12. 1. 2011 / Jiří Baťa
Někde jsem četl, nemýlím-li se, bylo to zde na BL, jak paradoxně rozdílně jsou posuzovány činy, které jsou v rozporu se zákonem. Konkrétně: jistý muž byl před několika lety v samoobsluze, respektive v supermarketu, přistižen, když odcizil nějakou věc v ceně do 100 korun.
12. 1. 2011 / Bohumil Kartous
Zabýval jsem se pracovně tím, jak přizpůsobit vzdělávání současným podmínkám. Došel jsem mimo jiné k tomu, že nejdůležitější výzvou pro současné vzdělávání je dovednost práce s informacemi, ať už jsou jakéhokoliv charakteru. Proč?
S nástupem informačního věku bylo nutno zcela přehodnotit způsob sdělování informací. V obrovské produkci má, více než kdy dříve, větší důležitost, jak bude informace "vypadat", v jakém formátu bude předložena, jak obsáhlá bude nebo jak obsáhlá být může, jak adresáta osloví, jakým způsobem ji adresát přijme. Jinými slovy, jaký bude její design. Designování informací je stále intenzivnější a pochopit, co se může skrývat za jejich obalem, je podle mého klíčovou výbavou pro každého, kdo se chce v infochaotickém prostoru současného světa alespoň trochu orientovat.
V českých školách se dnes ale učitelé nezabývali tím, jak je ve společnosti pěstována hysterie, jejímž vyústěním jsou demonstrativní vražedné útoky. Většina se jich radši takovým tématům vyhýbá, protože se sami nedokáží informačně orientovat. A pokud ano, možná se obávají střetu se všeobecně uznávanými "pravdami". Kolik českých studentů středních škol má možnost debatovat o tom, jestli českou politiku mají v rukou psychopati a alkoholici? Kolik českých učitelů je schopno poskytnout svým studentům alespoň základní vodítko, aby se mediální břečkou dokázali alespoň přiblížit podstatě toho, co je skryto za všudypřítomným infodesignem?
Místo toho jsou studentům servírovány "pravdy" (jména a data), které já následně -- zákonitě -- znechutí a oni si raději vytvoří trvalý "názor". Místo aby se učili sami sobě klást otázky, učí se povinně přijímat "pravdy", zvykají si na ně a pěstují si víru v "řády" a "řady", které infodesign ochotně vychází vstříc. A pak, ve třiceti, čtyřiceti letech, už většině lidí příliš nevysvětlíte, dávno své "pravdy" mají.
12. 1. 2011 / Michael Marčák
12. 1. 2011
Při nedávné korupční aféře ve fondu životního prostředí mě zaujaly dvě věci, píše čtenář Jan Zlínský.
Nepochopil jsem a nikdo mi smysluplně nevysvětlil, proč poradce ministra životního prostředí má v kanceláři zamontované rušičky. Je normální, aby státní úředník používal tyto prostředky?
12. 1. 2011 / Václav Novotný
Nejen konstatovat, že je možné jít cestou úpravy zákona a obrátit se na poslance, aby svojí přísahu naplnili i jednáním z poslaneckých lavic. Je dost hnutí, sdružení, které by se takové iniciativy mohly, nebo měly chopit.
11. 1. 2011 / Michael Marčák
12. 1. 2011 / Stanislav A. Hošek
Lidové zkušenosti říkají, že chytrá vláda se snaží předcházet si nejméně tři sociální skupiny. Učitele, kteří už od dětství vtloukají budoucím občanům do hlavy vládnoucí ideologii. Lékaře, kteří udržují "lidské zdroje" v práceschopném stavu, a konečně policii, která to všechno pohlídá.
12. 1. 2011
V prvních dnech roku 2011 zveřejnilo hnutí nezaměstnaných Chartu práv nezaměstnaných. Vychází z mezinárodních dokumentů a českých ústavních norem a upozorňuje na práva nezaměstnaných, píše čtenář Vilém Gutfreund.
12. 1. 2011
Věc: Drastické způsoby vymáhání dluhů v ČR
V příloze vám posílám dokumenty o nepřiměřeném způsobu vymáhání dluhů, kdy z dlužné částky 157 Kč byla českým právním strojem stvořena suma přes 11 000 Kč. Dlužník nebyl nijakým způsobem před touto "finanční popravou" varován. Takhle neřádili ani Pizarrovi conquistadoři v Mexiku. Zasaďte se o nápravu! Jste snad zákonodárci a ne "zvůledárci".
12. 1. 2011 / Miloš Kaláb
Patřím k lidem, kteří by v televizi i v denním tisku přivítali nějaké povzbudivé zprávy, třeba o tom, že byl v Turecku výkup fíků splněn na 110%, že byl dán na trh nový lék, které léčí Alzheimerovu, Parkinsonovu, Lou Gehrigovu i Huntingtonovu chorobu, nebo že bylo zajištěno trvalé ubytování pro všechny bezdomovce a těm nemocným byla poskytnuta zdravotní péče. Naději mám jen na fíky.
12. 1. 2011 / Radek Batelka
Milan Valach ve svých článcích a úvahách předkládá družstevní vlastnictví podniků jako model k úvahám, jak reagovat na narůstající nepoměr v možnostech prosazování politických zájmů mezi majiteli korporací a zaměstnanci, potažmo střední třídou. Zaměstnanecký podíl na nákladech i výnosech firem, tedy podíl na zisku a rozhodování, ale i ztrátě a odpovědnosti, považuji za cestu správným směrem.
12. 1. 2011 / Jiří Šejnoha
V Československu se před rokem 1989 už nedalo víc krást, tak se musel změnit režim, aby se to mohlo dělat legálně. (Udělali to sami komunisté skrze Václava Havla, chtělo by se dodat.)
Abych pravdu řekl, na tohle docela kontroverzní téma jsem dlouho čekal. Až to potroublé zveřejnění seznamu soudců, kteří byli před rokem 1989 členy KSČ, mi dodalo chuť se do toho pustit a sdělit čtenářům Britských listů, jak se věci mají z mého pohledu.
12. 1. 2011 / Karel Hoff
Už konec mé kariéry terénního češtináře (tj. učitele na ZŠ) nesl se ve stylu nikoli přetěžovat děti učením, ale neobtěžovat je pro jejich poklid a dobro učením vůbec. Stačí jim poskytnout informace a oni už si na PC najdou, co potřebují. Nemohu si pomoci, ale informace nejsou vědění -- a bez učení se k vědění nikdo neprobojuje.
12. 1. 2011 / Jiří Šejnoha
Netajím se tím, že jsem měl velmi zajímavého a vzdělaného jmenovce. Byl jím JUDr. Josef Šejnoha, policejní komisař pražského bezpečnostního oddělení a autor několika dobrých policejních učebnic. Nejvýznamnějším dílem je nesporně obsáhlá kniha Systém kriminalistického vzdělávání (nakladatelství KODYM, Praha, 1936), jejíž obsah byl původně určen též pro širokou veřejnost.
12. 1. 2011
Tento pan ministr je asi jeden z mála, který je na správném místě. Je mně jasné, proč pan John a pan Bárta usilovali o dvě klíčová křesla. Ministerstvo vnitra a stavebnictví, domnívá se čtenář Michal Horák.
12. 1. 2011 / Miloš Dokulil
Ve střední Evropě (a určitě pro běžnou školní potřebu) došlo ke dvěma světovým válkám v první polovině 20. století, a pak už byl jakoby pořád "mír". Ani tzv. studená válka se moc nepřipomíná. Tím méně pravděpodobně bereme v úvahu, že víceméně nepřetržitě stále někde teče krev, a ani nemusí jít o nějak vyhlašované války. Ani to, co se často nazývá "bojem proti terorismu", není jednoduchou "operací" k pacifikaci poměrů. Bereme jen jako "samozřejmost na dálku", že politicko-hospodářský hegemon současného světa -- stále USA -- tahá kaštany z nejednoho ohně v zájmu všech... Po kratším uvedení do problematiky chci upozornit aspoň na jeden článek v posledním čísle Newsweeku.
12. 1. 2011 / Jiří Beránek
Jenom poznámku k návrhu Jana Čulíka ve článku Parazitickému řádění exekutorů v ČR lze zabránit lehce, kde píše, že "Stačilo by včlenit do zákona klauzuli, že žádná exekuce nemůže začít probíhat, pokud věřitel prokazatelně nekontaktoval dlužníka a nesdělil mu částku, kterou dluží".
Napadá mě jeden problém, kvůli kterému je celá věc ve stavu, v jakém je: Co uděláte, když se dlužník bude záměrně ukrývat?
12. 1. 2011 / Ivan Brezina
V únoru 2007 jsem z vlastní iniciativy přestal psát pro Britské listy, s nimiž jsem se tehdy rozešel v názoru na redakční postupy. Teď jsem se rozhodl porušit to. Jedna z kauz, kterým jsem se v Britských listech před lety věnoval, totiž získala nečekanou pointu.
12. 1. 2011 / Miloslav Štěrba
Zatím ještě nežijeme jako divoši v pralese a nechystáme se pozřít prasata ukradená našim sousedům. Zatím stále posloucháme zprávy v rádiu a koukáme na diskuzní programy v televizi. Někteří ještě kupují noviny. Zatím.
Může se to stát komukoliv:
11. 1. 2011 / Roman Daniel
Podle mne je odpověď na tuto otázku složitá, ale asi by se dala stručně vyjádřit i jednoduchou větou. V podstatě jsou bezmocní.
11. 1. 2011
Dambisa Mayo je ekonomka, která pracovala pro finanční firmu Goldman Sachs a pro Světovou banku. Ve své nové knize How the West was Lost (Jak byl Západ prohrán) argumentuje, že má-li dojít k ozdravění světové ekonomiky, Spojené státy musejí udělat bankrot. Hovořila o tom v pondělí v pořadu Start the Week rozhlasové stanice BBC Radio Four.
11. 1. 2011 / Jan Čulík
Je zjevné, že parazitickému řádění exekutorů v České republice lze zamezit včleněním jednoduché právní formulace do existujícího zákona.
11. 1. 2011 / Jiří Šejnoha
Tenhle atentát na americkou kongresmanku Gabrielle Giffordsovou přišel jako blesk z čistého nebe. Všechny čtyři zde nabídnutá zamyšlení mají co do činění s nesmyslným hájením podivného obrazu americké svobody. Svoboda nijak neomezeného politického boje, svoboda rozhodnout se, zda se zdravotně pojistím nebo nepojistím, svoboda volného nošení střelné zbraně a svoboda rozhodnutí vzít spravedlnost do vlastních rukou.
11. 1. 2011 / Stanislav Křeček
"Běsů, jichž jsem vyvolal, nemohu se zbýti," mohl by s Macbethem volat ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, omlouvající se soudcům, které jeho ministerstvo "omylem" uvedlo na zveřejněném seznamu soudců - předlistopadových členů KSČ, a vyjadřující překvapení nad tím, že mezi bývalými "zveřejněnými" členy je i profesor Šámal, dnes náš nejlepší znalec trestního práva (polistopadového!).
Svatá prostoto! Jakoby tyto skutečnosti spolu nějak souvisely...
ANALÝZA
11. 1. 2011 / Štěpán Kotrba
Samozřejmě, že bezpečnostní realita Západu by měla být po zkušenostech s režimem apartheidu v JAR a po zkušenostech s jeho koncem taková, jak píše Jan Čulík. Měla by být. Ale není. Stále větší a stále nebezpečnější a bezvýchodnější ghetta hovoří o něčem jiném. Stále více příslušníků soukromých bezpečnostních složek se stále mohutnější výzbrojí hovoří o něčem jiném. Dnes už existuje soukromá i bezpečnostní služba, vlastnící stíhačky F-15. Pro bohaté je v současnosti výhodnější akumulace i za cenu zvýšení nákladů a diskomfortu. Teze o inkluzivní společnosti je překonaná (možná ze Skotské vrchoviny není Londýn vidět...). O opaku hovoří stále větší koncentrace vlastnictví v rukou stále menšího množství lidí.
11. 1. 2011
Pokus o zavraždění americké kongresmanky připadá lidem v zemích, kde je politické násilí rutinní záležitostí, dobře známý. Mnoho z nich vyjadřuje obavy, že by politická scéna v USA mohla směřovat k dalšímu krveprolití.
11. 1. 2011 / Jiří Pehe, Bohuslav Sobotka
Rozsáhlé hospodářské problémy, kterým západní společnost čelí od konce roku 2008, přináší potřebu znovu se zamýšlet nad tím, jakou má hrát moderní demokratický stát roli nejen vůči svým občanům, ale rovněž vůči ostatním státům, jejich nadnárodním strukturám, a také vůči vlivům, jež sebou nese rostoucí tlak globálního kapitálu.
11. 1. 2011
Indické vojenské letectvo začalo v pondělí odebírat první kusy vlastního lehkého bojového letounu nazvaného Tejas. Podle šéfa letectva Vasanta Naika tak Indie vstoupila do elitního klubu zemí schopných vyvinout podobný zbraňový systém vlastními silami.
11. 1. 2011
Strategicky důležitý transaljašský ropovod je již čtvrtým dnem uzavřen a nebyl dosud zveřejněn žádný harmonogram uvedení do provozu. Zařízení bylo odstaveno kvůli netěsnosti počátkem víkendu, během pondělí ceny ropy vzrostly o 1% a akcie hlavního vlastníka, společnosti BP, ztratily 1,25% hodnoty. Produktovodem za normálních okolností prochází téměř 12% spotřeby v USA.
10. 1. 2011 / Petr Ďoubalík
10. 1. 2011 / Michael Marčák
10. 1. 2011 / Jiří Šejnoha
Přemýšleli jste někdy o tom, jaké soukromé profese jsou v České republice zdrojem nejlepšího sociálního postavení, nebo které komodity přináší podnikům nejvyšší tržní profit? Paradoxně jsou jimi ty, jimž pravidla účtování určuje parlamentem vydaný zákon, nikoliv však volný trh. Nebo takové, u nichž existuje možnost vyhnout se hospodářské soutěži s odvoláním se na bezpečnostní zájem státu.
31. 12. 2010
Na úvod je třeba říci, že nic není zadarmo. Ani to, že si čtete Britské listy. Několik set korun měsíčně platíte za připojení k internetu, několik tisíc zaplatíte za počítač či software. Proud a vaše další náklady jsou každý rok také stále dražší... Britské listy si velmi váží a děkují všem, kteří je v uplynulém roce finančně podpořili. Díky jim se můžete setkat s Britskými listy i v roce 2011.
Už patnáct let vychází Britské listy jen díky vašim příspěvkům. Za tu dobu se každodenní počet čtenářů zdesateronásobil, množství obsahu, který vydáváme denně, je také desetkrát větší, než tomu bylo v roce 1996, kdy se list osamostatnil. Za těch patnáct let jste se jen dvakrát setkali s vážným technickým výpadkem, který měl za následek nedostupnost listu. Britské listy už také patnáct let dodržují a i nadále chtějí dodržet závazek veřejné bezplatné přístupnosti celého obsahu, nezpoplatnění článků ani archivu. Jejich autoři pro Britské listy píší, fotografují a kreslí také stále zdarma. Dodnes je to více než 56 tisíc článků, na 26 tisíc fotografií, více než 600 karikatur, řada dokumentů a elektronických knih. Měsíčně na provoz Britských listů přispívá ale pouze 200-300 čtenářů. Pokud by ovšem alespoň polovina Vás, každodenních 30 000 čtenářů, si předplatila četbu Britských listů minimálně 10 Kč denně (300 Kč měsíčně či 3600 Kč ročně), což je méně, než dáte za tři cigarety, šálek kávy, kterékoliv české noviny, litr sodovky či tři rohlíky, pomohli byste nám k růstu rozsahu, pestrosti, kvality a atraktivity obsahu, zejména monitorování a překladu zahraničních textů, ale i při vlastní novinářské práci. Zkuste to, protože bez vaší podpory se nezávislý list neobejde. Nekoupíte si tím nic, ale pomůžete.
Trvalý příkaz směrujte na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500 nebo na PayPal na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.
Jako fyzická osoba můžete dar Občanskému sdružení Britské listy použít jako odečitatelnou položku snižující základ vaší daně, pokud je celková hodnota darů v daném roce je vyšší než 2% základu daně nebo činí alespoň 1 000 Kč, maximálně však lze odečíst 10% základu daně. U právnické osoby vzniká nárok na uplatnění daru jako odečitatelné položky, pokud hodnota jednoho daru (nebo všech darů jedné organizaci) činí alespoň 2 000 Kč, maximálně však 5% ze základu daně. Na požádání vám jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení zašleme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.
Vaše redakce
10. 1. 2011 / Jiří Jírovec
Lékař Jan Hnízdil, jeden z pozoruhodných bloggerů na Aktuálně.cz, se před časem dostal do řečí. S několika kolegy se totiž zabýval otázkou, zda je president Klaus mentálně zdráv. Původně soukromá korespondence se dostala do sdělovacích prostředků a tak vypukl menší skandál, co si plebs vlastně dovoluje vůči elitě.
ANALÝZA JEDNOHO MÝTU
10. 1. 2011 / Štěpán Kotrba
Jakub Rolčík se v naivní moralistické filipice "Jak vysávají Českou republiku" rozohňuje nad nemravností mocných, nad kabbalou "politiků stojících v čele České republiky a jejich spřeženců, kteří už neznají míru". Nedochází mu, že samo slovo "míra" v tomoto kontextu jej usvědčuje z věrolomnosti. Každý má svou cenu, jen ta Rolčíkova je menší. O tom je "míra". Žrát se může, ale mlaskat by se nemělo...? Proč, když se může?
10. 1. 2011 / Jan Čulík
Poznámka k článku Štěpána Kotrby "Kultura kapitalistické organizace a stesky za zemřelým ideálem socialismu"
Veřejné blaho a inkluzivita společnosti, včetně politických a ekonomických práv pro všechny, se normálně hájí v rozvinutých demokratických společnostech nikoliv pouze z etických, ale především z pragmatických důvodů.
11. 1. 2011
Podle jejích internetových stránek je Dambisa Moyo "mezinárodní ekonomka, která se vyjadřuje k makroekonomii a ke globálním záležitostem". Dambisa Moyo byla k dispozici médiím v Londýně v souvislosti s vydáním své nové knihy How the West was Lost (Jak byl Západ ztracen). Deník Independent poukazuje na to, že si Dambisa Moyo všímá věcí, které jiní nevidí.
10. 1. 2011 / Ladislav Hinner
...a pak po ní chutě prohánějí papírové lodičky se svými neoliberálními mantrami. Ignorují poblíž tekoucí potok bublající různými názory, neboť jejich loužička je přehledná, břehy poblíž a obzor nízko. Jenže jak říkal John Donne, nikdo není kontinentem sám pro sebe, tak i jejich loužička je jen podobrazem velké neoliberální louže, kterou udělali jiní hoši s většími měchy.
10. 1. 2011 / Miloslav Štěrba
Zveřejněním seznamů soudců a státních zástupců -- členů KSČ -- nás ministr justice ubezpečil, že je člověkem na svém místě. Neboť jako důvod zveřejnění uvedl, že se "občané dotazují".
10. 1. 2011 / Štěpán Kotrba
MUDr. Milan Cabrnoch (ODS) MUDr. Miroslav Ouzký (ODS) a jejich společník ve firmě IZIP si nechali v roce 2002 patentovat způsob organizace -shromažďování, evidence a zpřístupňování zdravotnických informací. Podle předkladatelů je to VYNÁLEZ. Kupodivu (světe, div se, objevili Ameriku...) jim český Úřad pro patenty a vynálezy tento "patent" odsouhlasil, přestože už v roce 1999 tento projekt tehdejšímu ministrovi zdravotnictví předložili jeho poradci. Provozovat centrální zdravotní registr měl ale stát, nikoliv soukromá firma IZIP, jejíž čas přišel až s vládou ODS v září 2006 .
Myslíte, že lze i tunel přihlásit jako vynález?
10. 1. 2011 / Pavel Stránský
Napadlo mě to o Vánocích, ale jako laikovi mi všechno dlouho trvá, takže to dopisuji až při tomto křesťanském výročí. Takže tedy: Náboženství, potažmo církve, v tom mají jasno. Budeš-li žít řádným životem podle Zákona, budeš v posmrtném životě odměněn, v opačném případě potrestán. S výjimkou vodáckého ráje Zdeňka Šmída nabízí Křesťanství pro ty hodné ráj jediný, Islám hnedle rájů osm a má je odstupňované podle zásluh. Nejlepší -- zahrady z bílých korálů pro účastníky džihádu, nebo zahrady z bílých perel pro zemřelé ve Svaté válce. Trochu zjednodušeně by se dalo říci, že je to dvojí pojetí, první staví na křesťanských a humanitních hodnotách, druhé na míře zásluh pro nositele té ideologie.
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
7. 1. 2011
V prosinci 2010 přispělo finančně na Britské listy 253 osob celkovou částkou 92 969,45 Kč. Příjem z reklamy byl 11 570 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.12. 2010 částku 77 014,72 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní