8. 2. 2011 / Ivan David
Pokud není systém rozvrácen neschopností nebo neodpovědností jeho správců, lze ho uchvátit i zanesením rozvratu z vnějšku. Například reformami. Současný stav je důsledkem reforem, které už proběhly. Těšme se na další. Optimismus páchne blbostí. Na odpor, zdá se, není síla.
8. 2. 2011 / Jan Čulík
Ve svém článku "Tak se na ty kurvy levicový musí - aneb trojstranu si rozvracet nedáme" si povšiml Jiří Jírovec, bedlivý student jednání v parlamentu (kdo ty protokoly jinak vlastně čte), že zcela legitimní parlamentní interpelace, týkající se závažných otázek, které by v každém normálním demokratickém parlamentu vyvolaly skandál, byly v pražské sněmovně koaliční poslaneckou většinou zameteny pod koberec, aby se pak parlamentní většina věnovala skutečně závažnému problému dne, totiž rybářským lístkům.
8. 2. 2011 / Petr "Vlk"
Skandál kolem zakázky firmy PRoMoPro nekončí. Spíše naopak. Ke kvasu přispěl expremiér Topolánek , bývalá podřízená Alexandra Vondry Hendrichová, majitel ProMoPro Veselý i premiér Nečas. Osobně za nejzajímavější materiály z celé té hromady pokládám dva - Vondrův rozhovor pro Lidové noviny - a rozhovor s Veselým. Je to opravdu počtení.
8. 2. 2011 / Václav Hořejší
V posledních měsících se v souvislosti s ekonomickými problémy některých zemí opět silně vzedmula vlna kritiky projektu Evropské unie.
8. 2. 2011 / Luděk Prokop
Většina občanů znovu a znovu se nechá manipulovat hromadnými sdělovacími prostředky tak, že znovu a znovu se staví proti vlastním zájmům. A sice ve prospěch kořistnictví individuálních či menšinových skupin a jednotlivců, proti vlastním oprávněným zájmům. Tento paradox zřetelně dokladuje nevšímavost k nepřeberné škále celospolečenských problémů spjatých s korupčním jednáním na straně jedné a odsuzování hnutí lékařů "děkujeme, odcházíme" na straně druhé.
7. 2. 2011
Jsem nemocničním lékařem na jedné Pražské klinice. Nejsem součástí akce D-O, i když mě to mrzí, ale nemohl jsem do ní vstoupit vzhledem k finančním okolnostem, píše Petr Waldauf.
8. 2. 2011 / Karel Dolejší
Dan Williams z Human Rights Watch ve svědectví o šestatřiceti hodinách strávených v "egyptské tmě" popisuje velmi zvláštní příhodu, kdy na něj už po zatčení a spoutání Mubarakův příznivec z ulice vykřikoval "Tohle je Egypt!", kdežto zatýkající voják ho obvinil, že hodlá "zruinovat jeho zemi". Taková příhoda se ovšem diametrálně liší od situace, kdy pětiletý hoch vedoucí protivládní demonstraci v Alexandrii burcuje dav proti americkým agentům - možná proto, že je ještě moc mladý, aby pochopil výhody liberální demokracie; nebo proto, že na rozdíl od káhirských demonstrantů neprodělal ani velmi rudimentární mediální trénink.
8. 2. 2011 / Bohumil Kartous
Vztah médií a politiky, alespoň podle tradice a podle toho, jak média sebe sama prezentují, je vyjadřován metaforou "hlídacího psa". Média by podle této metafory měla štěkat, když se za politickými prohlášeními, stanovisky, usneseními a rozhodnutími děje něco, co je v rozporu s veřejnými zájmy, s etickými pravidly politice přisuzovanými, se zákonem.
Převládající dojem ze současných českých médií, ale nejen českých, je takový, že skutečně tuto úlohu naplňují. Určitě to bude každý šéfredaktor vehementně tvrdit. Denně lze skutečně najít řadu zpráv o tom, že byl odhalen neprůhledný tendr, že se v nějaké státní zakázce utratilo mnohem víc, než se utratit muselo, že veřejnou zakázku dostala nějaká firma bez výběrového řízení. Denně jsou tato témata předmětem mediálních diskusí a spekulací. A právě v tom je skryta ne úplně viditelná podstata skutečnosti.
"Dominantní diskurz promlouvá skrze svého reportéra," míní Stuart Hall, přičemž diskurzem je mu reflexe stavu společnosti v pojetí držitelů moci. Jak je to ale možné, když "reportér" denodenně poukazuje na korupci, klientelismus a další nežádoucí politické deviace? Je to právě proto, že média ukazují tuto skutečnost jako deviantní, vychýlenou od "normálu", tedy od toho, co je považováno za pravidla tzv. demokratické politiky. Řečeno s Habermasem, tím, že "reportér" poukazuje na skutečnost jako na odchylku z normálu, legitimizuje celý systém jako v zásadě funkční, leč postižený nedostatky. To je ale zcela mylný přístup a skutečnost, že tyto "nedostatky" se staly funkčními principy systému, zcela uniká pozornosti. Média tím pádem nepředstavují opozici, ale reprezentaci systému, v němž se z nedostatků stal modus vivendi, a aktivně ho pomáhají udržovat při životě. Stačí pravidelně předhodit pár zbytků k ohlodání, což českým "hlídacím psům" k jejich spokojenosti bohatě stačí.
7. 2. 2011 / Václav Hořejší
S rozhořčením sleduji vládní a mediální kampaň proti akci Lékařského odborového klubu (LOK) a Lékařské komory "Děkujeme odcházíme".
8. 2. 2011
Ke krizi včelstev se dosud přistupovalo jako ke speciálnímu problému. Ale když index cen potravin počítaný podle metodiky OSN dosáhl historického maxima, je urgentně třeba udělat si jasno v tom, zda epidemie může dále zhoršit globální potravinovou bezpečnost.
7. 2. 2011 / Josef Mrázek
V Lidových novinách, dříve lidových, dnes pro VIP, nic neupozorňuje, že s občany se hraje moc nebezpečná hra, a některým jde o život. Ano, je to vážnější než všechno, o čem se v těch novinách píše. Již před podáváním výpovědí bylo personální zajištění většiny nemocnic nedostatečné. Proto nemocniční lékaři sloužili přesčasy v rozporu se zákoníkem práce, kvůli dorovnání platu na důstojnější úroveň by jim to ředitelé sotva dovolili. Po odchodu četných lékařů, který hrozí, by se nedala pro některé pacienty zajistit ani akutní péče, a ty neakutní případy by se akutními brzo staly. To se nedá vyřešit rušením kapacit a změkčením předpisu o personálním zajištění, ani převážením sem a tam. Ale pomoci by mohla "progresivní" metoda ředitele FNKV Zemana, že by se neošetřovali ti, co na to nemají.
7. 2. 2011 / Tomáš Koloc
V údivu nad tím, s jakým ohlasem se setkalo téma orwellovských praktik ČEZu a dalších českých monopolních firem, bych se čtenářům BL rád svěřil s neuvěřitelným zážitkem, spadajícím do této kategorie, který jsem zažil bezprostředně v těchto dnech.
7. 2. 2011 / Fabiano Golgo
Po pádu minulého režimu se politických, ekonomických i kulturních záležitostí české země ujali mladí lidé - na starší se pohlíželo s podezíravostí, byli považováni za neschopné a nehodící se pro novou dobu, za zkažené tím, jak byli systémem po čtyři desetiletí udržováni v dětinských postojích. Vznikla nevyslovená věková diskriminace.
7. 2. 2011 / Michael Marčák
8. 2. 2011 / Jozef Bohumil Ftorek
Reakce na text Ladislava Žáka "Náčelníku, proč nás lidi nemaj rádi...?!?"
Během první návštěvy Londýna jsem měl u památníků britské koloniální éry podobné pocity, jež zmiňuje Ladislav Žák ve svém textu. V jiném případě mám potřebu sdílet svoji vlastní, autentickou a odlišnou zkušenost, a to i přesto, že autor, dost možná, prezentuje svůj názor spíše jen jako nadsázku (alespoň doufám).
8. 2. 2011
V pondělí začalo v Londýně soudní slyšení, která má rozhodnout zda má zakladatel serveru Wikileaks Julian Assange být deportován do Švédska, kde má být vyslýchán v souvislosti s obviněním ze "znásilnění" a ze "sexuálního obtěžování". Prokurátorka, která ve Švédsku vede případ proti Assangemu, je "zaujatá proti mužům" a je to "zlovolná radikální feministka", svědčila při londýnském slyšení bývalá švédská soudkyně Brita Sundberg-Weitman.
Egypt:
8. 2. 2011
Opoziční organizace v Egyptě, včetně Muslimského bratrstva, dál požadují, aby prezident Mubarak odstoupil. Jinak nejsou ochotny jednat o politické dohodě. Prodemokratičtí aktivisté plánují na úterý další masové protesty, přestože se vláda snaží pouliční protesty nyní marginalizovat.
8. 2. 2011
Nový egyptský viceprezident Omar Sulejman, dosavadní šéf Mubarakových výzvědných služeb, je dlouholetým favoritem Izraele na funkci egyptského prezidenta. Denně hovořil s Tel Avivem prostřednictvím tajné telefonní linky. Vyplývá to z amerických diplomatických depeší, zveřejněných serverem WikiLeaks.
Po debatách s americkými činiteli považuje Izrael Sulejmana už od roku 2008 za svého prioritního kandidáta na egyptského prezidenta. V sobotu Sulejmana podpořila i americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Podrobnosti v angličtině ZDE
8. 2. 2011
Reportér deníku Guardian Luke Harding se po dvou měsících práce na depeších WikiLeaks v Londýně vracel do Moskvy, avšak po příletu byl zatčen a umístěn do prvního letadla zpět do Británie. Bylo mu řečeno, že "Rusko je pro vás nyní uzavřeno". Žádný důvod pro vyhoštění mu nebyl sdělen. Britský ministr zahraničí William Hague se v této věci obrátil na ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Ten neměl žádné vysvětlení, ale přislíbil, že bude záležitost vyšetřovat.
7. 2. 2011
Hotový sestřih dokumentárního filmu o vězněném ruském oligarchovi Michailu Chodorkovském byl ukraden při vloupání do kanceláře jeho německého režiséra Cyrila Tuschla, pouhých několik dní před jeho premiérou na berlínském filmovém festivalu. Film však bude mít stejně svou premiéru, protože Tuschl už před vloupáním odeslal jeho kopii na festival.
BRITÁNIE:
8. 2. 2011
Uprostřed bědování, jak je Británie na mizině a všude je nutno snižovat výdaje, zrušila vláda Davida Camerona povinnost pro velké a střední britské korporace platit podnikatelské daně ze zisku, vydělaného jejich zahraničními pobočkami. Zároveň korporace mohou nadále odepisovat provozní náklady i svých zahraničních poboček od svých britských daní. Zjistil to analytik George Monbiot, podrobnosti v angličtině ZDE.
6. 2. 2011 / Jan Čulík
Mám velký problém s každým filmovým či televizním dílem, které o sobě tvrdí, že je to "true story", tedy "příběh ze skutečnosti". Skutečný život na televizní obrazovku nebo na filmové plátno nikdy nedostanete. Každý film je pouze uměle vytvořeným, stylizovaným fikčním světem, modelem skutečnosti, jímž skutečnost tvůrci ohledávají, asi tak, jako si malé děti hrají s vláčkem nebo s kuchyňkou. Především to platí zejména o hraných filmech, ale jak čtenáři dobře vědí, skoro stejnou měrou to platí i o dokumentárních filmech či o televizním zpravodajství. To v žádném případě neinformuje o realitě, jde o subjektivní vizi světa, výběr určitých faktů, kterou televizní novináři vnucují světu.
8. 2. 2011
Rád bych tímto zareagoval na článek Jiřího Bati "Příklady netáhnou. Ani ty dobré", píše Pavel Kočiš, mediální zástupce Zdeňka Bakaly, a pokračuje:
7. 2. 2011
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov podle ruských médií prohlásil, že další vývoj americké protiraketové obrany by mohl Moskvu donutit k přehodnocení podpisu pod novou smlouvou o strategických útočných zbraních.
6. 2. 2011 / Boris Cvek
Odpovědi současného lídra ČSSD, Bohuslava Sobotky, na deset otázek českých levicově-liberálních intelektuálů mi připadají jako hezká přehlídka sociálnědemokratických ideálů, s nimiž často hluboce souvisí bytí či nebytí moderní liberální demokracie vůbec. Horší už je to, že podle Sobotky prostě stačí zavrhnout "neoliberální" politiku, uskutečnit ideje lepších zítřků, tedy vlastně udržení světa včerejška (protože žádné radikální lepší zítřky v Sobotkově pojetí neexistují, tedy až na vizi jednotné globální politiky v duchu sociáldemokratismu, jež by čelila fundamentalistickým a neoliberálním nepřátelům), a všechno je hotovo.
7. 2. 2011
Egyptský režim v pondělí oznámil, že platy a penze státních zaměstnanců budou zvýšeny o 15%. Západní agentury to označují za poslední pokus zneškodnit lidový hněv. Rozhodnutí následuje po předchozích slibech vyšetřit volební podvody a korupční kauzy, které nicméně protesty neuklidnily. Některé Mubarakovy kroky naznačují, že by mohlo dojít k přehodnocení výsledků posledních parlamentních voleb a k vyšetřování tří bývalých ministrů podezřelých z korupce.
7. 2. 2011
Frank Wisner, mimořádný vyslanec Baracka Obamy pro Egypt, který rozzuřil Bílý dům tím, že se po návštěvě v Káhiře vyjádřil, že Hosni Mubarak musí zůstat v Egyptě prezidentem, pracuje pro newyorskou a washingtonskou právní firmu, která je zaměstnancem egyptské vlády. Na tento ostrý konflikt zájmů nepoukázal dosud žádný novinář, píše Robert Fisk.
Překvapivé výroky Franka Wisnera, totiž: "Pokračující vedoucí role prezidenta Mubaraka je klíčově důležitá - je to pro něho příležitost, aby napsal svou závěť" šokovaly demokratickou opozici v Egyptě a zpochybnily soudnost Baracka Obamy i Hillary Clintonové, kteří Wisnera do Egypta v nynější krizi vyslali.
Wisner pracuje pro právní firmu Patton Boggs, která se otevřeně vychloubá, že provádí poradenství "pro egyptskou armádu, pro Egyptský úřad hospodářského rozvoje a vede v Evropě a v USA jménem Mubarakovy vlády arbitráže a soudní spory."
Podrobnosti v angličtině ZDE
7. 2. 2011 / Milan Kozelka
Ona je bývalá studentka teologie, on bývalý
detektiv. Ideální profesní kombinace pro
vyvážený vztah. Do práce to nemají daleko,
on o něco blíž. Doma téměř nevaří, v práci
se najedí mnohem levněji než kdyby jedli
doma. Ušetřené peníze investují do jiných
ušetřených peněz. Křestní jména mají po
světcích, pocitově nevybočují z obvyklých
šablon. Je krásné být krásní mezi krásnými,
je fascinující být mladí mezi mladými. Tam
nahoře, daleko ve vesmíru, se dějí divné
věci. Tady dole, blízko nás, ještě divnější.
8. 2. 2011 / Milan Kozelka
Až budou zatýkat Sašu Vondru, zavelí náčelník
generálního štábu K poctě zbraň! U Lennonovy
zdi se o půlnoci sejdou bývalí disidenti a budou
říkat Byl to dobrej kluk. Růžový panter zaujme
vyčkávací postoj, spolek Šalamoun poukáže na
tristní stav zemědělství. Amnesty International
pietně vyhlásí celosvětový den pravdy a lásky.
Transparency International se hbitě přemístí
z Baham na Seychely a protikorupční policejní
komando odstartuje ranní domovní prohlídku
diskrétním dotazem Jak se máte, Vondrovi?
7. 2. 2011 / Michal Rubáš
Miloš Zeman byl vždycky sebekritický. Již několikrát v minulosti dokázal chlapsky přiznat, že se dopouštěl chyb a špatných úsudků. Zejména se mu podle vlastních sdělení nedařilo správně odhadnout schopnosti druhých -- ať už šlo o jejich inteligenci, anebo schopnost snášet zátěž. V tom selhával nejčastěji. Popisu svých chybných prognóz, založených na tom, že své spolupracovníky zprvu obvykle příliš přecenil, věnoval dokonce celou jednu knihu.
7. 2. 2011 / Václav Hořejší
V různých článcích a diskusích se překvapivě často setkávám s velmi skeptickým až pesimistickým názorem na možnosti a budoucnost toho, čemu říkáme "západní civilizace".
5. 2. 2011
Americe je jedno, jaké režimy podporuje v arabském světě. Prvořadá je americká potřeba ovládat,
"Arabský svět se vznítil," informovala minulý týden televize Al Džazíra a západní spojenci "rychle ztrácejí svůj vliv". Nárazová vlna, kterou vyvolalo dramatické povstání v Tunisku, v jehož důsledku byl vyhnán diktátor, kterého podporoval Západ, měla obrovský vliv zejména v Egyptě, kde demonstranti přemohli diktátorovu brutální policii, píše v deníku Guardian Noam Chomsky.
4. 2. 2011 / Jan Stern
Ptají se mě někdy: co je na psychoanalýze levicového? Kupodivu se nikdy nikdo nezeptá: co je na levici psychoanalytického? A přitom právě druhá otázka by měla levici trápit. Neboť je pro ni osudová.
4. 2. 2011 / Lubomír Molnár
Dvacátá třetí německo-španělská schůzka na nejvyšší úrovni proběhla v Madridu ve čtvrtek 3. února 2011. Než praktický a dělný měla spíše demonstrativní a teatrální, avšak na výsost politický průběh.
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
7. 1. 2011
V prosinci 2010 přispělo finančně na Britské listy 253 osob celkovou částkou 92 969,45 Kč. Příjem z reklamy byl 11 570 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.12. 2010 částku 77 014,72 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní