31. 5. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 5. 2002
Demokracie, kterou neomezují práva individuálních občanů, je jen vládou většiny. Zakladatelé Spojených států věděli, že historicky vede demokracie - jedině může vést - k tyranii. O individuálních právech občanů nikomu nepřísluší hlasovat. Úkolem vlády je zajistit tato individuální práva, nikoliv mávat kolektivní pěstí davu. Zakladatelé vyhlásili, že jsou Spojené státy ústavní republikou, v níž je demokratické hlasování jen metodou, jak volit úředníky a schvalovat zákony, které však nesmějí omezovat individuální lidská práva.

Avšak v současnosti je zákon považován za spravedlivý nikoliv proto, že ochraňuje svobodu, ale proto, že byl demokraticky schválen! Jestliže se vám nelíbí zákon nebo nějaký politik, tvrdí se nám, tak to máte smůlu, mohli jste proti nim hlasovat. A tak všechno, co pochází od vlády, je dobré, protože je to posvěceno hlasováním, které prý má vždycky pravdu. Není tedy vůbec překvapivé, že politikové i tyrani statu quo nadšeně podporují demokracii samotnou, jako by to byl nějaký ideál. Kdyby měli jmenovat princip svobody jako základ, tím by sami museli odsoudit vlastní postoje i vlastní politiku, nemluvě o despotismu jiných zemí.

Sláva Ameriky nespočívá v tom, že je to demokracie, ale v tom, že to je - byla - země založená na principu svobody.

Sloupek

Tony Blair včera restrukturalizoval svou vládu a poprvé v historii se stal členem britského vládního týmu černoch - právník Paul Boateng byl jmenován do funkce náměstka ministra financí. Ve Spojených státech je černoch Colin Powell ministrem zahraničních věcí.

Použijeme-li přístup ke skutečnosti, jaký používají mnozí občané na Slovensku a v Čechách, z jejich hlediska je to vlastně skandál. Lidé, kteří nemají bílou pleť, do většinového národa podle nich nepatří. Nejsou to Češi ani Slováci, tedy ani Britové či Američani. Mají svůj vlastní, "černošský", případně "romský" národ.

Tento blud jde tak daleko, že když charakterizuje britský deník Independent právem romskou žadatelku o azyl v Británii jako "Slovenku" (samozřejmě, že romští žadatelé o azyl jsou v Británii oficiálně považováni za Čechy nebo Slováky, jaké jiné mají občanství??) někteří čtenáři to vůbec nepochopí. Vždyť Romové nejsou součástí většinového národa, stejně, jako jeho součástí za nacistické okupace nebyli židé.

Možná, že byste, přátelé, měli protestovat u britské a americké vlády proti tomu, že jsou jejími členy Paul Boateng a Colin Powell - osoby s tmavou pletí. Vždyť jsou to cizinci!

Zkuste schválně, jak daleko se s tímto přístupem dostanete.

Čtenářské reakce mě vedou k velkým sympatiím s Romy. Nikdy jsem nevěděl, do jaké míry je asociální chování části romské populace způsobeno jejich kulturou a do jaké míry většinovou českou či slovenskou společností. Zdá se velmi pravděpodobné, že je jejich asociální chování do značné míry reakcí na fašismus většinové společnosti. Co byste dělali a jak byste se chovali vy, přátelé, kdybyste žili ve společnosti, v níž byste byli okamžitě identifikovatelní svou pletí jako tzv. "póvl", příslušníci podřadného národa. Asi byste taky vůči většinové společnosti zastávali "asociální" postoje.

Není lehké pro lidi s tmavší pletí žít v Čechách nebo na Slovensku. Zkuste si představit, co byste si počali vy, kdybyste se narodili jako Rom.

31. 5. 2002

Česká pobočka Amnesty International nazvala své stránky, zabývající se mučením, "mučeníčko". Je to pozoruhodně cynický, hloupý a netaktní přístup. Viz http://www.amnesty.cz/01cosedeje/mucenicko.html. Stránky s tímto názvem byly na serveru české pobočky Amnesty International do dneška už od prosince 2000.

Hned po vydání této noticky webmaster českých stránek AI soubor přejmenoval, což kvitujeme, ovšem s podivem je, že nikoho za půldruhého roku nenapadlo, že něco takového je docela děsivé... A v záhlaví stránky cynický název "Mučeníčko" zůstal...

31. 5. 2002
"Co se týká přijímání elektronických podání občanů, nelze tvrdit, že náš úřad tato podání odmítá přijímat (viz Vaše citace), protože, když takové podání je doručeno na podatelnu, těžko lze technicky její doručení odmítnout. Problém je v tom, že zákon o správě daní a poplatků (337/1992 Sb.) stanoví, že podání učiněné telegraficky či za použití jiných přenosových technik musí být do tří dnů po odeslání opakováno písemně nebo ústně do protokolu. Má-li takové podání všechny ostatní předepsané náležitosti, může být nedostatek vlastnoručního podpisu odstraněn v téže lhůtě projevem souhlasu písemně nebo ústně do protokolu." - Libor Pilař, ředitel Finančního úřadu v Liberci, vysvětluje, proč nelze s jeho úřadem komunikovat prostřednictvím elektronického podpisu:
31. 5. 2002

Městský soud v Praze ve čtvrtek zrušil neuvěřitelný rozsudek soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Ivany Podlipné nad Radkem M. Připomeňme, že ačkoli jedním z účastníků pořízený videozáznam při protestní akci v pasáži Světozor jasně prokázal, že Radek M. byl strážníkem městské policie napaden a zbit, soudkyně Podlipná tento důkaz nevzala v úvahu, uvěřila výpovědím policistů a aktivistovi uložila za "útok na veřejného činitele" roční podmínku. (Psali jsme o tom v Britských listech zde a zde.) Ve zdůvodnění, proč rozsudek ruší, Městský soud nyní v podstatě jen citoval odvolání Radka M., že videonahrávka obžalobu přesvědčivě vyvrací. Rozum se vrátil do justice.

31. 5. 2002
Muži a ženy se navzájem odlišují nejen fyzicky, ale i způsobem, jak řeší intelektuální problémy, argumentuje Doreen Kimurová v časopise Scientific American. Ukazuje se (před několika týdny to dokumentoval i film televize BBC) že pohlavní hormony mají vliv na organizaci mozku tak brzo při vývoji lidské bytosti, že od samého začátku má prostředí vliv na jinak strukturovaný mozek chlapců a jinak strukturovaný mozek dívek. Proto je, argumentuje autorka, obtížné, ne-li pochybné snažit se hodnotit vliv zkušeností a individuálního talentu na úsudek a jednání jednotlivých osob. Nejvýznamnějším faktorem v diferenciaci mužů a žen a dokonce i při diferenciaci jednotlivých osob v rámci jednoho pohlaví je to, do jaké míry byl člověk na začátku svého života vystaven vlivu pohlavních hormonů. U většiny savců má vyvíjející se organismus potenciál stát se samcem i samičkou. Defaultním, základním pohlavím, je však pohlaví ženské - mužské pohlaví je teprve z něho odvozeno. Když je v organismu přítomen chromozom Y, vzniknou varlata. Pokud chromozom Y není přítomen, vzniknou vaječníky.
31. 5. 2002

Britské ministerstvo vnitra ve čtvrtek oznámilo nová opatření, v jejichž rámci zamýšlí okamžitě deportovat mimo britské území žadatele o azyl. Celkový počet žadatelů o azyl v Británii ve srovnání s předchozím rokem poklesl o 10 procent, avšak v prvních třech měsících roku 2002 stoupl ve srovnání s třemi prvními měsíci roku 2001 o 8 procent. To je především důsledkem rostoucího počtu uprchlíků z Iráku a ze Zimbabwe, kteří hledají v Británii útočiště. Ministr vnitra David Blunkett nyní oznámil, že britská vláda bude deportovat ze země všechny žadatele o azyl okamžitě poté, co bude jejich žádost odmítnuta - často během jednoho či dvou dnů. Dosud měli žadatelé o azyl v Británii právo zůstat v zemi až do doby, kdy proběhne v jejich případě odvolání. Podle Blunketta budou muset vyhoštění žadatelé o azyl nyní žádat o odvolání ze zahraničí. Pokud by byla deportace neúspěšného žadatele o azyl do jeho rodné země příliš nebezpečná, bude žadatel deportován do jiné země.

Ředitel Immigration Advisory Service Keith Best charakterizoval Blunkettovy návrhy jako "absolutní nesmysl". Konstatoval v rozhlase BBC: "Představa, že můžete deportovat žadatele o azyl do jiné země a přitom jim zajistit právo na odvolání je absolutní nesmysl. Právo a právníci jsou jedinou ochranou, která stojí mezi touto velmi zranitelnou skupinou osob a jejich právy a svobodami, a přebujelou mocí státu. Pokud respektujeme občanské svobody, a já se domnívám, že je respektuje drtivá většina britské veřejnosti, měli bychom se proti těmto opatřením postavit. Jsem těmito návrhy šokován, nikoliv však překvapen, neboť vláda se systematicky snaží zlikvidovat nezávislou právní kontrolu nad svým jednáním, což je strašlivé," konstatoval Best. Francouzský ministr vnitra Nicolas Sarkozy Blunkettovy návrhy pochválil.

30. 5. 2002
Včera dal slovenský parlament jednu z nechutných bodiek za svojim pôsobením v tomto volebnom období, keď neschválil ústavný zákon o konflikte záujmov verejných činiteľov. Na tom, že novelizácia viac menej formálnej a bezzubej, pred voľbami mohutne kritizovanej "mečiarovskej" normy nie je potrebná, sa vo vzácnom súzvuku zhodli predstavitelia takmer celého politického spektra. Morálny dosah tohoto kroku na občana je samozrejme veľmi zlý.
29. 5. 2002
"Úřady v České republice neprovedly podrobné a nezávislé vyšetřování případů svévolného zadržování osob a policejního násilí. Romům, kteří se stávali terčem rasistického násilí, policie často neposkytovala dostatečnou ochranu." To je závěr v Londýně právě vydané výroční zprávy mezinárodní organizace na obranu lidských práv Amnesty International o České republice (v angličtině je plný text zde.) Níže přinášíme kompletní český překlad:
30. 5. 2002
"Přicházely zprávy, že policisté mučí Romy a špatně s nimi zacházejí. Jeden Rom zemřel ve vazbě za podezřelých okolností. Úřady neposkytly institucím monitorujícím lidská práva, informace o vyšetřování těchto incidentů. Informace, pocházející od jedné nevládní organizace, vyvolávají otázky o úrovni vyšetřování usmrcení Lubomíra Sarisského, k němuž došlo v roce 1999. Jeden právník, stavějící se na obranu romských obětí, byl nedostatečně ochráněn policií před rasistickým násilím." - Toto je záhlaví nejnovější výroční zprávy mezinárodní organizace na obranu lidských práv Amnesty International o Slovensku, která právě vyšla v Londýně (týká se roku 2001). Plný text v angličtině je zde. Níže uvádíme kompletní český překlad:

29. 5. 2002
Když přicestovala Slovenka Nikola Garzová před dvěma lety do Británie, kam se její rodina uchýlila v útěku před rasistickým násilím ve své rodné zemi, bylo jí 11 let a neuměla ani slovo anglicky. Během půlroku byla Nikola pak v anglické škole přesunuta ze třídy nejhorších žáků do třídy nejlepších žáků. Tato nyní třináctiletá slovenská dívka je současnosti v Británii na zvláštním seznamu nejnadanějších a nejtalentovanějších žáků. Zaznamenala také stoprocentní školní docházku, napsal deník Independent. Nicméně britský ministr vnitra David Blunkett rozhodl, upozorňuje britský list, že děti jako Nikola nesmějí chodit do normálních škol a budou se podrobovat vyučování ve zvláštních "ubytovacích střediscích" britského ministerstva vnitra pro uprchlíky. Nikola napsala Blunkettovi osobní dopis, jímž se pokusila změnit jeho názor. Sedm měsíců chodila do normální, mainstreamové školy, nyní se podrobuje školní docházce v "ubytovacím středisku" pro žadatele o azyl v městě Harmondsworth u Londýna. "Není to dobrý nápad. Je lepší chodit do školy s místními dětmi, protože mluví velmi dobře anglicky a člověk se poučí o jejich kultuře," napsala Blunkettovi Nikola. Jenže Blunketta sotva přesvědčí, míní list Independent. Očekává se, že britští imigrační úředníci v brzké době donutí Nikolinu rodinu vrátit se zpět na Slovensko. Rodina Garzových odtamtud uprchla poté, co se stala terčem verbálních i fyzických útoků. Nikolina sestra, malá Vanesa, se narodila o dva měsíce předčasně, poté, co maminku Agatu zbili rasističtí násilníci. Navzdory apelům od rodinného právníka, od místního poslance a místních občanů odmítlo britské ministerstvo vnitra poskytnout rodině Garzových politický azyl.
29. 5. 2002

Pieta k obětem komunismu se stala fraškou

Na pražském Újezdě se cosi stalo. V místech, kde dříve byla instalována velká rudá hvězda, vyrostla z trávníku betonová promenáda. To je totiž to, co je z větší vzdálenosti nejvíc vidět. Socha samozřejmě nemusí být dominantní vůči svému okolí tak, jako byl třeba Stalinův pomník, pak je ale otázkou, proč autoři "vybetonovali půlku Petřína". Snaha architektů Zdeňka Hölzla a Jana Kerela. zaujmout pomníkem i v pohledu zdálky je z jejich koncepce patrná. Jenomže teprve dalekohledem zjistíme, že po betonové ploše znázorňující schody se v horních partiích producírují jakési postavy. Ne, žádný začínající sochař si tam své dílko nezapomněl a není to ani taškařice studentů umělecké školy. Bohužel (vyjádření piety by si zasloužilo kvalitnější dílo), jde o "seriozní" Pomník obětem komunismu, který měl být důstojnou připomínkou těm, kteří trpěli.
30. 5. 2002
Evropské státy si začínají uvědomovat, že politika trestání narkomanů je nemorální a hloupá, argumentoval včera v deníku Financial Times Martin Wolf: Malé mezery se začínají objevovat i v Británii, ve "zdi pitomosti, která obklopuje politiku vlád vůči narkotikům".
29. 5. 2002
Bylo pondělí 22. dubna a celý svět oslavoval ekologický svátek - Den Země. Koupil jsem si časopis Týden a v něm mě zaujala reportáž Patrika Kaizra nazvaná "Dobře zaplacené dobro". Článek obvinil ekologické sdružení z toho, že prý za peníze nadnárodní firmy provozující skládky vedlo kampaň proti malešické spalovně. Při čtení jsem si ale uvědomil, že autor nezveřejnil ani jména osob ani čísla účtů, přes které měly peníze údajně plynout. Dokonce píše vágně o "jedné vídeňské bance", takže není možné cokoli z údajného odhalení ověřit. Podle tvrzení pana Kaizra mělo údajně přes několik kont putovat celkem asi 260 tisíc korun. Vše prý odhalil analytický odbor ministerstva financí, který sbírá informace o neobvyklých obchodech a o tzv. praní špinavých peněz. Připadalo mi těžko uvěřitelné, že by experti na hospodářskou kriminalitu ztráceli čas tak drobnými operacemi. - Redakce časopisu Týden námitky Miroslava Šuty proti vymyšlenému článku Patrika Kaizra ignorovala. Tento text posléze odmítl odvysílat pořad "Hlasy a ohlasy" rozhlasové stanice ČRo 6, že "je prý příliš osobní". :)
30. 5. 2002
Pim Fortuyn, který neskrýval, že je homosexuál, bývalý marxistický univerzitní učitel, který se stal komentátorem v novinách, se stal nepravděpodobným mluvčím protiimigračních nálad v Holandsku, v zemi, kde přistěhovalci, mnozí z nichž jsou muslimové z Turecka a ze Severní Afriky, tvoří deset procent hustě obydlené země s 16 miliony obyvatel.
30. 5. 2002
"Pan Brad Lena (Dopisy, 24. května) cituje poznámku Philipa Stephense, že "velká část Evropy se právem stydí za svou historii". Otázkou je: proč se Američané nestydí za svou? Konec konců, Spojené státy jsou zemí, která vyhlásila svou nezávislost na Británii proto, že jí Británie zakazovala zabírat území, obývané americkými domorodci. Samozřejmě, v amerických školách se tohle neučí..." - Diskuse o rozdílech mezi americkými a evropskými postoji, která vznikla po útocích z 11. září, stále pokračuje. Deník Financial Times včera otiskl jako její součást dopis jednoho anglického čtenáře, jehož argumentaci shrnujeme:
31. 5. 2002

Nekupuji si žádné noviny a odhlásil jsem televizi. Jen v rádiu poslouchám některé politické debaty, ale to díky kvalitě ojedinělých moderátorů (znám dva). Z českých televizních pořadů vidím jen útržkovitě a zrnitě pár vteřin než mi naskočí satelit. Jsem s tím tak spokojen.

I útržek z debaty v České televizi mnou však otřásl a přinutil mě ji pár minut poslouchat - byla to debata o našem školství. Znám názory socialistů a komunistů, ale slyšet pravicového politika Nečase říkat (o vysokém školství), že "nějaká selekce bude muset probíhat, jde jen o to, aby byla fér", byl pro mě další šok.

Ptám se proto zcela zásadně: Existuje snad u nás nějaká prohibice vědomostí ? Předpokládám, že ne, tak jak to, že někteří stále chtějí rozhodovat o tom, jaké vědomosti mohu získat a jaké už ne? Jak se může někdo snažit mi bránit, pokud budu ochoten i zaplatit a třeba i půjčkou získávat jakékoli vzdělání, které považuji pro sebe za důležité, abych se mohl stát, čím chci ? Jak si někdo může myslet, že jiní mají takto rozhodovat o mém životě? V Česku, nikoli v temném středověku, ale ve 21. století? Bude existovat ve školství u nás nadále de facto stav nevolnictví ? Vždyť to ve svobodném světě vůbec nemá co dělat! Totalitní názory jsou samozřejmě zažrány hluboce v českém myšlení a mnoho Čechů pořádně ani neví, jaká by ta skutečně svobodná společnost vlastně měla být.

Jak může "liberální" politik mít v ČR takovéhle názory?

Einstein prý na střední škole propadal. Měl kliku, stát se mu to dnes v Česku, tak by nezabíral místo na vysoký škole.

31. 5. 2002
Přináší narkomanovi těžší droga nějaký užitek nebo naopak vede téměř jistě k devastaci jeho zdraví a psychiky?
14. 5. 2002

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto . Děkuji.

Šéfredaktor.

Jan Keller
12. 6. 2002

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

  Úvod   5.  Politika na okraji globalizace
Globalizace jako velké vyprávění
O čem mlčí vyprávění
Státy létat nedokáží
Ironie dějin
Prostor pro demokracii
 
 1.  Moderní politika - dělení pokladu
Čím ospravedlnit moc státu?
Kde jsou meze státní moci?
Jak mít užitek ze státní moci?
   6.  Postmoderní politika
Guláš jako program
Politika jako tombola
Politika svádění
Postmoderní politik
 
 2.Politika a virtuální ctnosti
Simulacrum v moderním provedení
Nacionalismus jako virtuální domov
Karikatura komunity
Uctívání státní moci
Privilegium neprivilegovaných
   7.  Politika ve světě sítí
Politika ve věku organizací
Vítězné tažení sítí
Politika v síti
Nedůvěřivý volič
 
 3.  Politika tolerovaná experty
Čím více moci, tím méně kontroly
Expertní vědění a veřejné mínění
Poradenská společnost
Experty nikdo nevolí
Demokracie versus technokracie
   8.  Politika v nejisté společnosti
Špatné recepty na bezpečí
Nejistota jako styl života
Je modernizace lékem na nejistotu?
Program TINA
 
 4.  Politika a jiná rizika
Neviditelný vetřelec
Chybějící pojištění
Plnění norem
Dělba zla
Předpotopní politika
   9.  Dilemata občanské společnosti
Dilema ziskovosti
Dilema organizovanosti
Dilema sítí
 
5. 7. 2002
Vladimír Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.

 Úvod  Vladimír Nálevka  Konec dějin a střet civilizací 
 1.  Miloš MendelStřet civilizací ve světle vědy
Střet civilizací jako produkt vědecké postmoderny
Obecné slabiny paradigmatické metody
Konkrétní slabiny paradigmatické metody
    Západní civilizace
    Slovansko-pravoslavná civilizace
    Konfuciánská civilizace
    Islámská civilizace
Skutečné příčiny střetů
 
 2.  Oskar Krejčí  Hrozivé proroctví
Rytmus politické teorie
Nejasné pojmy
Kultura versus ideologie
Doktrinální rozpor
Rizika historiografie
Soužití civilizací
 
 3.  Stanislav Komárek  Prorokovali proroci... 
 4.  Luboš Kropáček   Model spíše varovný
Alternativa: jediná univerzální civilizace
Alternativa: dva světy
Islámský okruh
Křesťanský pohled
 
 5.  Zdeněk Zbořil  Střed a střet civilizací  
 6.  Ivo T. Budil   Střet kultur a vzpoura proti modernitě 
 7.  Martin Hekrdla  Postmoderní sociální konflikt
Sociální zdroje "boží pomsty"?
Boží stíny jediného světa
Problémy s modernizací
Vzpomínky na budoucnost
Čtení událostí
 
 8.  Bob Fliedr   Když odnikud někam, tak jinudy
Muslimové a války protestantů s katolíky
Oltář je dál než trůn
Střetávání dialogů
Svoboda a náboženství
Sňatek Východu a Západu
 
 9.  Tomáš Halík  Nový světový řád" a náboženství 
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
2. 6. 2002 Nemecké mediálne monopoly pohltia aj Slovensko ? Lubomír  Sedláčik
31. 5. 2002 Intelektuální rozdíly mezi muži a ženami jsou určovány hormony   
31. 5. 2002 Finanční úřad Liberec: žádný elektronický, potřebujeme vlastnoruční podpis   
31. 5. 2002 Městský soud v Praze: "svědectví policisty nemá větší sílu než videozáznam" Jan  Čulík
30. 5. 2002 Neměli by se ti lidi vyloučit z národa? Jan  Čulík
30. 5. 2002 Je pošetilé zakazovat narkotika   
30. 5. 2002 "V americké historii je toho hodně, za co by se Američané měli stydět"   
30. 5. 2002 Pim Fortuyn: Že by Holanďané byli nyní extrémní pravičáci? To snad ne... Fabiano  Golgo
30. 5. 2002 Amnesty International o Slovensku: policisté mučili Romy; státní orgány odmítly poskytnout informace o vyšetřování rasistických incidentů   
29. 5. 2002 Jak mi Patrik Kaizr zkazil Den Země anebo proč jsem přestal kupovat časopis Týden Miroslav  Šuta