Změny v domově důchodců v Dobré Vodě?

4. 1. 2010

Napsal nám Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje, že se situace v domově důchodců v Dobré Vodě vyšetřuje a že s výsledky vyšetřování budeme seznámeni. Miroslavu Cyroňovi zatím nebyl vypnut internet. Zřejmě na základě protestů pana Cyroně bylo rozhodnuto, že se od nynějška znovu zdvojnásobí frekvence sprchování v domově důchodců a jeho obyvatelé budou znovu sprchováni dvakrát týdně, už ne jen jednou týdně. (Miroslav Cyroň však upozorňuje, že se změna týká zřejmě jen jeho a jeho manželky, neboť ostatní nepohybliví obyvatelé Domova důchodců byli podle jeho informací vždy sprchováni pouze jednou týdně.)

Zcela jasným signálem známky poměrů v Domově důchodců bude, zda panu Cyroňovi bude dlouhodobě zachován přístup k internetu, anebo zda bude pod nějakou záminkou zrušen. Čtenáře budeme o situaci informovat. │RED

Af-Pak, Irák, Jemen, aneb Mnoho válek, interventova smrt

4. 1. 2010 / Karel Dolejší

Pokud platí otřepaný Clausewitzův výrok, že válka je pokračováním politiky jinými prostředky, pak nejvyšší organizační úroveň válčení - úroveň strategická - musí zahrnout politické cíle, kvůli nimž se vůbec začalo bojovat. Cílem války není primárně samotný ozbrojený boj, ale uvedení protivníka do bezvýchodné situace, v níž bude muset přijmout vůli vítězné strany. Klasicky vše zmíněné vypadalo tak, že generální štáb jedné strany plánoval akce v rámci snahy vynutit si politické cíle stanovené vlastním politickým vedením, a to například rozhodnou porážkou protivníkovy armády, obsazením hlavního města, zajetím panovníka atd. - prostě prostředky, tváří v tvář kterým konkureční organizační centrum uzná, že už dost dobře nemůže dál pokračovat v odporu. Podobný přístup ovšem vyžaduje, aby i protivník při plánování vycházel z obdobných předpokladů. Tato podmínka často nebývá splněna, jak ukazuje příklad Napoleonova tažení do Ruska. Francouzský císař porážel ruské armády, obsadil Moskvu, ale ani jedna z těchto věcí nestačila k definitivnímu zlomení ruského odporu. V konfliktech, které jsou ze své podstaty asymetrické, k takovým situacím dochází ještě mnohem častěji než při klasických válkách mezi relativně rovnocennými státy. Jedna ze stran pak zpravidla v jistý okamžik stojí bezradně před faktem, že neví, co by měla udělat, aby protivníka donutila kapitulovat. Právě to je zřejmě případ takzvané války proti terorismu, která se USA před našima očima naprosto vymyká z rukou.

Když ne Klaus, tak Masaryk?

2. 1. 2010

Vyprázdněnost Klausova novoročního projevu nás vedla k tomu, že jsme otevřeli Čapkovy Hovory s T.G.M. (1928-1935). Zde je pár Masarykových myšlenek:

Masaryk: Mýtus a realita

3. 1. 2010 / Boris Cvek, Jan Čulík

Děkuji za dobrý, velmi aktuální výběr citátů z Hovorů s TGM. Já tu knihu dostal od svého třídního učitele v roce 1990 (bylo mi 14 let) a dodnes si pamatuji, jak velký vliv to na mne mělo, jak jiný je to svět (i když je ta kniha nepochybně velmi nekritická a až devótní vůči TGM). Masaryk výrazně převyšuje běžnou českou kulturu a vždy jí byl důležitým korektivem (podobnou roli hrál podle mého názoru V. Havel a k Havlovi se jednou budeme vracet podobně jako k Masarykovi), ačkoli prvorepublikové "tatíčkovství" z Masaryka udělalo směšnou atrapu, zcela konformní s českou malostí a prostě "naši", píše Boris Cvek.

V důsledku dnešních zákonů proti terorismu by Masaryk asi dneska Rakousko nerozčlenil...

3. 1. 2010

...protože by ho zavřeli:

A když už jsme u toho Čapka...

3. 1. 2010

...byl zatraceně aktuální i on:

Budoucnost jaderné energetiky: Renesance nebo útlum?

4. 1. 2010 / Jindřich Kalous

Na serveru The Oil Drum publikuje a schází se k diskusím o globálních tématech - nejen o ropě nebo energiích obecně, jak by mohl naznačovat jeho název - nepřehledná řada odborníků a aktivistů z nejrůznějších oblastí. Většinou jde o diskuse věcné a kultivované a kontroverze se často daří udržet v rozumných mezích. Málokteré z témat však dokáže rozpálit diskutéry do běla tak, jako jaderná energie. I jinak rozumní a nesouhlasným argumentům přístupní lidé jsou možnostmi a perspektivami jaderné energetiky často natolik fascinováni, že když se někdo pokusí dokázat její rizika a meze, sesypou se na něj jako útočící vosí roj a k věci vedená diskuse se změní v osobní napadání, a to nezávisle na množství a věhlasu titulů, citací a akademických postů zdobících jména diskutérů.

Kauza Masaryk: Miliony životů by byly ušetřeny?

4. 1. 2010 / František Řezáč

Ano, miliony životů by byly ušetřeny. Ale ne proto, že by nebylo Masarykem "rozbito" Rakousko - Uhersko. Floskule o "rozbití" habsburské monarchie Čechy v čele s Masarykem je stará jako dějiny Československa a byla užívána různými novináři a politiky v různých dobách. Nejsilněji v českém a slovenském prostředí zněla po uzavření Mnichovské dohody v září 1938: Vidíte? MY jsme to vždycky říkali! Staré dobré Rakousko!

Stát, který selhal? Přece Německo!

4. 1. 2010 / Jan Makovička

V recenzi knihy polského novináře Mariusze Sczygiela "Gottland" (Praha 2007) Jan Čulík píše "Gottland: Jsou Češi opravdu zbabělci, líbající diktátorům ruce?", Britské listy 21.12. 2009), že spisovatel Jan Procházka v rozhovoru s přáteli (v rozhovoru, který odposlouchávala a posléze nechala odvysílat StB) se vyjádřil, že Dubček byl "naivka a blbec", což je prý tvrzení, které dnes nikoho nepřekvapí. Jsem ten, kterého toto tvrzení vždy překvapí. V samotné knize M. Sczygiel interpretuje vyjádření Jana Procházky trochu jinak: "Oni jsou to blbci. Dubček není o moc chytřejší"( viz Gottland, s. 101). Jedná se zjevně o expresivní vyjádření, jako reakce na určité kroky politiků se kterými J. Procházka nesouhlasil. Takových a podobných vyjádření učiní občan dnes a denně několik, aniž z toho lze vyvozovat jakékoliv relevantní závěry.

Diletantismus, Masaryk, americký radar a boj proti uměle vytvořeným "faktům"

4. 1. 2010 / Jan Čulík

Reakce Františka Řezáče na mou (mírnou) kritiku pokrytectví Tomáše Garrigua Masaryka mně připomíná kauzu amerického radaru v Čechách. Ta nabyla v českém politickém kontextu naprosto surreálných iracionálních konotací. Určitá část české veřejnosti v budování americké základny v Brdech viděla symbol mimořádného přátelského vztahu USA vůči České republice a záruku svobody a bezpečnosti ČR trvale a bezpodmínečně poskytnutou Spojenými státy, jiná část české veřejnosti v rozhodnutí budovat americký radar v Brdech viděla projev arogance a imperialismu jediné zbývající světové supervelmoci.

T. G. Rasputin, osud trůnu habsburského a jiné drobnosti

4. 1. 2010 / Karel Dolejší

Kosovský premiér Hashim Thaci rozhodně nepatří k mým oblíbeným politikům. Kdyby však o něm nějaký rozvášněný nacionalistický Srb prohlásil, že "Thaci rozbil srbsko-černohorskou Jugoslávii", musel bych trvat na tom, že tohle obvinění prostě nemůže být pravdivé. Thaci se samozřejmě vší silou a cestami často i kriminálními snažil docílit rozbití Jugoslávie; jenomže nebýt toho, že jisté mocnosti měly zájem ho masivně vojensky podpořit, protože tím sledovaly vlastní, na něm nezávislou agendu, mohla po horách běhat takových Thaciů třeba celá divize, aniž by kdy dosáhla toho, že Srbové z Kosova odejdou. K tomu bylo třeba více jak dvouměsíčního intenzívního bombardování a ve finále ještě dvou velkých podvodů - jeden vůči Rusku, druhý vůči OSN. Žádnou z těchto klíčových událostí nemohl Hashim Thaci samostatně způsobit, ani kdyby se byl postavil na hlavu a odrážel ušima od Kosova pole.

Jestliže někdo v mé přítomnosti analogicky prohlásí, že Tomáš Garrigue Masaryk nese odpovědnost za rozbití Rakousko-Uherska, protože hloupému Wilsonovi zlovolně podsunul svou osobní politickou agendu, budu to vždy považovat za výlev minimálně srovnatelně hysterický jako výšeuvedené obvinění na adresu Thaciho.

Pokračování české malosti jejím údajným překonáním

4. 1. 2010 / Martin Škabraha

Souhlasím s reakcemi Františka Řezáče a Karla Dolejšího na kritiku T. G. Masaryka, jak ji formuloval Jan Čulík ZDE ZDE. A rád bych v té souvislosti doplnil pár poznámek.

Marná sláva, Masaryk o rozčlenění Rakousko-Uherska usiloval...

4. 1. 2010 / Jan Čulík

Citoval jsem už Heimannovou že

Musím to pořád opakovat? Z téže recenze dodávám:

Masaryk ovšem o rozčlenění Rakouska-Uherska intenzivně usiloval a argumentace kolegů Dolejšího a Škabrahy, že na to neměl vliv, že to "západní mocnosti", je vlastně poněkud legrační... To je lehké snímání odpovědnosti: Protože my Češi "nemáme na nic vliv", tak se naše postoje a názory nemusejí vlastně brát vážně? :)

Silniční zkoušky na alkohol situaci neřeší

4. 1. 2010 / Petr Wagner

Opět poněkud nekompetentní závěr otázek Václava Moravce. Každá - podotýkám - zcela v civilizovaném světě nepřijatelná - dopravní kontrola bude provázena kontrolou na alkohol. Nakoupí se několik set ručních plynových chromatografů. Bude to investice se servisem technickým a metrologickým za několik milionů + provozní náklady.

Právo, MFD a vraždění ve Finsku

4. 1. 2010

Kromě toho, že pravidelně sleduji BL, sleduji i další český tisk (k němuž se většinou stavím dost kriticky), ale také tisk zahraniční, zejména francouzský, německý, ruský a slovenský (pokud je SR považována za zahraničí, já ji za zahraničí, až na to euro, nějak moc neberu), píše Josef Štveráček.

Musím Vám dát za pravdu, pokud jde o informaci o incidentu ve Finsku v našem bulvárním plátku MFD, ale nejen v něm (např. článek v seriózně se tvářících Novinkách, odnoži to Práva) Zajímavé je porovnání s informací, kterou jsem našel v Le Figaro a kterou Vám v kopii posílám. Předpokládám však, že tento list také sledujete, takže Vám asi neposílám nic nového, ale pro jistotu...

POLYGAMIE PRO VŠECHNY

Saúdská novinářka požaduje, aby měly ženy právo mít čtyři manžele

4. 1. 2010

Saúdská novinářka Nadine al-Bedair publikovala v Egyptě článek s titulkem "Mí čtyři manželé a já". V něm se docela rozumně a logicky ptá, proč, jestliže mají muslimští muži právo oženit se až se čtyřmi ženami najednou, proč nemůže mít muslimská žena čtyři muže?

"Dlouho se ptám, proč mají muži monopol na toto právo. Nikdo mi nedokázal přesvědčivě vysvětlit, proč je mi odepřeno právo na polyandrii," stěžuje si autorka v článku.

Immanuel Wallerstein: Starosti USA: nejdřív Německo, teď Japonsko?

4. 1. 2010 / Immanuel Wallerstein

Geopolitická strategie Spojených států byla po roce 1945 založena na něčem, co vypadalo jako pevná skála – na ovládání dvou nepřátelských zemí poražených v druhé světové válce, Německa a Japonska. Po dlouhou dobu vládla v každé z nich jediná konzervativní strana – v Německu to byla Křesťanskodemokratická unie (CDU), v Japonsku Liberálnědemokratická strana (LDP). Tyto dvě strany prováděly politiku těsného spojenectví se Spojenými státy a věrně podporovaly jejich geopolitická stanoviska.

KNIHA NA POKRAČOVÁNÍ, KTEROU SI JINDE NEPŘEČTETE

Anarchismus: Argumenty pro a proti I.

4. 1. 2010 / Albert Meltzer

Albert Meltzer byl anglický anarchista, aktivní od třicátých do devadesátých let dvacátého století a zároveň umělec (malíř). Podporoval španělský anarchistický odboj proti fašistickému režimu, založil časopis Black Flag a je znám především jako průkopník takzvaného "class-struggle anarchism", tedy anarchismu třídního boje. Jeho frazeologie nám může v mnoha případech připadat s naší odlišnou dějinnou zkušeností podivná, věta, v níž je pětkrát použito slovo "buržoazní" budiž toho zářným příkladem. Minulý režim dokonale zdiskreditoval tradiční terminologii, jíž používalo a používá levicové hnutí k pojmenování světa, který nás obklopuje a slova, jako buržoazie, proletariát, třídní boj, socialismus či komunismus již nejsou vnímány ve svém původním významu, ale spíše jako pozůstatek utlačovatelské bolševické ideologie. Slova západního anarchisty, který je používá v jejich původním významu, mohou proto znít člověku s českou historickou zkušeností někdy až jako slova někoho z jiné planety.

Proč jsou anarchisté vnímáni v obecném povědomí jako podivíni stojící „proti všemu”? Mají nějaké pozitivní představy o uspořádání společnosti? Jak se anarchistické myšlenky vyvíjely a jaká je tradice anarchistického hnutí? Může se člověk obejít bez státu a je na cestě ke svobodné společnosti potřebné nějaké přechodné uspořádání? A jak se vyrovnat s námitkami, které vůči anarchismu mají marxisté, liberálové, sociální demokraté, fašisté i běžní lidé? Na všechny tyto otázky se snaží zodpovědět knížečka britského anarchisty Alberta Meltzera, který byl se svými názory kontroverzní nejen ve většinové společnosti, ale i v anarchistickém hnutí.

Brit popravený v Číně za pašování drog o sobě tvrdil, že zorganizoval londýnské teroristické útoky z července 2005

3. 1. 2010

Akmal Shaikh, londýnský taxíkář, kterého nedávno popravila Čína za pašování drog, se "choval jako blázen". Vyplývá to z rozhovoru, který poskytla jeho jednatřicetiletá dcera Leilla Horsnell týdeníku Sunday Telegraph. Uvedla, že nechápe, proč čínské úřady odmítly provést lékařské zhodnocení mentálního stavu jejího otce.

Izraelský odborník na bezpečnost letecké dopravy radí Západu:

Změňte způsob jak kontrolujete cestující na letištích

4. 1. 2010 / Miloš Kaláb

O Izraeli je známo, že svou civilní leteckou dopravu chrání před teroristy velice dobře. Už v r. 2006 upozorňoval na konferenci bezpečnostních pracovníků v Ottawě, že není technická kontrola zavazadel a cestujících nejlepším prostředkem k zajištění bezpečnosti a že je mnohem důležitější znát dobře každého cestujícího.

Přijímáme cenzuru?

4. 1. 2010 / Miloš Kaláb

Nějaký přistěhovalec v jedné severské zemi zastřelil několik místních občanů. Různí redaktoři v různých novinách mají různé názory na to, jak o tom psát. Stejně nebo různě? To záleží na tom, chtějí-li být důsledně politicky korektní. V tom případně sáhnou po cenzuře, což sice není politicky korektní, ale důsledky toho zásahu korektní jsou. Autor chce být politicky korektní jiným způsobem, a proto nikoho nadměrně nenapadá.

Do nového roku s novou poezií

4. 1. 2010 / Miloslav Štěrba

Samozřejmě, vzhledem k hospodářské situaci, nejlépe s návazností na sociální témata. Vždyť i hoch z dobře situované rodiny, Jiří Wolker, měl v sobě více altruismu a solidarity než celé generace současných pohrobků socialistické výchovy.

Jistě, můžeme polemizovat s jeho vizí sociálně spravedlivé společnosti, ale ani pozdější zkušenosti tohoto národa by neměly odradit zejména mladé lidi, aby se distancovali od své zodpovědnosti před historií. Chci tak upozornit na půvabně chlapeckou báseň Žebráci. Z roku 1920. A také na fakt, že právě 3. ledna Jiří Wolker zemřel.

Výběr poezie Jiřího Wolkera ZDE

John Major: Blairovo vysvětlení invaze do Iráku je nedostatečné

2. 1. 2010

Bývalý britský konzervativní premiér John Major odsoudil jako "nedostatečné" ospravedlnění Tonyho Blaira, proč prý bylo nutno zaútočit na Irák. John Major kritizoval způsob Blairova vedení války i jeho prezentaci nutnosti invaze v březnu r. 2003. John Major zdůraznil, že že Chilcottovo vyšetřování irácké války vyvolává vážné otázky o důvodnosti invaze. "Vzniká podezření, že v té věci šlo o změnu režimu, nikoli o zbraně hromadného ničení," řekl John Major v rozhlase BBC.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vývoj demokratické morálky

4. 1. 2010 / Wenzel Lischka

S postupnou demokratizací společnosti se rovně vyvíjí i demokratická morálka a svoboda. V demokracii platí, že co není zakázáno, je povoleno. Přímé zákazy jsou demokracii cizí a zapáchají totalitou.

V úplné demokracii nebude zakázáno vůbec nic. Než ji však vybudujeme, bude to ještě chvíli trvat. Ale již dnes není explicitně zakázáno lhát, krást, podvádět, ubližovat a zabíjet. Demokracie se úspěšně vyvíjí a rozvíjí.

Tak například, již dnes můžete klidně někoho zabít. Není to trestné. Jestli to bude trestný čin, o tom rozhodnou nezávislé soudy. Posoudit, zda to byla vražda, není totiž nijak snadné. Jako neodborníci k tomu nemáte žádnou kvalifikaci.

Arzenál zákazníka T-Mobile:

Ojetý modem z internetové aukce, nůžky na plast, odborná literatura a kladivo na pouliční dealery?

1. 1. 2010 / Petr Nachtmann

V Britských listech i v dalších médiích se objevují kontroverze spjaté s českou pobočkou firmy T-Mobile. Některé problémy s tímto telekomunikačním operátorem lze eliminovat, jiné omezit. Uživatel musí být také připraven na zavádějící vyjádření a někdy to vypadá, jako kdyby si zákazník T-Mobile měl před uzavřením smlouvy prostudovat odbornou literaturu...

Zákon musí postihovat nemravné obchodní smlouvy

1. 1. 2010 / Martin Gřeš

Máte naprostou pravdu, že česká společnost je atomizovaná, ano, lidé se díky tomu nespojují, oni pak jen překročí toho "na zemi ležícího", toho, kdo se nechal chytit, píše Martin Gřeš a zdůrazňuje:

Pokud by mělo dojít k nějaké nápravě, musí zákon postihovat výrobce, že smlouva, kterou jeho klient či zákazník podepisuje, že je už předem nevýhodná či nemravná.

Tak, jak je tomu většinou v západních zemích, dodáváme. Zjevně neférovou smlouvu je tam možno vzít k soudu, který rozhodne spravedlivě, v zájmu férovosti, bez ohledu na to, co zákazník podepsal.

Martin Gřeš posílá několik odkazů českých stránek, zabývajících se zájmy spotřebitele:

www.spotrebitele.info
www.mpo.cz/cz/ochrana-spotrebitele/pravo-ochrana-spotrebitele
www.isitfair.eu/
www.spotrebitel.cz/
ec.europa.eu/ceskarepublika/service/consumer/index_cs.htm
http://www.mesec.cz/clanky/jak-si-stoji-ochrana-spotrebitele-v-cr/

Dost si nestěžujeme, na nejvyšších místech?

1. 1. 2010 / Jan Čulík

Britové si málo stěžují, a proto jsou služby v Británii tak špatné, píše deník Guardian ZDE, to by měl znát situaci v České republice! :) - List pokračuje:

"Dobře napsaný, rozumný dopis obsahující žádost o finanční odškodné vám může přinést peníze. Napište generálnímu řediteli zmíněné firmy, vysvětlete problém a uveďte v dopisu, jak vysoké finanční odškodné očekáváte. Pokud budete odmítnuti, napište po druhé a pokud je to nutné, i po třetí. Firmy se obyčejně na druhý, případně třetí dopis vzdají a poskytnou vám odškodné - přibližně polovinu částky, o kterou jste žádali."

Usuzuji, že v ČR bychom se s takovýmito stížnostmi daleko asi nedostali. Pokud se však v ČR multinacionální společnosti chovají nepřístojně, stojí myslím zato napsat písemnou stížnost (nikoliv email) jmenovitě, doporučeně do vlastních rukou generálnímu řediteli příslušné multinacionální společnosti - v jejím zahraničním ústředí. Nekalé praktiky, které multinacionální firma používá v zemích, jako je ČR, mohou být důsledkem politiky místního managementu a vedení mezinárodní firmy o nich vůbec nemusí vědět. V každém případě bude vedení mezinárodní firmy reagovat daleko citlivěji na proud stížností ze zemí, jako je Česká republika - vedení mezinárodní firmy to bude signalizovat, že existuje problém. Mezinárodní firmy (snad s výjimkou "levné" irské letecké společnosti Ryanair, která se pyšní svým drsným zacházením se zákazníky) nemají rády zápornou publicitu.

Jan Čulík rád postiženým občanům krátké (do cca 150 slov), věcné stížnosti tohoto druhu adresované zahraničním generálním ředitelům multinacionálních společností přeloží do angličtiny - pokud bude k dispozici časová kapacita.

K tomu dodává Uwe Ladwig jako bývalý ředitel velké nadnárodní západní firmy: V takovém dopise (možná ale teprve od druhého) bych je žádal nejen o finanční odškodné, ale také bych dodal, že pokud nedostanu ve smysluplné době (musí tam být datum, například do 14 dnů) odpověď, že jejich mlčení interpretuju jako souhlas s finančním odškodným s tím, že očekávám, že firma pošle finanční částku na mé konto. A že pokud peníze nedojdou na můj účet také ve smysluplné době (tam také musí být datum), že firma tím souhlasí, že převezme náklady na mého advokáta, kterého si se souhlasem jejího managementu objednám, aby se postaral, že to odškodné dostanu.

Myslím, že v tom případě by nadnárodní firma reagovala - a to dost rychle...

Vedení podniku T-mobile

1. 1. 2010

Vlastníkem firmy T-mobile je Deutsche Telekom AG (NYSE: DT). Generální ředitel je René Obermann

Adresa podniku je:

Deutsche Telekom AG
Friedrich-Ebert-Allee 140
D-53113 Bonn, Germany

Novoroční přání všem občanům

31. 12. 2009 / Soňa Hromátková

Narozdíl od pana Žáka přeji všem rozumným lidem, aby vzali (nejen) svůj rozum do hrstí, dlaní či rukou (jakkoli chcete) a konečně přišli říci, a pěkně nahlas, "svým" politikům, že už nedostanou ani korunu za to, co tu předvádějí.

Hladina snášenlivosti přetekla a je na čase, aby začala skutečná revoluce bez sametu a rukaviček. Řádný reparát listopadu 89, bez samolibých, uřvaných, nenažraných a nemorálních individuí=příživníků.

Můžete mi nadat do extremistů jak libo.

Ale:

Vážení a milí spoluovčané, aneb Dada z Hrada

2. 1. 2010 / Karel Dolejší

Kromě ocenění Fischerovy vlády kontrastované s vládou Topolánkovou, kromě zdůraznění významu voleb, a kromě kritiky (ačkoliv naprosto neadresné) "skupin, které se tváří, že se jich ekonomický pokles netýká", nemohu z prezidentova novoročního projevu vzít vážně prakticky vůbec nic. Zmínka o dobře fungující rodině mě vzhledem k vytrubované existenci "prezidentových letušek" atd. opravdu rozesmála, ačkoli nepochybuji, že například mnohé vdané ženy musela spíše pořádně urazit. Poznámka o tom, že "občané nebudou chtít, aby jim byly zvyšovány daně" je naprosto pokrytecká, protože a) díky stavu státních financí se zvýšení daní prakticky nelze vyhnout, b) nejpodstatnější zvýšení daní hrozí právě osobám, které u nás díky dosavadnímu degresívnímu daňovému systému v porovnání s normálnějšími evropskými zeměmi platily daně velmi nízké - to znamená superbohatým (čili: těm kdo se tváří, že se jich ekonomický pokles netýká...).

Země, která není pro intelektuály

2. 1. 2010 / Karel Dolejší

V reakci na stížnosti adresované "intelektuálům" jsem se rozhodl předložit čtenářům velice hrubou a zkratkovitou historii této ohrožené sociální vrstvy, z níž by doufám mohlo být zřejmé, k čemu vlastně bývala na světě. Než se však do drze zkratkovité práce pustím, nejprve několik upřesnění: Za prvé, v titulku je uvedena "Země" s velkým "Z", nikoliv tedy jednotlivý geografický či politický útvar. Za druhé, o velké části toho, co zde uvedu, jsem už psal dříve; omlouvám se tedy těm, pro něž to bude opakování. Za třetí, těm, co zmíněné texty nečetli, se omlouvám, pokud se snad kvůli únavě tématem tentokrát nevyjádřím dost explicitně, souvisle a srozumitelně. Za čtvrté, ty, co se urážejí, ujišťuji, že jejich přináležitost k jedné či druhé zmíněné skupině není předmětem mého výsměchu. Za páté, omlouvám se všem, že jsem si dovolil se od někoho v něčem lišit, že nezapadám do předpřipravených přihrádek náležitě sektorovaných mozků některých čtenářů, že zkrátka nejsem na dálku průhledný jako výloha nákupního centra Palladium. Ano - takto obřadně se prosím budu vyjadřovat, jestliže se nechám vést připomínkami, které v posledních dnech redakci přicházely...

A prý si lidé zaslouží své politiky!

3. 1. 2010 / Miloslav Štěrba

Celou jednu stranu věnovalo Právo (2.ledna) rozhovoru s Mirkem Topolánkem. Po přečtení si člověk uvědomí, že levice má poměrně snadnou úlohu, jestliže na pravé straně politického spektra je doslova jako kůl v plotě opuštěná ODS. Cituji z rozhovoru Jiřího Ovčáčka s Mirkem Topolánkem: J.O.: "Všichni proti ODS... v jedné řadě prezident Václav Klaus, ČSSD, Věci veřejné a TOP 09." M.T.: "To nikdy nebylo jinak.... to mne neděsí".

Je to dobré, ale jaksi pokřivené...

2. 1. 2010 / Zdeněk Procházka

Před dvaceti lety jsme cinkali klíči a komunisté vyklidili své pozice. Zavládlo nadšení, mohli jsme bez víz vyjet do Rakouska a pak i do skoro všech zemí, v novinách zavládla pravdomluvnost, v podnicích se vyměňovala vedení, a to většinou konkurzem (kde zasedal i zástupce odborů), do obchodů se dostávalo zahraniční zboží, vznikaly firmy drobných řemeslníčků ....

Byly ale i události, které vzbuzovaly rozpaky -- hromadná amnestie, zrušení pracovní povinnosti, příliv volně dostupných drog, privatizace státního (tzv. národního) majetku formou všem dostupných kuponů (proklamovaná představa "všichni budeme kapitalisty" vyústila v přesun tohoto majetku do rukou mála z ničehož nic vzniklých finančních nabobů) ....

Jemen se stal další frontou v nekonečné válce proti terorismu

31. 12. 2009 / Daniel Veselý

Na příkaz Baracka Obamy provedly americké vzdušné síly počátkem tohoto měsíce nálet na dva údajné tábory Al-Kajdy v Jemenu, jak uvedla americká televize ABC. Jemen se stal další frontou v nekonečné válce proti terorismu.

KAFKOVSKÁ ÚROVEŇ SLUŽEB:

Jak se Britské listy staly otrokem firmy T-mobile Czech Republic

29. 12. 2009

Britské listy mají od prosince 2007 smlouvu s firmou T-mobile Czech Republic na používání modemu 4G pro mobilní internetové připojení. V prosinci 2008 byla smlouva prodloužena do prosince 2010. Za toto mobilní internetové připojení, které mnohdy funguje velmi neuspokojivě (na mnoha místech ČR je mobilní síť přeplněna, připojení je pomalé, případně vypadává) platí Britské listy firmě T-mobile částku 1189 Kč měsíčně (pro srovnání, ve Velké Británii platíme za broadbandové připojení rychlostí 10 Mbit/sec 500 Kč měsíčně). Ve Velké Británii mají Britské listy také mobilní internetové připojení, v principu totožné, avšak stabilnější a rychlejší, od britské firmy "Three". Toto britské mobilní připojení stojí 450 Kč měsíčně, zatímco T-mobile si v ČR účtuje 1189 Kč měsíčně.

An English version of this article is in

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za listopad 2009

4. 12. 2009

Nesmírně zavazující byla reakce čtenářů na náš nedávný apel, že potřebujeme dva nové servery. V listopadu 2009 přispělo finančně na Britské listy 348 osob celkovou částkou 123 717.57 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 10. 2009 částku 148 397.73 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a