Stát Kalifornie žaluje automobilky, že přispívají ke globálnímu oteplování

21. 9. 2006

Nejlidnatější americký stát, Kalifornie, oznámil, že podává žalobu na šest největších automobilek v USA za to, že údajně přispívají ke globálnímu oteplování.

Touto bezprecedentní žalobou obvinil stát automobilky Ford, General Motors, Toyota, Honda, Chrysler a Nissan, že vytvářejí "veřejný problém", který stojí miliony dolarů. Ekologičtí aktivisté žalobu přivítali jako významnou událost v boji proti globálnímu oteplování.

Británie:

Africký žadatel o azyl spáchal sebevraždu, aby jeho syn nemusel zpět do Angoly

21. 9. 2006

Důsledky věznění osob, které sice nespáchaly žádný trestný čin, ale žádají v Británii politický azyl, byly podle listu Independent jasně prokázány, když se konalo soudní vyšetřování smrti muže z Angoly, který spáchal sebevraždu, aby jeho syn mohl v Británii zůstat. Manuel Bravo se oběsil na schodech ve vazebním středisku. Jeho poslední slova adresovaná třináctiletému synovi Antoniovi, který s ním bydlel v místnosti, kam byli nastěhováni o 12 hodin předtím, zněla: "Buď odvážný. Pracuj tvrdě. Měj ve škole dobré výsledky."

První britský voják stanul před soudem za týrání Iráčanů

21. 9. 2006

Před britským vojenským soudem byl obviněn první britský voják, souzený za týrání Iráčanů, že rád bil irácké vězně tak dlouho, až vytvářeli "sbor" bolesti.

Desátník Donald Payne systematicky bil každého vězně například pěstí do břicha, kopal je a tloukl je na různých místech těla, dokud nezačali křičet či úpět a jejich různé zvuky "vytvářely pro něho hudbu," řekl prokurátor Julian Bevan u soudu v Bulford Camp v městě Salisbury.

Payne, 35, přiznal, že s iráckými vězni zacházel nehumánním způsobem. Tak se stal prvním britským vojákem, který kdy byl odsouzen za válečný zločin. Čelí nyní dalšímu obvinění ze zabití šestadvacetiletého muže Bahy Mousy a z toho, že se pokusil zamezit průběhu soudní spravedlnosti. Tato obvinění odmítá.

Oběť mučení byla deportována na základě chybných výzvědných informací

21. 9. 2006

Kanadské bezpečnostní jednotky mylně informovaly Spojené státy, že Maher Arar, kterého Američané deportovali do Sýrie a nechali ho tam věznit a mučit, je islámský extremista s vazbami na al Kajdu. Vyplynulo to ze současného kanadského vyšetřování.

Arar, počítačový technik, cestoval na kanadský pas, když byl v září 2002 zatčen v New Yorku cestou z dovolené v Tunisku do Kanady.

Kanadský soudce O'Connor, který stál v čele vyšetřování, kritizoval Spojené státy a uvedl, že by Kanada nikdy neměla poskytovat žádné informace cizí mocnosti, pokud hrozí riziko, že by to mohlo vést k mučení.

Podrobnosti v angličtině ZDE

21. 9. 2006 / Michael Marčák

STÁTNÍ ROZPOČET

Když se pravda dávkuje po malých dávkách, někdy se lépe stravuje

21. 9. 2006 / Jaroslav Ungerman

Vidím problém rozpočtu jako problém politické odvahy - politické osobnosti, která dovede obrátit debatu o rozpočtu k jeho skutečným problémům a ke skutečným problémům této ekonomiky, k hledání konsensuálních řešení a nikoli jen k laciným a populárním gestům.

Začíná podzim a s ním i tradiční rituál schvalování státního rozpočtu. Všude je plno úvah o tom, jak moc se "žije nad poměry", úvah o růstu dluhu a zadlužování budoucnosti atd. Poměrně dost je i článků na téma, jak rozpočet jednorázově vyrovnat.

Plodný statuofil

21. 9. 2006 / Viki Shock

Klášter je bolestné místo k seznámení
zvláště nemáte-li s sebou chleba s máslem
a salám
Peggy dnes snědla třináct hambugrů
a nebylo jí vůbec špatně
Ze skřítka se stal zabiják
Je to lépe placená práce
Nakonec... má to i něco do sebe
Válet se v plném nočníku je sice pohodlné
leč nesprávné!
Statuofil přijímá gratulace
Myslbekův Svatý Václav mu porodil syna

ze sbírky Dvakrát opakované ňadro, Praha, Clinamen 1999 vybral Štefan Švec

Viki Shock (* 8. dubna 1975 v Praze). Básník a prozaik. Absolvoval Střední technicko-strojní školu, poté pracoval jako mechanik, sanitář, knihovník, vrátný. V letech 1998-2004 byl zaměstnaný jako asistent produkce v České televizi, v současné době korektor. Kromě poezie se věnuje i výtvarné tvorbě, zejména fotografii a koláži. Žije v Praze.

TAK TROCHU JINÝ CESTOPIS

Poučení z Panamy aneb jak jsem se naučil mít rád vojenskou základnu USA

21. 9. 2006 / Michal Škop

Co nám ukazuje historie nejslavnější stavby v Panamě? Je až překvapivě aktuální v současné situaci ČR a Polska. Panamský kanál spojující Atlantik a Pacifik je lidský projekt složitostí jistě srovnatelný s Čínskou zdí nebo lety do vesmíru. Taky za něj mnoho lidí zaplatilo životem. Ke konci 19. století ho začali stavět Francouzi na základě svých zkušeností se Suezem, ale tehdy ještě Příroda vybavená zbraněmi hromadného ničení (komáry přenášejícími malárii a žlutou zimnici) zvítězila.

V roce 1903 se Panama osamostatnila od Kolumbie a ve stejném měsíci rozestavěný kanál a území 10 mil kolem pronajala na sto let USA. Jistě nepřekvapí, že USA před tím pomáhala Panamě se osamostatnit. Nicméně Kanál byl na začátku 1. světové války otevřen a to i díky francouzským zkušenostem "jak ne" (nestavět kanál jako již výše zmíněný Suez, tj. na úrovni moří, ale vytvořit jezero a na něj lodi zvedat a na druhé straně zase nechat klesnout). V té době mohli místní do Zóny chodit, jak je vidět ze starých fotografií. Přituhovat začalo až po 2. světové válce, kdy už Panama přestávala být čistě "banánovou republikou".

Panamský kanál, kde velké námořní lodě proplouvají tropickým pralesem - foto Jana Kubíková a autor

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Všechno je stejné, všechno je jinak

21. 9. 2006 / Uwe Ladwig

Navštívil jsem Prahu. Na týden. Asi po dvaceti letech. Koncem šedesátých let jsem tam žil jako zamilovaný mladý muž. V sedmdesátých jsem bydlel na nějaký čas v Praze jako korektor, překladatel a herec. Byl to krásný a současně hrozný čas. Byl jsem zamilován také do tohoto města, kde na mě mluvila jeho minulost a přítomnost. Žili jsme kulturním životem a spojovala nás nechuť vůči politice a armádě, hlavně vůči těm, co příliš poslouchali Velkého bratra, nebo co rovnou přišli ze země Rudé armády.

Proč taky se zdá, že jde o "střet civilizací"?

21. 9. 2006 / Miloš Dokulil

Tzv. "západní" civilizace se během posledního půlstoletí dost dramaticky odlišila od života, jaký je běžný v muslimské pospolitosti. Z jejich hlediska my jako "nevěřící" do hodnotového světa muslimů nepatříme; tedy ani jako křesťané ne. Muslim jedná v propojené jednotě deklarované důstojnosti rodiny, národa a víry. My "západníci" snadno každou z těchto hodnot posuzujeme zvlášť. Prakticky všechny z nich přitom vnímáme jako "soukromé", ne-li zaměnitelné za jiné...

Čípak je ten rozpočet a proč je takový "nasoleně nemastný"?

20. 9. 2006 / Miloš Dokulil

Ani v pondělí, ani v úterý se nikdo v BL nezabýval problematikou rozpočtu. Takže jsem nakonec odložil jinou práci a pokusím se podělit o pár námětů k věci. --- Vypadá to málem, jako kdyby o mnoho nešlo. Jen o pár čísel, které se budou muset přemazat směrem dolů. Může být šikovně podsunutou otázkou, kdopak za to může. Vždyť je v zájmu všech občanů státu, aby rozpočet uváženě jak hospodařil se zdroji, tak saturoval potřeby. A aby nadměrně nezatěžoval deficitem zítřejší daňové poplatníky. K čemuž je posléze --- bez emocí --- uvedeno pár zajímavých čísel; možná zčásti k nepochopení...

Jak bude využita ostravská Karolina?

21. 9. 2006 / Vít Hinčica

V úterý 19. 9. proběhla ve večerních hodinách v ostravském antikvariátu Fiducia první (v pořadí již ale několikátá) ze dvou plánovaných zářijových diskuzí o budoucnosti území Karolina, které svou polohou a rozlohou představuje jedinečnou příležitost, jak Ostravě vtisknout novou tvář, na kterou by se jednoho dne upíraly zraky tisíců obdivovatelů z celého světa a za kterou by se nemusely naše následující generace stydět. (Pro pochopení souvislostí mohou posloužit stránky fajnaostrava.com ).

Běžný ostravský občan zůstává stranou této významné a rozsáhlé akce. Sdružení Za starou Ostravu supluje roli města, které o svých záměrech veřejnost téměř vůbec neinformuje a poskytuje jen to, co podle zákona musí, tedy to nejnutnější. Nejen celostátní, ale dokonce i regionální tisk se příliš k celé věci nevyjadřuje; v nejlepším případě novináři v nevelkých článcích zopakují dosud známé skutečnosti. Možná to bude také tím, že si developeři v těchto denících zaplatili nejednu reklamu. Mlčí i zpravodaje radnice, které taktéž pouze představily jednotlivé projekty a informovaly o výsledku rozhodnutí.

Britská Královská vědecká společnost požaduje, aby Exxon přestal financovat popírače globálního oteplování

20. 9. 2006

Čelní britští vědci veřejně vystoupili proti ropné společnosti ExxonMobil a požadují, aby přestala financovat organizace, které se pokoušejí ochromit vědecký konsensus o příčinách globálního oteplování.

Bezprecedentně poslala britská Royal Society, nejvýznamnější britská vědecká akademie, této obří ropné společnosti dopis, v němž požaduje, aby firma Exxon přestala finančně podporovat desítky skupin, které "zkreslují klimatologickou vědu otevřeným popíráním důkazů".

Vědci také ostře kritizují veřejná prohlášení firmy Exxon Mobil týkající se globálního oteplování, která Royal Society označuje za "nepřesná a zavádějící".

Václav Klaus obětí amerických PR společností

Zpochybňování vědeckého konsensu o hrozbě globálního oteplování systematicky financují firmy Phillip Moris a Exxon

20. 9. 2006

Motto:

"Globální oteplování způsobené lidmi je nesmyslná fikce," řekl Klaus a dodal: "Dá se naopak předpokládat, že když se oteplí oceán, nad Antarktidou bude více sněžit a masa ledovců naroste." (Právo 19. 9. 2006)

Léta tvrdí síť falešných občanských organizací a vědeckých institucí, že jsou vědecké důkazy o globálním oteplování nepřesvědčivé. Je dobře známo, že je financovala naftařská firma Exxon, méně známá je podivná role tabákových velkofirem, píše v deníku Guardian George Monbiot. George Monbiot vydal o šokující, bizarní kampani tabákových firem, jejímž účelem je zpochybňovat globální oteplování, novou knihu.

Firma Exxon vydělává na prodeji ropy a na opatřeních proti podnebným změnám by prodělala. V zájmu svých zisků musí Exxon vyvolávat pochybnosti o tom, zda je globální oteplování reálným jevem. Má velký problém: vědecký konsensus ohledně existence globálního oteplování je tak silný jako vědecký konsensus, že kouření způsobuje rakovinu plic či že HIV způsobuje AIDS. Takže jaká je jeho strategie?

Václav Klaus má pravdu

"Vědecký konsenzus" o hrozbě globálního oteplování je fikce

20. 9. 2006 / Ivan Brezina

Velmi mne pobavil text "Václav Klaus obětí amerických PR společností. Zpochybňování vědeckého konsensu o hrozbě globálního oteplování systematicky financují firmy Phillip Moris a Exxon" (ZDE). Obsahuje totiž takřka kompletní přehled paranoidních teorií, s jejichž pomocí se ekologisté snaží vyvolat dojem, že každý, kdo nevěří jejich pseudonáboženskému dogmatu o antropogenní podstatě globálního oteplování, je žoldák ropných společností a dalších kazisvětů. Škoda jen, že redakce Britských listů zatajila, kdo je autorem textu. *)

Výrok, který je citován v úvodu, pronesl Václav Klaus na konferenci Centra pro ekonomiku a politiku, která se v pondělí konala v Brně při příležitosti vydání českého překladu knihy amerického ekonoma Juliana Simona "Největší bohatství" (v originále The Ultimate Resource). Podrobnosti: ZDE.

Václav Klaus tuto konferenci moderoval, já byl jedním ze tří přednášejících. Klausův výrok padl v diskusi s Martinem Bursíkem, kterou rozpoutal můj referát. Poněkud neskromně se proto domnívám, že článek Britských listů de facto zprostředkovaně reaguje na můj diskusní příspěvek. Aby nebyli čtenáři vystaveni jednostranné zelené propagandě, přikládám text, který jsem v pondělí v Brně přednesl:

Mýty a axiomatizace společenské a politické reality

20. 9. 2006 / Petr Sak

Reflexe reality, včetně politické, se vždy opožďuje za skutečností. Politická realita se proměňuje nejen vývojem vlastního politického systému, ale také vývojem ostatních společenských subsystémů. Čím vyšší dynamika jejich vývoje, tím vyšší pravděpodobnost diskrepance mezi realitou a její reflexí, opožďováním reflexe. To je situace současné společnosti, která se výrazně proměnila, ale my máme obraz společnosti, která vlastně již neexistuje.

Největší bohatství

20. 9. 2006 / Ladislav Žák

Nemám obvykle čas pozorovat odpoledne televizi, ale shodou okolností se mi dostalo toho luxusu a tak jsem mohl v pondělí odpoledne sledovat na ČT 24 přímý přenos ze semináře Ekologické pravdy a mýty, který byl inspirován vydáním českého překladu knihy Juliana L. Simona The Ultimate Resource v českém překladu Největší bohatství . Nebudu komentovat ani vystoupení jednotlivých řečníků ani vystoupení moderátora, kterým byl prezident Václav Klaus. Každý má své vidění světa, možná dokonce, že každý má svůj svět, a tak má také každý nepochybné právo svůj svět popisovat a domnívat se, že je podobný ostatním a že by jim snad mohl být i vzorem.

Julian Lincoln Simon The Ultimate Resource, 1981,1983... ISBN 0855205636, The Ultimate Resource II, 1996, 1998..., ISBN 0691003815 český překlad Největší bohatství, Centrum pro studium demokracie a kultury 2006, ISBN 8073250829

MODRÁ ŠANCE

"Soukromý" Rusnok opět ve veřejných financích aneb žluťácká koalice

20. 9. 2006 / Vladislav Černík

Vstoupí-li špičkový (byť bývalý) politik z jedné strany do týmu klíčového ministra protistrany, je to zajisté událost zaznamenáníhodná. Čili ve zkratce, ministr financí Topolánkovy jednobarevné vlády Vlastimil Tlustý navštívil (soukromě) expředsedu ČSSD, který mu doporučil do jeho týmu expertů ex-ministra financí za ČSSD Jiřího Rusnoka. Krátce předtím téměř dramaticky ministr práce za ODS Nečas oznámil nejen voličům ODS, ale všem občanům, že důchodový účet je v v mínusu a navíc se sešel s předsedou ČMKOS Štěchem a posléze i s se šéfem ASO Dufkem. Tyto události vytvářejí logický řetěz, který si vyžaduje zamyšlení.

Linka Washington -- Bagdád -- Kábul

20. 9. 2006 / Daniel Veselý

Tolik diskutabilní a proklamovaná válka proti terorismu, jež se narodila v krutých bolestech z dýmajících trosek 11. září 2001, má za sebou první pětiletku. Opomeňme oficiální údaje a data, jež nám jsou neomaleně podsouvány, a pohleďme syrové realitě do tváře.

Polský poker o základnu

20. 9. 2006 / Štěpán Steiger

Americká vláda hodlá -- na svou obranu -- vybudovat ve střední Evropě protiraketovou základnu (včetně základny radarové). Zvolila si k tomu účelu dvě země, údajně pro jejich geopolitickou polohu: Českou republiku a Polsko. Zatímco v ČR výrazná většina obyvatel tento záměr odmítá a prostřednictvím občanského sdružení "Iniciativa Ne základnám" se proti této myšlence bouří, Polsko zaujímá sice ne výhradně záporné stanovisko, ale lidový odpor tam (zatím) nemá organizovanou podobu. Česká média -- jež na rozdíl od veřejného mínění americký plán na zřízení základny podporují -- o postoji polské vlády neinformují. Přitom polská vláda, v zásadě americkému záměru nakloněná, hraje s Bushovou administrativou diplomatický poker, jemuž se jednání české vlády zdaleka nevyrovná.

Švédsko po volbách

20. 9. 2006 / Vojtěch Tělupil

Ve volbách do švédského Říšského sněmu , které se uskutečnily v neděli 17. září 2006, překvapivě zvítězila středopravá koalice vedená Frederikem Reinfeldtem se ziskem 48 % hlasů. Vůbec poprvé v moderních dějinách tak bude ve Švédsku vládnout pravice, aniž by se přitom jednalo o reakci na probíhající hospodářskou krizi, jako tomu bylo v roce 1976 a 1991. Až na tyto výjimky zemi vládla sociální demokracie nepřetržitě 65 let .

Co říci o českém školství

19. 9. 2006 / Eduard Zeman

Už to zase začíná. Další školní rok je tu -- a s ním spousty starostí, vydání... a také úvah, plánů a rozhodování:

• "Je dobré dávat dítě do mateřské školy? Bude tam pro něj místo?"
• "Má vůbec nějaký význam vyučit se řemeslu?"
• "Mají ti nadanější chodit do jiné školy než ostatní?"
• "Je (víceleté) gymnázium tou nejlepší školou pro mé dítě? A je dost gymnázií?"
• "Mají ty předměty, co se učí na školách, smysl -- bude to těm dětem k něčemu, nebo je to jen spousta nesmyslů?"

Úskalí lékové politiky

20. 9. 2006 / Jan Mertl

Léková politika jako součást zdravotní politiky je nesporně významným faktorem ovlivňujícím efektivitu zdravotnického systému. Bohužel, v rámci transformace zdravotnictví se o její adekvátní nastavení v podstatě pouze stále pokoušíme. Hlavní příčinou je hledání nového modelu lékové politiky v situaci, kdy již stát není majoritním (a de facto ani minoritním) producentem léků, tak jak tomu bylo před listopadem 1989. Realita je nyní taková, že po opuštění role státu v produkci léků jsou novým aktérem lékové politiky farmaceutické firmy (výrobci léků), jejichž zájem lze shrnout do jedné věty - prodat na daném území co nejvíce léků za co nejvyšší cenu. To není nic nemravného, to jsou zákony trhu a nebude-li tak postupovat jedna firma, udělá to jiná.

U snědeného krámu

20. 9. 2006 / Michael Kroh

Bylo to tristní nedělní podívaná na současného a minulého (a možná, že i budoucího) ministra financí. Ten první se předváděl jako totální začátečník, který na každém kroku ve své nové funkci "objevuje Ameriku". Ten druhý zase statečně mlžil a snažil se problémy co nejvíce bagatelizovat. Oba společně pak svorně demonstrovali statisícům televizních diváků, že žádné řešení problému veřejných financí nemají.

Soudcovský stát přede dveřmi aneb přeslechnuté varování prezidenta?

20. 9. 2006 / Stanislav Křeček

Reálné nebezpečí tzv. soudcovského státu, přesněji stavu, kdy moc soudní nahrazuje moc zákonodárnou, je obecným problémem moderní demokracie. Řízení státu se stává stále složitější a demokraticky sice zvolené, ale cíly politických stran determinované zákonodárné sbory nejsou vždy schopny reagovat obecně akceptovaným způsobem, zejména za situace, kdy i ve společnosti existují zásadně odlišné představy (v České republice v roce 2006) o směru společenského směřování. Za této situace vzrůstá sice mylná, za to pevně sdílená představa o autoritě nezávislých, např. soudních orgánů, schopných vyslovit, na rozdíl od politiků, vždy ten jedině správný názor.

Nezávislost soudců nebo soudcovský korporativismus? TÉMA BL

Výzkumníci Factum Invenio se nic nenaučili

20. 9. 2006 / Josef Baxa

Opět se nám blíží volby, tentokrát komunální a senátní. Agentury pro výzkum veřejného mínění budou média znovu zaplavovat výsledky svých výzkumů, aby nás informovaly o náladách voličů v celé zemi. Nebo, aby nás snad ovlivnily při rozhodování koho volit?! Co to říkám? Podezírat privátní agentury z něčeho tak podlého, to je hloupost a stará stokrát přehraná píseň.

Agentury ale přišly s inovací. Již neuvádějí jen odhad, jak by dopadly volby a kolik procent hlasů by získaly jednotlivé strany, už uvádějí i výsledky, přepočtené na mandáty v Poslanecké sněmovně. Přinášejí tak větší srozumitelnost pro lidi, kteří neumějí počítat. Bohužel o této novince musím říct, že je z metodologického hlediska naprosto špatná a velmi zavádějící. Kdybych chtěl být ještě přísnější, řeknu přímo, že je lživá. Ptáte se proč?

Hospodaření OSBL za srpen 2006

4. 9. 2006

V srpnu přispělo celkem 124 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 20 761.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 8. 2006 částku 370 357.38 Kč. Využíváme ji v současnosti k modernizaci funkcí našeho serveru. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,459.34 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.