26. 8. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 8. 2002

Několik dotazů a námětů pro Český hydrometeorologický ústav

Ať hned zveřejňují čeští meteorologové, kolik kde napršelo

V sobotním Právu je článek s nadpisem "Mapy srážek dokazují, proč musela přijít tak velká voda". Je doprovázen podrobnou srážkovou mapou Čech za uplynulé povodňové období.

Na internetových stránkách ČHMÚ (jinak samozřejmě díky za ně, třeba za takové satelitní snímky z NOAA, radarové snímky ale i grafy meteorologických veličin z Prahy Libuše či vertikální profily teplot tamtéž) se můžeme dočíst, že ústav během své existence vyprodukoval dvě "stěžejní díla": Atlas podnebí (vyšel r. 1958) a pozdější Hydrologický atlas (r. 1976, pamatuji-li se dobře).

Jsa šťastným majitelem prvního díla, nalistoval jsem si tedy pro srovnání stránku "Srážky v srpnu". Jde zřejmě o průměr za léta 1908 - 1958. Koukám na ty dvě podrobné mapy, padesátiletý průměr versus úhrn za týden od 6. 8. 2002, srovnávám jejich údaje a nemohu se ubránit několika jednoduchým otázkám. Možná bude odpověď na ně zajímat i další čtenáře.

1) Obě ty mapy se tváří jako velmi přesné, ČHMÚ má nepochybně již přes 100 let hustě rozloženou síť stanic, náležitě reprezentativně rozložených po celém území ČR.

Použitá stupnice pro mapu poslední povodně je odstupňovaná po 30 mm, od oblastí s úhrnem od méně než 30 mm (většina území Moravy a sev. Čech) až po oblasti, kde srážky byly až 450 mm (jako v Novohradských horách).

Měří-li ČHMÚ takto podrobně a uvážíme li, že většina tohoto objemu spadla do večera dne 12. 8. (pondělí), vnucuje se dotaz: Jsou meteorologové schopni určit nejen objem srážek za měsíc (a tedy samozřejmě i třeba průměr za 50 let) - ale také objem srážek za poslední hodiny a dny?

A jsou-li toho schopni, proč své údaje náležitě a ihned nezveřejňují? Nebo je jejich metodika zaměřena jinam ? Kam?

Projev ředitele ČHMÚ ve večerní televizi v pondělí dne 12. 8. se sdělením ve stylu "Zpracováním údajů posledních hodin a dnů z našich stálých i provizorních měřicích stanic dospíváme k velmi varovnému závěru: Celkové množství srážek na jihu Čech za poslední dny přesáhlo dnes večer již 2 km krychlové, a jen za posledních 20 hodin je to kilometr krychlový! Takové množství srážek nebylo zde za posledních 200 let, zdá se, ještě dosaženo! Nevíme sice zatím, co ta voda v řečištích v nejbližších hodinách a dnech přesně udělá - ale bylo by dobré připravit se na více než stoletou vodu !" by ušetřil miliardy korun, a to nejen v Praze!

Jsou či nejsou meteorologové v ČR schopni takovéto hlášení včas vytvořit? Pokud ne, co tomu brání? Rád bych zde zdůraznil, že bychom samozřejmě neměli chtít na meteorolozích zázraky a nemožné, jako je třeba dlouhodobá předpověď počasí či přesný odhad zítřejších srážek. Měli bychom ale na nich chtít něco mnohem jednoduššího a zdánlivě "přízemnějšího", za to však (stále ještě) užitečnějšího: pečlivě měřit to, co se už stalo! Například kolik srážek už spadlo! A především, ty údaje průběžně a náležitě zveřejňovat!

(Přiznejme si, pánově a dámy meteorologové, jen mezi námi, že elektrické kalkulátory a telegraf umožňovaly víceméně okamžitý výpočet a dálkové sdělování lokálních i globálních hydrologických dat, tedy příslušných vážených průměrů a jejich extrapolací, už před lety... )

Zdá se tudíž být jasným faktem, že meteorologové mají buď

i) nedostatečně hustou a málo reprezentativní síť stanic nebo

ii) své údaje zpracovávají příliš pomalým, a tedy poměrně málo užitečným způsobem.

2) Horší však zřejmě bude situace speciálně u hydrologických měření. Většina srážkově významných území, třeba hor v ČR, zdá se skutečně být v tomto ohledu "terra incognita". Například taková Jizera (není to, pravda, nejaktuálnější příklad, poslední stoletá voda tam byla před více než dvěma roky) musí nasbírat při opravdu velké povodni nejméně 300 krychlových metrů za sekundu, než se konečně stane, v Jablonci nad Jizerou, objektem zájmu - a to dosti nedbalého - hydrologů, viz níže *.

Je to jediný jakžtakž fungující vodočet na řece, který leží nad domem, kde žiji, proto mne zajímá. Povodně máme na Jizeře skoro každý rok, a tak bychom kvalitní, aktuální a spolehlivé údaje z tohoto, ale hlavně dalších vodočtů, opravdu velmi ocenili.

Je situace na ostatních řekách lepší? Co na to obyvatelé Sušice, Berouna, Krumlova, a dalších měst a vesnic? Je samozřejmě veliký rozdíl mezi chováním horského toku, který se rozvodní náhle po půlnoci, a chováním rozlitého nížinného Labe či Moravy. Mám na mysli hlavně tu první situaci, dále po toku je předpověď v jistém smyslu sice ještě komplikovanější, zato je tam mnohem více času.

3) Náprava nemůže samozřejmě spočívat jen v masivním rozšiřováni sítě klasických meteorologických stanic.To by bylo vyhazováním peněz. Zajisté je potřeba především široce zpřístupnit, pokud možno "online", údaje již existujících stanic. Proč mají být veřejnosti utajeny údaje třeba drahých automatických stanic měřících (a to nepochybně i ve večerní dobu, kdy jiné zdroje informací vyschnou) aktuální počasí na hřebenech Krkonoš?

Za druhé je ale třeba vytvořit hustou síť stanic improvizovaných, s "kbelíky měřícími srážky a tyčemi měřícími hladiny potoků". (Tisíc kbelíků o známém poloměru otvoru, odměrky k tomu, nějaké ty telefonní účty, nemohlo by tohle nějaké ministerstvo zafinancovat?)

Okamžitý údaj z Kvildy o přírůstku srážek za poslední hodiny tamtéž a změně zatopení tyče (vložené z mostku do rozvodněné Vltavy tamtéž nejpozději den předtím) o půlnoci dne 11. srpna 2002 by byl, pro obyvatele pod Lipnem čekající na záplavu, cennější než sebepodrobněji se tvářící souhrnná zpráva hydrologů vypracovaná "aktuálně" 10 dní po funuse...

4) Veřejnost by přitom neměla být klamána zkreslenými informacemi o tom, co dokáží moderní předpovědní metody a počítače. Dokáží toho hodně, ale ne zázraky.

Je ostudné, že i jinak poměrně seriózní noviny si stále libují v publikaci všelijakých těch "měsíčních předpovědí počasí" (obsahujících v okamžiku publikace obvykle již jen nula bitů informace) a podobných - v podstatě dezinformací.

Počasí lze předpovědět s rozumnou přesností nyní zhruba tak na dva tři dny, přičemž objem nutných dat a výpočtů roste exponenciálně s dobou předpovědi.

Předpovídat přesně i srážky, a to i na nejbližší hodiny, je neobyčejně složitá úloha. Není třeba předstírat, že to meteorologové umějí s přesností lepší než na 50 (asi ale spíš méně) procent. Mimochodem, nechce třeba p. redaktor Pergl z Práva udělat přátelský rozhovor s p. Obrusníkem o tom, jak přesná byla letošní měsíční předpověď srážek na srpen ?

5) Jinou věcí je problém hydrologických modelů, tedy otázka, co ta voda, která již "v korytech" ověřitelně je, dále udělá. Alespoň za zjednodušeného (a často splněného) předpokladu, že již dále v podstatě neprší.

To je samozřejmě velmi netriviální, velmi odlišná od předchozích meteorologických otázek, ale v principu také řešitelná úloha.

Ovšem za předpokladu, že vodohospodáři mají dostatečně proměřena, a to za všech vodních stavů, všechna povodí. (Rychlosti toku mezi jednotlivými body kilometráže při různých vodních stavech apod.) Mají je proměřena? Údaje letošní povodně budou neocenitelné pro budoucí konstruktéry opravdu sofistikovaných hydrologických matematických modelů. Za deset či padesát let budou jistě lepší počítače a snad i lepší a detailnější modely, ale data potřebná k modelování opravdu velkých vod (přesněji řečeno k testování správných parametrů těch modelů) možná budou (doufejme tedy...) k dispozici hlavně jen z povodně roku 2002.

6) Takže tu máme zřejmý námět nejen pro další "stěžejní" dílo ČHMÚ (totiž vypracovat neobyčejně podrobnou zprávu o právě minulé povodni), ale hlavně na urychlené vytvoření promyšleného projektu "online" systému meteorologických měření! Koncept, jehož základní filosofii a metodologii sice nebude možno vystopovat až k osvícenství jezuitů v pražském Klementinu roku 1770, ale jehož páteří za to budou dva komunikační prostředky dostatečně důležité již dnes a dále se rozvíjející: internet a síť mobilních telefonů.

Vstup do systému by měl být přes hustou síť trvalých (postupně automatizovaných), ale i improvizovaných stanic. Zpracování by mělo být samozřejmě v reálném čase, a výstup by měl směřovat nejen "telegrafem" k různým krizovým štábům, ale hlavně prostřednictvím internetu a sítí mobilních telefonů. Grafy, tabulky a mapy nejrůznějších měření (na mobilech samozřejmě zjednodušeně, ale zato všudypřítomně) by měly být přístupné všem zájemcům zdarma, popř. za rozumný poplatek. Podrobné informace by tedy byly online na internetu, a aktuální varování při příští stoleté povodni by obyvatelé Krumlova, Prahy, Neratovic, Mělníka či Obříství měli dostat nejen místním rozhlasem, ale třeba už také mobilním telefonem. Služba "Navigator" přece může určit i polohu držitele telefonu a tudíž mu může sdělit pro něj to nejrelevantnější sdělení. Bude to takhle vypadat již při další "pětisetleté" vodě?

*Ještě k tomu Jablonci nad Jizerou. Nesleduji samozřejmě všechny vodočty v ČR. Zajímal mne vždy hlavně tento jeden. (Po zkušenosti z minulého pondělka - jsem totiž zaměstnán v Praze - Karlíně - se asi začnu zajímat systematičtěji i o údaje dalších vodočtů...)

Údaje na stránce ČHMÚ věnované stavu řek (viz zde) jsou v inkriminovaný okamžik kulminace (minulé úterý kolem 19.00) posunuty místy až o hodinu proti skutečnému stavu (který jsem zjistil v okamžiku kolem kulminace telefonickým dotazem na Povodí Labe v Turnově, byli naštěstí ochotní).

To mate při pokusu určit rychlost šíření povodňové vlny níže po toku, nemluvě o zcela neuspokojivě malé hustotě měření. Hodina je pro rychle měnící se horský tok příliš hrubý interval! Hned po úterní kulminaci šla služba zřejmě na 17 hodin pryč resp. měřidlo se porouchalo, další údaj je totiž k dispozici až po povodni další den. V období sucha tento vodočet systematicky udává průtok až třikrát menší, než je skutečnost (podle mého odhadu). Je zřejmě umístěn pod jezem...

Takhle vypadá první měřidlo ČHMÚ na jedné z posledních českých řek ještě neovlivněných přehradami - jejichž údaje by tedy v principu mohly být cenným vodítkem třeba při diskusi o tom, jak se vlastně probíhající "globální oteplování" u nás projevuje, konkrétně v regionu Krkonoš a Jizerských hor.

K čemu ale budou takto "přesná data" naším potomkům analyzujícím změny klimatu po mnoha letech ? Na horním Labi je situace lepší, měří se tam důkladně na všech přehradách. Jenže to už je spíš výpověď o režimu těch přehrad než o srážkové situaci v povodí. Důležitá v okamžiku povodně, vcelku bezcenná pro archivaci počasí a klimatu - a o tu zatím ČHMÚ především šlo, je to tak?

                 
Obsah vydání       26. 8. 2002
26. 8. 2002 V pondělí byl odvolán ředitel Spolany, v závodě se dál přečerpává chlór Štěpán  Kotrba
25. 8. 2002 Spolana: Kdo strhal označení ze tří sudů u Štěpánského mostu? Štěpán  Kotrba
24. 8. 2002 Karlínské IBC: utajená ekologická havárie? Štěpán  Kotrba
23. 8. 2002 Osudný příkaz povodňového štábu ochraně metra Radek  Mokrý
23. 8. 2002 Pražské metro: Atomový hrobeček Houfka Simpsona Štěpán  Kotrba, Radek  Mokrý
23. 8. 2002 Jděte pryč, tady čerpáme my! Radek  Mokrý
26. 8. 2002 Ať hned zveřejňují čeští meteorologové, kolik kde napršelo Miloš  Zahradník
23. 8. 2002 Spolana: Mluvčí nemluví, ale mlčí, do závodu se nesmí z hygienických důvodů Štěpán  Kotrba
24. 8. 2002 Práva nájemce bytu postiženého povodní
26. 8. 2002 "Pro Belgičany jsme byli jen primitivové, Češi z Východu" František  Roček
24. 8. 2002 I hermeticky uzavřené potraviny mohou být kontaminovány záplavovou vodou Štěpán  Kotrba
26. 8. 2002 Monitor Jana Paula: "Karlín neopustím"
26. 8. 2002 Invaze v srpnu 1968 byla začátkem trvající katastrofy Karel  Mašita
25. 8. 2002 Mr. President, are you debilitated ? Lubomír  Sedláčik
26. 8. 2002 Tabák bude zachraňovat oběti povodní? Martin  Škapík
26. 8. 2002 Prokuratura chce vyslechnout ministra zahraničí Margaret Thatcherové
22. 8. 2002 Spolana: dosud utajený průšvih Lenka  Kučerová
23. 8. 2002 Poslanecké souznění ve stavu legislativní nouze Karel  Mašita
22. 8. 2002 Stránky pro monitorování toxického znečištění během povodní
19. 8. 2002 Velká Británie: Velký růst domácího násilí - a co v ČR?
18. 8. 2002 Domácí násilí: jak se tento problém snaží řešit v Británii
15. 8. 2002 "Správná ženská má vydržet trochu bolesti."
23. 8. 2002 Česká diakritika v Britských listech
23. 7. 2002 Chronologický archiv starších vydání Britských listů
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
26. 8. 2002 Stoletá voda a inženýrské limity Jaromír  Kohlíček
26. 8. 2002 Tabák bude zachraňovat oběti povodní? Martin  Škapík
26. 8. 2002 Invaze v srpnu 1968 byla začátkem trvající katastrofy Karel  Mašita
26. 8. 2002 Ať hned zveřejňují čeští meteorologové, kolik kde napršelo Miloš  Zahradník
25. 8. 2002 Spolana: Kdo strhal označení ze tří sudů u Štěpánského mostu? Štěpán  Kotrba
24. 8. 2002 Karlínské IBC: utajená ekologická havárie? Štěpán  Kotrba
24. 8. 2002 Práva nájemce bytu postiženého povodní   
23. 8. 2002 Pražské metro: Atomový hrobeček Houfka Simpsona Radek  Mokrý, Štěpán Kotrba
23. 8. 2002 Osudný příkaz povodňového štábu ochraně metra Radek  Mokrý
23. 8. 2002 Jděte pryč, tady čerpáme my! Radek  Mokrý
23. 8. 2002 21. srpen 1968: Nezavírejme oči Marcela  Šiková
23. 8. 2002 Automobilisté v Londýně budou platit za jízdu do města   
23. 8. 2002 Bonmoty Jiřího Jírovce Jan  Čulík
23. 8. 2002 Pro Západ byl 21. srpen 1968 požehnáním Jiří  Jírovec

Povodně a změna klimatu RSS 2.0      Historie >
26. 8. 2002 Ať hned zveřejňují čeští meteorologové, kolik kde napršelo Miloš  Zahradník
26. 8. 2002 Monitor Jana Paula: "Karlín neopustím"   
26. 8. 2002 Tabák bude zachraňovat oběti povodní? Martin  Škapík
26. 8. 2002 Stoletá voda a inženýrské limity Jaromír  Kohlíček
25. 8. 2002 Spolana: Kdo strhal označení ze tří sudů u Štěpánského mostu? Štěpán  Kotrba
24. 8. 2002 Práva nájemce bytu postiženého povodní   
23. 8. 2002 Monitor Jana Paula: Česká televize se lepšila postupně Jan  Paul
23. 8. 2002 Vedení pražského metra vyslýchá policie   
23. 8. 2002 Bude se stavět rampa k Sovovým mlýnům   
23. 8. 2002 Jděte pryč, tady čerpáme my! Radek  Mokrý
23. 8. 2002 Osudný příkaz povodňového štábu ochraně metra Radek  Mokrý
23. 8. 2002 Pražské metro: Atomový hrobeček Houfka Simpsona Radek  Mokrý, Štěpán Kotrba
23. 8. 2002 Spolana: Mluvčí nemluví, ale mlčí, do závodu se nesmí z hygienických důvodů Štěpán  Kotrba
22. 8. 2002 Spolana: dosud utajený průšvih Lenka  Kučerová