že BBC odvysílala informaci z jediného anonymního zdroje. Ani se lidi příliš nezajímají o 11 ultimativních otázek, které předložil Alastair Campbell řediteli zpravodajství BBC. Pověst vlády a ministerského předsedy nezáleží na podrobnostech, ale na dojmu, jaký vyvolávají představitelé obou soupeřících stran. A ministři vyvolávají špatný dojem - a ani ne tak v důsledku svého chování jako v důsledku svého vystupování. Řekněte "Irák" a oni začnou vypadat nejistě a nedůvěryhodně. Osobně jsem přesvědčen, že je Tony Blair počestný člověk, píše dál autor. Občas však projevuje jeden nedostatek, který měl už Gladstone - nejenže si schovává kartu do rukávu, ale chová se, jako že ji mu tam dal Pánbůh. Nicméně představa, že je Blairova vláda všeobecně nedůvěryhodná, je hluboce nespravedlivá. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění si to však nyní myslí 64 procent Britů. Od samého počátku New Labour bylo jasné, že Tonymu Blairovi jde daleko víc o styl než o obsah. Ať už je však ohledně války v Iráku pravda cokoliv, reakce britské vlády na otázky ohledně původu této války je katastrofální. Ministři se chovají, jako by bylo hříchem kritizovat vládu a a jako by takoví hříšníci museli být potrestáni. Je možná pravda, pokračuje autor, že John Humphrys, moderátor pořadu "Today" v rozhlase BBC se chová při svých interviews jako arogantní násilník. Jenže jakmile mu do studia vejde politik, Humphrys se zázračným způsobem promění v oblíbence občanů - při rozhovoru je Humphrys jedním z nás, zatímco ministr je jedním z nich. Bezpochyby mají ministři silné nutkání píchnout ho do oka. Ale politikové se musejí takovému nutkání vyhnout, pokud nechtějí poškodit svou stranu. Za poslední dva měsíce porušovali britští ministři toto zlaté pravidlo pokaždé, kdy se někdo zmínil o Iráku. Důsledkem je všeobecný dojem, že jejich útoky skrývají něco hluboce nečestného. Pro nynější labouristickou vládu se nyní stala potřeba "citově si ulevit" důležitější než potřeba získávat hlasy voličů. Vzhledem k tomu, že v médiích ostře útočí nyní na BBC mnozí labourističtí politikové, je těžko nedospět k závěru, že je to součástí koordinované politiky.
|