Liberální disident Gore Vidal, který nazval svou poslední sbírku esejů o Spojených státech "The Last Empire", "Poslední impérium", nalézá nyní spojence mezi konzervativními komentátory, jako je například Charles Krauthammer. Ten napsal v deníku New York Times, že by Američané měli přiznat pravdu, že totiž řídí impérium, a měli by přiznat i svou odpovědnost vůči světu. "Faktem je," napsal, "že žádná země nebyla nikdy ve světové historii od pádu římského impéria tak dominantní, kulturně, hospodářsky, technologicky ani vojensky, jako dnešní Spojené státy."

Myšlenka, že jsou vlastně Spojené státy jakýmsi Římem jednadvacátého století, se zakořeňuje ve vědomí Američanů. Časopis New York Review of Books ilustroval nedávno článek o Spojených státech obrázkem George Bushe, oblečeného jako římský centurion.

Je však toto srovnávání přiléhavé? Novinář Jonathan Freedland připravoval na toto téma v posledních měsících televizní dokumentární film, a tak se na to dotázal celé řady britských historiků - odborníků na starověké římské impérium.

Všichni bez výjimky poukazují na to, že jsou mezi někdejším římským impériem a dnešními Spojenými státy velké podobnosti.

Nejzjevnější je obrovská vojenská moc USA. Řím byl ve své době vojenskou supervelmocí. Spojené státy mají stejné postavení v dnešním světě. Jejich vojenský rozpočet bude brzo větší než vojenský rozpočet všech devíti dalších zemí dohromady.

Rozdílem je, že Spojené státy dnes v podstatě nemají kolonie, Řím (či Britské impérium) kolonie vždy měly. Avšak pro mnoho historiků je období kolonizace Divokého západu v 19. století totéž, jako když ve starověku Řím kolonizoval Středozemí. A Spojené státy mají vojenské základny asi ve 40 zemích světa - mají tím pádem v nich takový vliv, jako kdyby v těch zemích přímo vládly. Když loni začaly Spojené státy bojovat proti Talibánu, vyslaly jen válečné lodě z Británie, z Japonska, z Německa a z jižního Španělska - flotily byly už na místě, připraveny.

Chalmers Johnson argumentuje, že stovky těchto amerických vojenských základen jsou dnešní verzí někdejších kolonií. Podle údajů Pentagonu mají Spojené státy své vojáky ver 132 ze 190 členských zemí OSN.

Starověcí Římané dobře věděli, že nestačí jen mít silnou armádu: svět o tom musí vědět a musí se jí bát. Římané využívali propagandy své doby: gladiátorských her v Koloseu. Dnes vysílají televizní stanice 24 hodin denně zpravodajství o amerických vojenských akcích: svět se tak dovídá: toto impérium je neporazitelné.

Spojené státy se také od starého Říma poučily, že je nesmírně důležitá moderní technologie. Římané postavily své slavné rovné silnice - po nichž se jejich vojáci dokázali pohybovat rychlostí, nepřekonanou po dalších tisíc let. Stavby, které měly původně vojenský účel, se staly pak velmi výhodným rysem ekonomiky a podnikání Dnešní obdobou rovných římských silnic je internet - také vznikl nejprve jako vojenská struktura a nyní je v ohnisku amerického podnikání.

Američané proměňují angličtinu v to, čím bývala starověká latina - v mezinárodní jazyk. Spojené státy dokazují, co Římané věděli dobře - že když je nějaký stát v čele v jedné sféře lidské činnosti, rychle se stane vedoucí silou i ve všech ostatních sférách.

Starý Řím také chápal, že má-li jeho impérium přežít, musí praktikovat nikoliv nej tvrdý, vojenský imperialismus, ale i měkký, kulturní imperialismus, jehož cílem je zachovat si získaný vliv a moc.

Takže Římané získali moc v důsledku své civilizace - jak poznamenal historik Tacitus v Británii, místním lidem se líbily tógy, lázně a ústřední topení - neuvědomovali si, že jsou to symboly jejich "zotročení". Spojené státy dnes nabízejí světu podobně velký kulturní balík: podniky Starbucks, Coca Cola, McDonald a Disney.

Ani není třeba využívat síly - stačí vládnout na dálku, prostřednictvím přátelských, závislých států. I Římané pokud možno vládli za pomoci prostředníků.

Vždycky to ovšem nefungovalo: docházelo k rebeliím, některé z nichž však nebyly svou podstatou protiřímské - šlo jen o to, že rebelové se chtěli podílet na výsadách a bohatství římského života. Pokud vám to něco připomíná, uvědomme si i to, že někteří rebelové původně byli lidé, které sami Římané vychovali, aby se stali jejich poslušnými spojenci. Musíme se tady zmiňovat o bývalém protekčním dítěti Ameriky Saddámu Husajnovi, anebo o Osamu bin Ladenovi, kterého vycvičila CIA?

Římané také měli svůj den 11. září. Helénský král Mithridatés vyzval své stoupence, aby usmrtil všechny Římany v jejich středu, a to se taky stalo, bylo vyvražděno po celém Řecku 80 000 Římanů. Římané tím byli šokováni. Ptali se tak jako dnes Američané Proč nás svět tolik nenávidí?

Velmi římské je také to, jak na svém území Američané mytologizují svou historii. Římané byli přesvědčeni, stejně jako jsou přesvědčeni i dnešní Američané, že plní posvátné poslání, které jim vštěpil Bůh.

I snad nejmodernější charakteristický rys Ameriky, etnická rozrůzněnost je blízká starým Římanům. I jejich společnost byla etnicky nesmírně rozrůzněná. Řím měla dokonce i císaře ze severní Afriky, Septimia Severa.

Římané se ovšem chlubili, že jsou pány světa, dnešní Američané to nedělají. Většina z nich to popírá. Má to možná ale mnoho společného s mýtem založení Ameriky - Amerika totiž vznikla jménem svobody a samostatné vlády, navzdory všem impériím.

Američané se však nechtějí srovnávat se starým Římem také proto, že Římské impérium se rozpadlo. Během nadcházejících 10 - 15 let si bude muset Amerika definovat, jaká je optimální velikost pro impérium, které není založeno na ovládání území, do jaké míry bude pro ni rozumné zasahovat mimo své hranice, do jaké míry to bude dělat sama, přímo, a do jaké míry prostřednictvím spojenců.