1) Obě ty mapy se tváří jako velmi přesné, ČHMÚ má nepochybně již přes 100 let hustě rozloženou síť stanic, náležitě reprezentativně rozložených po celém území ČR.

Použitá stupnice pro mapu poslední povodně je odstupňovaná po 30 mm, od oblastí s úhrnem od méně než 30 mm (většina území Moravy a sev. Čech) až po oblasti, kde srážky byly až 450 mm (jako v Novohradských horách).

Měří-li ČHMÚ takto podrobně a uvážíme li, že většina tohoto objemu spadla do večera dne 12. 8. (pondělí), vnucuje se dotaz: Jsou meteorologové schopni určit nejen objem srážek za měsíc (a tedy samozřejmě i třeba průměr za 50 let) - ale také objem srážek za poslední hodiny a dny?

A jsou-li toho schopni, proč své údaje náležitě a ihned nezveřejňují? Nebo je jejich metodika zaměřena jinam ? Kam?

Projev ředitele ČHMÚ ve večerní televizi v pondělí dne 12. 8. se sdělením ve stylu "Zpracováním údajů posledních hodin a dnů z našich stálých i provizorních měřicích stanic dospíváme k velmi varovnému závěru: Celkové množství srážek na jihu Čech za poslední dny přesáhlo dnes večer již 2 km krychlové, a jen za posledních 20 hodin je to kilometr krychlový! Takové množství srážek nebylo zde za posledních 200 let, zdá se, ještě dosaženo! Nevíme sice zatím, co ta voda v řečištích v nejbližších hodinách a dnech přesně udělá - ale bylo by dobré připravit se na více než stoletou vodu !" by ušetřil miliardy korun, a to nejen v Praze!

Jsou či nejsou meteorologové v ČR schopni takovéto hlášení včas vytvořit? Pokud ne, co tomu brání? Rád bych zde zdůraznil, že bychom samozřejmě neměli chtít na meteorolozích zázraky a nemožné, jako je třeba dlouhodobá předpověď počasí či přesný odhad zítřejších srážek. Měli bychom ale na nich chtít něco mnohem jednoduššího a zdánlivě "přízemnějšího", za to však (stále ještě) užitečnějšího: pečlivě měřit to, co se už stalo! Například kolik srážek už spadlo! A především, ty údaje průběžně a náležitě zveřejňovat!

(Přiznejme si, pánově a dámy meteorologové, jen mezi námi, že elektrické kalkulátory a telegraf umožňovaly víceméně okamžitý výpočet a dálkové sdělování lokálních i globálních hydrologických dat, tedy příslušných vážených průměrů a jejich extrapolací, už před lety... )

Zdá se tudíž být jasným faktem, že meteorologové mají buď

i) nedostatečně hustou a málo reprezentativní síť stanic nebo

ii) své údaje zpracovávají příliš pomalým, a tedy poměrně málo užitečným způsobem.

2) Horší však zřejmě bude situace speciálně u hydrologických měření. Většina srážkově významných území, třeba hor v ČR, zdá se skutečně být v tomto ohledu "terra incognita". Například taková Jizera (není to, pravda, nejaktuálnější příklad, poslední stoletá voda tam byla před více než dvěma roky) musí nasbírat při opravdu velké povodni nejméně 300 krychlových metrů za sekundu, než se konečně stane, v Jablonci nad Jizerou, objektem zájmu - a to dosti nedbalého - hydrologů, viz níže *.

Je to jediný jakžtakž fungující vodočet na řece, který leží nad domem, kde žiji, proto mne zajímá. Povodně máme na Jizeře skoro každý rok, a tak bychom kvalitní, aktuální a spolehlivé údaje z tohoto, ale hlavně dalších vodočtů, opravdu velmi ocenili.

Je situace na ostatních řekách lepší? Co na to obyvatelé Sušice, Berouna, Krumlova, a dalších měst a vesnic? Je samozřejmě veliký rozdíl mezi chováním horského toku, který se rozvodní náhle po půlnoci, a chováním rozlitého nížinného Labe či Moravy. Mám na mysli hlavně tu první situaci, dále po toku je předpověď v jistém smyslu sice ještě komplikovanější, zato je tam mnohem více času.

3) Náprava nemůže samozřejmě spočívat jen v masivním rozšiřováni sítě klasických meteorologických stanic.To by bylo vyhazováním peněz. Zajisté je potřeba především široce zpřístupnit, pokud možno "online", údaje již existujících stanic. Proč mají být veřejnosti utajeny údaje třeba drahých automatických stanic měřících (a to nepochybně i ve večerní dobu, kdy jiné zdroje informací vyschnou) aktuální počasí na hřebenech Krkonoš?

Za druhé je ale třeba vytvořit hustou síť stanic improvizovaných, s "kbelíky měřícími srážky a tyčemi měřícími hladiny potoků". (Tisíc kbelíků o známém poloměru otvoru, odměrky k tomu, nějaké ty telefonní účty, nemohlo by tohle nějaké ministerstvo zafinancovat?)

Okamžitý údaj z Kvildy o přírůstku srážek za poslední hodiny tamtéž a změně zatopení tyče (vložené z mostku do rozvodněné Vltavy tamtéž nejpozději den předtím) o půlnoci dne 11. srpna 2002 by byl, pro obyvatele pod Lipnem čekající na záplavu, cennější než sebepodrobněji se tvářící souhrnná zpráva hydrologů vypracovaná "aktuálně" 10 dní po funuse...

4) Veřejnost by přitom neměla být klamána zkreslenými informacemi o tom, co dokáží moderní předpovědní metody a počítače. Dokáží toho hodně, ale ne zázraky.

Je ostudné, že i jinak poměrně seriózní noviny si stále libují v publikaci všelijakých těch "měsíčních předpovědí počasí" (obsahujících v okamžiku publikace obvykle již jen nula bitů informace) a podobných - v podstatě dezinformací.

Počasí lze předpovědět s rozumnou přesností nyní zhruba tak na dva tři dny, přičemž objem nutných dat a výpočtů roste exponenciálně s dobou předpovědi.

Předpovídat přesně i srážky, a to i na nejbližší hodiny, je neobyčejně složitá úloha. Není třeba předstírat, že to meteorologové umějí s přesností lepší než na 50 (asi ale spíš méně) procent. Mimochodem, nechce třeba p. redaktor Pergl z Práva udělat přátelský rozhovor s p. Obrusníkem o tom, jak přesná byla letošní měsíční předpověď srážek na srpen ?

5) Jinou věcí je problém hydrologických modelů, tedy otázka, co ta voda, která již "v korytech" ověřitelně je, dále udělá. Alespoň za zjednodušeného (a často splněného) předpokladu, že již dále v podstatě neprší.

To je samozřejmě velmi netriviální, velmi odlišná od předchozích meteorologických otázek, ale v principu také řešitelná úloha.

Ovšem za předpokladu, že vodohospodáři mají dostatečně proměřena, a to za všech vodních stavů, všechna povodí. (Rychlosti toku mezi jednotlivými body kilometráže při různých vodních stavech apod.) Mají je proměřena? Údaje letošní povodně budou neocenitelné pro budoucí konstruktéry opravdu sofistikovaných hydrologických matematických modelů. Za deset či padesát let budou jistě lepší počítače a snad i lepší a detailnější modely, ale data potřebná k modelování opravdu velkých vod (přesněji řečeno k testování správných parametrů těch modelů) možná budou (doufejme tedy...) k dispozici hlavně jen z povodně roku 2002.

6) Takže tu máme zřejmý námět nejen pro další "stěžejní" dílo ČHMÚ (totiž vypracovat neobyčejně podrobnou zprávu o právě minulé povodni), ale hlavně na urychlené vytvoření promyšleného projektu "online" systému meteorologických měření! Koncept, jehož základní filosofii a metodologii sice nebude možno vystopovat až k osvícenství jezuitů v pražském Klementinu roku 1770, ale jehož páteří za to budou dva komunikační prostředky dostatečně důležité již dnes a dále se rozvíjející: internet a síť mobilních telefonů.

Vstup do systému by měl být přes hustou síť trvalých (postupně automatizovaných), ale i improvizovaných stanic. Zpracování by mělo být samozřejmě v reálném čase, a výstup by měl směřovat nejen "telegrafem" k různým krizovým štábům, ale hlavně prostřednictvím internetu a sítí mobilních telefonů. Grafy, tabulky a mapy nejrůznějších měření (na mobilech samozřejmě zjednodušeně, ale zato všudypřítomně) by měly být přístupné všem zájemcům zdarma, popř. za rozumný poplatek. Podrobné informace by tedy byly online na internetu, a aktuální varování při příští stoleté povodni by obyvatelé Krumlova, Prahy, Neratovic, Mělníka či Obříství měli dostat nejen místním rozhlasem, ale třeba už také mobilním telefonem. Služba "Navigator" přece může určit i polohu držitele telefonu a tudíž mu může sdělit pro něj to nejrelevantnější sdělení. Bude to takhle vypadat již při další "pětisetleté" vodě?

*Ještě k tomu Jablonci nad Jizerou. Nesleduji samozřejmě všechny vodočty v ČR. Zajímal mne vždy hlavně tento jeden. (Po zkušenosti z minulého pondělka - jsem totiž zaměstnán v Praze - Karlíně - se asi začnu zajímat systematičtěji i o údaje dalších vodočtů...)

Údaje na stránce ČHMÚ věnované stavu řek (viz zde) jsou v inkriminovaný okamžik kulminace (minulé úterý kolem 19.00) posunuty místy až o hodinu proti skutečnému stavu (který jsem zjistil v okamžiku kolem kulminace telefonickým dotazem na Povodí Labe v Turnově, byli naštěstí ochotní).

To mate při pokusu určit rychlost šíření povodňové vlny níže po toku, nemluvě o zcela neuspokojivě malé hustotě měření. Hodina je pro rychle měnící se horský tok příliš hrubý interval! Hned po úterní kulminaci šla služba zřejmě na 17 hodin pryč resp. měřidlo se porouchalo, další údaj je totiž k dispozici až po povodni další den. V období sucha tento vodočet systematicky udává průtok až třikrát menší, než je skutečnost (podle mého odhadu). Je zřejmě umístěn pod jezem...

Takhle vypadá první měřidlo ČHMÚ na jedné z posledních českých řek ještě neovlivněných přehradami - jejichž údaje by tedy v principu mohly být cenným vodítkem třeba při diskusi o tom, jak se vlastně probíhající "globální oteplování" u nás projevuje, konkrétně v regionu Krkonoš a Jizerských hor.

K čemu ale budou takto "přesná data" naším potomkům analyzujícím změny klimatu po mnoha letech ? Na horním Labi je situace lepší, měří se tam důkladně na všech přehradách. Jenže to už je spíš výpověď o režimu těch přehrad než o srážkové situaci v povodí. Důležitá v okamžiku povodně, vcelku bezcenná pro archivaci počasí a klimatu - a o tu zatím ČHMÚ především šlo, je to tak?