Jeho Veličenstvo prezident ČR Václav Klaus dostal nápad. Pražský hrad jako sídlo císařů, králů a prezidentů mu příliš nevoní, a tudíž se jako správný vrchní velitel veškerého tuzemského vojště z hradních cimbuří pozorněji rozhlédl. A vida, kousek od hradních příkopů, ve Slunné ulici v rezidenční pražské čtvrti na Ořechovce, stojí vilka pro něj jako stvořená - a "náhodou" prý vojsku náležející. Proč si tedy o ni skromně neříci, nebo si ji vojenským rozkazem rovnou nepřidělit? Vždyť je to "ve státním zájmu" a lid poddaný a korupci bohabojně oddaný se tomu ani nediví. Téměř za rohem: v Dělostřelecké ulici přece bydlí i Klausův předchůdce Václav Havel, tak to aspoň k sobě nebudou mít daleko.Věc má ovšem několik háčků -- ba přímo háků.

Kupříkladu tvrzení o tom, že dotyčná vila patří armádě, je hrubě mylné. Neb to stavení a vše, co k němu náleží, jsou majetkem státu. Ministerstvo obrany jako jeden z ústředních státních orgánů tento objekt pouze spravuje a státu je proto za něj odpovědné. Nese tedy odpovědnost i za to, jak je využíván. Proto ho ani nesmí jen tak na kohokoli převést, byť je to třeba prezident republiky.

Přesné místo prezidentova bydlení žádná právní norma neurčuje. Je přece prezidentem celé republiky a tudíž může bydlet, kde jest mu libo, tedy i u sebe doma, jako třeba Havel. Jenomže zde taková paralela též končí. Neboť Havel skutečně bydlel doma, tedy ve vlastní vile. Tu si před léty koupil a ačkoli přesná suma v této koupi nebyla oficiálně zveřejněna, nejvíc se mluvilo o 40 miliónech Kč, kterou za ni zaplatil a kvůli níž možná prodal i svoji polovinu věhlasného paláce Lucerna v centru Prahy. Naproti tomu prezident Klaus vyhlédnutou vilu a její rekonstrukci požaduje zdarma od státu - tedy od daňových poplatníků.

Ořechovka patří k nejprestižnějším adresám v celé ČR. Zejména ve své spodní části, kde stojí vily Havla a možná i Klause, si dosud zachovala mnoho ze své noblesnosti a ducha z dob svého vzniku pro vyšší společenské vrstvy samostatného Československa po první světové válce. Však tomu také odpovídají současné ceny tamních nemovitostí, dle nichž se rekonstruovaná a modernizovaná vila v této lokalitě prodává i za 100 milionů korun, mnohem častěji ale v příslušném dolarovém ekvivalentu.

Koneckonců snad není nezajímavý fakt, že za dalším rohem od Klausem vyhlédnuté vily sídlí česká divize mezinárodního obchodního řetězce Tesco, nedaleko je též kancelář Evropské unie, nachází se tam celá řada zahraničních ambasád a sídel ambasadorů. Anebo že ještě o kousek výš nahoře, u kostela sv. Norberta, je Sibeliova ulice, z níž operovala jedna ze společnosti s ručením omezeným televizního magnáta a senátora Vladimíra Železného.

Při obecně dobře známých blízkých vztazích pánů Klause a Železného se tak vnucuje otázka, zda zejména toto sousedství není tím pravým důvodem k získání vily v tak exkluzivním místě. Jinak se přece přijímají hosté či sousedé u domácího krbu, a jinak dle návštěvního prezidentského protokolu v komnatách Pražského hradu. Ono se doma přece jenom leccos dá projednat svižněji a "neformálněji" než v přísně střežené prezidentské kanceláři - a výsledky takových jednání ani nepodléhají případné nežádoucí publicitě.