Analýza
Ve shora popsané situaci se policisté dopustili několika závažných pochybení. V jejich jednání lze vystopovat porušení některých ustanovení zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR.
Pro přehlednost si danou situaci rozfázujeme a u každé části si ukážeme jednotlivé nezákonnosti ze strany zakročujících policistů a na závěr si nastíníme vaše možnosti, pakliže se ocitnete v podobné situaci.
Předně, Valentýn Plzák nebyl policisty "zadržen", jak mu bylo oznámeno velitelem hlídky a stejně tak policistou na služebně, ale "zajištěn". Zdánlivě banální terminologický rozdíl má závažné právní důsledky. Zatímco institut zadržení se řídí trestním řádem a důvody pro jeho aplikaci jsou obecně závažnějšího charakteru (§76 T.Ř.), při "zajištění" se pohybujeme v režimu zákona o policii, v konkrétním případě v §14.
Valentýn Plzák svým jednáním nenaplnil podmínky §14, podle kterého byl zajištěn. "Policista je oprávněn zajistit osobu, která byla přistižena při jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat, anebo bude mařit řádné objasnění věci (písm. d)) Tím, že pan Plzák přivolání policistů sám žádal po vrátném, nemohla za žádných okolností vzniknout důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat či že bude mařit objasnění věci. Jeho zajištění bylo tedy nezákonné.
Na policejní služebně MO PČR v Krakovské se policisté dopustili několika protiprávních činů.
S ohledem na to, že už samo zajištění pana Plzáka bylo nezákonné, stejně nezákonné bylo i jeho umístění do cely (§26 z. o policii).
Osobní prohlídku lze vykonat pouze v případech, kdy existuje důvodné podezření, že osoba má u sebe věc důležitou pro trestní řízení.Tato podmínka, stanovená §82 odst.3 T.Ř (z. o policii náležitosti osobní prohlídky neupravuje), zde splněna nebyla, neboť si nelze představit, jakou důležitou věc pro trestní řízení mohl mít u sebe, natož pak v trenýrkách, a pro jaké trestní řízení. Osobní prohlídka byla tedy nařízena nezákonně.
(K osobní prohlídce má blízko institut odebrání věci a odebrání zbraně. Policisté vám mohou odebrat vaše osobní věci jen v případě, kdy máte být umístěni do cely a současně se jedná o věci, kterými byste mohli ohrozit zdraví nebo život vlastní nebo jiné osoby. V jiném případě by se jednalo o porušení § 27 policejního zákona. § 17 dává policistům možnost přesvědčit se, zda-li osoba, která je předváděna nebo zajištěna, nemá u sebe zbraň. Opět připomínám, že pan Plzák byl zajištěn nezákonně.)
Fotografování pana Plzáka na služebně lze rovněž označit za akt nezákonnosti, protože podle §13 odst.6 a § 42e z. o policii je pořizování obrazových záznamů, stejně tak jako snímání otisků, přípustné až poté, co nebylo možné zjistit osobní údaje zajištěné osoby standardním způsobem. Pan Plzák předložil svůj OP hned po příjezdu policejní hlídky na fakultu, jeho totožnost tedy byla zjištěna dostatečně již tímto okamžikem.
K výčtu všech protiprávních jednání, kterých se policisté dopustili, je nutné přidat § 6 odst. 1 policejního zákona, který po policistech požaduje jednání dle principu přiměřenosti a plní funkci obecného korektivu pro možný účelový výklad zákona. "Při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti...a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem...."
Jak se tedy bránit?
>
Při překročení zákona ze strany policie můžete podat stížnost podle vládní vyhlášky 150/1958 Ú.l., a to k příslušnému řediteli útvaru, k němuž patří příslušník PČR, na něhož si stěžujete, a zároveň na příslušné oddělení stížností a kontroly.Ta by měla být vyřízena do 30 dnů. Při negativním výsledku můžete podat další stížnost orgánu nadřízenému tomu, který ji vyřizoval. Anebo, pokud došlo podle vašeho názoru ze strany policisty ke spáchání trestného činu vůči vám, můžete podat trestní oznámení. V takovém případě vždy výslovně žádejte, abyste byli vyrozuměni o učiněných opatřeních (§158 odst.2 T.Ř.) Další možností je civilní žaloba na ochranu osobnosti nebo stížnost k Ústavnímu soudu. (Zde musíte být po celou dobu řízení zastoupeni advokátem a musíte deklarovat, které vaše konkrétní právo zakotvené v Listině bylo porušeno. V tomto konkrétním případě se jedná o porušení článků 7 a 8 LZPS, nedotknutelnost osoby a osobní svoboda.)
Při podání vysvětlení (§ 12 policejního zákona) nebo při výslechu (§ 91 a násl. trestního řádu) můžete požadovat účast právníka a odmítnout vypovídat do doby, než dorazí na stanici. (K tomu viz. nález Ústavního soudu II. ÚS 98/95.) Dále máte právo odepřít výpověď v případě, že byste jí svému příbuznému nebo osobě blízké (manžel, druh, osvojitel...) způsobili nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
Při nezákonném fotografování vaší osoby se můžete tomuto úkonu legálně vzepřít aktivním odporem ( zakrytím obličeje ) s poukazem na to, že vaše totožnost již byla prokázána a že policisté na fotografování vaší osoby nemají právo. K nezákonnému fotografování dochází v praxi velmi často a postižené osoby si nemohou být jisté, jakým způsobem policie s danými údaji naloží. V takovém případě máte právo policii žádat, aby vám sdělila, jaké osobní údaje o vás má k dispozici (§ 42j odst. 1 z. o pol. : Písemná žádost Policejnímu prezídiu ČR) a poté žádat likvidaci neoprávněně získaných údajů (§ 21 odst. 2 písm. c) zákona č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů).
Vždy je dobré vědět, co vše si policisté k vám mohou dovolit (za tímto účelem radím minimálně prolistovat policejní zákon) a důsledně po nich vyžadovat postup v mezích zákona. Tím větší respekt k vám budou policisté mít a tím méně si toho na vás troufnou.
Důsledně žádat po policistech jednání v zákonných mezích i v na první pohled banálních situacích není žádným hnidopišstvím, uvědomíme-li si, že právě policie jako represivní složka státní moci, je ze zákona nadána určitou mocí vůči občanům, kterou může velmi citelně zasahovat do jejich základních práv. Nerespektování zákona ze strany těch, kteří mají povinnost kontrolovat a vyžadovat dodržování zákona od ostatních, otevírá široký prostor pro zneužívání moci a představuje reálné nebezpečí pro práva nás všech.
(Pan Plzák nyní čeká na vyřízení už druhé stížnosti na postup policistů, kdy ta první byla odložena jako nedůvodná, a je odhodlán podat ústavní stížnost.)
Záznam
Poučení jsem porozuměl v plném rozsahu.
Vypovídat budu a k dané věci uvádím následující:
Dne 19.08.2002 kolem 14:30 hodin jsem přišel do budovy Pedagogické Fakulty UK v ul. M. D. Rettigové 4, Praha 1. Nejsem studentem této fakulty ani jiné fakulty, ale běžně se sem chodím dívat na nástěnky ve 3. patře, např. na fotografie a sháním zde různé informace. Dnes jsem se sem opět šel dívat,ale neměl jsem přesný záměr, že bych šel něco hledat. V přizemí jsem si tedy stoupl před výtah a čekal jsem, než přijede. Já si stoupl před dveře výtahu, za mnou stála nějaká slečna. já si ji moc nevšímal. Nevím, kdy tam přišla. Když výtah přijel ,já do toho vcházel první. Když jsem vešel,. zmáčkl jsem tlačítko ve výtahu a to do 3. patra. Když jsem toto učinil, vešla do výtahu i ta slečna. Poté se výtah rozjel. Já stál v rohu u dveři oproti tlačítkům a ono oproti mě v pf.otějším rohu oproti dveřím výtahu. Asi někde kolem druhého patra se slečna najcdnou otočila a já viděl jak chce zmáčknout tlačítko 4. patra. Jelikož mám zkušenost., že pak ten výtah by pakjel do toho 4. patra ,takjsem jí v tomto chtěl zabránit a řekl jsem jí ať to nedělá a vztáhl jsem oproti ní ruku, vůbec jsem se jí nechtěl dotknou a ani nevim zda jsem se jí vůbec dotkl. Ve zmáčknutí tlačítka jsem jí však nezabránil a ona toto zmáčkla. Pak se na mne otočila a začla mi nadávat, že jsem hajzl a bušit mě do obličeje pěstma a fackama. Zraněný nejsem ,nežádám ošetření. Po té do mne prudce strčila a já spadl na zeď levou rukou do rohu. Stál jsem k ní zády a ona toho využila začala do mne bušit a to do zad. Pak mi roztrhla tričko. Já jsem se naštval a řekl jsem jí, že tohle tedy nejde a že zavolám Policii. Také jsem jí řekl, že to přehnala. To už výtah zastavil zastavil, já jsem z něho vystoupil. Ještě uvádím, že ji jsem nijak fyzicky nenapadl. Pak jsem šel zpět po schodech dolů, a chtěl jsem aby vrátný v přízemí zavolal PČR. On mi sdělil, že od něj to nejde. Ale ta slečna pak Policii zavolala sama. Já pak čekal na příjezd Policie. K popisu ženy uvádim následujíci: asi 175 cm, štíhlá postava. běloška, tmavé vlasy rovné zda dlouhé či krátké nedovedu posoudit, oči nevím, oválný tvar obličeje, na sobě měla šaty bez rukávů barevné myslím, že tam dominovala fialová barvy délka asi ke kolenům, boty nevím, možná měla nějakou menší tašku.
Totoje vše co mohu k věci uvést a dne 19.08.2002 v 17:45 hodin podepisuji tento protkol jako správný.
Zpracovala:
pprap. Helena Linhartová
policejní inspektor
Vypověděl:
Valentýn Plzák
Stížnost č. 1.
Policie ČR - OŘ Praha 1
Bartolomějská 14
110 00 Praha 1
--------------
Stížnost na postup PČR - MO Krakovská
Dne 19.8.2002 jsem byl poté, co jsem čekal na příjezd hlídky Policie ČR v souvislosti s událostí na Pedagogické fakultě UK, odvezen krátce po 15.hodině na MO PČR v Krakovské ulici. Příslušník, zřejmě velitel hlídky-npor., mi řekl, že jsem zadržen pro "omezování osobní svobody" a na dotaz, jakého konkrétního jednání jsem se měl dopustit, mi neodpověděl. Po příjezdu na stanici se mnou chtěly hovořit 2 osoby - muž a žena, zřejmě policisté, abych jim řekl svoji verzi případu. Pak jsem byl odveden do vedlejší místnosti, kde po mně další dva členové hlídky chtěli, abych jim ukázal, co mám v kapsách a v taškách. Začali prohlížet obsah mojí osobní tašky a sepisovat rukopisně protokol. Policista se sl.č. 305 198 mi řekl, že jsem zadržen podle § 14 odst.1 písm. d) zák. o policii pro podezření z protiprávního jednání. Dále mně jeden z policistů řekl, že u mě provede osobní prohlídku, chtěl si prohlédnout moje trenýrky. V úkonech jsem jim nebránil, neboť jsem neměl důvod cokoliv tajit. Potom jsem byl vyfotografován (pouze zepředu), byl mně odebrán pásek a byl jsem odveden do CPZ. Zde jsem byl až do 17.15, kdy začal výslech k podání vysvětlení, která trval až do 18 ti hodin.
Z uvedeného vyplývá, že mně nebyl řádně sdělen právní důvod, proč byla omezena moje osobní svoboda.
Pokud se jedná o zadržení podle § 76/1 tr. řádu, je přípustné jen tehdy, je-li dán některý z důvodů vazby (§ 67 tr. řádu). A i v případě, že by mně mělo být sděleno obvinění pro podezření z omezování osobní svobody (§ 231/1 tr.zák.), horní hranice tr.sazby je dva roky, takže vazba by vůbec nepřicházela v úvahu (s výjimkami podle § 68/3 tr.řádu, ty ale zjevně nepřicházely v úvahu). Dále mě policista nevyslechl jako zadrženého a nesepsal o tom příslušný protokol (§ 76/3 tr. řádu). Je snad nadbytečné uvádět, že mě nikdo nepoučil o právech podle § 76/6 a § 158/4 tr. řádu.
Jen pro úplnost dodávám, že zadržení nepřicházelo ani z důvodu přistižení při činu, protože když hlídka přijela, byl jsem dávno mimo výtah, a ani z důvodu útěku, protože přivolání policie jsem žádal po vrátném a na místě zůstal.
K osobní prohlídce ovšem musím konstatovat, že není zřejmé, jakou důležitou věc pro tr. řízení jsem měl mít u sebe (§ 82 odst.3), prohlídka z důvodu uvedeného v § 82/4 tr. řádu, jak bylo již vyloženo výše, nepřicházela vůbec v úvahu.
Policie tedy prováděla v naprosté většině zbytečné a nezákonné úkony. Kdyby se nejednalo omezení mojí osobní svobody, bylo by možné říci směšné (v trenýrkách jsem zřejmě mohl mít prostředky k narušení cely nebo jimiž bych si mohl ublížit). Toho si byli vědomi i policisté , kteří prohlíželi moje věci, protokol nedokončili a nedali mi ho ani podepsat a věci mi vrátili. Chovali se však celkem zdvořile a obstarali mi i židli, abych si mohl sednout.
Daleko závažnější byly některé slovní projevy. Už před odjezdem od PedF se ke mně naklonil jeden z policistů (patřil k posádce druhého vozu) a řekl "ty vole, ty si číslo, počkej, ty si tě podaj" (je zajímavé , jak držel ruce na hrudi , aby nebylo vidět sl.číslo). Po příjezdu na MO mě osoby, chtějíce vědět "moji verzi", namítaly, že nemusím chodit na fakultu a dívat se na nástěnky, protože informace si mohu obstarat jinak , onen muž poukazoval i na to, že on jako policista na akad. půdu jít nemůže (mohu snad za to, že je omezen povoláním, které si zvolil?), když jsem jim na jejich námitky, že moje vysvětlení je nepřesvědčivé řekl, že je to moje věc, když si jdu prohlédnou vývěsky atd., hrozil mi onen muž, že není, a že jestli takto budu odpovídat, přijde si pro mě vyšetřovatel ( je 8 měsíců od 1. 1. 2002 ). Byl to ale jediný poklesek této " dvojice". Pak se již chovali bezúhonně. Delikt pprap. Linhar-tové jsem vyřídil na místě, ona se mi omluvila. Pozoruhodný byl ovšem další výrok, který jsem zaslechl, a to "to je on, co na nás podává oznámení", který by ovšem vyvolával podezření o úniku informací.
Byl bych však nerad, kdyby se pozornost soustředila jen na jednotlivé nezákonnosti a zůstala opomenuta podstata věci. Když totiž hlídka přijela, museli policisté vidět, že uvedená žena nemá žádné zranění ani poškození oděvu, kdyžto já jsem měl roztrženo tričko, a to na zádech, takže je zjevné, že se nemohlo jednat o sebeobranu, jak tvrdila onomu npor. Přesto proti ní nebyly prováděny žádné úkony a bylo s ní jednáno mimořádně shovívavě.
Hrubě byl ale rovněž porušen zákon o Policii. Fotografování jako forma pořizování zvukových a obrazových záznamů podle § 42e/1d) zák.č.283/91 Sb. o Policii ČR ve zn. pl. od 1.1.2002 je dovoleno jen tehdy , nelze-li osobní údaje potřebné k identifikaci získat jinak, a to jako pomocné úkony. Tato podmínka však zjevně nebyla splněna, jelikož OP jsem předložil hned po příjezdu hlídky.
Ust. §14/1d) zák. o policii také nedovolovalo mě omezit na svobodě, protože jednak důvodem je přistižení osoby při jednání, které má znaky přestupku, což nebylo splněno ( viz z předchozí výklad ke splnění podmínky přistižení), ale především, musí být dána obava z pokračování v tomto jednání nebo obava z maření objasňování; ani jedna z dalších 2 podmínek nebyla splněna, čehož si musel být velitel zásahu vědom.
Z těchto důvodů také nebyly vůbec zákonné podmínky pro umístění do CPZ (§ 26 zák. o policii), zejm. ne poslední důvod v odst.2 cit § , protože objasnění totožnosti bylo možné ihned, takže nebylo ani třeba předvedení podle § 13odst.5 k identifikaci podle § 13odst.6 zák. o policii.
Z uvedeného vyplývá, že orgány policie se dopustily porušení zákona, které vzbuzují obavu ze zaujatosti a mj. i z toho, že nebude řádně vyvozena odpovědnost vůči cit. ženě a věc nebude nestranně prošetřena.
Ve prospěch policistů lze uvést, že omezení osobní svobody trvalo krátkou dobu, zvl.s ohledem na nejdelší přípustnou dobu ( 48 hodin ), takže nedosahuje ještě ústavněprávní úrovně.
Přesto jejich jednání nelze přehlížet, protože z jejich postupu bylo zřejmé, že jsou na takové počínání zvyklí a nejedná se jen o ojedinělý případ. Na nezákonnost jsem je opakovaně upozorňoval. Svým jednáním porušili také ust. čl. 5 odst.2 Evropské Úmluvy o bezodkladném uvědomění o důvodech omezení svobody.
Z těchto důvodů se obracím na obvodní ředitelství a jeho orgány inspekce, aby zjednalo nápravu ; postačovat by mohlo kázeňské postižení policistů podle zák.č.186/92 Sb. v pl.zn.
V Praze dne 22.8.2002
Valentýn P L Z Á K
XXXXXXX 12
Praha 6
Vyřízení stížnosti č. 1.
POLICIE CESKE REPUBLIKY Obvodní ředitelství Praha 1, 111 21 Praha 1, Bartolomějská č. 14, BOX 1083
C.j.OR1-32/SKS-St-2002
Praha 23. září 2002
Počet listů: 1
Pan
Valentýn Plzák
Hládkov 12
PRAHA 6
Zpráva o prošetření stížnosti - vyrozumění
Na základě Vaší stížnosti směřující proti jednání a postupu policistů OŘ PČR Praha 1 byla na zdejším OŘP v této věci provedeno šetření.
Šetřením bylo zjištěno, že jste byl policejní hlídkou dne 19.8.2002 zcela v souladu s ust. § 14 odst. 1, písm. d) zák. 283/91 Sb. zajištěn jako osoba podezřelá ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle ust. § 49 odst. 1, písm. c) zák. 200/90 Sb. ve znění jeho novel. Dále bylo zjištěno, že postup policistů při vaší prohlídce byl veden zcela v souladu s ust. § 17 odst. 1 zák. 283/91 Sb. a skutečnost, že při této byla pohledem provedena obhlídka Vašeho spodního prádla není v rozporu se zákonem z důvodu, že jste dle zjištění s tímto úkonem souhlasil a tuto prohlídku policistům dobrovolně umožnil.
K Vaší námitce o provedení fotografování Vaší osoby bylo zjištěno, že fotografie byla pořizena zcela v souladu s ust. § 24 odst. 1 zák. 283/91 Sb. k zadokumentování Vámi uváděné skutečnosti, že Vám byl při potyčce poškozen oděv. V neposlední řadě nebylo šetřením prokázáno Vaše tvrzení, že se vůči Vám chovali policisté při zajištění hrubě a neslušně.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo šetření ve věci stížnosti ukončeno a tato jako nedůvodná odložena.
V souvislosti s výsledkem šetření stížnosti Vás upozorňuji na skutečnost, že výsledek tohoto šetření nemá vliv na rozhodnutí správního orgánu ve věci přestupku proti občanskému soužití.
plk.Bc.Jiří SELLNER
ředitel PČR OŘ Praha 1
