Je zarážející, že si můžete na sto procent jisti existencí zbraní hromadného ničení a přitom máte nulovou jistotu o tom, kde jsou, dodal Blix, který odchází ze své funkce na konci června. Více než dva měsíce po pádu Bagdádu nebyly irácké zakázané zbraně nalezeny.

"Nevylučuji, že američtí a britští inspektoři něco najdou, to je možné. Ale čím déle to trvá, tím mi připadá oprávněnější se ptát, proč se Iráčané chovali tak, jak se chovali," dodal Blix. "Jedním z důvodů může být hrdost: Saddám Husajn se považoval imperátora Mezopotámie...Byli nuceni přijmout inspekce, ale nechtěli přistoupit na nic víc, než, co striktně vyplývalo z rezolucí." Stejně tak Husajn mohl riskovat a myslet si, že se USA neodváží zaútočit. Další možností je, že se snažil vytvořit v regionu dojem, že zakázané zbraně má.

A také je možné, že tyto zbraně skutečně zničili v roce 1991, ale to je jen teorie, řekl Blix.

Na druhou stranu připomněl, že USA nebyly samy, kdo si myslely, že Irák má zakázané zbraně. "Všechny západní zpravodajské služby byly se značnou jistotou přesvědčeny, že tam byly zbraně hromadného ničení," dodal s tím, že ale Rusko to nikdy neuvedlo s definitivní platností.