Policejní prezident Jiří Kolář mimo jiné konstatoval, že se prý před dvěma lety, během zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze, "pokoušeli demonstranti policii diskreditovat, když tvrdili, že je policisté na služebnách tloukli. Nyní budou služebny vybaveny videokamerami, avšak nezávislí pozorovatelé na služebny přístup mít podle Koláře nebudou. Kolář dále řekl, že před dvěma lety, během zasedání Měnového fondu, "policie pouze pasivně držela pozice. Nyní budou policisté jednat profesionálněji, budou podle něho připraveni některé zóny "třeba zamořit slzným plynem". Policie ČR chce zakázat vstup do země všem, kdo jsou v mezinárodní evidenci registrováni jako nežádoucí, a dalším lidem, podle vlastního uvážení. Policie také vyzvala občany a návštěvníky Prahy, aby v době summitu "omezili pohyb po městě".

Prohlášení Policie ČR a ministerstva vnitra kritizovala nedávno založená česká Liga pro lidská práva, která vznikla z Ekologického právního servisu, organizace, která monitoruje situaci v oblasti lidských práv v České republice už řadu let. Před dvěma roky, při pražském zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v září 2000, sledovaly činnost policie právě Občanské právní hlídky Ekologického právního servisu.

Chystá-li se policie ČR "nevpustit do země nikoho, kdo je v mezinárodní evidenci registrován jako nežádoucí osoba", měla by uvést, argumentuje Liga pro lidská práva, podle jaké mezinárodní dohody je "mezinárodní evidence nežádoucích osob" zavedena. Podle platných mezinárodních dohod totiž nemůže existovat žádná evidence, která by obsahovala jména jakýchsi blíže nespecifikovaných nežádoucích osob. Pokud by taková evidence existovala, byla by protizákonná a porušovala by platné mezinárodní právo.

Ve středu 16. října hovořila v poslanecké sněmovně poslankyně Zuzka Rujbrová (KSČM) o tom, že písemně interpelovala ministra vnitra Stanislava Grosse, aby vysvětlil informace, publikované v denním tisku, že se na hranicích České republiky začíná používat počítačový systém, schopný identifikovat osoby podle tváře. Rujbrová požadovala, aby Gross vysvětlil, na jakých principech se bude sestavovat seznam osob, jimž bude odepřen přístup do ČR. Dostala od ministra vyhýbavou odpověď.

Tvrzení policejního prezidenta Jiřího Koláře, že se demonstranti snažili českou policii diskreditovat řečmi o brutalitě na policejních služebnách je v rozporu s tím, že sama inspekce ministra vnitra přiznala ve třech doložených případech, že k trestným činům a násilí na policejních služebnách skutečně docházelo, zdůrazňuje Liga. Šlo případ polského občana Arkadia Zajaczkowskeho, kterému byl kromě celonočního bití vylomen i zub na stanici Ocelářská ve Vysočanech. Další případ násilí se týkal německého občana Tadzia M. a izraelského občana Joshuy T. na stanici Lupáčova na Žižkově. Na obě tyto kauzy upozornili čeští občané, kteří byli na služebny předvedeni bezdůvodně a byli násilím na služebnách šokováni.

Třetí inspekcí přiznaný případ se týkal násilí na jihokorejském profesorovi na Karlově univerzitě Byeongju Jeongovi, který v době zasedání MMF a SB pracoval na ekonomickém projektu Světové banky. Ten byl stejně jako další náhodní předvedení včetně padesátiletého amerického podnikatele Edwarda B. týrán na policejní služebně Arabská. Jeho případ zřejmě skončí u Evropského soudu pro lidská práva," konstatuje vyjádření Ligy.

Za uvedené trestné činy a nezákonnosti nebyl nikdo z policistů, stejně jako ve všech obdobných případech hromadného násilí zdokumentovaných od roku 1989, pohnán k zodpovědnosti, uvádí Liga pro lidská práva. A dovozuje: V České republice je tak policistům zaručena absolutní beztrestnost za zásahy do práv osob zadržovaných na policejních stanicích..

Podle policejního prezidenta Koláře se výslechu zadržených demonstrantů nebudou moci zúčastnit například občansko-právní hlídky a přítomny budou jen kontrolní orgány policie a lidé z Inspekce ministra vnitra." Liga upozorňuje, že v prvé řadě nepřipouští český právní řád účast při výslechu ze strany právě inspekce ministra vnitra. V českém právním řádu chybějí základní ustanovení, která zabraňují špatnému zacházení ze strany policistů, jako je přítomnost právníka od počátku předvedení a možnost vyšetření nepolicejním lékařem.

Dodržování těchto práv vyžadují mezinárodní instituce již od roku 1997, kdy absenci těchto záruk kritizoval Výbor proti mučení při Radě Evropy ve Štrasburku. Na rozdíl od států EU, ČR jeho doporučení nerespektovala. Česká vláda se však v letošním svém srpnovém programovém prohlášení zavázala ochraňovat lidská práva a vytvořit pro to příslušné mechanismy.

Přesto však v České republice dosud řádná ochrana lidských práv chybí. Vyplývá to mj. z padesátistránkové, z právního hlediska velmi odborně a pečlivě zpracované analýzy Ekologického právního servisu o policejním násilí v České republice během summitu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v září 2000. Na základě této analýzy vyzval Českou republiku letos v květnu Výbor pro mučení OSN, aby české úřady "zajistily nezávislé a podrobné vyšetřování veškerých obvinění, že dochází k porušování lidských práv, včetně těch, které se týkají schůzky MMF a Světové banky v září 2000, a aby poskytly Výboru OSN v jeho další periodické zprávě informace o zjištění, k nimž toto vyšetřování dospěje, a o tom, jaké kroky byly přijaty, včetně trestního stíhání pachatelů a odškodnění obětí."

V červenci 2002 zkoumal výbor OSN pro lidská práva, jak Česká republika plní Mezinárodní smlouvu o občanských a politických právech. Dospěl k závěru, že současnému systému vyšetřování stížností na policii "chybí objektivnost a důvěryhodnost a zdá se, že tento systém umožňuje beztrestnost policistů, kteří porušují lidská práva."

V květnu 2002 konstatovala výroční zpráva mezinárodní organizace Amnesty International se sídlem v Londýně, že úřady v České republice neprovedly podrobné a nezávislé vyšetřování případů svévolného zadržování osob a policejního násilí ze září 2000. Amnesty International dále uvádí: "Ekologický právní servis, nevládní organizace pro lidská práva se sídlem v Brně, podala 27 trestních oznámení jménem obětí zneužívání lidských práv. Inspekce ministerstva vnitra se rozhodla vyšetřovat pouze tři případy, v nichž policie špatně zacházela se zadrženými osobami. Všechna ostatní trestní oznámení byla postoupena oddělení inspekce a stížností policejního prezidia, které vyšetřuje údajné kázeňské přestupky policistů. Tomuto oddělení se nepodařilo zjistit, zda se dopustil nějaký policista v souvislosti se zářijovými demonstracemi nějakého kázeňského přestupku.

Chování Inspektorátu při tomto vyšetřování bylo stejné jako v předchozích letech, kdy Inspektorát nikdy nedokázal vyšetřit rychle a nestranně vznesená obvinění, týkající se případů mučení a špatného zacházení s vězni. To, že osoby, odpovědné za porušování lidských práv, nebyly potrestány, přispělo ke vzniku atmosféry, v níž policisté usoudili, že mohou beztrestně páchat násilí na zadržených osobách."

Ve světle všech těchto mezinárodních dokumentů vypadá výrok Jiřího Koláře o tom, že zadržení se svými výpověďmi o brutalitě na českých policejních služebnách snažili českou policii zdiskreditovat, značně podivně.

V žádném případě nelze tolerovat násilné akce demonstrantů: násilné činy musejí být vždy potrestány podle zákona. Proto je dobře, že se na případné násilí během summitu NATO Policie ČR profesionálně připravuje. Drtivá většina demonstrantů během pražského summitu MMF a Světové banky se však v září 2000 násilným způsobem nechovala. Z četných svědectví, jak se zdá, vyplývá, že Policie ČR nerozlišovala mezi násilníky, pokojnými demonstranty a zcela náhodnými kolemjdoucími. Brutálně často zacházela s každým, kdo se jí dostal do ruky, bez ohledu na okolnosti. Doufejme, že se podobná situace nebude v Praze opakovat během summitu NATO - není přece důvodu, aby za případné násilné chování kriminálních osob byli trestáni nevinní lidé. To, že si policejní prezident Kolář však tento problém - soudě podle jeho výroků - neuvědomuje dostatečně jasně - a že ministerstvo vnitra ČR neprovedlo reformy, které od něho požadují mezinárodní organizace, zřejmě znamená, že příliš optimismu v této věci nelze očekávat. A bude ministerstvo vnitra zakazovat vstup do země občanům ze zahraničí podle nějakého protizákonného seznamu nežádoucích osob?

Poznámka JČ: V rozhovoru, odvysílaném po tomto příspěvku v pátek na ČRo 6, odpověděl policejní prezident Jiří Kolář, stejně jako před tím ministr vnitra Stanislav Gross, že nežádoucí osoby prý nebudou na hranicích zadržovány podle mezinárodního, a tedy protizákonného seznamu, ale podle domácího seznamu Policie ČR. (Ten protizákonný není.)