Rodina Hamoudů se dívá na katarskou televizní stanici Al Jazeera, vysílá se tam výslech zadržených amerických vojáků. "Jak se jmenuješ?" ptají se americké vojačky, stojící tam v hrůze. Má zakrvavené nohy, píše reportérka listu CSM a pokračuje:

Toto pochmurné video, které v neděli vysílala al Jazeera - kterou sleduje celosvětově 35 milionů Arabů, včetně asi 20 procent obyvatel Egypta - zřejmě průměrný americký televizní divák nikdy neuvidí.

Americká veřejnost sleduje v televizi a čte v novinách o jiné válce než ostatní svět. Zpravodajství v Evropě, na Blízkém východě a v Asii odráží a definuje rostoucí rozpory ohledně motivů pro tuto válku.

Podle průzkumů veřejného mínění se domnívá rostoucí počet Američanů, že jde o spravedlivou válku, kdežto většina Arabů a muslimů ji vidí jako agresi. Sdělovací prostředky nutně tyto postoje nevytvářejí, ale upevňují je.

"Rozdíl mezi televizním zpravoadjstvím v USA a jinde ve světě přispěl ke vzniku situace, v jaké jsme nyní," konstatoval Kim Spencer, ředitel WorldLinkTV, americké satelitní televize, věnované vysílání zahraničního zpravodajství. "Američané nevidí, jak je vnímá svět."

Například většina Američanů, kteří se dívají na americké televizni stanice, nevidí podrobnější zpravodajství o zraněných Iráčanech a reportáže o protiválečných protestech na celém světě se k nim dostávají jen ve zkratce.

Naproti tomu na Blízkém východě, v Evropě a v částech Asie se nedává příliš velký důraz na rychlý postup americké invaze. To, že se vzdávají velké počty iráckých vojáků, že americké armáda spolupracuje s nejrůznějšími státy kolem Perského zálivu, že má Amerika nejmodernější technologii, či "lidské příběhy" amerických vojáků, rozmístěných nyní v kuvajtské poušti, tato témata se ve zpravodajství televizí mimo USA skoro vůbec nevyskytují.

Podle některých analytiků je vlastnictví tisku v Evropě méně koncentrováno než ve Spojených státech, a tak se evropský tisk dívá na válku proti Iráku z daleko většího množství úhlů pohledu než americký anebo arabský tisk. Ve Frankfurtu mají například čtenáři přístup k 16 různým německým novinám, každé z nichž předkládají jiný pohled na věc. Vzniká tak rozmanitá a pronikavá debata.

Evropští novináři také vznášejí jiné, skeptičtější otázky. Právě oni se často ptají v Pentagonu či v Bílém domě, zda tedy americká armáda už odhalila v Iráku nějaké "zbraně hromadného ničení". Američtí novináři se většinou ptají na otázky jako "je Saddám Husajn živý či mrtvý?"

Evropský tisk je ve svých článcích ohledně války v Iráku vyváženější také proto, že je Evropa blíže muslimskému světu a v samotné Evropě žijí velké počty lidí z Blízkého východu.

Jde vlastně o dvě různá témata: jedním je průběh války a druhým je vývoj světového veřejného mínění, konstatuje jeden analytik.

Bílý dům sleduje televizi al Jazeera velmi bedlivě. Americká vláda zastává názor, že tato kabelová stanice projevuje protiamerickou zaujatost. Avšak její sledovanost je nyní 35 milionů Arabů po celém světě, stanice vysílá 24 hodin denně, a sleduje ji i v USA 350 000 občanů, Washington se snaží s touto televizí těsněji spolupracovat.

Pentagon nabídl televizi al Jazeera čtyři místa pro její reportéry u amerických jednotek a jmenoval pro ni speciálního mediálního poradce. Ministr obrany Donald Rumsfeld i poradce pro národní bezpečnost Condoleezza Ricova poskytli al Jazeeře v minulých dnech rozsáhlé rozhovory. Podobnou pozornost věnovala americká vláda v minulých dnech i televizím Al-Arabiya a Abu Dhabi, které také vysílají v arabštině 24 hodin denně.

Jeden káhirský mediální analytik poukazuje na to, že zaujatost a nedostatek nestrannosti projevují všechny sdělovací prostředky. Avšak je pozitivní, že z nutnosti směřují všechna mezinárodní média k jedinému cíli:

"Vzhledem k tomu, že má obyčejný člověk v současnosti přístup k různým zdrojům, je obtížnější pro jeden z těchto zdrojů prezentovat jen jednu stranu problému. Lidi si mohou vytvořit vlastní názor."