30. 5. 2002
"V americké historii je toho hodně, za co by se Američané měli stydět""Pan Brad Lena (Dopisy, 24. května) cituje poznámku Philipa Stephense, že "velká část Evropy se právem stydí za svou historii". Otázkou je: proč se Američané nestydí za svou? Konec konců, Spojené státy jsou zemí, která vyhlásila svou nezávislost na Británii proto, že jí Británie zakazovala zabírat území, obývané americkými domorodci. Samozřejmě, v amerických školách se tohle neučí..." -
Diskuse o rozdílech mezi americkými a evropskými postoji, která vznikla po útocích z 11. září, stále pokračuje. Deník Financial Times včera otiskl jako její součást dopis jednoho anglického čtenáře, jehož argumentaci shrnujeme:
|
Kdyby měli Američané přiznat, že motorem jejich deklarace nezávislosti byla v první řadě chtivost po území - území, na němž žili jiní lidé - a nikoliv myšlenky svobody, začalo by to likvidovat mýty, které si Američané o sobě sami vytvořili. Spojené státy jsou zemí, kde se obhajovalo otroctví jako základ nadřazenosti bílého muže a kde zůstává rasový apartheid dodneška velkou měrou realitou. Je to země, která v padesátých letech způsobila v Latinské Americe katastrofu, v poslední době se podílela na organizaci puče proti demokraticky zvolené vládě v Guatemale a na podpoře zkorumpovaného, nedemokratického režimu na Kubě. Spojené státy dále podporují (vojenskou pomocí) nedemokratické a represivní režimy na Blízkém východě, což způsobuje, že některé poznámky pana Lenyho o tom, že Evropané podporují Araby, vypadaly zvlášť podivně. Spojené státy jsou zemí, kde každý, kdo se nějak pokusil zpochybnit status quo (například Paul Robeson, hollywoodští herci v padesátých letech a Malcom X) byl označen za zrádce a a komunistu. Je to země, kde televize a zpravodajská média nečiní nic jiného než že se snaží posilovat názor, že jediným důležitým zpravodajstvím jsou zprávy, které se přímo týkají Spojených států a "úspěchů" Američanů. My v Evropě máme silné, sebevědomé kultury, které se vyvíjely během mnoha století a na něž jsme právem hrdi. Proto máme sebevědomí na to, abychom se dokázali vyrovnat se svou minulostí poctivě. Američané jsou stále ještě nezralí: dosud jsou stále ještě v oné rané etapě vývoje, kdy věří své vlastní propagandě. Ještě se nenaučili postavit se poctivě k vlastní historii. Možná teprve až se Američané naučí pohlížet na sebe samotné kriticky, dojde k obnovení pevnějších evropsko-amerických vztahů. Avšak proč bychom se nyní měli blíže přátelit se zemí, která od svého traumatu prohry ve špatně pojaté válce ve Vietnamu je, jak se zdá, schopna jen samochvály anebo si sama vnucuje nevědomost o své vlastní minulosti, nemluvě o minulosti jiných zemí? Téměř každý den děkuji své šťastné hvězdě, že když jsem se ze Spojených států před 18 lety vystěhoval, unikl jsem propagandě a polopravdám, jimž jsou Američané podrobováni každodenně. Jsem vděčen za to, že jsem měl možnost vychovávat své děti v té části světa, kde hmotná fakta mnoha staletí historie (hrdá i ostudná) nás obklopují a připomínají se nám. Hlavně jsem ale vděčen za evropskou joie de vivre a lidskou perspektivu (žít a nechat žít) na život.
B.R.Fallon |