23. 11. 2009 / Přemysl Janýr
Více vysvětlování, než má hlubokomyslná analýza krize finančních trhů si kupodivu vyžádal příklad, kterým jsem ji uváděl. Napsal jsem, že zakoupením rohlíku se zvýšil majetek můj i pekařův. Ale to je přece jen subjektivní pocit , odporoval mi jeden z čtenářů, kterým přes vytrvalou osvětu pana prezidenta zůstaly čtvrt tisíciletí staré poznatky Adama Smithe dodnes utajené. Není proto od věci si některé základní souvislosti znovu promyslet.
23. 11. 2009 / Karel Košťál
Server iDnes nás nedávno informoval, že v Čechách "přibližně jeden z deseti občanů je schopen rozpoznat objektivní pravdu". Ostatní jsou prý hlupáci. Z nedávného průzkumu veřejného mínění (29033 dotazovaných), uskutečněného britskou BBC World Service, ale vyplývá, že podobné "nepochopení objektivní pravdy" převládá ve 27 zemích této planety.
S kapitalismem je podle tohoto průzkumu "spokojeno" pouze 11% světové populace. Pouze 25% Američanů a jen 21% Pákistánců...
23. 11. 2009
ŠOK│ Z Česka se stává země osamělých lidí. Z celkového počtu 4,2 miliónu domácností má jen jednoho člena 1,3 milionu, tedy téměř třetina. V roce 1961 bylo jednočlenných domácností pouhých 514 tisíc. 27% osamělých tvoří ženy starší než 70 let.
PODROBNOSTI: Jiří Vavroň, Právo 21.11.2009, ZDROJ ČSÚ: Struktura domácností jednotlivců ZDEZDE
23. 11. 2009
Dnešní třicátníci by se měli připravit na to, že půjdou do důchodu možná až v sedmdesáti letech. A že budou brát v poměru k tomu, co do systému odvedli, méně než dnešní důchodci. To není sebevražedný volební program některé politické strany, ale realita, o které se mlčí, míní iDnes:
23. 11. 2009
Série fotografií organismů z hloubky moří je v listu Independent ZDE, doprovodný článek v angličtině ZDE
23. 11. 2009 / Ladislav Žák
Když jsem před více než týdnem dostal první ohlasy na pátek třináctého v gymnáziu v L., vůbec jsem nepředpokládal, že tato paralela dá základ tak bohaté výměně názorů z tolika různých pohledů a na tolik různých témat.
Musím konstatovat, že mne diskuse k mým příspěvkům na téma, zda vytváření obrázků, zřetelných ovšem jen z patřičného nadhledu a odstupu, z lidských jedinců, kteří v tom nadhledu a odstupu jaksi zcela ztrácejí na významu, není záležitostí, která se poněkud dotýká lidské důstojnosti a to bez ohledu na dobu a režim, ve kterém obrázky vznikají , velice obohatila.
23. 11. 2009
Ta velká dvacítka na kongresu ODS je moc pěkná, chtělo by to ještě rudé pozadí, aby bylo retro dokonalé.
Už jsme zažili jednu velkou stranu, která vystrkovala hesla s čísly kulatých výročí a nárokovala si monopol na pravdu.
Ovšem doplnit pod heslo s dvacítkou klikyhák od Nike, to je kreativní a vtipné, míní Petr Nachtmann.
23. 11. 2009 / Miloslav Štěrba
Nyní kráčíme přímo. Znělo heslo setkání pamětníků OF s mládeží pořádané zlínskou radnicí. Dopoledne, v pracovní den. Jak zajistili účast školáků, dumal jsem, jsa pamětník poměrů, kdy se na podobné akce delegovali např. vítězové soutěže „O zemi, kde zítra již znamená včera“. V sále bylo 90-100 míst, až na tři židle všechna obsazena.
23. 11. 2009
Nečas na kongresu ODS ohledně důchodů otevřeně přiznal, že lidé pod 40 let už nemají vůbec očekávat rozumný důchod.
Lidé pod 40 let už nemají vůbec očekávat důchod, za který se lze uživit a mají si od mládí šetřit.
Přitom jediné co by přeci stačilo je, že kvůli prodlužování průměrného lidského života, by se stanovilo, že v důchodu může být maximálně 20% lidí, takže do důchodu by odcházeli lidé, pokud by patřili do 20% nejstarších lidí v ČR.
A důchodová reforma má spočívat v tom, že dnešní mladí lidé budou mít děti, protože děti, jsou jediné fungující penzijní pojištění.
Podle mě, největší katastrofa by byla, jestli ještě někdy Topolánkova ODS, nedej bože, vyhrála volby, míní Josef Hejnák
23. 11. 2009 / Ivan Větvička
Očkování proti prasečí chřipce začne nejdříve v pondělí 23. listopadu. Vakcína však nechrání před nákazou ihned po píchnutí injekce. Imunitní systém potřebuje asi 10 až 14 dní na tvorbu protilátek, teprve potom bude schopný plnou silou zareagovat. Během uvedených dvou týdnů však odolnost organismu dočasně poklesne, protože tělo je zaneprázdněné cvičným zápasem s vakcínou. Pokud by se člověk v tuto kritickou dobu nakazil chřipkou, může mít onemocnění horší průběh, než kdyby se vůbec nenechal očkovat.
21. 11. 2009 / Štěpán Kotrba
Platnost jakékoliv teorie prověřuje praxe. Krásně to dokumentuje kuřácký vtip: Kouřil a umřel. Nekouřil a umřel taky. Dodal bych k němu ještě poslední větu: Kuřák umřel, ale šťastný, byť umřel o něco dříve... Vztah mezi vysněným konceptem a životem podle konceptu nemusí být tak přímočarý, mravně imperativní, jak se snaží naznačovat Michael Hauser. Mnoha lidem v normalizačním socialismu osmdesátých let vyhovovala existence mravních imperativů Charty jako Desatero církve svaté katolické. Sice se jím v praxi nikdo neřídí, ale mlátit po hlavě protivníka s ním lze lépe než kyjem. Na archetypálnosti substituce kyje za tenký sešitek idealistických přikázání v normalizační i postnormalizační éře se nic nemění. Ani dnes.
Někomu přináší uspokojení askeze, jinému pak hedonismus. Vyhovět všem nelze. Vyhovíte-li asketům, barev není třeba. Vyhovíte-li hedonistům, je svět hned veselejší.
20. 11. 2009 / Michael Hauser
Představme si, že žijeme na konci první republiky a na stránkách Peroutkových Lidových novin se stále znovu probírají spolupracovníci rakouské tajné policie. U slavných prvorepublikových spisovatelů se pátrá po sebemenších náznacích koketerie s rakouským orlíčkem. Po dvaceti polistopadových letech jsme si na takovou absurditu už zvykli. Ta svědčí o tom, že trauma z minulého režimu je rezistentní vůči času.
23. 11. 2009 / Rudolf Převrátil
Miloš Pick nedávno napsal a zveřejnil "Manifest společnosti svobody, blahobytu a mírového soužití" . Štěpán Kotrba ho Několika větami podpořil a jistým směrem rozvinul, Karel Dolejší naopak ostře odmítl . Myslím, že by těmito dvěma stanovisky neměl být Manifest založen ad acta a zapomenut, protože v něm jde o důležité věci a Dolejší se ve svém příkrém odsudku podle mého názoru mýlí. Dolejší říká, že Pick před nás staví vysoce abstraktní obraz jakéhosi cílového stavu, ale neodpovídá na otázku, jak lze vůbec jakékoliv změny prakticky dosáhnout. Jde o utopii, která se "nestává emancipační potřebou" (Robert Kalivoda) a je bezmocná ve společenské praxi.
Ve skutečnosti má slovo "utopie" dvojí význam.
23. 11. 2009 / Karel Dolejší
Rudolf Převrátil v souvislosti s diskusí o Manifestu Miloše Picka vyjádřil názor, že údajně existuje něco jako "dobrá utopie", co prý může být užitečné i tenkrát, je-li to založeno na neudržitelných předpokladech. Budiž, blahopřeji tedy české levici k návratu od "vědeckého" socialismu k Sorelovu důrazu na mýtus uvádějící do pohybu lidové masy. Jen tak na okraj ale poznamenávám, že v západní sociální demokracii - na rozdíl od té ruské - vždy vládl respekt k "objektivním historickým podmínkám"; jinak řečeno vládlo zde rozlišování toho, co je "udělatelné", od toho, čemu naopak Machbarkeit zcela chybí. Klást totiž před nějaké politické hnutí (ne před nezralý zárodek profesní asociace navlečený v náboženském kabátě jako v případě Owenových utopistů) cíl, který je z definice nedosažitelný, znamená přetvořit je v náboženskou sektu.
23. 11. 2009
Článek, resp. rozhovor Teodora Marjanoviče s Ellen Tauscherovou v MfD o "novém" protiraketovém štítu ve mně vzbudil úsměv na tváři i důvod k zamyšlení. Úsměv proto, že se mi po jeho přečtení vybavil obraz hysterického dítěte, které zoufale křičí na svou "hodnou" tetičku, že mu nekoupila lízátko, které mělo slíbeno a ještě si dovolila pozvat na svačinu dítě od sousedů, od kterého tuhle dostalo nabančeno. Jak říkám, velmi úsměvné, míní Michal Crhonek.
23. 11. 2009 / Josef Vít
Pod tímto názvem byl publikován výtah z článku v New York Times publikovaný shodou okolností 17. listopadu, kdy jsme slavili pád komunismu. (Shrnutí informací bylo ve skutečnosti z Guardianu, ZDE, pozn.red.)
Možná to měly publikovat i další média. Ta však mají jiné zajímavější události - jako propad tunelu u Mostu a podobně.
Možná to nechtějí publikovat, aby nestrašili lidi -- co kdyby si někdo domyslel, že by to tak mohlo být brzy i u nás. Odstranili jsme režim, ve kterém nebyla nezaměstnanost, nebyli bezdomovci. A začali jsme budovat nový ekonomický režim po vzoru našeho velkého bratra. Jak dlouho to bude trvat, než ho doženeme a předeženeme? Zatím se u nás jen vyprávějí vtipy: třeba ten, jak povídá jeden druhému: "víš, že už u popelnic nebývají krysy?" "Že by město deratizovalo?" "Ne, důchodci jsou rychlejší."
23. 11. 2009
Nejsem profesionální filozof ani sociolog (jsem doktorandem na MFF UK), takže následující mail se Vám může zdát amatérský, ale chtěl bych Vám jenom představit, jak se o závažných věcech diskutuje v o generaci mladší společnosti. Kdyby následující konverzace byla ojedinělým případem, tak by mne nenapadlo Vám o ní psát, ale je bohužel dost častým jevem, ba obecným, píše Michal Hejduk.
Celá výměna názorů začala tím, že jsem na facebook pověsil 17. 11. citát z Egona Bondyho:
POZNÁMKA NA OKRAJ:
23. 11. 2009 / Uwe Ladwig
V Anglie bylo Johnu Greenovi zakázáno na dobu deseti let pořídit si nového psa; také ZDE. V Německu zdůraznila kancléřka Angela Merkelové, že podle její představy o lidstvu by rodiče neměli být podezíráni, že by se neuměli zodpovědně postarat o své děti. O ochraně zvířat, trápených lidmi, a o rodičích, které trápí děti, něco v téhle poznámce...
23. 11. 2009 / Wenzel Lischka
Konečně máme právní stát! Morálka zvítězila nad písemnou legislativou (byrokracií). Od toho byla přece zavedena demokracie, aby nahradila staré totalitní praktiky upřímností. Nelze směšovat psané právo s morálkou. Psané zákony jsou nemorální a ničí morálku. Jestliže konečně přestávají platit, vzniká skutečný právní a tedy mravní stát - mravní zákon vítězí nad umělými pokryteckými psanými zákony. Konečně pravda a láska k penězům vítězí nad lží a nenávistí.
21. 11. 2009
Stovky soukromých emailů a dokumentů, které si údajně vzájemně během posledních 13 let posílali čelní světoví klimatologové, byly umístěny na web.
20. 11. 2009 / Jan Čulík
Kdo z vás nesouhlasíte s názorem IDnes na svět, jste prostě blbí. Už je to oficiální. Server IDnes to ve své frustraci opakuje dokolečka. Lidi v ČR prostě nezastávají jeho názory. Asi by, řečeno s Bertoldem Brechtem, IDnes potřebovala vyměnit ten lid. Za nějaký lepší.
V zavedených demokraciích se novináři ptají, co je příčinou toho, že voliči nesouhlasí s politikou vládnoucí strany, anebo daného listu. Je to docela logické, novináři se právem bojí, aby nepřišli o čtenáře.
IDnes si takové problémy nedělá. Kdo nezastává její názory, kdo nadšeně neoslavoval dvacáté výročí pádu komunismu, je buran a blbec. IDnes si k potvrzení tohoto svého názoru pozvala "odborníka", "psychologa" Slavomila Hubálka. Ten argumentoval, že mnoho lidí v české společnosti "jsou prostě pitomí. Jsou hloupí". (Na rozdíl od něho.)
Profesionální psycholog by nikdy veřejně neurážel své spoluobčany. Takovému člověku čouhá sláma z bot. Dovedete si představit německého, francouzského či amerického psychologa, jak veřejně říká, že lidé, kteří nesdílejí jeho politické názory, jsou burani a idioti?
Kromě toho, Hubálkovy vývody nejsou podloženy v rozhovoru odkazy na vůbec žádný seriozní výzkum. Jsou to jen jeho subjektivní pocity.
Možná, že by bylo záhodno, aby čeští spotřebitelé dali listu Mladá fronta Dnes komerční lekci a naučili ho demokraticky respektovat mínění spoluobčanů a zajímat se o to, PROČ spoluobčané ve skutečnosti zastávají určité názory, tím, že by deník přestali kupovat. Možná, že by to vedlo k nápravě.
Arogance samozvaných "elit" je neuvěřitelná. Jenže když se někdo povyšuje nad normální lidi, sám tím přirozeně definuje vlastní omezenost.
Proč že lidi neoslavovali výročí pádu komunismu? Hubálek:
Ve společnosti jsou vždy lidi, kterým [svoboda] nic neříká, kteří se jinde nedomluví, jsou to ti, co mají "ty králíci". Těm svoboda skoro téměř nic neříká. Ve společnosti je třetina lidí, kteří jsou prostě pitomí. Jsou hloupí. Existuje psychologie Čecha.
Je to malověrnost, skepse, zvláštní směsice převažujícího buranství a současně výjimečného štěstí na několik výjimečných osobností. Za ty považuji Karla Havlíčka Borovského, T.G. Masaryka a Karla Čapka. Všichni tři varovali před levicí, marxismem a komunismem. (sic!)
Zbabělá část národa se mstila hrdinům a vytěsnila je, aby zamaskovala svoji vlastní zbabělost a ta jim nebyla připomínána.
Zdroj: ZDE
Tak teď už je vám to konečně jasné. Server IDnes vám to vysvětlil. Pokud jste neoslavovali výročí pádu komunismu stejně nadšeně jako pražská média, jste zbabělci, burani a pitomci.
23. 11. 2009 / Milan Šupa
Súčasná spoločnosť sa nachádza v nesmiernom úpadku. Môžeme si ho ilustrovať jedným, možno banálnym, ale výstižným príkladom, poukazujúcim na hlboký hodnotový prepad, ku ktorému došlo v pomerne krátkom časovom horizonte 10 --15 rokov.
23. 11. 2009
Měl bych doplňující poznámku k článku "Tady se buď někdo zbláznil, nebo je to ještě horší?". Pan Jakl bohužel skutečně prohlašuje přesně to, co si myslí i Václav Klaus, píše Tomáš Kvasnička. Viz např. následující Klausovy výroky z poslední doby:
21. 11. 2009 / Karel Dolejší
Karol Krpala, který celou diskusi o libereckém studentském představení probíhající na Britských listech zjednodušeně rozčlenil do dvou kategorií vysvětlení ("mohou za to studenti" a "může za to neznámá síla") má v mnohém pravdu, ale současně se také tváří, že jeho pohled na věc je originálnější a novější, než odpovídá skutečnosti. Opakování (jinde než v Krpalově textu nepoužité) fráze o "běžném kýči" v souvislosti s článkem o kýči politickém představuje dosti zásadní banalizaci toho, co je právě takovým odkazem ke zkoumání širších podmínek v pozadí zkoumaného jevu, po jakém sám volá. Autor se tedy fakticky halasně dobývá do otevřených dveří, jež odmítá vidět. Zrovna tak pro něj pohodlně ignoruje náběhy k diskusi o charakteru interpretace skutečnosti s pomocí primitivních černobílých symbolů, které se na BL v hned v několika příspěvcích rovněž objevily.
21. 11. 2009 / Karol Krpala
Chcel by som svojím príspevkom prispieť ku diskusií o oslavách revolúcie na dvore jedného českého gymnázia.
Chcel by som reagovať hlavne na spôsob, akým sa v rámci nasledujúcej diskusie na BL až nepochopiteľným spôsobom, fakt absurdných osláv Víťazného Novembra (na príklade jedného gymnázia) či už úmyselne, alebo neúmyselne, oddeľuje od celkových inštitucionálnych podmienok v ktorých prebiehajú. Výsledkom je paradoxná interpretácia: fakt absurdne zideologizovaných osláv sviatku režimu, sa interpretuje oddelene od režimu samotného -- akoby to nebodaj boli študenti nejakého českého gymnázia, ktorí zariadili, aby prakticky všetky médiá (s výnimkou okrajových), oficiálna politika i oficiálna občianska spoločnosť (ako jej súčasť) prebrali tento povinný rituál v takejto podobe a presadili si ho na úkor celej spoločnosti...
21. 10. 2009 / Jan Bohdal
Jak tedy? Nestandardně, musím předznamenat hned na úvod odpověď na otázku z titulku. A čím to je? Zejména nastavenými pravidly, podle kterých Rada České tiskové kanceláře funguje. Jinde je totiž zvykem, že mediální rady o svých rozhodnutích hlasují. Bohužel, Rada ČTK zasedá neveřejně a tak se za léta její neviditelné práce svezla k liknavému přístupu radních. Jak jinak si vykládat, že poslanci 12. listopadu doporučili Poslanecké sněmovně schválit výroční zprávu Četky, která prokazatelně nebyla schválena samotnou Radou ČTK jako kolektivním orgánem?
22. 11. 2009
Société Générale připravila strategii defenzivních investic pro nadcházející dva roky. V důsledku obrovské zadluženosti států prý stále ještě není vyloučeno, že dojde k světovému finančnímu kolapsu.
Celková zadluženost je prý ve většině bohatých ekonomik stále ještě prý příliš velká. Úsilí snížit ji bude trvat dlouhá léta.
DOKUMENT
23. 11. 2009
SKSP PSP ČR│ přepis mimořádného zasedání Stálé komise pro sdělovací prostředky 5.11.2009 k situaci v ČTKStálá komise pro sdělovací prostředky požádala Radu České tiskové kanceláře, aby neprodleně, nejpozději však do 15. října 2009, uvedla svoje usnesení ve věci rezignace generálního ředitele ČTK Milana Stibrala a následného výběrového řízení na funkci generálního ředitele včetně výsledku do souladu s právními předpisy České republiky a o patřičných závěrech informovala Stálou komisi pro sdělovací prostředky písemně s řádným zdůvodněním svých kroků.
Situace, kterou Britské listy pozorně sledují, gradovala a směřuje k odvolání Rady ČTK, která odmítla jmenovat nově zvoleného ředitele a místo toho znovu jmenovala toho ředitele, který předtím rezignoval a pak svou rezignaci vzal zpět. Britské listy přinášejí přepis posledního mimořádného jednání Stálé komise pro sdělovací prostředky Parlamentu ČR.
20. 11. 2009 / Karel Dolejší
Ačkoliv si stále uchovávám jisté pochybnosti o dobrovolnosti úsilí, jehož výsledek představuje liberecký "spartakiádní" obraz dvacítky vytvořený na počet "Velké sametové" z těl studentů, ponechám zde úplně stranou původní výkladový rámec Ladislava Žáka, neb v jeho obhajobě již podle mne nelze pokračovat. Ale ani interpretace operující normalizačními stereotypy, kterou předložil Boris Cvek, podle mne není adekvátní situaci. Cvekovu kritiku čtu jako výraz rozhořčení člověka, jenž - podobně jako já - má za sebou vlastní prožitek listopadových dní před dvaceti lety. Banální a kýčovité připomenutí tohoto výročí může někoho, kdo tomuto datu dosud ještě přikládá nějaký hlubší smysl a ulpívá na něm, snadno urazit. Ve skutečnosti však není absolutně nutné spojovat představení v Liberci zrovna se spartakiádními šaškárnami, a neříci místo toho třeba, že jde o aluzi na prvorepublikové všesokolské slety, či na podobně nevkusná představení často doprovázející zahájení novodobých sportovních her. Mezi spartakiádní cvičenkou a americkou roztleskávačkou přece také není až tak velký rozdíl. Co je tu společné a co může v obou případech vadit je kýčovitost a nevkus. A na ty věru husákovská normalizace neměla žádný patent.
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
8. 10. 2009
Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.
V září 2009 přispělo celkem 188 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 108.45 Kč, příjem z reklamy byl 15 900.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 9. 2009 částku 12 330.29 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a