Jak před několika dny uvedla ministryně zdravotnictví Marie Součková jsou některé nemocnice, které přejdou koncem roku do správy krajů, zadlužené. Stát je ale neoddluží. Pomoc si podle ministryně Součkové musejí samy. Její náměstek Antonín Hlaváček tvrdí, že všude, kde stát nemocnice oddlužil, byl efekt jen krátkodobý. Podle ministryně Součkové se počet lůžek ve všech nemocnicích musí snížit o dva tisíce a dalších dvacet tisíc akutních lůžek se musí změnit na lůžka následné péče a hospicová, kterých je velmi málo. To se týká i nejlidnatějšího Moravskoslezského kraje.

Na odlužení nemocnic krajský úřad peníze mít zřejmě nebude. Podle informace, kterou novinářům sdělila jeho mluvčí Katherini Davasová, je návrh krajského rozpočtu koncipován jako vyrovnaný. Jeho první verzí se krajští radní už zabývali. Druhé znění bude radě předloženo na její 24. schůzi 21. listopadu 2002. Definitivním schvalováním rozpočtu na rok 2003 se bude zabývat zastupitelstvo na svém posledním letošním zasedání 12. prosince.

Pro pověřené obecní úřady reforma bude znamenat nárůst pracovních činností, které nelze řešit bez nárůstu pracovních sil. Ministerstvo vnitra ČR určilo podle klíče počty pracovníků, kteří by měli navýšit současné stavy na obcích s přenesenou působností.

K rozsáhlé problematice, kterou se představitelé 115 měst a obcí zabývali, se vztahovaly přednášky všech řečníků. Ředitel odboru reformy územní veřejné správy z Ministerstva vnitra Jaroslav Maršík nastínil, v jaké fázi se reforma veřejné správy v současné době nachází a ředitel odboru financování územních rozpočtů Ministerstva financí Eduard Komárek informoval o státním rozpočtu.

S postavením a kompetencemi komunální samosprávy ve federálním systému Německa přítomné seznámil Klaus Ehrhart, poradce pro komunální záležitosti. Moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský, se ve svém vystoupení zmínil o rizicích, které s sebou reforma veřejné správy nese. A rozhodně jich nebude málo. Nejzávažnější problém hejtman spatřuje v otázce zdravotnictví, v převodu nemocničních zařízení na kraj. Zástupci krajského hejtmana - Jiří Carbol, Zdislav Wantula a Josef Jalůvka - pohovořili konkrétněji o oblasti, která spadá do jejich kompetencí. Tedy o zdravotní a sociální péči, o dopravní infrastruktuře a životním prostředí a o spolupráci měst a obcí při přípravě a realizaci základních programových dokumentů kraje. Před závěrečnou diskusí vystoupil ještě Tomáš Bouda, vedoucí odboru školství Moravskoslezského kraje, s tématem "Řízení obecního školství po zániku okresních úřadů.

Od starosty pohraničního města Bohumína Petra Víchy jsem se dozvěděl, že filosofie vedení bohumínské radnice staví problém personálního zajištění jinak, než si představují ministerští úředníci. "Příští rok 2003 chceme začít s nejmenším možným nárůstem pracovních sil a teprve po vlastních zkušenostech a zjištěních budeme posilovat jednotlivé odbory personálně tam, kde je to opravdu nezbytné," říká starosta. Otázkou, na kterou město získá odpověď až po rozběhu všech agend přecházejících z okresního úřadu na město, je právě počáteční fáze, kdy služby občanovi mohou "pokulhávat" ve své preciznosti nezvládnutím velkého pracovního zatížení pracovníků úřadu. Bohumínské zkušenosti z minulých let, kdy na úřady přecházely z Policie ČR agendy občanských průkazů a cestovních dokladů, jsou však pro bohumínskou radnici příznivé. Městští úředníci tehdy, bez navýšení pracovních sil, zvládli přechod bez problémů. Tentokrát se ovšem jedná o daleko větší objem prací.

Z pětačtyřiceti zaměstnanců doporučených ministerstvem k posílení úřadu jich bohumínská radnice přijme 38. "Z karvinského okresního úřadu, který svou činnost koncem roku skončí, jich přechází do Bohumína patnáct, pro ostatní vypisuje město výběrová řízení. Nejedná se pouze o úředníky, kteří budou vykonávat státní správu přenesenou z okresního úřadu. Radnice posiluje i samosprávné úkony, např. územní plánování, investiční činnost, služby občanům a další. Úspora sedmi zaměstnanců tedy není zanedbatelná," dodává starosta Vícha.