|
27. 3. 2003
O trapné posedlosti estébáckými seznamy |
|
Motto: "Redaktorka Plavcová se snažila vytáhnout z něj [Karla Plíhala] co nejvíc o alkoholismu, zkusila, zda by neřekl něco ošklivého o bratřích Nedvědech (ona by snad napsala o jiném redaktorovi, že je škrabák a list kazí?) a hlavně, jestli by trochu neokousal Nohavicu za to, že se octl v estébáckém seznamu. Plíhal ani jednoho hada nesežral. Ostatně nevím - je to s tím StB opravdu ještě tak důležité? Za ta léta prolezli ty archivy kdejací bisáci a jiní isáci, svoje papírky si vytahali, kandidáty a důvěrníky stejně vyškrtali, vnitro neručí za obsah, jenom za to, že tak ten seznam vypadal, navíc mi připadá absurdní, že nic neznamená ani soudní rozhodnutí... Ale jistě se to hodí na trápení Nohaviců, Bohdalových, Zímů, Hrubešů, Ebenů, Třísků, Skopečků, Suchařípů a tak dále."
Vladimír Bernard v analýze Lidových novin ZDE Jdu v Ostravě po hlavním náměstí a z první strany Blesku na mě u novinového stánku křičí vedle fotografie Jiřiny Bohdalové palcový titulek: "Jsem nevinná!" Týká se seznamu údajných spolupracovníků někdejší komunistické tajné policie StB, na němž se Bohdalová prý ocitla, hned vedle dalších známých herců a kulturních pracovníků. Proč pronásledovat herečky a zpěváky? Některé věci hodně vypovídají o kulturním stavu společnosti. (Hodně například vypověděla i nedávný Bakalářův odporně rasistický pamflet, který obsahoval pseudovědecký poznámkový aparát, takže intelektuální česká obec jaksi nepoznala, že nejde o vědeckou publikaci, ale o blábol, a jala se Bakalářovým "dílem" docela vážně zabývat i v televizních diskusích...:) Kde je soudnost? V normální zemi by se na Bakalářovu knížku podívali na pět vteřin, poznali by, co je zač, a hodili by ji do koše. Ne tak v Čechách, tam se to nepozná...) Mluvil jsem včera s jedním člověkem, jehož bratr byl vysokým důstojníkem StB. Ten samozřejmě na seznamech "spolupracovníků s StB" není. Dodnes pracuje u policie - nemá problém. Člověk, s nímž jsem hovořil, učil koncem osmdesátých let skupinu nekonformních studentů, kteří dělali protistátní divadlo, uspořádali petici na podporu Václava Havla a měli být vyhozeni ze studia. Tento člověk, jako vedoucí jejich studijní skupiny, byl prostřednictvím personálního oddělení školy požádán Stb, aby na ně vypracoval posudky. Na základě těch posudků studenti ze školy vyhozeni nebyli, ale jejich pisatel se dostal do seznamu jako "spolupracovník Stb". Hodně lidem tento hon na čarodějnice uškodil, někteří spáchali sebevraždu. Uvažuji, jaké komplexy si lidé líčí neustálou posedlostí seznamy spolupracovníků Stb, které jsou neprůkazné. Čtěte knihu Osočení, kterou vydala Zdena Salivarová-Škvorecká: ukazuje tam na několika desítkách osudů osob, označených za "spolupracovníky Stb", že jde vždy o individuální, často nesmírně tragické, příběhy a nelze je hodnotit statisticky. Viz například svědectví "spolupracovníka StB", světoznámého českého básníka Miroslava Holuba, jak vyšlo v knize Osočení a které publikovaly v roce 1999 Britské listy. Svědectví M. Holuba BL
Co si myslet o režimu, který vydírá ke spolupráci herce a kulturní pracovníky, lidi jako Jiřina Bohdalová anebo Jaromír Nohavica? To jsou tedy skutečně typičtí profesionální udavači...:) Lze si opravdu myslet, že autorovi magické poezie Nohavicovi nešlo v první řadě vždycky o jeho hudbu a texty, ale že bylo jeho prvotním záměrem udávat lidi státní bezpečnosti,a že proto skládal své nádherné písně, aby "lidi chytil" jako agent provokatér? Je to absurdní představa. Totéž Bohdalová. Obávám se, že budu Nohavicu vždycky hodnotit podle jeho písní a Bohdalovou podle jejích hereckých výkonů a nikoliv podle toho, co o nich nějaký anonym ze státní bezpečnosti napsal za okolností, které neznám, v nějakém obskurním, sporném seznamu. To jen lidi, kteří jsou sami vnitřně slabí, se musejí ujišťovat rozhazováním nálepek: "Je to komunista!" Seznamy spolupracovníků StB byly mnohokrát probrány a všechny důležité osoby z nich dávno zmizely. Zůstaly zřejmě velkou měrou jen oběti, anebo případy, kdy je velmi těžko určovat míru osobní odpovědnosti. Seznamy se staly v ztraumatizované společnosti - která má ráda pomluvy (není přece šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu) poslední a velmi účinnou pomstou StB české společnosti - StB, jejíž někdejší příslušníci se tomu dodnes jistě z plna hrdla smějí. Lidí, kteří tento krutý a nespravedlivý hon na čarodějnice odnesli - za někdejší komunistické papaláše, které nikdo nepotrestal - je ovšem mnoho.
K tomu též článek Karla Mašity, viz ZDE |
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 27. 3. 2003 | Zákony naše a jiné | Přemysl Janýr | |
| 27. 3. 2003 | Svět a Amerika se dívají v televizi na úplně jinou válku | ||
| 27. 3. 2003 | O trapné posedlosti estébáckými seznamy | Jan Čulík | |
| 26. 3. 2003 | Dezertér | ||
| 25. 3. 2003 | Nechť otcové vzlétnou a děti znají svá jména | Jiří Lněnička | |
| 25. 3. 2003 | Michael Moore dostal Oscara a zaútočil na Bushe | ||
| 24. 3. 2003 | Je příliš riskantní vyslat novináře do Iráku samostatně? | ||
| 24. 3. 2003 | Válka z hlediska mezinárodního práva | Radovan Fiala | |
| 24. 3. 2003 | Kdo vydělal a kolik na předchozí válce v Iráku | ||
| 24. 3. 2003 | Izrael cenzuruje během války internetové stránky | ||
| 24. 3. 2003 | Faktory ovlivňující a posilující mír | Petr Sak | |
| 24. 3. 2003 | Precedens | Michal Rusek | |
| 24. 3. 2003 | MARIHUANA: Na Slovensku jsou vyděšení z českého průzkumu veřejného mínění | ||
| 23. 3. 2003 | Odškodnění CME je výsledkem dlouholeté státní korupce v ČR | Karel Mašita | |
| 23. 3. 2003 | MONITOR JANA PAULA: O násilí | Jan Paul | |