22. 2. 2010
Nejméně 33 civilistů přišlo v neděli o život při leteckém úderu NATO v jižním Afghánistánu, konstatovala v pondělí afghánská vláda.
Afghánská Rada ministrů v prohlášení ostře odsoudila letecký úder, v jehož důsledku vzrůstá v Afghánistánu hněv nad počtem civilních obětí - a označila hoi za "neospravedlnitelný".
20. 2. 2010
Od začátku války v Iráku utekli ze svých vojenských stanovišť britští vojáci více než 17 000krát. Podle oficiálních informací britského ministerstva obrany, které bylo toto ministerstvo nuceno sdělit deníku Independent podle Zákona o přístupu k informacím, opustilo více než 2000 vojáků svá vojenská stanoviště bez povolení velitelů. Od začátku války v Iráku došlo k 17 470 takovým incidentům.
22. 2. 2010
Politický systém je dle Ústavy založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítající násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Jedna taková soutěž jsou i volby do PS PČR. Volíme tak politickou stranu a podle počtu této straně odevzdaných hlasů jsou zvoleni poslanci za tuto politickou stranu, napsal čtenář Miroslav Daněk.
22. 2. 2010
KD│ Bankovní regulátoři nařídili čínským bankám zpřísnit kontrolu rizika a pečlivě zkoumat schopnost zájemce o úvěr splácet své závazky. Jde tento rok již o třetí zpřísnění pravidel v čínském finančním sektoru. Vláda se obává nadměrného úvěrování, ale zároveň chce zachovat dostatek dostupných úvěrů, aby udržela ekonomické oživení.
22. 2. 2010
V neděli publikoval týdeník Observer ukázky z nové knihy Andrewa Rawnsleyho, podle níž je britský premiér Gordon Brown pravidelně hrubý na zaměstnance svého úřadu. Je to už druhá taková kniha za několik posledních dní; před několika dny vydal stejná tvrzení v deníku Independent novinář Lance Price.
Úřad premiéra Browna o víkendu tato obvinění odmítl jako "zlovolné lži" a na Brownovu obranu se postavili i někteří ministři jeho vlády.
22. 2. 2010
KD│ Úřadující premiérka Ukrajiny Julia Tymošenková stahuje od Nejvyššího správního soudu žalobu ohledně výsledků druhého kola prezidentských voleb, v nichž zvítězil její protikandidát a předseda Strany regionů Viktor Janukovyč. Toto prohlášení bylo vydáno na včerejším zasedání Nejvyššího správního soudu.
22. 2. 2010
V časech, jaké právě panují, závidím lidem, kteří vášnivě, upřímně, celým svým srdcem pohrdají Izraelem, napsal v listu Haaretz v reakci na útok v Dubaji Bradley Burston. Pokud Izrael dost nenávidíte, selhání a vážné chyby židovského státu, jeho samolibá slepota a z ní plynoucí destruktivní politika, vám nepůsobí bolest, ale potěšení.
22. 2. 2010 / Michael Marčák
22. 2. 2010 / John Michael Greer
KD│ Poslední příspěvek vyvolal promyšlenou reakci bloggerky Sharon Astykové, která poukázala na to, že to co popisuji jako propad Ameriky do Třetího světa může být stejně tak nazváno budoucností ve znamení "běžné lidské nouze". Má samozřejmě úplnou pravdu. V budoucnosti, která je před námi, nenajdeme nic zvlášť pozoruhodného; je to prostě tak, že bezpříkladný nadbytek, který naše civilizace získala spálením půl miliardy let akumulované sluneční energie během tří krátkých století, zastínil většině lidí v průmyslovém světě základní skutečnosti lidského života v normálnějších časech.
22. 2. 2010 / Karel Dolejší
Čtenáři Britských listů se mohli nedávno dočíst, že prý Mahátmá Gándhí byl "odpůrcem humanismu" a jakožto náboženský fundamentalista se nestaral o věci z tohoto světa. Jenže skutečnost bývá často barvitější než její úzce ideologicky vymezený obraz; náboženský myslitel Aurelius Augustinus založil pojetí historického času, se kterým Západ pracoval více jak půl druhého tisíciletí (a je dosud ještě otevřenou otázkou, co je nakonec nahradí), zatímco jiný klasický evropský církevní autor, Tomáš Akvinský, zase napsal leccos zajímavého k teorii úroku; apoštol moderní vědy Isaac Newton naproti tomu zplodil spoustu prapodivných náboženských knih - a takový Henry Ford, o jehož přínosu moderní společnosti bude těžko někdo pochybovat, bohužel vedle toho vydával i antisemitskou literaturu. A jelikož fakta bývají zpravidla o dost zašmodrchanější, než jak se jeví v apriorních interpretačních schématech vyznavačů náboženství nezadržitelného Pokroku, "odpůrce humanismu" Gándhí přišel s ekonomickou teorií, která měla Indii pomoci obejít nelidské hrůzy, které jinak všude na světě doprovázely proces kapitalistické prvotní akumulace. A to na základě "humanismu odporujícího" přesvědčení, že cílem ekonomické aktivity není koneckonců zisk některých, ale přežití a relativně slušný život všech.
22. 2. 2010
Lákadlom pre investorov by sa postupne mala stať kvalifikovaná pracovná sila. Myslia si to viacerí ekonómovia, ktorí už pochopili, že predávať lacno Slovákov sa nevypláca. Napriek tomu sa nájde stále veľa nadšencov, ktorí sa radi dávajú označovať za analytikov a tvrdia, že Slovensko by nemalo prísť o konkurenčnú výhodu lacnej pracovnej sily. Ešte stále majú byť podľa nich našou výhodou oproti ostatným krajinám nízke platy. Nie je podstatné, že práve pre nízke platy mladí ľudia húfne odchádzajú do zahraničia a Slovensku to kompenzuje dovoz montážnych strojov, ktoré môžu kedykoľvek odsťahovať niekam inam, napsala pro slovenský týdeník Slovo Monika Martišková.
22. 2. 2010
Češi stále častěji nakupují v polských lékárnách, i když je tu dráže. Děje se tak proto, že zde je možno bez receptu koupit léky s pseudoefedrinem potřebným k výrobě některých narkotik, které lze v ČR pořídit pouze na lékařský předpis, informuje pro Grazetu Wyborczu Ewa Furtak.
18. 2. 2010 / Michael Marčák
19. 2. 2010
KD│ Mnoho států Unie již delší dobu čelí obrovským rozpočtovým deficitům. Podle včera zveřejněné zprávy Pew Center jim teď navíc hrozí další zátěž: V minulosti totiž přislíbily svým zaměstnancům vysoké důchody a další výhody spojené s penzí, aniž by si na tyto budoucí výdaje ukládaly dostatečné prostředky stranou. Systém státních penzí se tak řítí vstříc krizi - pokud už tato krize ve skutečnosti nezačala.
19. 2. 2010 / Ladislav Žák
Zcela ponechám na fantazii čtenářů Britských listů, jak si zkratkové slovo v titulku dešifrují. Uvedu jen, že já jsem právě dostal od svého milovaného státu jako občan hoprdoks, když jsem si přečetl, že stát chce vydat 60 miliónů korun českých za rozvoz maturitních otázek a to vše v době internetu.
LIGA LIDSKÝCH PRÁV:
19. 2. 2010
Rozehnání několika desítek příznivců Dělnické strany policií, které se 17. února odpoledne odehrálo před Nejvyšším správním soudem v Brně, proběhlo bez zákonného důvodu, tedy protiprávně. Nejedná se však o ojedinělý případ, policie stejným způsobem v minulosti porušila zákon i v případech účastníků shromáždění ideově zcela odlišných skupin.
19. 2. 2010
Skandál v Británii vyvolalo zjištění, že při zavraždění činitele Hamasu Mahmouda al-Mabhouha v Dubai byly zneužity klonované cestovní pasy několika britských občanů, žijících v Izraeli. Šéf policie v Dubai konstatoval, že si je"z 99 procent, ne-li ze 100 procent" jist, že vraždu spáchala izraelská tajná služba Mossad, a vyzval Interpol, aby vydal zatykač na ředitele rozvědky Mossad Meira Dagana. Případ vyšetřuje z Británie Úřad pro vyšetřování vážného organizovaného zločinu. Britská rozvědka MI6 zahájila vyšetřování vraždy Mahmouda al-Mabhouha - chce zjistit, do jaké míry se na vraždě podílel Mossad.
19. 2. 2010 / Karel Dolejší
V žádném případě si nemyslím, že by vše, co se kdy vůbec může stát, bylo již předem nějak napsáno na stránkách historických učebnic, takže co tam nenalezneme, lze jednoduše vyloučit; nicméně procházím-li dějinami totalitních a autoritářských režimů v našem kulturním okruhu, nějak se mi ne a nedaří najít příklad, kdy byl opresívní režim nastolen naprosto standardním rozhodnutím řádného soudu, nebo kdy by byl proces vzniku takového režimu rozhodnutím soudu přinejmenším spuštěn. Naopak se najde řada příkladů - fašistická Itálie, nacistické Německo, frankistické Španělsko - kdy legitimní režim zemřel na (přinejmenším počáteční) absenci vůle rozhodně se bránit proti zhoubnému bujení vlastní politické tradice - dokud měl ještě vůbec nějakou šanci. Příkladů, kdy nedostatek vůle k obraně a z něj plynoucí neochota zasáhnout proti vznikajícímu alternativnímu mocenskému centru se jednoznačně vymstily. Možné námitky, že takové argumentace lze zneužít proti každé politické síle usilující o alternativu statu quo jsem si vědom - a nepředstírám, že mám na ni jednoduchou vyčerpávající odpověď.
19. 2. 2010 / Jan Čulík
Autoři jako Karel Dolejší varují, že pokud by se v České republice dnes nezakazovaly "kontroverzní" politické strany, mohla by česká společnost propadnout fašistickým tendencím. Jako by se někdy v historii dalo zabránit převažujícím náladám ve společnosti úředním zákazem!
A jak se vůbec dá kriminalizovat instituce? Snad se měly trestně stíhat osoby, které se dopustily násilných trestných činů, ne?
19. 2. 2010 / Štěpán Kotrba
Nezákonnost postupu policie vůči shromažďovacímu zákonu (84/1990 Sb.), o kterém hovoří tisková zpráva Ligy lidských práv, je dlouhodobá, neřkuli trvalá. Za deset let, co se účastním jako fotoreportér demonstrací v Praze, jsem zažil podobných scének s "nepovoleným" shromážděním řadu. Mnohokrát to byly právě Britské listy, které na něj jako jediné upozornily. V Praze se policisté naučili respektovat zákon až v posledních několika letech po řadě konfliktů s Ligou lidských práv i s novináři. Policie odmítá většinou respektovat zejména základní § 1 odst. 4 který říká, že ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu.
Monitor Jana Paula:
19. 2. 2010 / Jan Paul
Nedávno jsem navštívil klauzury na VŠUP a zděsil jsem se. Připadal jsem si jako kdysi ve výchovném ústavu pro mládež. Posprejované dveře a záchody, polepené zdi, špína, zmatek, páté přes deváté, vůbec ne tvůrčí nepořádek. Mnohde jsem nevěděl co je klauzura a co školní harampádí. Jedno rušilo druhé a výsledný dojem chaos. Akademie nevypadá lépe. Prestižní vysoké umělecké školy, do kterých stát lije miliony, a v nich mladí adepti umění, kteří do budov zatáhli ulici. Nechápu rektory obou škol, ani profesory.
Starosta Prahy 5:
19. 2. 2010
Vážení a milí spoluobčané,
každý, kdo čte i třebas jenom občas noviny nebo se tu a tam podívá na televizi, asi ví, že s koncem loňského roku zcela jistě neskončila ekonomická krize. Ba právě naopak -- během tohoto roku musíme očekávat největší dopady na životní úroveň, největší nezaměstnanost, nejvíce lidí, kteří budou mít problémy se splácením svých dluhů. Proto se městská část Praha 5 rozhodla ke kroku, který je opravdu nesystémový a nestandardní, totiž k vrácení části vybraného nájemného z obecních bytů jejich nájemcům-občanům. Média i opozice toto naše rozhodnutí tvrdě kritizují, ale abych pravdu řekl, je mi to celkem jedno. Více mi vadí, že i když této kriti ce dávají sdělovací prostředky spoustu prostoru, skoro žádný nezbývá na vysvětlení, proč jsme tento krok učinili.
A to je ta krásná země? (4)
19. 2. 2010 / Miloš Dokulil
Bodejť ne! Kdo by nebyl -- určitě jako Čech nebo Češka -- aspoň trochu hrdý na svou vlast? Přibývá zvláště poslední dobou článků s nadpisy, co jako "my Češi" (říkáme na to či ono, anebo co činíme nebo neděláme na rozdíl od vnějšího světa). Ne že by to byla nutně sebestřednost. Copak nejsme pupkem světa? A to asi (bohužel?) nejsme. Tím pupkem se odedávna cítila a v současnosti inovačně znovu cítí dozajista Čína. (Kdysi jsme obouvali málem celý svět, dnes nás už obouvá zdrcující měrou Čína! A to jsme si ještě nemuseli možná zatím stihnout zjistit, jak to vypadá s jejich státní kasou, na rozdíl od té naší, nemálo deficitní.)
18. 2. 2010 / Jan Čulík
Se znepokojením jsem zaznamenal rozhodnutí českého soudu zakázat nesnášenlivou a rasistickou "Dělnickou stranu" a zkonfliskovat jí majetek. Nemám rád, když nade mnou rozhoduje Velký bratr, respektive úřední šiml. Představa, že nějaký úřad má moc myšlenkové policie, a dokáže občanovi nařídit, co si smí či nesmí myslet, je pošetilá. Co brání příslušníkům Dělnické strany, aby si zítra nezaložili organizaci novou, a nazvali ji třeba "Milionářská strana"? Tímhle se její aktivisté jen zaženou do podzemí, kde je bude obtížnější kontrolovat.
Rozhodnutí zakázat Dělnickou stranu je znepokojující, protože oslabuje ve společnosti pojem plurality. Posiluje představu, že správný, přijatelný, a tedy povolitelný názor je jedině ten, který je totožný s jednotným názorem mediálního a politického establishmentu.
Jaké zmatení myslí to vyvolává, dokazuje rozklad jednoho čtenáře, který argumentuje, že "úkolem demokracie je stát na stráži proti totalitě". Jinými slovy, čtenář demokratickému zřízení přisuzuje vlastnosti policejní a totalitní! Demokracie se už nedefinuje jako právo vyjadřovat jakýkoliv názor, ale jako policajt s obuškem, který neustále čeká, kdo řekne něco nepřípustného. Zajímavý pohled, svědčící, že se ani po dvaceti letech dotyčný neosvobodil od totalitních návyků.
18. 2. 2010 / Karel Dolejší
Historik na University of Kansas, bývalý příslušník jednotek Rangers a bývalý profesor vojenské akademie ve West Pointu Adrian R. Lewis vyzývá k obnovení institutu povinné vojenské služby. Článek Coscription, the Republic, and America's Future (Povinná vojenská služba, republika a budoucnost Ameriky) upozorňuje, že početní stavy jednotek pozemní armády a námořní pěchoty jsou vzhledem ke stávajícím úkolům příliš malé a nedostačují. Problém však podle Lewise není jen v kvantitě (proto také nenavrhuje prosté rozšíření profesionální armády), ale zahrnuje mnohem širší souvislosti.
18. 2. 2010 / Miroslav Václav Steiner
Brzy se dočkáme smutného výročí - dne 16. března 1939 přestala v důsledku vojenské okupace německou armádou existovat československá první republika. Mladé generaci je to vzdálené skoro stejně, jako Bílá Hora nebo první světová válka.
Není proto zbytečné připomenout zde, co se stalo a to na základě německých historických pramenů.
Zejména rozsah a tím i dopad této okupace nelze bez pohledu na tehdejší mapu vůbec pochopit. Republika byla okleštěna nejenom o pohraniční opevnění, i zcela životně důležité části státního území byly odříznuty.
18. 2. 2010 / Štěpán Kotrba
Připadám si hůř, než na přednášce pro gymnazisty. Vysvětlovat neustále dokola, že politický program není jen žvanění v hospodě Na růžku, ale scénář reálných kroků, které mají mít společenský - mocenský dopad, je už nudné. Jan Čulík se z vlastní neznalosti mýlí. Zákon o politických stranách, stejně jako zákon o sdružování občanů rozpracovávají ústavní zásady a dávají rámec uplatnění svobody slova i činů při možném protiústavním chování jednotlivců i skupin. Stále platí, že práva občanů, garantována ústavou, může zákon omezit. A tak se stalo - zákonem o politických stranách. Politické strany nemohou působit na pracovištích a vytvářet paralelní řídící struktury, politické strany nesmí zřizovat ozbrojené složky a politické strany nesmí vyvíjet protiústavní činnost a usilovat o potlačování práv jiných skupin osob či podněcovat k nenávisti. Společenské organizace nemohou vyvíjet činnost politických stran a usilovat o naplnění politických cílů. A hned je jasněji...
Druhý omyl: Zrušení a likvidace politické strany neznamená konfiskaci jejího majetku, ale zápočet aktiv a pasiv k datu zrušení, a rozdělení zbytku majetku likvidátorem rovným dílem mezi zbylé členy, pokud se ke svému členství přihlásí....
18. 2. 2010 / Ladislav Žák
Až když jsem tato slova, která významně formovala mou svobodu v dětství, napsal na obrazovku, uvědomil jsem si, že ani nevím, zda má být na konci "ď" nebo "ť." Snad to není důležité. Podstatné je to, že o tématu svobody byly popsány tuny hliněných tabulek, papyru, pergamenu o papíru ani nemluvě. Rovněž byty se všemi myslitelnými předponami už také půjde těžko spočítat. Dovolím si připojit malou poznámku na téma, že ač jsme každý odněkud jinud, tak jsme asi všichni slyšeli slova jako "všechno má své meze", "všechno má svůj čas" a "všeho s mírou" a to v různých jazykových a sociálních i kulturních prostředích. Můžeme to s úplně klidným svědomím aplikovat i na svobodu a snad nám to pomůže se poněkud lehčeji pohybovat v těch složitých úvahách nad svobodou a její hodnotou, stejně jako ve složitých úvahách na jiná témata.
18. 2. 2010
Británie požádala Izrael, aby vysvětlil, jak je možné, že popravčí četa, která zavraždila minulý měsíc v Dubaji činitele organizace Hamas Mahmouda al-Mabhouha, používala šesti falešných britských pasů. Izraelský velvyslanec v Londýně byl požádán, aby se ve čtvrtek dostavil na britské ministerstvo zahraničí a "podělil se o informace" o tom, jak je možné, že vrahové použili při své akci totožnost, ukradenou šesti britských občanům žijícím v Izraeli.
18. 2. 2010 / Jaroslav Foldyna
Příznivci extrémní pravice, nazývaní též náckové, se sjíždějí každý rok 13. února do Drážďan. Prý aby uctili památku spojeneckého náletu v roce 1945, tehdy spojenecký nálet udělal z města na Labi peklo. Policie v Německu má již své zkušenosti s "uctíváním" památky v provedení těch, co křičí "Nic než národ !" a vždy se perfektně připraví. Svůj postoj k řvoucí mase, obdivující "pořádek" skoro svorně a hlavně veřejně vyjadřuje i německá politická scéna. Všichni bez rozdílu vyrazí do ulic. Všechny barvy proti hnědé -- to bylo heslo loni. Lhostejno, že jedni několik kilometrů od řvoucího davu, kluků a holek s holými hlavami a okovanými botami vytvoří "neproniknutelný" lidský řetěz, do kterého se v lesku kamer a fotoaparátů zavěsil i český ministr Kocáb. No a ti druzí několik desítek metru od těch, co skandují "Nic než národ" ... či v originále "Auslender raus!"... vytvoří živou zeď, oddělenou perfektně připravenými policisty a policajtkami, od ... okovanými botami obutých naducánků s holýma a prázdnými hlavami.
18. 2. 2010
KD│ Tým výzkumníků z Resnick Institute při California Institute of Technology (Caltech) vyvinul nový typ flexibilního fotovoltaického článku, který výrazně zvyšuje podíl absorbovaného záření a účinněji mění fotony v elektrony. To vše s použitím pouhého zlomku drahých polovodičových materiálů nutných k výrobě tradiční fotovoltaiky využívající krystalického křemíku.
ZÁKAZ DĚLNICKÉ STRANY
18. 2. 2010
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy, v právní věci navrhovatele: vláda, se sídlem nábř. E. Beneše 4, Praha 1, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem Sokolská 60, Praha 2, proti odpůrci: Dělnická strana, se sídlem Ciolkovského 853, Praha 6, o návrhu na rozpuštění politické strany, t a k t o :
Rozsudek Nejvyššího správního soudu Pst 1/2009-348 ve věci zrušení Dělnické strany 699 str. 1,4MB NSSARCHIV BL
POZNÁMKA NA OKRAJ:
18. 2. 2010 / Uwe Ladwig
Před Popeleční středou skončí v Německu to, co se u nás jmenuje karneval a u Vás masopust. A před tím včerejškem se vyjádřil augsburský biskup Walter Mixa o sexuálním zneužívání takovým způsobem, že by se nepředpojatý pozorovatel mohl mylně domnívat, že mluví jako karnevalista nebo humorista, ačkoliv ta věc přece vůbec není komická. O jeho podivné teorii částečného odůvodnění nedodržování celoročního masopustu ohledně politováníhodně zneužívaných dětí něco v téhle poznámce...
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
2. 2. 2010
V lednu 2010 přispělo finančně na Britské listy 174 osob celkovou částkou 34369.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 1. 2010 částku 83 466.48 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.