Nebo jde o pouhé převzetí vzorce chování ústavních činitelů, kteří si před volbami nevidí do úst a jejich voliči po rozdělení mandátu je jen němě otvírají? Někteří se s tím ale nespokojí a tak berou takto odpozorované "právo" do svých rukou a bezohledně ubližují druhým, anebo sami sobě.

Obzor s novou generací politiků je ještě vzdálený, a tak konfrontace s jednáním, které je v trestním zákoně označeno jako podvod, bude zřejmě ještě nějaký rok pokračovat. Jestliže se kvazipravice v prvních letech trvání republiky zpronevěřovala svým radikálnějším příznivcům, tak nynější falešný reprezentant levice páchá stejný podvod zvlášť zavrženíhodným způsobem - přidržíme-li se trestněprávního žargonu.

Páchá ho totiž na slabých a bezmocných, kterým před volbami dával naději, že si je vezme pod ochranu. Páchá je na rodičích a prarodičích své generace, na těch, kteří již nejsou schopni jakkoli odolávat. Ani vychovatelky nejsou sto odolat mladým mužům, kteří mají navíc v ruce železnou tyč. Úcta ke starším se prostě postupně stala iluzí, prázdnou floskulí. Gentlemanské chování se nenosí, ani se o ně nesnažíme.

V tom, a jedině v tom, spočívá devastační společenský účinek kroků ČSSD, najmě jejího předsedy. Věcně totiž nejde například o zvýšení věkové hranice odchodu do starobního důchodu, to je objektivně daný fenomén, jde o onu věrolomnost, s jakou bylo politické moci dosaženo. Jde o zpupnost, s jakou jsou voličům předkládány nové teze, jakoby den před tím vůbec neplatily jiné. A když už něco musíme přiznat, tak nešlo o nekorektní postupy, to byla jen ukázka mistrovské taktiky volebního boje.

Bylo příznačné, že v mnoha ohledech se ministryně zdravotnictví se svým stínovým kolegou Tomášem Julínkem, senátorem za ODS, shodla. Třeba v konstatování, že zdravotní pojišťovny nakupují péči, která je buď není kvalitní, nebo vůbec neexistuje. Že ačkoli pojišťovnám ubývají klienti, tak jejich náklady, v zájmu udržení dobrých platů, stoupají.

Takže, když pan senátor neměl žádný argument, které jinak uplatňoval sofistikovaně, a ani nápad na konkrétní řešení problémů, elegantně přehodil výhybku na repliku: "Otázkou je, co ČSSD před volbami slibovala." Tento trumf bude také jediný jistý po celé volební období, které ODS logicky nehodlá nijak zkrátit. Proč také, když "její program" naplňuje vláda Vladimíra Špidly.

Pro tuto vládu je také typické, že nemá k dispozici žádné skutečné odborníky. Neříkám to na stránkách BL poprvé, dnes to připomínám s ohledem na Julínkovu poznámku: "Na ministerstvu se vyměnili dva náměstci, kteří mají nejvíc práce s nalezením východu..." Proto od strany, která nejenže ukázala, že neplní sliby, ale přiznala, že se neuměla v odborných záležitostech orientovat, je každé nové tvrzení o správnosti nastoupených cest a přijatých opatření minimálně troufalé.

Ostatně, kdo si v sobotu na MF Dnes přečetl článek "Poslanecká maturita," musel se zhrozit nad intelektuálním profilem dnešních vládců. Nevědomí kormidelníci českého státu si logicky snaží zjednat klid tím, že si hledají pro krytí zad subjekty s ještě nižší znalostní výbavou. Ti je neiritují nabídkami komplikovaných a sofistikovaných řešení - a buďme upřímní - odborníci by byli vlastně k ničemu - stejně by "házeli perly sviním".

Za tohoto stavu nelze reálně očekávat schopnost sebereflexe a empatie, přítomen je jen mimořádně vyvinutý pud sebezáchovy. Takže politik je klidný a spokojený ve svém virtuálním světě, v permanentním neklidu a obavách z budoucnosti žijí pouze jeho voliči. České lodivody snad trochu omlouvá, že tato slabina demokracie se projevuje i mimo naše hranice, a v mnohem významnějších zemích.

Celkem troufale vystupoval i druhý besedník ve Šponě, odborářský boss Jiří Schlanger. K tomu je možné jen dodat, že zatím odbory reagují přiměřeně okolnostem, nicméně teprve budoucnost ukáže, nakolik se dnešní proklamace ukáží vážně míněné, nakolik se promítnou do konkrétních činů a nakolik budou tyto činy úspěšné.

Sedmička i Partie potvrdily dosud řečené. Zástupci vládnoucí koalice se snažili obhájit neobhajitelné a opoziční politici se pásli na mlze jimi vypouštěné, která hustotou předčila pověstnou smetanu.

Tu, ještě téměř na máslo utlučenou, servíroval "ekonomický expert" Poslanecké sněmovny a KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Výroky typu "Stoupnou sice ceny, ale dožene to zvýšení reálných mezd" nebo "Nestrašte lidi, důchody půjdou nahoru....," se obtížně komentují nejen z důvodu mixu nekompatibilních institutů, ale jako evidentně zcestné a vnitrokoaličně nekomplementární hypotézy.

Jestliže totiž jeden týden ministr financí vyhlásí, že náhradový poměr důchod - mzda klesne na 40 % a jeho koaliční kolega nyní tvrdí opak, je to buď důkazem ignorance nebo cílevědomého matení diváků.

Marasmus vyvrcholil na Primě, kde Zdeněk Škromach dokonce pohrozil odchodem ze studia s odvoláním na neustálé přerušování moderátorkou, která mu tak nedávala dostatečný prostor k vysvětlení záludných postupů socialistů. Když prostor dostal, slíbené stejně nesplnil (nemohl). Petr Nečas to označil za sociální dialog v podání ČSSD. Vzájemná diskuse vůbec svojí úrovní nejvíce připomínala příslovečnou komunikaci stařenek na trhu.

Poučné bylo odhalení anatomie lpění na moci, které (možná mimoděk) zaznělo z ministrových úst: "Když neprovedeme reformu veřejných financí, tak skončíme (vládu) na neakceptovatelném rozpočtu." A krátce poté opět zaznělo tvrzení, že "důchody reálně porostou." Nejsem si však jist, zda v tomto případě nedošlo k prostému omylu ve významu použitého pojmu. Zda výraz "reálný" nebyl použit ve smyslu "nominální". To by mohla být pravda.

Otázka pro diváky zněla: "Bude reforma veřejných financí hrobem této vlády?" Kladně odpovědělo 83 % respondentů. Myslím si ale, že hrob si dnešní sociální demokracie vykope tak jako tak. Vodu na mlýn tím ale nežene stárkovi ODS, ten nemá zájem roztáčet kolo, rukávy si však už vyhrnuje mládek KSČM.